Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 514/ - třetí čtení

Prosím pana ministra, aby tento tisk uvedl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, dovolte, abych v tomto vystoupení reagoval na různé lži, nesmysly a polopravdy, které jsme tady v minulosti slyšeli a slyšíme od některých našich kolegů.

Rád bych uvedl, že projekt elektronické evidence tržeb si klade za cíl narovnat podnikatelské prostředí v České republice, pokřivené tím, že někteří podnikatelé neodvádějí řádně daně ze svých tržeb a získávají tak nekalou konkurenční výhodu. EET je právě z tohoto důvodu podporováno jak většinou podnikatelských uskupení v České republice, tak většinou občanů České republiky. Jde o revoluční projekt, který dokáže posunout podnikatelské prostředí u nás tím správným směrem.

Co tady zaznělo v rozpravě v minulosti z úst pana poslance Kalouska, je směs polopravd a vyslovených nesmyslů. Věřím, že z velké části je důvodem pouze nepochopení základních principů EET. Pokusím se zde tedy vysvětlit a reagovat na tvrzení, která zazněla.

Co se týká nákladů státu na projekt, zde jsou náklady uvedené ve studii vypracované společností BDO ve shodě s náklady uvedenými v důvodové zprávě k zákonu. Jsou však uvedeny v jiné struktuře, protože metodika studie se liší od struktury důvodové zprávy. Konkrétně lze uvést, že náklady na centrální IT systém EET včetně pěti let provozu budou ve výši cca 1,2 mld., náklady na platy kontrolorů analytiků přibližně 200 mil. Kč ročně a konečně pak další náklady na informační kampaň a další výdaje, např. vybavení kontrolorů či účtenkovou loterii, která např. na Slovensku je velice úspěšná, každý týden se tam účastní 150 tis. občanů, nepřesáhnou 100 mil. Kč ročně.

Ke zmíněné studii. Jde o materiál, který byl úvodní specifikací projektu, jde tedy o návrh, nikoliv definitivní řešení. Tato studie již není ve všech bodech aktuální vzhledem ke změnám v průběhu projektu, kdy například pobočky CzechPoint byly nahrazeny distribucí autentizačních údajů Finanční správou. Z tohoto důvodu je tedy smysluplné studii zveřejňovat. (?)

Pan poslanec Kalousek kritizoval, že náklady na EET neobsahují částku - cituji -"v řádu miliard na výstavbu nového datového centra v Zelenči", a že tedy došlo ke klamání vás, poslanců. Zde musím podotknout, že pan poslanec Kalousek má skutečně hodně špatnou paměť. Státní tiskárna cenin, což je státní podnik pod kontrolou Ministerstva financí, připravuje projekt datového centra v Zelenči již od roku 2008. Projekt výstavby byl vypracován v roce 2012, studie EIA zveřejněna na začátku roku 2013. Pokud je zde mezi námi někdo, kdo byl v tomto období ministrem financí, ať se tedy přihlásí. Možná by nám mohl potvrdit, že se od počátku počítalo s investicí do datového centra ve výši 300 mil. Kč. A možná by tento bývalý ministr financí mohl pohovořit o věšteckých schopnostech zaměstnanců Státní tiskárny cenin a Ministerstva financí, kteří již od roku 2008 předvídali vznik projektu EET. Jako důkaz je možno předložit výroční zprávu Státní tiskárny cenin za rok 2008 a oznámení o zveřejnění EIA z března 2013.

Pan poslanec Kalousek ovšem pokračoval házením miliardami. Brilantním vynásobením počtu podnikatelů předpokládanou částkou za jednu pokladnu, ve slovníku pana poslance terminál, došel k částce 5 mld., kterou podle něj musí podnikatelé vynaložit. To je samozřejmě nesmysl. Tady je potřeba vyjasnit zásadní rozdíl mezi EET a registračními pokladnami, pro jejichž zavedení mimochodem pan poslanec Kalousek před deseti lety hlasoval. Elektronická evidence tržeb podle chorvatského modelu totiž nevyžaduje žádné speciální zařízení, nevyžaduje pořízení státem certifikované registrační pokladny, jak možná v minulosti někdo měl v úmyslu udělat ten kšeft. K EET postačí běžná elektronická pokladna, běžný počítač s tiskárnou nebo například jen tablet nebo mobilní telefon.

Tady mám takový návrh - až odejdete z této budovy a navštívíte obchod či restauraci, podívejte se při placení, zda má daný podnik elektronickou pokladnu. Zjistíte, že u větších podniků je to ve 100 % případů, u menších podniků pak velmi často. Pro všechny tyto podniky platí princip, že budou muset ve své pokladně pouze upravit software, aby komunikoval se serverem Finanční správy. Stejně jak u společnosti Konzum tak náklady mohou být nulové.

Existují jistí podnikatelé, zejména malí živnostníci, kteří pokladny nemají nebo mají typ, který neumí komunikovat přes internet. Pro tyto živnostníky zákon obsahuje mimořádnou slevu na dani ve výši 5 tis. Kč, která pokryje náklady na jednoduché zařízení nebo jim uleví z nákladů na dokonalejší pokladnu. K tomu si ještě podnikatel samozřejmě odečte náklady od základu daně.

Ještě jednou pro shrnutí. Kdyby si každý podnikatel musel pořídit státem certifikovanou registrační pokladnu, a to i v případě, kdyby si například před měsícem koupil nejmodernější typ pokladny, tak tento systém pan poslanec Kalousek v roce 2005 dvakrát podpořil svým poslaneckým hlasem. Naproti tomu systém, kdy si obrovská část podnikatelů nebude pořizovat vůbec nic a zbytek si vybere zařízení podle svého vkusu a nikoliv podle toho, co mu doporučí stát, tak tento systém pan poslanec Kalousek kritizuje. Takže jsou věci, které skutečně nelze pochopit.

Jsou zde samozřejmě ještě další miliardy pana Kalouska, které podnikatelé vynaloží na internetové připojení. Kdyby si pan Kalousek přečetl důvodovou zprávu k zákonu, dozvěděl by se, že více než 90 % podnikatelů již internet pro své podnikání používá. A já k tomu ještě prozradím jedno sladké tajemství, že existující připojení internetu bude v drtivé většině podnikateli stačit právě proto, že velikost zasílaných dat je minimální. Samozřejmě pokud nebude hypermarket připojen k internetu přes mobilní telefon. Předpokládám, že všichni víme, že tady máme hypermarkety.

Nyní bych rád uvedl druhý zásadní princip fungování EET a vyvrátil další bezdůvodné obavy, které v podnikatelích opozice vzbuzuje. Jde o to, že principem EET je komunikace stroje se strojem, resp. pokladny podnikatele se serverem Finanční správy. Tato komunikace je zcela automatická, a pokud dojde k výpadku internetu, což se může stát, pokladna si automaticky skládá neodeslané účtenky do paměti a posílá je, jakmile je spojení obnoveno.

Tvrzení, že tyto účtenky bude hospodský po skončení pracovní doby vyplňovat a odesílat na finanční úřad každou zvlášť, aby finanční úřad musel na každou zvlášť odpovědět, je absurdní lež. Obsedantní je obava pana poslance Kalouska o pivo, které musí hned zvětrat během dvou sekund, to už snad ani nestojí za komentář.

Na závěr jsem si nechal vrcholnou demagogii pana poslance Kalouska, totiž údajný udavačský web pro zákazníky. Tady se krásně ukázalo, jakou má pan Kalousek důvěru v občany České republiky. Pan Kalousek totiž všechny považuje a priori za zapšklé tvory, kteří nemají na práci nic jiného, než jak uškodit svým sousedům. A v tom mně je ho trochu líto.

Ale zpět k EET. Tento systém naopak dá každému z nás svobodu volby. Systém umožní ověřit si podle údajů z účtenky, zda byla daná tržba evidovaná a zda z ní tedy pravděpodobně bude odvedena i daň. A i na základě těchto údajů se každý může svobodně rozhodnout například o tom, kam bude chodit nakupovat. Pokud zaplatíte v ceně zboží i DPH, máte plné právo předpokládat, že obchodník tuto DPH odvede a bude z ní jednou placen váš důchod nebo oprava silnice, po které jezdíte. Každý z nás má právo nakládat se svými penězi dle svého uvážení a svobodně se rozhodovat, komu má vydělat a komu nikoliv. Fungující kontrolní funkce systému je logickou podmínkou akceptace EET ze strany podnikatelů. Podnikatelé, kteří budou své daňové povinnosti plnit řádně, právem očekávají, že stát zajistí, aby stejně postupovala i jejich konkurence. Je povinností státu zajistit rovné podmínky pro všechny. Situace, kterou pan Kalousek dramaticky popsal, totiž... táto údaje hospodského, opět svědčí o velmi nedostatečném porozumění EET. Bude to přesně naopak. Finanční správa naopak od současných možností pozná, jestli hospodský eviduje své tržby, nebo ne. A pokud ano, klidně na něj může někdo podávat sto oznámení denně, bude mu to k ničemu. Adresné kontroly jsou jedny z podstatných výhod, které EET podnikatelům garantuje. Poctiví podnikatelé to vítají, protože jim odpadne administrativa a čas, který by dnes museli náhodné kontrole věnovat.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana zpravodaje, zda má zájem vystoupit. Není tomu tak. Rozhodli jsme o sloučené rozpravě, kterou otevírám.

Sloučená rozprava k bodům 1 a 2
/sněmovní tisky 513 a 514/

Prosím pana poslance Fialu, který se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo. Připraví se pan předseda klubu ODS Stanjura, rovněž s přednostním právem. Omlouvám se. Ještě před vámi vystoupí pan místopředseda Gazdík a potom pan předseda klubu ODS. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, nejprve trošku ke kontextu toho mého vystoupení. Já jsem minulý týden zde chtěl argumentovat proti schválení pořadu mimořádné schůze ve věci elektronické evidence tržeb. Jak si všichni, nebo většina z vás asi pamatuje i po tom týdnu, tak jsem neměl možnost všechny své argumenty zde přednést. Samozřejmě bych mohl zcela legitimně udělat to, že bych tu opakoval tu část, kterou jste už slyšeli, jednak proto, že bez opakování nevzniká znalost a já bych byl rád, abyste opravdu znali naše argumenty, ale samozřejmě i proto, že můj projev má nějakou logickou strukturu a bylo by namístě, abyste slyšeli začátek, dříve než uslyšíte konec. Nicméně nebylo by to důstojné ani mně, nebylo by to důstojné ani vás, Poslanecké sněmovny, a já nechci se připojit k těm, kteří tady opakovaně důstojnost Poslanecké sněmovny snižují, takže to neudělám. Svůj projev jsem doplnil o řadu dalších argumentů, takže i tu část, kterou jste už slyšeli, neuslyšíte znovu ve stejné podobě.

Chtěl bych ještě k tomu kontextu a k těm procesním věcem dodat, že - já pořád slyším od části klubu ANO, hnutí ANO, že ve třetím čtení se nevede rozprava. Tady to zaznělo znovu od pana ministra. Tak jenom pro pořádek. Paragraf 95 jednacího řádu jasně konstatuje, že ve třetím čtení se koná rozprava, a pouze v odst. 2 je doplněno, s jakými návrhy se v té rozpravě může vystupovat. Takže rozprava se koná. Nicméně aby to bylo všem jasné, ještě v rozpravě nejsme, rozprava otevřena nebyla a zatím vystupujeme -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Rozprava otevřena byla a vy jste první vystupující v rozpravě, pane poslanče. Prosím, můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Fiala: Omlouvám se. Ano. Rozprava tedy otevřena byla, ale zatím vystupují ti, kteří mají přednostní právo. Nicméně ať už bude vystupovat ten, kdo má přednostní právo, nebo bude vystupovat ten, kdo přednostní právo nemá, každý poslanec má právo vystupovat v rozpravě a argumentovat v ní, neboť tak to stanoví jednací řád. A pouze pokud vznáší návrh, tak v rámci něho může vznášet legislativně technické úpravy nebo navrhovat vrácení do druhého čtení. To nám říká § 95, ale neříká nám nic o tom, že bychom nemohli argumentovat v rámci rozpravy. Tolik pro pořádek.

A teď moje argumentace proti elektronické evidenci tržeb.

Já také stejně jako pan ministr budu vyvracet lži, necituji možná přesně, lži, polopravdy a nepravdy, nicméně úplně z jiné strany, než jak si myslel pan ministr Babiš, že to tady dělá. Minule jsem říkal a připomenu vám to znovu, že současná vláda zavedením elektronické evidence tržeb se snaží přenést povinnost, kterou má stát, tedy výběr daní, na malé a střední podnikatele, protože sama tuto svoji povinnost nevykonává, nebo má pocit Ministerstvo financí, že tuto svou povinnost vykonává nedostatečně. Já si to nemyslím a zjevně si to nemyslí ani řada zaměstnanců a pracovníků Ministerstva financí. Je to úplně naopak. Stát v současné době dostává od všech podnikatelů a živnostníků pravidelné informace o jejich podnikání, má tyto informace k dispozici a může podle nich jednat. Úředníci žijí ve stejných obcích jako podnikatelé, vědí jejich chování, vědí, kdo jedná poctivě, kdo možná ne, podle toho mohou provádět kontroly a podle toho mohou taky postupovat. Tady bych citoval ředitele odboru daní z příjmu Generálního finančního ředitelství, který prohlásil - cituji: "Známe své daňové subjekty. Územní pracoviště se velmi často potýkají s tím, že mají spoustu informací, a to i z jiných zdrojů než pouze z interních databází." To si myslím, že je jasný citát, který dokládá moje slova. Stát má v tomto případě dostatek informací, úředníci znají své daňové subjekty, vědí, kdo jak pracuje, kdo jak je poctivý, mohou podle toho jednat a nepotřebují žádný další systém. Je tedy zřejmé, že stát disponuje dostatečnou kapacitou a má pro výběr daní vytvořeny vhodné odpovídající nástroje a není potřeba vytvářet nástroje nové. Jiná otázka samozřejmě je, jestli stát tyto nástroje dostatečně využívá.

Elektronická evidence tržeb je samozřejmě, můžeme prohlásit, že to je další nástroj na zlepšení výběru daní. Ale on je to nástroj, který se od těch standardních trošku liší, protože je to jakási plošná restrikce, a navíc, jak vidíme z těch zkušeností ze zahraničí, tedy z jediné země, kde elektronická evidence tržeb vůbec nějak funguje, tak je to nástroj, který zásadní navýšení výběru daní ani přinést nemůže. Navíc, a to zase víme z našich analýz nebo z analýz našich orgánů, Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších oficiálních institucí, že i v tom nejoptimálnějším případě by se elektronická evidence tržeb ve svých účincích mohla týkat zhruba sedmi procent potenciálu šedé ekonomiky, maximálně sedmi procent, takže celý ten plošný robustní nástroj, který se tady budeme snažit zavádět, se maximálně, a pokud bude skvěle fungovat, jako že nebude, může dotknout nejvýše sedmi procent ne ekonomiky, ale šedé ekonomiky, která v České republice existuje. (V sále je rušno.)

Zde se dostáváme vlastně k první principiální vadě toho zákona o elektronické evidenci tržeb. K řešení problému, údajného problému, kterým jsou úniky z daní, tak k tomu řešení problému přistupuje způsobem, který je nadměrně restriktivní.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid. Prosím rozdávače dárků, aby s rozdáváním dárků počkali až po jednání Poslanecké sněmovny, jakkoliv je čas předvánoční, ale prosím, věnujte pozornost panu předsedovi ODS. Děkuji.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Takže je to nástroj, který je nadměrně restriktivní, plošný, omezuje bez výjimky všechny podnikatele, živnostníky, a to proto, aby zamezil protiprávnímu chování nějaké malé, nedefinované, pravděpodobně existující menšiny. Ale aby tu menšinu zasáhl, tak tady vytváříme plošný systém, který zasahuje všechny. Stát volí pro sebe velmi pohodlné řešení, a to řešení, kdy protiprávní chování malé menšiny omezí všechny. (Šum v sále a pokračuje i rozdávání dárků.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou prosím - omlouvám se pane předsedo - ještě jednou prosím Poslaneckou sněmovnu o klid a ještě jednou prosím rozdávače dárků, aby svou činnost ukončili. Jinak budu nucen přerušit jednání Poslanecké sněmovny. Pane poslanče, opravdu prosím, věnujte se jednání Sněmovny.

 

Poslanec Petr Fiala: Tedy pro ty, kteří nezachytili ty poslední věty. (Smích z řad poslanců ANO.) To plošné omezení se dotkne všech podnikatelů a živnostníků, a to jenom proto, že se předpokládá, že tu existuje nějaká malá menšina, která se chová protiprávně, menšina, která ale není jasně definovaná. A stát tady volí pro sebe velmi pohodlné řešení tím, že místo aby zasáhl proti té menšině prostředky, které má k dispozici - jak jsem už tady ukázal, i úředníci státu, kteří se zabývají výběrem daní, jsou přesvědčeni o tom, že ty prostředky k dispozici mají -, tak místo aby ty prostředky byly využity, tak stát volí to řešení, že chce omezit všechny. Je to pro ty, kteří si to chtějí nějak představit, tak je to zhruba stejně logický postup, jako kdyby se stát rozhodl umístit kamery do každé domácnosti, aby zabránil třeba domácímu násilí. Asi si myslíte, že to je absurdní. Ano, je to absurdní, ale úplně stejně uvažujete v případě elektronické evidence tržeb, kdy chcete všechny a priori kontrolovat, protože někdo pravděpodobně neplní svoji daňovou povinnost.

Na tomto příkladu vám chci také ukázat, že to řešení, které je tady zvoleno, je morálně nepřijatelné, ale že s velkou pravděpodobností odporuje také právním zásadám. A odporuje především principu proporcionality. Princip proporcionality, to vám asi nemusím říkat, ale přesto to připomenu, princip proporcionality je obecným principem liberálně demokratického státu, principem, který vyjadřuje prioritu jednotlivce a prioritu svobody jednotlivce před státem, jak se můžeme dočíst nejenom v odborné literatuře, ale také v několika nálezech Ústavního soudu, což můžeme vlastně taky za odbornou literaturu považovat, nicméně literaturu, která má velmi závažnou a závaznou platnost. Tedy princip proporcionality i podle nálezu Ústavního soudu musíme v liberálně demokratickém státě prosazovat, chránit a hájit. A z principu proporcionality také vyplývá, že má-li stát více možností, tak musí použít tu, která je nejšetrnější k právům a svobodám osob, kterým je právní úprava adresována. Právě proto, že tím obecným principem je priorita jednotlivce a jeho svobod před státem. A má-li stát více možností a musí-li užít tu, která je nejšetrnější k právům a svobodám, tak musí využít vždycky ty možnosti, které jsou šetrné. A to v případě elektronické evidence tržeb zjevně není, protože ty možnosti, jak dobře vybírat daně, jsou úplně jiné a není to tato plošná restrikce.

Míra neúměrnosti, a tedy vlastně i porušení principu proporcionality tohoto zákonného návrhu vyplývá i ze skutečnosti, že celý návrh zakládá své odůvodnění, a my jsme to tady znovu slyšeli od pana ministra financí, na boji proti šedé ekonomice, přičemž ale, a to je potřeba říct, já jsem to číslo tady říkal ve svém minulém vystoupení a je obecné známé: podíl šedé ekonomiky v České republice se dlouhodobě pohybuje kolem 15 %, což je pod 18% průměrem zemí Evropské unie a blíží se to Německu s 12 %.

A tady bych rád na vysvětlenou, protože se tady tím pojmem šedá ekonomika šermuje, a tím, jak budeme bojovat s šedou ekonomikou, když zavedeme elektronickou evidenci tržeb, pořád to slyšíme dokola, tak tady mi dovolte malou odbočku k pravidlům nebo podstatě toho jevu, který nazýváme šedá ekonomika, a co se tou šedou ekonomikou může, má vlastně dělat. Mnoho studií, a to i analýz OECD, dospívá k závěru, že zvýšení míry postihu a restrikcí nebo zintenzivnění jiné formy odrazování, což je třeba ten náš případ, který tady diskutujeme, tedy zavedení EET, tedy že zintenzivnění restrikcí nebo jiné formy odrazování ve skutečnosti dále vytěsňuje vnitřní motivaci lidí jednat recipročně vzájemně, tedy dostávat své občanské povinnosti nebo činit kroky podporující obecné blaho. Tedy prostě například platit daně, protože se to má. Tedy ještě jednou jinými slovy, řada mezinárodních studií včetně analýz OECD dokládá, že když budete plošně zvyšovat restrikci, tak to nepovede k větší ochotě lidí platit daně, jednat tak, aby dostáli své vzájemné povinnosti, ale dosáhnete pravého opaku.

To dokládá řada studií, studií, které jsou považovány za relevantní, studií, které jsou brány vážně. K nim patří například dlouholetý výzkum dvojice rakouských a německých ekonomů Larse Felda a Friedricha Schneidera, kde se doslova říká, cituji:" Empirické důkazy úspěšnosti odrazujících opatření", a tady jsme slyšeli, že to opatření elektronická evidence tržeb je považováno za odrazující, tedy odrazujících opatření, "jsou slabé. Opatření v daňové oblasti a deregulace zjevně fungují mnohem lépe." Proto ostatně odrazující opatření typu EET ve svém výčtu faktorů, které ovlivňují velikost šedé ekonomiky, tito autoři ani neuvádějí. Tedy ještě jednou, argument těch autorů, L a Schneidera je, že pokud chceme bojovat se šedou ekonomikou, tak to nemůžeme dělat prostřednictvím odrazujících opatření, protože ta prokazatelně na základě empirických faktů nefungují, ale musíme to dělat v daňové oblasti a deregulací. A tam to funguje. V tomto směru ostatně jdou i návrhy Občanské demokratické strany, a to je naše řešení, jak si poradit s daňovými úniky. A to je mimochodem řešení, které se opírá o relevantní odborné studie.

Stejní autoři, Lars Feld a Friedrich Schneider ještě spolu s Andreasem Schmidtem zkoumali, jak ta odrazující opatření fungovala na německých datech z let 1974 až 2001. To už je poměrně velký časový prostor na to, aby data z těch studií mohla být považována skutečně za závažná. Je to jedna z nejzevrubnějších studií o odrazovacím efektu vůči šedé ekonomice, kterou máme vůbec v odborné literatuře k dispozici. Zjistili, tedy Feld, Schneider a Schmidt, že - cituji - pravděpodobnost odhalení daňového přečinu, měřená počtem firem na audit, auditem se tady rozumí kontrola z finančního úřadu, konkrétně jeho oddělení pro boj s nelegálními ekonomickými aktivitami, mluvíme o... jak jsem říkal, byly zkoumány německé případy mezi lety 1974 až 2001, čili mluvíme o německých úřadech. Tedy pravděpodobnost odhalení daňového přečinu měřená počtem firem na audit nemá žádný vliv na velikost šedé ekonomiky. To je závěr těchto autorů na základě této velmi podrobné, jedné z nejreprezentativnějších studií, které máme k dispozici.

Dotyční ekonomové dospívají k poznatku, že - cituji: "Zvýšení daní a sociálních odvodů přispívá zdaleka nejpodstatněji ze všech myslitelných faktorů k růstu objemu šedé ekonomiky." A citují tady přitom zhruba dvacet studií, které byly na toto téma dělány a které obsahují vlastně podobné závěry, ke kterým tito autoři dospěli. Čili k růstu šedé ekonomiky nejvíc přispívá to, že se zvyšují daně a sociální odvody, jak dokládají odborníci, kteří se tímto fenoménem dlouhodobě zabývali a zkoumali ho třeba na časové ose více než 30 let.

Daně a odvody vysvětlují v zemích OECD až 52 % velikosti šedé ekonomiky. Tato data budou zřejmě nepochybně platná a těžko zpochybnitelná, protože tato čísla korespondují velmi dobře s ekonometrickou analýzou dat za 21 vysoce vyspělých zemí OECD z let 1990 až 2005. Takže tady máte naprosto jasné a přesvědčivé závěry z respektovaných mezinárodních studií, které ukazují, co má vliv na velikost šedé ekonomiky, co má vliv na daňové úniky a co naopak vůbec žádný vliv na jejich snížení nemá.

Pokud budeme pokračovat v argumentech ať už ze studií OECD, nebo z respektovaných studií Larse Felda a Friedricha Schneidera, tak můžeme konstatovat, že za dalších zhruba 17 % šedé ekonomiky odpovídá kvalita institucí, respektive v tomto případě samozřejmě spíše jejich nekvalita, a dalších asi 9 % šedé ekonomiky se vytváří na základě regulací pracovního trhu a kvality, nebo spíše nekvality veřejných služeb. Vždy po devíti procentech, tedy regulace pracovního trhu a nekvalita, nebo kvalita, chcete-li, veřejných služeb. Mezi další faktory, které ještě mohou hrát určitou roli a které třeba musíme započítat do toho, co ovlivňuje vytváření ekonomiky, patří třeba úroveň ekonomického růstu nebo aktuální míra nezaměstnanosti. Samozřejmě při hospodářském útlumu dochází často k tomu, co ekonomové označují jako efekt substituce, tedy pracovníci, kteří jsou propouštěni v té oficiální sféře, v deklarované ekonomice, se uchylují do šedé ekonomiky, do šedé zóny, aby alespoň částečně nahradili výpadek příjmů, a to naštěstí v tomto období v této chvíli není případ ČR.

Takže když se podíváme na tato přesvědčivá čísla, na tyto přesvědčivé argumenty, pokud nechcete věřit mně tak těžko budete zpochybňovat mezinárodní respektované a vážně brané studie dlouhodobě dělané, tak z toho všeho vyplývá, kdybych to zestručnil a zjednodušil tak, abychom tomu rozuměli opravdu všichni: kdo chce zmenšit objem šedé ekonomiky, musí snížit daně a odvody. To je úplně jednoduchý závěr, ke kterému nás vybízí analýza výstupu svědeckých odborných studií na základě dlouhodobého sledování šedé ekonomiky v řadě zemí OECD.

A tady se zase dostáváme zpátky k elektronické evidenci tržeb a k problémům té samotné myšlenky, v čem je ta myšlenka chybná a špatná. Ten problém spočívá v tom, že se tady zavádí jakési opatření, které prokazatelně nemůže vést ke snížení šedé ekonomiky, a přitom se vynechávají jednodušší a mnohem správnější opatření, která by, jak vidíme i ze zahraničních zkušeností, šedou ekonomiku naopak mohla snižovat.

Když se vrátím k argumentaci, se kterou vystupuje Ministerstvo financí i sám pan ministr financí Babiš, tak se často setkáme s tím, že se argumentace o elektronické evidenci tržeb a její užitečnosti opírá o chorvatskou zkušenost. Mně samozřejmě, já už jsem to říkal, není vůbec jasné proč. Proč zrovna pořád budeme vytahovat to Chorvatsko. Když mluvím o šedé ekonomice, tak si jenom připomeňme: ČR dlouhodobě 15 %, průměr v EU dlouhodobě nějakých 18 %, velikost šedé ekonomiky v Chorvatsku odpovídá 28 %, někdy až 30. Zase jednoduchá matematika: podíl šedé ekonomiky v Chorvatsku je dvakrát rozsáhlejší než v ČR a my se blížíme, my jsme pod průměrem EU, blížíme se Německu, s Chorvatskem v této oblasti nemáme nic společného.

Když se podíváme na ty statistiky trochu dynamicky, nejenom staticky teď, ale podíváme se, jak se vyvíjejí ta čísla o velikosti šedé ekonomiky v poměru k HDP, tak zjistíme, že v ČR ten podíl klesá - a klesá bez uplatňované praxe elektronické evidence tržeb a pozor, klesá rychleji než v Chorvatsku. A to je také důležité podívat se na ten dynamický model. Podíl šedé ekonomiky v ČR klesá, do jisté míry klesá i v Chorvatsku, ale podíl šedé ekonomiky v ČR klesá rychleji než v Chorvatsku. Přitom v Chorvatsku je zavedena elektronická evidence tržeb, která by měla tento proces dynamizovat. Nic takového se neděje. Naopak ČR bez elektronické evidence tržeb má mnohem lepší výsledky. (V sále trvalý hluk.)

V letech, pro ty, kteří máte rádi čísla a věříte jim a nestačí vám tato moje argumentace, tak vám ta čísla uvedu. V letech 2012 až 2015 se velikost šedé ekonomiky v poměru k HDP snížila, klesla zhruba o 5,6 % v ČR, o 5,6 % mezi lety 2012 až 2015, zatímco v Chorvatsku s elektrickou evidencí tržeb to byla pouhá 4,5 %.

Pane předsedající, ta čísla jsou velice důležitá.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, čísla jsou velmi důležitá a zajímavá a já prosím Poslaneckou sněmovnu, aby těmto číslům věnovala pozornost.

 

Poslanec Petr Fiala: Takže já jenom krátce zopakuji poslední větu, ona je hodně závažná i z hlediska argumentace, se kterou vystupuje Ministerstvo financí. Tedy v ČR klesá prokazatelně podíl šedé ekonomiky. On trochu klesá i v Chorvatsku, ale v ČR ten pokles je dynamičtější. A je potřeba si zapamatovat ta čísla 5,6 % pokles v ČR, 4,5 % v Chorvatsku za období 2012 až 2015, přičemž - a to je důležité... Já jsem zvědav, jestli si to budete pamatovat a budete s tím potom argumentovat. Přičemž, a to asi nemusím připomínat, protože to všichni víte, v ČR nemáme zavedenou elektronickou evidenci tržeb, ani nebudeme mít, a v Chorvatsku ji zavedenu mají a ten efekt je takto špatný.

Podívejme se jinam, ať tedy neargumentujeme tím, čím argumentuje Ministerstvo financí, protože já tím Chorvatskem argumentuji opravdu nerad a jenom z donucení, protože to pořád slyším jako ten příklad fungující elektronické evidence tržeb. Ale podívejme se třeba do Švýcarska, kterým já argumentuji mnohem raději na rozdíl od jiných politiků ČR, kteří tak rádi říkají: "No my si nemůžeme dovolit to co Švýcarsko, Norsko, tam nikdy nebudeme". Tak já si myslím, že tam klidně můžeme být, akorát si nesmíme říkat, že tam nikdy nebudeme, že takové úrovně nedosáhneme.

Takže podívejme se raději na to Švýcarsko. Ve Švýcarsku činil podíl šedé ekonomiky na HDP 6,9 %. To je fantastické, to je samozřejmě jedna z nejnižších hodnot ve světě. A data OECD současně říkají, že daňové příjmy státní kasy včetně příjmů ze sociálních odvodů činily v roce 2013 ve Švýcarsku 27,1 % švýcarské ekonomiky. To když si představíte v nějaké mezinárodní souvislosti, tak je vám jasné, že je to jeden z nejnižších podílů mezi zeměmi OECD. Jinými slovy to zase dokládá, co jsem vám ukázal na základě analýz z mezinárodních studií. Švýcaři, kteří mají nejnižší šedou ekonomiku, jsou daňovými povinnostmi zatíženi poměrně slabě v porovnání s jinými hospodářsky vyspělými zeměmi na našem kontinentu. Jenom pro srovnání a pro zajímavost, v Česku ten samý podíl, který byl ve Švýcarsku někde kolem 27 %, dosahoval v roce 2013 - rok 2013 používám proto, že švýcarská data jsou také z roku 2013 - tak v roce 2013 činil 34,1 %, čili mnohem více než ve Švýcarsku.

Docela jiný obrázek ale získáme, když k hrubému domácímu produktu vztáhneme pouze sociální odvody. A náhle už nemáme Českou republiku v nějakém takovém tom příznivém poli, ale Česká republika se se 14,8 %, skoro patnáctiprocentním podílem, stane zemí s druhým nejvyšším zatížením ze všech zemí OECD. Naopak Švýcarsko v podílu sociálních odvodů má 6,7 % a je na tom společně se zeměmi, jako je Irsko, Británie nebo Island, ze zemí OECD nejlépe. A je zajímavé a opět to dokládá to, co jsem vám tady ukazoval na zahraničních studiích, že nikoli náhodou země, jako je Británie, Irsko a zmiňované Švýcarsko, patří k zemím s vůbec nejnižším podílem šedé ekonomiky na HDP na světě.

Tedy ta čísla, fakta naprosto nezpochybnitelná, jenom jako různě interpretovatelná, pokud s nimi nechceme jednat pravdivě a v souladu s pravidly hry, ta data jednoznačně ukazují, že existuje korelace, existuje zjevná korelace mezi daňovým zatížením ekonomiky a z toho zvláště zatížením ve formě odvodů a velikosti šedé ekonomiky. A jsou to podle všech studií klíčové faktory. Právě to daňové zatížení a vysoké zatížení ve formě odvodů jsou klíčové faktory pro existenci a vysvětlující rozsah šedé ekonomiky. Tedy čím větší zatížení po této stránce ekonomiky, tím rozsáhlejší je zpravidla šedá zóna. Takže pokud bychom chtěli někam mířit naši snahu snížit šedou ekonomiku v České republice, tak tu snahu musíme zamířit právě tam. To znamená snížit daně, snižovat odvody, zjednodušit daňový systém, využívat nástroje, kterými už v tuto chvíli prokazatelně stát disponuje, a ne zavádět takovou věc, jako je elektronická evidence tržeb.

Já se, ač nerad, ze Švýcarska, Británie, Irska zase vrátím zpátky, krátce jenom, slibuji, krátce, k tomu Chorvatsku. Protože ta chorvatská zkušenost - my nemáme jiný referenční bod, nemáme prostě jiný model, jiný stát, kde by elektronická evidence tržeb vůbec fungovala. Takže musíme používat tu chorvatskou zkušenost. A chorvatská zkušenost nám jasně ukazuje, že elektronická evidence tržeb nejenom že nesnižuje šedou ekonomiku tak, jak se třeba snižuje v České republice, ale že ani nedošlo v Chorvatsku k většímu výnosu daní.

Minule jsem tady stihl v úvodu svého vystoupení říct pár čísel. Teď už je nebudu podrobně rozebírat, ale jenom vám je v rámci kontextu a srozumitelnosti mého vystoupení připomenu. Výběr daní z příjmů fyzických osob v Chorvatsku krátce vzrostl v roce 2013 o 8 %, ale v roce 2014 opět klesl, což když se na to podíváte, vlastně odpovídá standardnímu cyklickému vývoji, protože k tomu docházelo už předtím - v roce 2010 růst o nějakých 8,8 %, v roce 2011 pokles o 14 %. Čili zjevně daň z příjmů fyzických osob není vůbec závislá na zavedení elektronické evidence tržeb, ale klesá v rámci určitého cyklu. Výběr daní z příjmů právnických osob ale už zcela evidentně poklesl: v roce 2013 o 17 %, v roce 2014 o dalších 15 %.

Pořád jsme v Chorvatsku a bavíme se o zkušenosti s elektronickou evidencí tržeb v této zemi. Ale bohužel lepší výnos daní evidence tržeb nepřinesla ani v případě daně z přidané hodnoty. V roce 2013 výběr DPH klesl o 1 %, v roce 2014 zase o 1 % vzrostl. Ale to jedno procento se dá spíše přičíst zvýšení snížené sazby DPH, která byla předtím 10 %, na 13 %.

Nevím, dámy a pánové, jak z těchto zkušeností z Chorvatska, z této chorvatské reality po zavedení elektronické evidence tržeb, chcete odvodit myšlenku, že elektronická evidence tržeb přinese lepší výběr daní. Teoreticky to není možné. To jsem vám ukázal na řadě studií ze zahraničí, na čem je závislá šedá ekonomika a výběr daní. A jak se tady empiricky ukazuje, nebude to fungovat, protože ani v tom jediném státě, kde to zavedli, to nefunguje.

Minule jsem tady citoval chorvatského ministra financí Lalovace na pražské konferenci, kterou uspořádalo Ministerstvo financí, kde prohlásil, že elektronická evidence tržeb nebyla zavedena proto, abychom naplnili rozpočet. Myslím, že jeho slova jasně potvrzuje chorvatská praxe: prostě k žádnému vylepšení výnosu daní nebo lepšímu výběru daní v Chorvatsku v žádném případě nedochází.

Bohužel budujeme systém, nebo chce Ministerstvo financí vybudovat systém, který je zbytečný, který je plošnou restrikcí, který nemůže splnit cíle, které údajně má, ale přitom je to systém, který bude velmi drahý jak pro stát, tak pro podnikatele. Pojďme se podívat zase na čísla, která zveřejnilo Ministerstvo financí v těch svých různých vystoupeních. Ta čísla bohužel hovoří v tomto případě jasně. V jiných případech jasně nehovoří. Ale tady je to úplně jasné. Pořízení systému bude stát daňové poplatníky nějakých 370 milionů korun. Samotný provoz a náklady budou nějakých 300 milionů korun každý rok. Stát počítá s přijetím 400 nových zaměstnanců Finanční a Celní správy, jejich mzdy nás ročně budou stát 150 milionů korun. Tak to už jsou obrovské stamilionové roční náklady, které do toho chceme všichni dát. Chceme do toho dát peníze, i když víme, a studie jsou jasné a zkušenosti ze zahraničí jsou jasné, všechno je jasné, že to prostě nemůže fungovat. (Hluk v sále.)

Zátěž na straně podnikatelů je druhá věc. Toto byla zátěž na straně státu. Toto byly náklady, které s tím budou mít všichni daňoví poplatníci. Ale samozřejmě závažná je i zátěž na straně podnikatelů, protože ať už je to jakkoliv, tak drobného prodejce přijde pořízení nejjednoduššího systému evidence na necelých šest tisíc korun, ale k tomu je potřeba připočíst provozní náklady, které se mohou vyšplhat až na 30 tisíc vícenákladů ročně, protože si musí pořídit patřičné pokladny, tiskárny pro tisk pokladních dokladů, náklady na pravidelné aktualizace softwaru, toner, papír, údržba, popřípadě i školení zaměstnanců. No prostě těch nákladů je dost. A co si podnikatel také musí zajistit, je kvalitní internetové připojení a to je velmi důležité.

Minule jste tady na mě mávali nějakými hračkami, nebo dokonce možná i mobily s nějakou tiskárnou, ale to internetové připojení, které tady náhodou funguje, ne vždycky dokonale, ale přece jenom v Poslanecké sněmovně funguje, na mnoha místech České republiky nefunguje dobře. Já se pohybuji často i na místech, o víkendech, kde vůbec nefunguje dobře ani mobilní síť, takže nevím, jak bych si třeba v místě, kde mám chalupu, pořizoval živnost, kdybych musel být permanentně on-line připojen, protože by to skoro nebylo možné bez nějakých obrovských nákladů.

No ale proč je to internetové připojení tak důležité z hlediska živnostníka a podnikatele? Protože v § 21 a 22 návrhu zákona o evidenci tržeb se hovoří o tom, že za případné výpadky připojení a jeho kvalitu nese odpovědnost sám podnikatel. A to už není taková banální povinnost, jestliže vlastně odpovídáte za to, že budete mít kvalitní připojení. Tak jestli za to odpovídáte, tak si ho musíte pořídit a to může být buďto nemožné na některých místech, anebo možné, ale třeba přiměřeně drahé. Ale i kdyby to všechno dobře fungovalo, tak nějakých 30 tisíc ročně pro drobného živnostníka, to opravdu nejsou žádné drobné a může to reálně znamenat existenční ohrožení jeho podnikání, může to být problémem pro jeho rodinu, protože je přece jasné, že drobní podnikatelé často ručí vlastním majetkem za své podnikání a to, co dělají, se významně dotýká i jejich rodin.

Já už jsem tu poukázal, toto jsou čísla, která jsou víceméně jasná a dají se z materiálů Ministerstva financí vyčíst. Bohužel jasná, protože zatížení jak podnikatelů, tak na straně státu, tedy daňových poplatníků, nás všech, je poměrně značné. Jiná čísla ale už tak jasná nejsou a tady bych očekával, že Ministerstvo financí bude přece jenom přesnější, a pokud toho není schopno, tak nebude tak vehementně elektronickou evidenci tržeb prosazovat, protože vlastně nebude vědět, co přinese. Já ta čísla nebudu tady nějak zvlášť rozebírat, jenom připomenu to, co už tu zaznělo ode mě minule, že při 600 tisících osob Ministerstvo financí předpokládalo nějakých těch 10 až 12 mld. navíc a to stejné předpokládá při 300 tisících osob. To tedy jsou čísla, která opravdu nemusím nikde počítat, ta si mohu vymyslet, protože to nemůže sedět v obou případech. A jenom to ukazuje, že vláda i přes stamilionové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb neví, kolik systém přinese. Otevřeně připouští, že takové číslo vlastně nemá k dispozici, že tu analýzu neprovedlo. Sám pan ministr Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny v říjnu prohlásil, že v případě EET jde o předběžné odhady - až praxe ukáže, nakolik byly ty odhady přesné. Tolik citát. No, jsou velmi nepřesné, protože se liší až dvojnásobně.

Ministr financí přitom také v únoru 2014 projevil veřejně úmysl jednat s chorvatskou vládou, zda by nám systém EET - cituji: Možná za hubičku nebo levně neprodala. Tady se ukazuje, že se to zjevně nějak nepovedlo, nebo se to ani nemohlo povést. A dnes tedy místo prodeje za hubičku to vypadá, že se dočkáme jakéhosi polibku smrti pro malé podnikatele a živnostníky, což určitě není to, čemu můžeme lhostejně přihlížet.

Ten složitý systém, který tady chce vláda vytvořit, samozřejmě ve svém důsledku bude omezovat svobodu podnikatelů a zákazníků a bude mít negativní vliv na kvalitu jejich života. Jak už jsem říkal na začátku, jedná se tady o plošnou restrikci, která samozřejmě dopadne na ty, kteří podnikají, ale dopadne taky na zákazníky. Protože když si uvědomíme kvalitu internetového připojení na řadě míst České republiky, problémy s ním, tak je jasné, že budeme vystaveni každodenním situacím, kdy nebude jednoduché ani z té jednoduché aplikace, o které tady pořád slyšíme, v telefonu s tiskárnou, to všechno administrativně dobře zvládnout a některé nákupy se nepochybně zkomplikují nebo prodlouží.

Je tu samozřejmě i další problém, na který nás upozorňuje právě detailnější pohled na tu chorvatskou zkušenost. Chorvatská elektronická evidence plateb registruje, jak ti, co se tím zabývali více, vědí, i otevírací dobu. A to pak samozřejmě znamená, že když zavíráte oficiálně v 18 hodin a v 18.01 přijde zákazník, tak máte možnost ho buďto neobsloužit, nebo mu dát zboží zadarmo, abyste neporušili pravidla, která jsou v tom chorvatském systému elektronické evidence tržeb obsažena. A pokud tomu tak je v Chorvatsku a má to být tak i u nás, tak to znamená, že stát tady zase chce určovat i to, kdy si budeme moci nakoupit, nebo ne. A to je samozřejmě věc, která i v jiných zákonech se ze strany vlády nebo vládních poslanců jako nápad objevuje. Ale je to něco, co určitě nesvědčí nebo nevytváří podmínky pro svobodu podnikání. A je to něco, co určitě musíme odmítnout.

Navíc, když si představíme tu situaci, že úplně dobře nefunguje internetové připojení a podnikatel bude mít v takovém případě povinnost prokázat, že nefungovalo a proč nefungovalo, tak vystavujeme toho podnikatele poměrně velkému riziku, protože pokud podnikatel neprokáže, že spojení nefungovalo, tak mu hrozí pokuta až půl milionu korun, o které bude rozhodovat státní úředník, a bude o ní samozřejmě rozhodovat zcela podle svého uvážení. V podstatě to znamená, že pokud to takhle bude schváleno, tak vám stát bez rozhodnutí soudu fakticky bude moci zavřít provozovnu. Já si myslím, že taková libovůle nemá být v demokratickém státě možná. A to, že ji tady umožníme prostřednictvím zákona o elektronické evidenci tržeb, je naprosto špatné.

Já bych tady i položil otázku, jak je možné, že díky tomuto zákonu bude za přestupek možné uložit pokutu až půl milionu korun. A je vůbec představitelné, aby v České republice, ve svobodném demokratickém státě bylo někomu zakázáno podnikání jinak? Může být zakázáno podnikání, ale rozhodnutím soudu. Ale jinak než rozhodnutím soudu je to opravdu zvláštní.

A jiná otázka, která s tím souvisí, je, jak můžeme chtít, aby občan, podnikající občan, nesl odpovědnost za něco, co sám nemůže ovlivnit. A jak jsem tady jasně ukázal, internetové připojení pravděpodobně těžko budeme ovlivňovat, jeho kvalitu, ale ten podnikatel je za to odpovědný podle tohoto zákona a bude muset prokazovat, že v tu chvíli třeba nefungovalo a že on za to nemůže. Já myslím, že na tomto příkladu je možné jasně ukázat, že ten zákon je i v řadě parametrů nedostatečně, nekvalitně připravený a že místy vyžaduje značnou míru interpretační fantazie. Navíc se tím posiluje moc státu vůči podnikatelskému prostředí, omezuje se svoboda podnikání, omezuje se naše osobní svoboda volby.

Na vládu se přitom obrátili samotní zástupci podnikatelů a živnostníků, aby tlumočili konkrétní a bezprostřední výhrady těch, kterých se bude přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb týkat. Přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb podle zástupců podnikatelů odporuje zásadám liberálně demokratického státu. Protože tady je to postaveno na principu kolektivní viny a presumpce viny a nerespektuje to ani tu proporcionalitu, a tedy ani ten princip, který jsem tady zmínil, priorit jednotlivce, jeho svobody před státem. A navíc, jak jsem ukázal, ten zákon o evidenci tržeb je špatně připraven v tom směru, že nestanovuje jasná a splnitelná pravidla a naopak poskytuje státu možnost svévolně rozhodovat. To jsou věci, na které zástupci podnikatelů také upozorňují.

Je tedy zřejmé, že kdybych ty jejich argumenty shrnul, že elektronická evidence - a argumenty, které jsem tady přinesl já, že elektronická evidence tržeb je zbytečná, protože stát má nástroje k efektivnímu výběru daní, jenom tyto nástroje nevyužívá. Elektronická evidence tržeb je plošná, omezuje všechny kvůli velmi malé skupině delikventů a navíc v zemi, kde podíl šedé ekonomiky je poměrně nízký a ještě navíc i bez elektronické evidence tržeb klesá. Elektronická evidence tržeb je nadměrně restriktivní, elektronická evidence tržeb porušuje zásadu proporcionality, podle které má stát používat vždy prostředky co nejšetrnější k základním právům a svobodám soukromých osob, což se v tomto případě neděje, protože máme jiné nástroje už teď k dispozici, kterými bychom mohli dosáhnout, možná, vyššího výběru daní, ale určitě ne elektronickou evidencí tržeb. Elektronická evidence tržeb je také diskriminující. Nejen zbytečná, plošná, nadměrně restriktivní, ale také diskriminující, protože jejím účelem má sice být, údajně tedy, narovnání podnikatelského prostředí, ale EET spíše zvýhodní velké firmy, které budou mít z tohoto systému nevyhnutelně výjimky. Zatíží řadu malých podnikatelů, a to některé až likvidačně, jak to také ukazuje chorvatská zkušenost, kterou není možné brát na lehkou váhu. Elektronická evidence tržeb je také drahá, protože jak jsem tady ukázal, náklady státu, náklady podnikatelů zdaleka nejsou adekvátní možnému přínosu. EET má taky - a to všem těm, kteří se zaklínají bojem korupci, by nemělo být lhostejné - má také poměrně vysoký korupční potenciál. Budou se vypisovat veřejné zakázky na něco, co není potřebné. Stát navíc opakovaně prokazuje, že takové zakázky neumí realizovat.

Kromě všech těch atributů negativních, které elektronická evidence tržeb má, tak je tu taky potřeba zmínit určitou nebezpečnost z hlediska ochrany osobních údajů. Já vím, že nad tím někdo mávne rukou, ale nám to tedy lhostejné není. Bude se tady shromažďovat obrovské množství informací, dat, a to dat, která jsou snadno zneužitelná, a to je zase věc, která není úplně banální a nad kterou se musíme zamýšlet.

Já jsem tady přinesl některé základní politické, ekonomické, sociologické argumenty, které jasně ukazují, proč je elektronická evidence tržeb nejenom špatně připravena, ale proč je úplně zbytečná, proč není tím nástrojem, který nám pomůže snížit šedou ekonomiku, proč takovou věc nepotřebujeme. A připomněl jsem vám také to, že elektronická evidence tržeb, a na řadě konkrétních argumentů, dat, čísel a hlavně i na základě materiálu z Ministerstva financí, že elektronická evidence tržeb je zbytečná, plošná, nadměrně restriktivní, diskriminující, drahá, má korupční potenciál a je nebezpečná z hlediska ochrany osobních dat.

Já samozřejmě budu v průběhu diskuse vystupovat i s řadou dalších argumentů, které vás mohou ještě více přesvědčit o tom, a já věřím, že už někteří, kteří mě poslouchali, v tom začínají mít jasno, proč je elektronická evidence tržeb nebezpečná a proč by v žádném případě Poslanecká sněmovna neměla přistoupit k tomu, aby takovýto zbytečný zákon schválila nebo vůbec o schválení takového zákona uvažovala. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji pane poslanče. Mám zde tři další přihlášky s přednostním právem. Pan místopředseda Gazdík, potom pan předseda Stanjura a potom pan ministr Babiš, ale ještě předtím dvě faktické poznámky. První je poznámka pana poslance Šarapatky a připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, jsem jeden ze dvou zcela nezávislých poslanců v této Sněmovně a s ohledem na stranický princip této Sněmovny jsem si vědom toho, že váha mého hlasu se tady limitně blíží de facto nule, ale přesto bych chtěl vyjádřit také svůj nezávislý názor na tuto problematiku.

Zaslechli jsme tady mnoho argumentů a protiargumentů, některé z nich byly pravdivé, jiné méně, ale přesto se domnívám, že normální je nekrást. Když budou platit daně všichni, tak všichni budou moci platit menší daně, což bude dobré pro všechny. Můj předřečník tady hovořil, řekl mnoho argumentů, proč je elektronická evidence špatná a že má jiná řešení. Ale o těch řešením jsme se tady nedoslechli ani slovo. Takže mně to spíš přijde, že je to obrana šedé ekonomiky. Prostě není v pořádku, aby jeden hospodský platil daně a druhý neplatil. Když je budou platit všichni, budou platit méně. A nezlobte se na mě, mně dosavadní průběh diskuse o této problematice připadá spíš jako bránění práce této Sněmovny. (Potlesk několika poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, Další dvě minuty pro pana poslance Foldynu a připraví se s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, dobré dopoledne. Já jsem původně vůbec nechtěl vystupovat, protože jsem si myslel, že toto není moje téma, ale dohnalo mě k tomu vystoupení předsedy občanských demokratů. Já jsem užasle poslouchal o tom Švýcarsku, užasle jsem poslouchal o tom, jak všechno je zbytečné, a jako bych se nemohl probudit ze sna, který začal v době, kdy tady vládla Občanská demokratická strana a její exponenti, jako byl Václav Klaus, Kočárník, Dyba, Salzmann, a ti měli maskota a ten se jmenoval Kožený, pak tady bylo LTO a hromady špinavých peněz, šedivých, které se dostaly mimo oběh, a pak tu slyším, že je potřeba pořád mít zhasnuto. Pamatujete si na ten výrok z těch 90. let, kdy předseda a zakladatel ODS říkal, že je potřeba zhasnout? Že je potřeba, aby ekonomové byli na krok před právníky? A v této zemi se pozvolna rozsvěcí, a ono to zase někomu vadí. Tak já si myslím, dámy a pánové, měli bychom si udělat jasno. Prostě je potřeba poněkud rozsvítit, je potřeba tento zákon a ty pohádky o Švýcarsku, já si myslím, že sice je před Vánoci, ale mám raději Mrazíka. Děkuji. (Potlesk některých poslanců.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Laudát. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ve faktické se může reagovat na předřečníky. Tak přítel Ruska má rád Mrazíka, já Mrazíka rád nemám, ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil.

Pan poslanec Šarapatka říká, že tady je jeden ze dvou nezávislých poslanců. To není žádná pravda. Nezávislý poslanec je ten, který kandiduje nezávisle do Poslanecké sněmovny. On je nezařazený poslanec, to je úplně něco jiného. Nezávislý poslanec kandiduje sám, přesvědčí voliče a pak působí jako nezávislý. Já nevím, kdy se přihlásil k faktické připomínce, ale evidentně projev pana předsedy Fialy neposlouchal. My jsme říkali, že mnohem lepší recept, podle mnoha renomovaných studií, na boj s šedou ekonomikou je zjednodušení daňového systému, snížení sazeb. Tak se podívejte na naše sněmovní tisky. Ty návrhy tady už leží, tak vy říkáte, že jsme nic nenavrhli. No navrhli jsme. A nejenom od mikrofonu, ale sepsali jsme to, bohužel to zatím nepřišlo na program. Ať už je to snížení DPH, ať už je to zrušení zbytečných daní, jako je silniční daň, nebo co už Poslanecká sněmovna hlasy převážně vládních poslanců zamítla, zrušení daně z nabytí nemovitosti. To jsou konkrétní kroky, které zjednodušují daňový systém. Vy jste udělali přesný opak. Zeptejte se podnikatelů, jak jim pomohlo, že je třetí sazba DPH. Přesný opak jste udělali. Ti experti, kteří tu studii sepisují, tak právě říkají, že čím je vyšší zatížení práce, a u nás je extrémně vysoké, já to pak ve svém vystoupení srovnám mezinárodně, čím komplikovanější je daňový systém, čím jsou vyšší daňové sazby, tím větší prostor vzniká pro šedou ekonomiku. A zopakuji, že to není názor opozice, ale názor renomovaných studií, které odborná ekonomická obec bere vážně. Takže neříkejte, že jsme nic nenavrhli. Kromě toho, že jsme to řekli slovně, tak jsme sepsali i návrhy zákonů. Pokud se chcete touto cestou vydat s námi, až zákon budeme projednávat, hlasujte pro. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím pana předsedu Laudáta. Připraví se pan předseda Fiala. Všechno faktické poznámky. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Jenom ke dvěma předpředřečníkům, co se týká poslance Šarapatky. Vzhledem k tomu, že se ho hnutí ANO pokoušelo dostat do hospodářského výboru, tak si myslím, že bych byl opatrný na slova o nezávislém poslanci. Pokud se týká po 90. roce zhasnutí, tak si řada z vás sáhněte do vlastního svědomí a děkujte Klausovi, že skutečně zhasl a že tady nebylo rozsvíceno. Možná byste tady s hanbou dneska neseděli. (Výkřik z levé části sálu: Ježíši Kriste! Slabý potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu Fialu k faktické poznámce. Pokud někdo chce vystoupit, má možnost se přihlásit. Prosím, nediskutujte mimo mikrofon. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Já bych panu poslanci Foldynovi, prostřednictvím pana předsedajícího, nechtěl dělat to, co on myslím docela neférově udělal Občanské demokratické straně. Nebudu připomínat jména bývalého ministra Svobody, pana hejtmana Ratha a dalších a dalších. Nebudu se pouštět do této interpretace minulosti, protože, mimochodem, to, co děláte, pane poslanče -.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Mým prostřednictvím.

 

Poslanec Petr Fiala: Prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se - to nenapomáhá rozvoji parlamentní demokracie a upevňování pozice tradičních politických stran, ale nasedáte na rétoriku řady populistických hnutí, která právě na základě toho zvyšují svůj politický zisk. Myslím, že to je nesprávné a nečestné.

Ale řeknu vám jinou věc. Vy jste mě asi špatně poslouchal, prostřednictvím pana předsedajícího, protože já jsem přinesl jasné argumenty. To, co jsem říkal o Švýcarsku, to byl přece jeden z podpůrných argumentů, jak se má bojovat s šedou ekonomikou. Můžete tady argumentovat, jak chcete, ale nepovažuji za fér podsouvat nám, že když máme jiný názor na elektronickou evidenci tržeb a jiný názor na boj s šedou ekonomikou, že nechceme s šedou ekonomikou bojovat, že chceme krýt nějaké daňové úniky.

Pane poslanče Foldyno a všichni ostatní, prostřednictvím pana předsedajícího, mě minulost v tomto směru nezajímá. Já jako historik jsem o ní schopen vést historickou debatu, ale je mi to úplně jedno. Já a Občanská demokratická strana, které stojím v čele, bojuje proti daňovým únikům, přinesla jasné návrhy v souladu s mezinárodní zkušeností, jak s šedou ekonomikou bojovat, a to je pro mě to podstatné.

Vy všichni ostatní, nebavme se tolik o minulosti, tu můžeme interpretovat, jak chceme. Tady předveďme, jaká je naše pozice, kdo chrání svobodu, kdo chrání podnikání, kdo bojuje proti šedé ekonomice. "Hic Rhodus, hic salta." (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Zlatušky. Po něm pan předseda Kováčik. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedo, mě zaujal pláč pana předsedy ODS, že na chalupě nebude moci vést živnost kvůli tomu, že tam má špatný signál. Tam lze jenom doporučit, aby přešel od Vodafonu k O2 nebo T-Mobilu. Obě mají robustní pokrytí. Jedině Vodafone je tam na hranici, ale stačilo nepřecházet k Vodafonu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Kováčik, potom pan předseda Stanjura a potom pan předseda Laudát, stále faktické poznámky. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Vaším prostřednictvím, pane předsedo, k panu předsedovi Fialovi, který tady říkal, že jeho minulost nezajímá.

Vážený pane předsedo, ale ta minulost by vás právě měla zajímat. Já si myslím, že kdyby vás zajímala v době, kdy probíhala, zajímala vás lépe a více, nemusely mít tradiční politické strany dnes takové problémy, jaké mají. Nemuseli byste mít volební problémy, kde máte řekněme jenom odlesk bývalé slávy, kde máte problém se leckde vůbec dostat přes onu magickou pětiprocentní hranici. Ono všechno má svoje důvody. A nebýt té podle vás možná zlaté, podle nás je barva úplně jiná, éry ODS, tak se tady nemuselo říkat všetci tu kradnú. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím předsedu Stanjuru. Po něm pan předseda Laudát. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pro pana předsedu Kováčika prostřednictvím pana předsedy Poslanecké sněmovny. Pan předseda Fiala nic takového neřekl, že nás minulost nezajímá. Podívejte se do stenozáznamu. Říká: U řečniště se nevěnujte minulosti, interpretace může být různá, na to jsou jiná fóra. Nás zajímá, co je tady. (V sále je hluk.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Nechte pana předsedu argumentovat. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Za druhé, pane předsedo Poslanecké sněmovny, já bych poprosil důrazně, aby placení nebo neplacení obchodní zástupci různých firem v přímém on-line přenosu nedělali obchodní sdělení. Opravdu je to nehoráznost říkat tady, kdo má z poslanců jakého operátora, a propagovat jiné konkurenční firmy. To myslím, že byste mohl sám bez toho, aniž bych vás na to upozorňoval. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já jsem měl také pochybnosti, zda vystoupení je v souladu, řekněme, s dobrou morálkou v Poslanecké sněmovně, ale netušil jsem, co pan kolega chce říci a product placement jsem tedy neodhadl. Omlouvám se. Prosím všechny poslance, aby zde nepropagovali konkrétní výrobky a konkrétní služby.

Pan předseda Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Kolega Stanjura mně vzal vítr z plachet. Skutečně si dokonce myslím, že možná porušujete zákon, nevím, jestli se vztahuje i na propagaci konkrétních firem na půdě Poslanecké sněmovny. Ale jsou jisté zákony, které zakazují, aby se poslanci stali nosiči reklamy. Poprosil bych moc, to se nedělá. Je to krajně nevhodné a neetické. Aby to příště bylo řečeno aspoň neutrálně. (Hlasy ze sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud někdo chce diskutovat, prosím, aby se přihlásil do rozpravy. Dám mu možnost vystoupit.

 

Poslanec František Laudát: Může se přihlásit s faktickou nebo do řádné rozpravy. Prosím, vyvarujte se toho, abyste propagovali konkrétní firmy v pozitivním slova smyslu. Jiná věc je, jestliže tady megastřet zájmů má vicepremiér vlády a ministr financí, to je v kontextu. Nicméně tohle byla čistá reklama. A dá se to říct univerzálně: není tam jeden operátor, je tam jiný, možná, ale nedělejte tady společnostem konkrétní PR.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď má slovo pan předseda Černoch s faktickou poznámkou. Stahuje. Potom tedy pan poslanec Hájek. Připraví se pan poslanec Chalupa. (V sále je neklid.)

 

Poslanec Josef Hájek: Dobré dopoledne, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře - je tady sám. Já bych zareagoval na slova pana Laudáta. Já s tebou plně souhlasím. Vyzývám poslance z pravého spektra: Prosím vás, nedávejte tady reklamu Agrofertu. Ten Agrofert tady padl desetkrát, stokrát, tisíckrát. Prosím, nedělejte reklamu Agrofertu, nehovořte o Agrofertu. Taky například ještě vodňanské kuře, jak je mi napovídáno. To za prvé. Kostelecké uzeniny, Ježíš, tady toho bylo hodně.

Za druhé. Pane předsedo ODS prostřednictvím pana předsedajícího, byl jsem mnohokrát svědkem, když jste komunistům vytýkali jejich minulost, že měli změnit svůj název. Tak změňte svůj název, když se nechcete spojovat s tím, jaké tradice strana ODS má. A o tom, že tradice nebyly asi úplně optimální, svědčí to, že kolega Laudát od vás odešel. Děkuji. (Veselost v sále. Potlesk poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Raise, pokud trvá na své faktické poznámce. Prosím, máte slovo. Po něm pan předseda Černoch a po něm pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Skutečně jenom technická poznámka směrem k projevu kolegy Fialy. Protože se zabývám pár let matematikou v ekonomii, tak tady bylo krásně vidět, jak z nepřesných čísel, protože černá ekonomika se dá změřit, se dělají velmi přesné závěry. To nemá žádnou vypovídací hodnotu. Jenom jako poznámku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu a s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Černoch. Prosím.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, k panu kolegovi Hájkovi. Já si myslím, že jsou něco jiného argumenty a něco jiného je nabádání lidí k přechodu k jinému operátorovi. Tam už to opravdu zavání za hranu zákona. Děkuji. (Potlesk poslanců klubu Úsvit - národní koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Faktickou poznámku má nyní pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Fichtner. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak když se neustále chtějí někteří vládní poslanci otírat o mou politickou stranu, tak já jsem jejím zakládajícím členem, nestydím se za tu značku, nemám žádný důvod utíkat jinam, protože je to možná momentálně výhodnější. Nemám žádný důvod se stydět za to, kam se dostala Česká republika za 25 let. A když už pan poslanec Foldyna a ostatní volí tak expresivní a urážlivá slova jako exponent, tak Václav Klaus byl nejenom předseda ODS, ale také ministr financí ČR, premiér vlády ČR a prezident České republiky. Můžete nesouhlasit s některými jeho názory, můžete se s ním přít, ale žádný exponent to není. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Fichtner a připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se vůbec nemluví k věci, tak si tu poznámku také neodpustím. Tady se pořád hovořilo o tom, že když někdo hovoří o nějakém konkrétním operátorovi, tak porušuje zákon. Ono to myslím zaznělo od pana kolegy Černocha. Mě by tedy zajímalo který a zda by mohl konkrétně citovat to ustanovení zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Vondráček a připraví se pan poslanec Bendl s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Už si tady příspěvek odbyl každý, tak jsem si řekl, také se přihlásím. Kolega Fichtner mě předběhl o chviličku. Poslanec nesmí vystupovat v reklamě. To je mu zakázáno. Toto nebylo vystoupení v reklamě. I když jsme natáčeni a můžeme sledovat přenos, rozhodně se nejedná o vysílání České televize, aby se na nás vztahovala pravidla na vysílání veřejnoprávní televize. A pak tady máme samozřejmě právo poslance říct cokoliv v této místnosti a je kryt indemnitou a imunitou. Takže tímto způsobem nelze omezovat poslance a žádný zákon ho neomezuje.

Jestliže se o něčem bavíme, tak o etice. Nemyslím si, že to vystoupení bylo vhodné, šlo to říct jinak, já s tím souhlasím. Děkuji za tu připomínku. Doufám, že potom oceníte, když budu iniciovat, abychom hovořili o tom, že tato Sněmovna dodneška nemá žádný etický kodex jednání. Můžeme přijmout etický kodex, že takováto vystoupení jsou za hranou tohoto kodexu. V žádném případě nedošlo k porušení zákona. Konec mé poznámky. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Bendl s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že mě velmi překvapilo, že pan kolega Zlatuška už ví, jací operátoři jsou kde k dispozici a koho kde komu budou doporučovat. Možná už i ví, a tak jsem se ho chtěl zeptat prostřednictvím předsedajícího, které firmy budou dodávat elektronické pokladny, protože všichni víme, že na to nebude vypisováno výběrové řízení, protože přeci jsme pod časovým tlakem, a tak by nám už rovnou mohl říct, kdo bude dodavatelem elektronických pokladen, kdo bude dodávat software, když už ví, jaké spojení a jakého telefonního operátora doporučuje jednotlivým podnikatelským subjektům. Prosím, zdali by nám to neřekl on nebo pan ministr. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy pan předseda Stanjura a připraví se pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle jednacího řádu reaguji na vystoupení předřečníka. Chtěl bych mluvit s panem poslancem Vondráčkem vaším prostřednictvím. Mně se docela líbila vaše poznámka. Opravdu. Není to žádná kritika. Jenom chci připomenout, až zase budete křičet, ne vy, ale třeba vaši kolegové, ať už nemluvíme, ať už nezdržujeme, ať mluvíme k věci, vzpomeňte si na svá slova z tohoto řečniště - poslanec má právo vystoupit kdokoliv a říct cokoliv. Jinak se mi to vaše vystoupení fakt líbilo. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Fiala a připraví se pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Jednak jsem rád, že moje vystoupení vyvolalo takovou pozornost. Nejsem si úplně jist, jestli jste přesně poslouchali mé argumenty. Kdybych byl na vysoké škole, tak bych je opakoval, tady to dělat nebudu. Interpretujte si je, jak chcete.

Nicméně pokud jde o tu minulost. Mě skoro dojímá, kolik poslanců se tady stará o to, jaká procenta má nebo bude mít Občanská demokratická strana. Všechny mohu ujistit, že se budete divit, jak budeme silní po příštích volbách. Ale to sem nepatří.

Já jsem samozřejmě naprosto ztotožněn s minulostí Občanské demokratické strany, jinak bych do ní také v její nejtěžší chvíli 7. listopadu 2013 nevstoupil, takže s tím já žádný problém nemám. Ale tady šlo přece o něco jiného. Tady šlo o současnou diskusi o tom, jestli se budeme bavit o věcech, které se týkají elektronické evidence tržeb, o datech, faktech, informacích, které jsem tady přinášel, anebo budeme podpásově reagovat tak, jak to dělá velmi často vládní koalice, když si neví rady: No ta vaše minulost, ta je prostě špatná, tak se o tom bavme. Ne, o tom se nebavme! Bavme se o tom, co vy navrhujete a jak ten zákon je špatný! To je téma dnešní debaty a tuto debatu držme!

A samozřejmě nemohu se nezmínit o tom, co tady předvedl pan kolega Zlatuška. Já chápu, že má o mě velký zájem, my se známe 30 let, byli jsme oba rektoři Masarykovy univerzity, tak mě to těší. Nicméně já také jeho vystoupení nepokládám za etické. A vy se velmi mýlíte. On nedělal reklamu operátorům, ke kterým navrhoval, abych přešel. On dělal tomu operátorovi, u kterého jsem já, a já jsem byl předmětem té reklamy: Podívejte se, pan předseda Fiala používá tohoto operátora. No to je přece reklama úžasná! Já za to ale nejsem placen, nestojím o to, a tak napříště žádám všechny kolegy, aby neříkali, jaké mám auto a jaký používám telefon, jaký mám zubní kartáček (Předsedající: Omlouvám se, pane předsedo, váš čas.), protože já nechci být předmětem této reklamy! (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan předseda Kalousek a připraví se pan poslanec Volný. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dle jednacího řádu reaguji v ukázněné frontě faktických poznámek na své předřečníky - poslance Foldynu a poslance Stanjuru. Pan poslanec Foldyna tady hovořil o tom, co všechno strašlivého způsobil pan Václav Klaus, a nazval ho exponentem, pan poslanec Stanjura se ohradil, že to nebyl žádný exponent, ale že to byl ministr financí, premiér a prezident ČR. Ale on byl, milí sociální demokraté, také předsedou této Sněmovny. A vy jste ho volili v roce 1998 jako jeden muž. Volil ho tenkrát váš tehdejší předseda Zeman, volil ho tenkrát Zemanův nástupce Gross a volil ho tenkrát i Zemanův nástupce Sobotka, váš dnešní předseda. Když to byl tak strašlivý exponent, proč jste ho všichni volili jako jeden muž? Já ho tenkrát nevolil. Ale vy jste mu svěřili svoji důvěru! (Pobavení a potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Volný, připraví se pan poslanec Zlatuška.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já se nemůžu neubránit reagovat na pana kolegu Bendla. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, mu chci popřát dobré ráno, protože byl tady dotaz na registrační pokladny, kdo bude dodavatel. On si asi nevšiml, že se nejedná o registrační pokladny, ale o elektronickou evidenci tržeb, tudíž žádný dodavatel žádných elektronických pokladen nebude a bude se to provádět na zařízení z velké většiny, kterou už podnikatelé mají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, pan předseda ODS v okamžiku, kdy mě tady nařkl z toho, že jsem dělal nějakou reklamu nějakému konkrétnímu operátorovi, žádnou reklamu jsem nedělal. Pan předseda si stěžoval, že na své chalupě by nemohl mít živnost, protože tam nemá příslušné pokrytí. V okamžiku, kdy si otevřete mapy, které jsou na ČTÚ k dispozici, jsou celkem tři operátoři. Zjistíte, že dva tam mají pokrytí naprosto komfortní, jeden má problémy v okamžiku, kdy -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, omluvte mě, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale vzhledem k nepřítomnosti ministrů není možné, aby Sněmovna pokračovala v jednání. Takže... už přichází pan ministr zemědělství. Prosím. Omlouvám se, že jsem vás přerušil a dávám vaše dvě minuty na faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: V okamžiku, kdy se podíváte na ČTÚ a mapy pokrytí LTE, tak zjistíte, že ze tří dostupných operátorů v ČR dva tam mají zcela komfortní pokrytí. Nemohla tato výhrada být vůbec vznesena. Jeden má pokrytí takové, že v okamžiku, kdy se živnost provádí, řekněme na zahradě, tak tam může být nějaký problém s tím pokrytím v LTE. Nic jiného tam nebylo. Nebylo to žádné vynášení nějaké další informace. Je to věc, kterou v okamžiku, kdy tady pan předseda ODS tu svoji výhradu, tak jak ji řekl, vyslovil a apeloval na vědecké studie. Čili přístup, který je minimálně evidence-based, založený na faktických podkladech a na skutečných údajích, tak tuto úvahu má možnost udělat každý. Není v tom nic záhadného. A odtud to, co jsem říkal.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Foldyna. Připraví se pan poslanec Kalousek s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Já samozřejmě nechci připomínat historii a minulost. Nicméně když to pan Kalousek zmínil, určitě, bylo to nestandardní, naprosto. Bylo to naprosto nestandardní. Ale také v této zemi byla naprosto nestandardní ekonomická situace. Byli jsme před katastrofou. Ekonomika byla minus 1,6 HDP po pravicových vládách. A Miloš Zeman, sociálně demokratická vláda, díky tomuto nestandardnímu kroku, a je to nestandardní a doufám, že se to už nikdy nebude opakovat, vyvedla tuto zemi z krize a HDP bylo 3,5. Přidávaly se platy učitelům a valorizovaly se důchody. Takže máme na vybranou. Nebo neměli jsme na vybranou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan předseda Kalousek a po něm pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Podle jednacího řádu reaguji faktickou poznámkou na vystoupení pana poslance Volného. On měl pravdu. To skutečně nejsou registrační pokladny a mrzí mě, že někteří řečníci, dokonce i pan ministr, když říká v kterých zemích to EET je zavedeno, tak jmenuje země, kde jsou zavedeny registrační pokladny. Protože tahle balkánská supernovinka funguje jenom na Balkáně. To skutečně nejsou registrační pokladny. To je on-line přenos dat do centrálního úložiště. Jenom vybudování centrálního úložiště odhaduje interní studie Ministerstva financí na šest miliard korun. Jenom provoz, provoz přenosu těchto dat bude stát kolem půl miliardy ročně. To bude prostě trvalá "never ending" mašina na peníze, kterou rozdá pan ministr svým kamarádům, protože dobře víme, že žádné výběrové řízení nebude. To je na tom to nestoudné! Registrační pokladny by byl drahý nesmysl, ale nebyl by to takový nápor na daňové poplatníky jako tahle balkánská supernovinka, jejíž zakázky budou zadány bez výběrového řízení. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan předseda Stanjura. (Poslanec Jandák jde k řečništi.) Ne, ne, pane poslanče Jandáku, nemůžete vystoupit s faktickou poznámkou... (Nemohu?) V tento moment. Já vás mám napsaného v pořadí, řádně. Nyní pan předseda Stanjura, prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, podle jednacího řádu reaguji ve faktické připomínce na vystoupení pana poslance Volného, který chtěl vzdělávat člena mého klubu Petra Bendla o tom, co je EET, co jsou registrační pokladny. Doporučil bych mu vaším prostřednictvím, již bohužel tady není, aby své edukativní úsilí zaměřil na ministra financí.

Nejsem příznivec toho, aby se tady nosily různé modely a různé pomůcky za řečniště. A co tady měl minule? Minulý pátek ministr financí? Model pokladničky. Ještě to doporučoval všem dětem pod stromeček. Tak zkuste mu, pane poslanče Volný prostřednictvím pana místopředsedy, vysvětlit, tak jak to vysvětlujete mému kolegovi Petru Bendlovi, že se nejedná o pokladny, ale o něco úplně jiného. Že ten model, který si přinesl, prostě neodpovídá projednávanému zákonu. Zkuste mu to vysvětlit. Až to pochopíte u vás, tak zaměřte své úsilí vysvětlovat i k nám. Děkuji. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Ještě přidám jeden námět panu poslanci Volnému skrze pana předsedajícího. Zdali by nám k tomu ještě nemohl říct, protože on řekl - podnikatelé to už mají. To se dá ve stenozáznamu najít. Tak se ptám kteří. A co to tedy vlastně je? Jestli by nebyl ochoten nám říct, když už to asi někteří mají, protože někteří už vědí, kterého operátora si budou muset vzít, někteří už asi vědí, který software to bude. Někteří už asi vědí, které pokladničky to budou. Jestli když o tom takto mluvil pan kolega Volný, zda by nemohl říct, které to jsou. Protože to tady na mikrofon řekl. Prosím, zdali by to nemohl dopovědět.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Minulý pátek za zády mně zvonila pokladnička. Protože drát od toho nevedl, tak předpokládám, že to byla pokladnička - EET to nebylo. ET to také nebylo.

Pokud se týká kolegy Foldyny, když on osobně nevolil možná Klause, nebo nebylo nazbyt. Já nevím, já jsem tady v té době nebyl, tak určitě podporovali Ratha. Měli jste ho v čele, drželi jste ho. Dobře jste věděli, jak se chová ve Středočeském kraji. Samozřejmě jste nemohli předpokládat, že bude v krabicích nosit šustivé víno. Nicméně byl bych velmi opatrný na to jednostranně. A když si dám na misku vah, jaké hodnoty přinesl Václav Klaus v devadesátých letech, co pro tuto zemi udělal, co udělal Rath, tak si myslím, že byste radši měli pomlčet se svými pseudonázory nebo názory.

Co se týká tohoto, docela by bylo zajímavé, protože jsem tuhle zahlédl, že zřejmě vánoční hračky byly vykládány před Ministerstvem financí, jestli to budou distribuovat zaměstnanci Ministerstva financí. Budou se zaobírat coby úředníci státní správy činností toho, že budou už malým dětem vnucovat nějaké naše plastové výrobky, respektive ne naše, ale pana Babiše prostě, a oblbovat je s politikou v raných letech. Myslím si, že tam by bylo lepší je vychovávat k jiným hodnotám než drnčení penízky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Zlatuška. Připraví se pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, já bych chtěl vyslovit mírné rozhořčení nad způsobem, kterým zde pan poslanec Kalousek používá adjektivum balkánský. Myslím si, že je to způsob užití, který je zjevně pejorativní, a tímto způsobem se k části Evropy na etnickém nebo geografickém základě tvářit tak, že podsouváme v této části Evropy nějaké méněcenné atributy, není příliš důstojné civilizované části světa a této Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Jandák s faktickou poznámkou. Nikde ho nevidím, v tom případě budeme pokračovat dál. Pan poslanec Pilný, faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já budu také reagovat faktickou poznámkou na vystoupení pana poslance Kalouska, kterého tady nevidím. Chtěl bych jenom konstatovat, že nevím, odkud se vzal údaj 6 mld. na centrální úložiště dat, do kterého by se měly ukládat údaje o EET. Podle toho, co vím a co dokážu odhadnout, tak je to naprostý nesmysl. Možná by stálo 6 mld. datové úložiště, do kterého by se měla vejít všechna vystoupení pana poslance Kalouska, ale rozhodně ne EET.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Žádná další faktická poznámka nahlášena není. V tom případě s přednostním právem pan ministr. (K mikrofonu přichází místopředseda Gazdík.) Já se omlouvám, v tom případě mi nebylo předáno pořadí. Omlouvám se. Takže pan kolega Gazdík s přednostním právem. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, nechtěl jsem předběhnout pana ministra, nicméně opravdu jsem byl řádně přihlášen, po mně pan předseda Stanjura, poté pan ministr. Najdete to ve stenozáznamu, pan řídící schůze předseda Hamáček to opakoval.

Dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si na začátek dovolím v jedné drobné věci nesouhlasit se svým ctěným kolegou panem předsedou ODS Zbyňkem Fialou. On říkal, že nechce opakovat ty věci, které tady říkal, že se to spíše hodí na vysokou školu, nicméně předchozí debata, předchozí faktické poznámky mě zcela jasně přesvědčily o tom, že je nutné ta fakta opakovat, že je nutné tady to rozebírat, a myslím, že tady právě může Poslanecká sněmovna dojít svého účelu, protože Poslanecká sněmovna a Parlament má být o diskusi, má být o argumentech a o vzájemném přesvědčování.

Proč nezavádět elektronickou evidenci tržeb? Mnozí z vás tady říkají, že elektronická evidence tržeb bude znamenat zrovnoprávnění podnikatelského prostředí, že konečně skončíme s daňovými úniky. To si myslím, že je základní omyl. Na to, kolik celá ta věc bude stát, a můžeme se tady společně s panem předsedou hospodářského výboru, prostřednictvím pana předsedajícího, přít, jestli náklady na zavedení datového centra budou skutečně 6 miliard, nižší nebo vyšší, kolik bude stát roční provoz, kolik budou náklady pro jednotlivé podnikatele, nicméně asi se všichni shodneme na tom, že to nebudou úplně malé částky. Plánované zavedení elektronické evidence tržeb každopádně velmi ztíží život podnikatelům. Přibudou jim nové povinnosti, a my chceme jít jinou cestou. A myslím, že tady musí jasně zaznít i argumenty, jak to jde udělat jinak.

Není pravda, že je tu zlá pravice, která nechce bojovat s daňovými úniky. Myslím, že předchozí vlády, ať měly jakékoli úspěchy nebo neúspěchy, tak lze číselně vyjádřit a dokázat, že velmi úspěšně bojovaly s daňovými úniky. Jenom na arbitrážích se podařilo minulým vládám zastavit prohry arbitráží a Česká republika nepřišla o mnoho miliard korun. Podařily se také výrazně lépe vybírat daně.

Navrhujeme znovu zavést jedno inkasní místo. To je věc, o které bychom ve Sněmovně měli diskutovat. Nové jednotné inkasní místo byl projekt, který výrazným způsobem snižoval podnikatelům administrativu. Tato vláda se rozhodla jej z nepochopitelných důvodů zrušit, a proto my bychom velmi rádi s vámi diskutovali o tom, proč nezavést nově jednotné kontrolní místo a jednotné inkasní místo.

Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má lepší vliv na daň z přidané hodnoty. My jsme se tady tento týden bavili o rozpočtovém určení daní. Pan ministr ve své úvodní řeči zcela jasně říkal, že právě bychom měli podporovat zavedení elektronické evidence tržeb a kontrolní hlášení, a pak dojde k tomu, že z toho budou profitovat i obce. Já se přiznám, že tomu příliš nevěřím, že samozřejmě rozpočet obcí i rozpočet státu mají být na sebe navázány, mají dýchat společně, a já pevně věřím, že tak upravíme, jak slíbil pan ministr, i ten zákon o rozpočtovém určení daní, protože svým hlasováním v minulých dnech jste minimálně způsobili, že daň z příjmu fyzických osob u obcí a u státu společně dýchat nebude.

Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má lepší vliv na výběr daně z přidané hodnoty. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají některou z forem evidence účtenek pouze Belgie, Švédsko, Itálie, která je proslulá obrovským množstvím daňových úniků a u které to k ničemu nevedlo, protože ty daňové úniky jsou tam dodnes a sama italská vláda to přiznává. Například Rakousko ji zatím zásadně odmítlo, byť pan ministr říkal, že o nějaké formě jejího zavedení Rakousko uvažuje. To uvidíme v následujících měsících a letech.

Často se uvádí jako příklad Chorvatsko, které údajně vylepšilo svůj výběr DPH zavedením elektronické evidence tržeb. To ale vůbec není pravda. Údaje chorvatského Ministerstva financí totiž potvrzují, že výběr daně z přidané hodnoty se po zavedení elektronické evidence tržeb prakticky nezměnil.

Určitě co je pravda, je, že pro podnikatele bude znamenat evidence finanční zátěž. Celková finanční zátěž pro podnikatelský sektor se může vyšplhat asi k 20 mld. korun. Mimo jednorázových nákladů na pořízení pokladny a tiskárny je nutné připočítat i tolik diskutované internetové připojení, se kterým jsme se tady potýkali ve faktických poznámkách. V případě registračních pokladen se veškeré povinnosti a náklady spojené se splněním povinnosti dané zákonem přenáší na podnikatele. Konkrétně by tedy byl podnikatel povinen si pořídit elektronické zařízení, také software schopný komunikovat se serverem Finanční správy, zřídit si datové připojení.

Tady bych se poněkud zastavil, protože v příštím týdnu na mimořádné schůzi budeme diskutovat o kontrolním hlášení. A mě velmi zaujalo, a obrátilo se na mě mnoho podnikatelů, protože na konci listopadu Ministerstvo financí zveřejnilo, jak budou vypadat pokuty a sankce v případě neplnění povinností vyplývajících ze zákona o kontrolním hlášení. Samo na svých stránkách daňové správy uvedlo, že funkční rozhraní zveřejní pro podnikatele 30. listopadu. A ejhle, 4. prosince ještě žádné takové rozhraní nebylo. Podnikatelé si stěžovali, protože budou Vánoce a oni vědí, že bohužel od ledna, pokud se příští týden nepodaří, a pokud neprozřete, a i k tomu by mělo směřovat moje vystoupení, pokud zavedete kontrolní hlášení skutečně tak, jak ten zákon je připraven k uvedení v platnost, tak stejný problém můžeme mít u elektronické evidence tržeb. A tady bych velmi poprosil Ministerstvo financí a pana ministra osobně, aby pokud skutečně nedojde k tomu, že tato Sněmovna schválí elektronickou evidenci tržeb, aby zvážili alespoň ten komfort náběhu pro podnikatele a nejprve se snažili to rozhraní zveřejnit a až pak vyhrožovali sankcemi. Je to vůči daňovým poplatníkům velmi neohleduplné.

Vrátím se zpátky. Na své náklady bude muset takové zařízení provozovat podnikatel, provádět jeho servis, údržbu, inovovat je a dále hradit pravidelné poplatky poskytovateli datového připojení. To vše má vykonávat proto, aby mohl státu sdělit požadované informace předepsaným způsobem.

Finanční zátěž padá i na stát, který bude muset zaplatit více úředníků v řádu stovek lidí, kteří tuto evidenci budou administrovat. To jsme viděli ve státním rozpočtu, který bohužel počítá jenom s elektronickou evidencí tržeb asi se 700 úředníky a s dalšími tisíci na jiné činnosti. Myslím, vážení kolegové, že málokdo z vás, když kandidoval do Sněmovny, sliboval občanům, voličům a daňovým poplatníkům, že bude výrazným způsobem navyšovat počty úředníků v této zemi.

Technická realizace evidence bude extrémně náročná. Myslím, že i ministerstvo si to uvědomuje, a významným problémem této je právě technická stránka věci. Návrh zákona totiž počítá se zavedením elektronické evidence účtenek v termínu 2016 až 2017, což je podle IT expertů nepříliš reálné. Především proto, že systém pro evidenci účtenek nelze v tak krátkém časovém úseku naprogramovat, otestovat i spustit. Ministerstvo financí se odvolává na údajně fungující systém v Chorvatsku, opomíjí však, že Chorvatsko má pouhé čtyři miliony obyvatel, což vynakládá mnohem menší nápor na každodenní chod toho systému, a v případě desetimilionové České republiky tomu bude zcela jistě jinak.

Ministerstvo financí se bude muset také vypořádat se skladováním, analýzou a kontrolou mnohem většího množství dat než v chorvatském případě. Proto bude nutné systém upravit nebo vytvořit úplně nový systém. Podnikatelé se sami budou muset vypořádat s technickými překážkami pro funkčnost systému, bude potřeba připojení k internetu, které, jak tady zaznělo v debatě, není na některých místech České republiky dosud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Já se nemůžu tady prostřednictvím pana předsedajícího shodovat s kolegou Zlatuškou. Já jsem příznivcem svobody, a pokud jakýkoliv pan kolega, abych mu nedělal reklamu, jak pan kolega předseda Občanské demokratické strany žádal, tak nebudu jmenovat jménem, tak přece nemusí změnit svého operátora jenom proto, že si stát vymyslel, že chce nějaký nový systém pro elektronickou evidenci tržeb, když třeba u toho svého stávajícího operátora má mnohem výhodnější podmínky.

Podle IT expertů bude velmi technologicky náročné spustit systém tak, aby fungovalo spojení mezi obchodníkem a Ministerstvem financí. Představa, že k tomu budou podnikatelé používat jen tablety nebo mobilní telefony, v současné době není úplně reálná. Stát by měl efektivně vybírat daně, ale zároveň podnikatele co nejméně zatěžovat. V dlouhodobé době prosazujeme spíše zjednodušení pro stát i podnikatele, jak jsem se již bavil o jednotném inkasním místu, které snižuje náklady daňových poplatníků a státu přináší přehledný, jednotný, stabilní daňový systém.

Já bych své argumenty shrnul do několika bodů, proč nezavádět elektronickou evidenci tržeb, abyste měli také přehled o tom v globále.

Za prvé. Neexistuje seriózní srovnávací studie, která by potvrdila zvýšení výběru DPH po zavedení evidence.

Za druhé. Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají evidenci účtenek pouze tři země, je to Belgie, Švédsko a Itálie. O Itálii jsem tady již hovořil. Tam to množství daňových úniků je stále poměrně vysoké. Sama italská vláda to přiznává, byť nový premiér se s tím velmi snaží funkčně bojovat.

Za třetí. Evidence bude v České republice znamenat zátěž pro podnikatelský sektor ve výši 20 miliard korun. Tady se na mě kolega Pilný určitě bude zle dívat, protože on má jiná čísla. O těch číslech se můžeme skutečně přít a já bych byl velmi rád, kdyby jeho čísla se potvrdila a ta zátěž, pokud se taková věc bude zavádět, byla mnohem nižší.

Podnikatelé musí mít pokladnu propojenou s tiskárnou a software a připojení k internetu. Obchodníci bez provozovny budou mít problém s připojením.

Pro stát znamená zavedení evidence zvýšení počtu úředníků. To já osobně považuji za jeden z nejzásadnějších argumentů. My bychom přece měli stát spíše zmenšovat, ne se jej snažili zvětšovat a zavádět nové a nové povinnosti.

Za šesté. Není technicky reálné systém spustit v letech 2016 až 2017. U toho bych se trochu zastavil, protože my jsme tady zažili různé systémy elektronické a já ve své paměti si skutečně nepamatuji, kdy by jakýkoliv elektronický systém, ať to byly řidičáky, dopravní evidence, tzv. sKarty, ať to byly sociální systémy za kterékoliv vlády, tak prostě žádný z nich nebyl plně funkční ihned. Způsobovalo to občanům přílišné problémy. Osobně bych se přimlouval za to, a díky některým vašim kolegům a díky panu ministru vnitra se na tom daří spolupracovat, abychom spíše řešili ten systém opačně. Metodou Estonska, zavedením eGovernmentu a spíše si ten systém nastavili celek a pak se teprv uchylovali k těmto jednotlivostem, jako je například elektronická evidence tržeb. Až bude funkční elektronická evidence těch konkrétních jednotlivců, měli bychom na tom spolupracovat. Je třeba bankovní asociace.

Ministerstvo financí - to je sedmý bod - se bude muset vypořádat se správou obrovského množství dat. To je jaksi věc, kterou lze velmi lehce zneužít. Mluví se o tom, že je to elektronická evidence tržeb, a pan ministr to říká, je zásadní protikorupční bod a způsobí omezení korupce. Já si myslím přesný opak. Velmi špatně, bohužel, placení úředníci daňové správy budou mít motivaci k tomu, aby případná data jakýmkoliv způsobem zneužili, přeprodali, zničili nějakého podnikatele, prodali jeho konkurenci. Já si myslím, že bychom měli vytvářet zákony, které nezavádějí takto korupční možnosti.

Osmý bod. Všichni podnikatelé budou muset mít připojení k internetu. U některých živností si to příliš nedovedu představit, nebo je to znovu zbytečná zátěž pro někoho, kdo to příliš nepotřebuje. Zedník, který pracuje na živnost, nevím, proč bychom mu měli nařizovat, že musí mít nutně svoje připojení k internetu. Odezva systému a čekání na něj zpomalí v obchodech a restauracích. Rád s panem ministrem zajdu na pivo, jestliže někdy bude elektronická evidence tržeb zavedena. Myslím si, že už to s tou obsluhou bude mnohem těžší, a myslím, že si pro pivo spíš budeme muset chodit, pakliže bychom měli stoprocentně dodržet dikci zákona. Sám jsem zvědav na to, jak to bude fungovat.

Teď se dostávám k příkladu zemí s elektronickou evidencí tržeb. Nejprve se podívejme na Slovensko. Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí už v roce 2008 a znovu tady proběhla diskuse. Registrační pokladny nejsou to samé co elektronická evidence tržeb. V roce 2013 Slovensko systém doplnilo o účtenkovou loterii, která je i cílem návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb. Z nových údajů slovenského Ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procenta. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 miliardy eur a účtenková loterie k tomu tedy přispěla sedmi až osmi miliony eur. To skutečně není vzhledem k nákladům nijak fatální částka. Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl. Slovensko mělo výběr DPH po sedmi letech čtyřikrát horší a třikrát lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 oproti roku 2013, kdy byla zavedena ona účtenková loterie a relativně se vybíralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 a 2008 se vybralo méně, než by odpovídalo růstu či poklesu hrubého domácího produktu.

Dostáváme se k státu, který se tady velmi skloňuje, a to je Chorvatsko. Před rokem 2013 DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla u něj zavedena žádná elektronická evidence a kvůli harmonizaci s právem Evropské unie bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do Evropské unie v červenci 2013. Já tady mám graf, jak to vypadá. Zcela je jasné z toho, že ten výběr je nižší. Ta data jsou z Ministerstva financí Chorvatské republiky. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jestli na to špatně vidíte, já vám jej velmi rád po svém krátkém projevu ten graf propůjčím. Je mým cílem vás edukovat a budu velmi rád, pokud si ten graf prohlédnete. Co nefunguje v Chorvatsku.

Přibylo administrativy na straně podnikatelů. To je první zásadní bod. V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů za jeden rok až osm let trvajících jeden a půl den v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům a firmy přicházejí o zakázky. Znamená to více administrativy také pro stát. Ministerstvo financí počítá s nárůstem kontrolorů o 900 lidí v České republice, s nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů bohužel nikdo příliš nepočítá, v těch materiálech to není.

Registrační pokladny platí podnikatelé. V Chorvatsku stojí pokladna průměrně tisíc eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. Pokladny se nebudou muset vyměňovat, tvrdí Ministerstvo financí České republiky, ale u 90 % případů to vůbec nemusí být pravda. Navíc spoluúčast státu, evropských fondů a CzechInvestu, to byla prosím citace za materiálu Ministerstva financí, při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy, s vysvětlením, pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokážou statisícové náklady. Malým živnostníkům bohužel opět nikdo nepomůže, jen jim zavedením elektronické evidence tržeb přitížíme. A opět, pokud se bavíme o rovném prostředí, tak zjevně tady není rovný přístup k velkým firmám a k drobným podnikatelům.

I banální chyba končí likvidační pokutou. Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost, byť je to třeba pouhých šest eur, s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu nebo přijde likvidační pokuta. To je druhý velmi korupční moment, kdy na libovůli úředníků bude to, jestli nějakou provozovnu zavřou. A i tady toto může výrazným způsobem omezit podnikatelské prostředí v České republice. V Chorvatsku je to tak, že 17 % kontrol končí pokutou nebo zákazem činnosti, což je tisíc případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale i třeba za chybný čas vydání. Chybou je i částka nula kun nebo špatný název zboží.

Data o platbách nejdou odeslat. Od zavedení registračních pokladen je v Chorvatsku přetížená mobilní 3G síť, která se využívá k přenosu dat pokladen. Tady si dovolím říct, že právě tady toto přetížení sítí u nás u čtvrté generace ve většině území může mít vliv nejenom na samotné podnikatele a na jejich odesílání dat z elektronické evidence tržeb, ale může mít vliv na všechny ostatní, protože ti, kteří budou používat mobilní sítě k jakýmkoliv jiným účelům, prostě mohou mít problémy, může to být celé velmi pomalejší, více ztěžovat život všem lidem v České republice.

Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel. A i když to nemohl ovlivnit, nese za to odpovědnost. Navržený model řešení - při výpadku sítě do 200 kun dodáme data s odstupem 48 hodin -, který navrhuje Ministerstvo financí, je jen další komplikací. Nedávný kolaps registru řidičů je toho naprosto jasným důkazem, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama hospodářská komora Chorvatska pak přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenou. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení.

Jaká je realita v Chorvatsku? V některých podnicích v Chorvatsku došlo k navýšení tržeb až o 900 %, tvrdí o situaci v Chorvatsku naše Ministerstvo financí i pan ministr sám. Podle hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 %, u obchodníků o 24 % a u drobných ostatních služeb o 10 %. Já to pro jistotu zopakuju. Není to žádných 900 %, ale 50 % v restauracích, u obchodníků 24 % a u drobných ostatních služeb o 10 %.

To je začátek argumentáře, o kterém bych mohl mluvit dál a dál, ale jako místopředseda Sněmovny nebudu zatím předkládat ani připomínky sdružení podnikatelů a dalších organizací, ale podívám se na zasedání Legislativní rady vlády. Myslím, že mezi námi není mnoho těch, kdo podrobně studovali zápisy z Legislativní rady vlády, která se elektronickou evidencí zabývala už v květnu tohoto roku. A zejména dvě stanoviska, tato dvě stanoviska ze 7. května a 28. května, si myslím, že by tady určitě zaznít měla. Přečtu nejprve zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády, která se uskutečnila tento rok 7. května 2015.

A. Nezbytnost navržené právní úpravy. Předložený návrh právní úpravy je odůvodněn snahou zvýšit transparentnost plateb a toku informací s tím, že konečným cílem je zvýšení daně a potažmo fiskální efektivity. Zdůvodnění v důvodové zprávě je politické, věčně staví na hypotézách, které jsou obtížně verifikovatelné, a to včetně knowlidge transferu z Chorvatska. Rizika legal transplantátů jsou všeobecně známá. Tak praví zatím zpravodajská zpráva k návrhu zákona o evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády ze dne 7. května.

Obdobně není zdůvodněno, proč se navrhuje urychlená účinnost s minimální legisvakancí, přičemž náklady zpočátku nesou mimo jiné SME. To je ostatně jeden z nejspornějších bodů celého textu, totiž přenos nákladů na SME. Z analýzy plyne, byť jak podotýká zpráva RIA a některá připomínková místa, nejsou dostatečné, že zátěž se bude pohybovat v desítkách tisíc korun. A tady už se na mě opět zle dívá pan poslanec Pilný, který bude mít určitě jiná čísla. Nicméně tady vidíte relevantní fakt, že i zpráva Legislativní rady vlády hovoří o tom, že náklady se budou pohybovat v desítkách tisíc korun, a nikde není popsáno, jak tyto náklady bude stát internalizovat.

Je zjevné, že cílem celého procesu je primární posílení kontrolní role státu, a to z velké části na náklady soukromých osob, což je v rozporu s principy i evropského práva, jak podotýká OKOM. Nesmíme navíc opomíjet spotřebitele, kterého se tento zákon dotkne při samotných obchodech. Současně sdílím další připomínku ohledně požadavků na vypracování věcného záměru, jak požadují legislativní pravidla vlády. Zákonnost legislativního procesu je jedním ze základních projevů právního státu a výjimka, kterou pravidla připouštějí, nebyly nijak zdůvodněna.

Část B této zpravodajské zprávy. Soulad s ústavním pořádkem a s evropským právem. Nelze prima facie říci, že návrh zákona je v rozporu s ústavním pořádkem. Kromě výtky v legislativním procesu, viz výše, nicméně při absenci skutečné analýzy dopadu na daňové poplatníky a při zajištění, že náklady procesu nese buď daňový poplatník nebo SME, je důvodné se ptát, zda se jedná o přiměřený zásah do soukromého práva. Zde nejde o extenzi možných veřejnoprávních zásahů. Není úkolem zpravodaje takovou analýzu provádět. Domnívám se nicméně, že na hraně ústavnosti je téměř neomezená možnost aplikace obdoby agenta provokatéra podle § 25 a v jeho volné úvaze ohledně následného odstoupení od smlouvy. A to i tehdy, když poplatník žádnou povinnost neporuší.

Má-li veřejná moc konat to, co je v zákoně vymezeno, musí nést také následky a chránit dobrou víru soukromých osob. Ohledně závěrů týkajících se souladu s evropským právem zpravodaj podotýká, že spoléhá na závěry OCOM s tím, že vzhledem k odlišnosti odbornosti není zpravodaj s to podstoupit povinnost notifikace, a ponechává pan zpravodaj tuto diskusi povolanějším v průběhu Legislativní rady vlády.

Přehlednost právní úpravy. Právní úprava nesplňuje požadavky přehlednosti. To je velký argument, nad kterým bychom se měli zamyslet, protože přece nikdo z nás jako volených zástupců lidu nechce, abychom přijímali takové právní úpravy, které nesplňují požadavky přehlednosti. Je to výsledek celé řady vážných nedostatků, píše pan zpravodaj. Zejména je třeba už zde říci, že zatímco text návrhu zákona má 12 stran, návrh stanoviska Legislativní rady vlády má již 15 stran a navržené změny nejsou jen změnami kosmetickými či legislativními. Mohu tak jistě konstatovat, že zde projednáváme v řadě jednotlivostí jiný zákon, než který byl předložen do připomínkového řízení. Domnívám se, že to je mimo jiné jeden z důsledků absence věcného záměru, v detailu viz dále.

Dostáváme se k části D - Jednoznačnost pojmů a základních institutů. Zákon je jednoduchý a krátký, nicméně téměř každý jeho paragraf vzbuzuje interpretační otázky. To je skutečně závada velké důležitosti, pokud to říká pan zpravodaj Legislativní rady vlády. Jsou to otázky, které nejsou zcela triviální, což je při existenci budoucích vynakládaných nákladů velmi žádoucí. Ať se budeme jakkoli přít o výši těch nákladů, tak přece jenom není triviální, že ten zákon vzbuzuje interpretační otázky.

Namátkově v detailu k bodu E - Vymezení předmětu evidence tržeb. Evidencí tržeb je také tautologie. Platba v hotovosti není činěna prostřednictvím hotovosti, vnímání prostředků placení je arbitrární a podobně. Důvodová zpráva je sice rozsáhlá, ale není součástí právního předpisu a je bohužel nezávazná. Tedy pro výklad vlastně nezajímavá. Navíc praxe ukazuje, že výklady se vždy liší podle toho, jaký správce daně je zrovna příslušný, právní norma musí být proto o to jasnější.

Dostáváme se k části E zprávy zpravodaje pro Legislativní radu vlády a to je srozumitelnost navrhovaných ustanovení.

Jsem rád, že moje vystoupení podnítilo k diskusi i předsedu Legislativní rady vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, kolegové v levé části.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: I předseda Legislativní rady vlády diskutuje nad mým vystoupením. Děkuji, pane předsedo, jste velice laskav.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pokračujte, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, jsme u srozumitelnosti navrhovaných ustanovení. Problémem není jen srozumitelnost jednotlivých ustanovení, problémem je srozumitelnost celého zákona, a to zejména při uvědomění si toho, kdo bude aplikujícím subjektem.

Tady jednotlivé paragrafy ve stručnosti vynechám a přejdeme k bodu F a to je jazyková úroveň toho návrhu. Použitý jazyk je standardní a pan zpravodaj nevidí problémy v samotném jazykovém vyjádření.

Dostáváme se k bodu G, což je úroveň důvodové zprávy. Nedostatky samotného textu návrhu zákona nemůže nahradit důvodová zpráva. Důvodová zpráva je dlouhá, včetně RIA části, ale klíčové odpovědi bohužel nedává. Tady vidíte, že důvodovou zprávu nemá ani moc cenu číst, protože klíčové odpovědi vám nedá. Viz zásadní připomínky a stanovisko komise pro RIA.

A teď závěr. Zpravodaj docent doktor Bohumil Havel, PhD., v Praze 6. května říká: "Vzhledem k výše uvedenému doporučuji Legislativní radě vlády předložený návrh zamítnout a vyzvat předkladatele, aby předložil věcný záměr, jak požadují legislativní pravidla vlády § 3 odst. 2 písm. a) a b), případně obhájil výjimku z této povinnosti. Měl-li by přesto být návrh projednán, doporučuji přerušení a předložení navrhovaného znění." Tolik zpravodajská zpráva k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.

Tím se plynule dostáváme ke stanovisku samotné Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády dne 28. května 2015 vydala stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.

Za prvé k celkovému záměru návrhu. Cílem předkládaného návrhu zákona je za prvé snaha zakotvit kontinuální tok informací mezi daňovými subjekty a správcem daně, jehož účelem je snižovat míru takového jednání daňových subjektů, které usiluje o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daní a zkreslení skutečného obrazu o celkové daňové povinnosti. Za výše uvedeným účelem zřídit integrovaný systém evidence tržeb způsobilý zprostředkování on-line přenosu předepsaných informací o evidovaných tržbách. Svěření výkonu správy evidence tržeb správci daně z příjmů, přičemž zmocnění ke kontrole plnění uložených povinností se vedle orgánů Finanční správy ČR uděluje též orgánům Celní správy ČR. Zakotvit možnost zákazníka ověřit, zda byla jeho transakce řádně zaevidována v systému správce daně.

II. Vztah k právu Evropské unie. Návrhem zákona není do právního řádu ČR implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem EU v rozporu - což je dobrá zpráva. Přestože daná oblast daní z příjmů, jíž se návrh zákona týká, není v současné době harmonizována s právem EU, lze tuto problematiku vztáhnout v obecné požadavky vyplývající z primárního práva EU. Zejména články 19, 45, 49, 56, 63 a 115 Smlouvy o fungování EU.

V kontextu podpory malých a středních podniků lze zmínit zejména následující právní akty EU. Sdělení Komise ze dne 25. června 2008 Zelenou malým a středním podnikům. Dále sdělení Komise ze dne 23. února 2011 s názvem Přezkum iniciativy. A v neposlední řadě také zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu Snížení regulační zátěže malých a středních podniků na minimum. Přizpůsobení právních předpisů EU potřebám mikropodniků.

III. Způsob projednání návrhu. Návrh zákona byl projednán v připomínkovém řízení, jehož výsledky jsou uvedeny v předkládací zprávě v části 6 předloženého materiálu. Dne 7. května předkladatel dodatečně aktualizoval materiál prostřednictvím eKLEP v části vypořádací tabulky důvodové zprávy a předkládací zprávy na základě výsledků dokončení vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení. Návrh zákona je na základě výše uvedené aktualizace podle předkladatele předložen s těmito rozpory. - Prosím, abychom se zaměřili na rozpory, které jednotlivá ministerstva k tomuto návrhu zákona uplatňují.

Začneme Ministerstvem zemědělství. To mělo celkem šest rozporů, pan ministr si to zcela jistě ještě pamatuje, které nepovažuje za dostatečné rozvedení závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, nepovažuje informace o podobě (nesrozumitelné) systému, o taktických požadavcích na povinné subjekty, o způsobu kontrol v systému a zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost... k tomu... A teď jsem se v tom ztratil. Pardon, používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidování tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Ministerstvo zemědělství také nesouhlasí s ponecháním prostoru doplnit tržby vyňaté trvale z evidence tržeb vyhláškou, ani když je vydání vyhlášky zavázáno zákonným omezením. Nepovažuje vymezení údajů, které má poplatník poskytovat správci daně, za dostatečně konkrétní. Požaduje, aby tržbami, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z evidence tržeb, byly dočasně vyjmuty na dobu tří let též tržby ze zemědělských, rybářských a lesních činností. A požaduje stanovení nabytí účinnosti stanovit dnem 1. ledna 2017. To byly připomínky, rozpory Ministerstva zemědělství.

S jedním rozporem přišel i Úřad vlády České republiky, kabinet vedoucího Úřadu vlády České republiky, který požaduje, aby zákon explicitně stanovil, že bude účtenková loterie pořádána v pravidelných intervalech. To totiž v zákoně není.

Se čtyřmi rozpory s Úřadem vlády České republiky přišla Rada pro vývoj, výzkum a inovace. Rada pro vývoj, výzkum a inovace s Úřadem vlády České republiky nepovažuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace v částech a dopadech na podnikatelskou sféru, případném počtu poplatníků, kteří zanechají ekonomické aktivity, nákladech na zavedení systému evidence tržeb a nákladech na provoz evidence tržeb za dostatečnou. Nepovažuje informace o podobě zavedeného systému o technických požadavcích na povinné subjekty, způsobu kontroly systému a také zapojení specifických skupin poplatníků používajících hotovost a o tom, jaký vliv mělo zavedení evidence tržeb na inkaso daně v zemích, ve kterých byl systém evidence tržeb zaveden, za dostatečně podrobné. Nepovažuje daňové zvýhodnění poplatníků, kteří budou evidovat tržby, za dostatečné a požaduje, aby i vynětí tržeb z podvodů - pardon, ne z podvodů, z důvodů postupného náběhu evidence tržeb bylo upraveno toliko zákonem.

S devíti rozpory s Úřadem na ochranu osobních údajů je tento návrh zákona. Úřad na ochranu osobních údajů požaduje, aby se návrh vrátil do fáze věcného záměru. Nepovažuje za dostatečné podrobné shrnutí dopadů úpravy na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Považuje závěrečnou zprávu hodnocení dopadů regulace za přetíženou detaily a požaduje její přepracování, požaduje přepracovat § 1 a § 3 návrhu zákona z důvodu jejich nenormativnosti. Požaduje automatické přidělování autentizačních údajů všem poplatníkům, tedy nikoli jen těm, kteří o ně budou aktivně žádat. Nepovažuje za vyjasněný vztah daňového identifikačního čísla bezpečnostního kódu poplatníka. Nepovažuje za nutnou existenci dvou identifikátorů účtenky, a to bezpečnostního kódu poplatníka a fiskálního identifikačního kódu. Považuje za legislativně nedostatečnou specifikaci postupu ověření účtenky zákazníkem. Požaduje detailnější legislativní úpravu a nesouhlasí se zvoleným právním konceptem účtenkové loterie, zejména nesouhlasí s tím, že účtenková loterie nebude podléhat právnímu předpisu regulujícímu loterie a jiné podobné hry.

Návrh zákona byl projednán mimořádnou pracovní skupinou, ad hoc komisí Legislativní rady vlády a také komisí pro evropské právo. Návrh zákona byl rovněž projednán pracovní komisí Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace RIA a její stanovisko je uvedeno v příloze k tomuto stanovisku Legislativní rady vlády. Legislativní rada vlády návrh zákona projednala na svém zasedání dne 7. května 2015, jak již jsem říkal, a doporučila předkladateli, aby zapracoval připomínky členů Legislativní rady vlády a připomínky uvedené v návrhu stanoviska Legislativní rady vlády k předloženému návrhu zákona, aby následně předložil upravený návrh zákona Legislativní radě vlády k opětovnému projednání. Toto upravené znění návrhu zákona projednala Legislativní rada vlády 28. května 2015. A toto stanovisko Legislativní rady je vypracované již k tomuto upravenému znění návrhu zákona.

Podotýkám tedy, že Legislativní rada vlády požádala o zapracování těch připomínek a po zapracování připomínek vydala následující stanovisko, které vás jistě bude zajímat.

Nejprve tedy obecně. Návrh zákona se na jedné straně snaží minimalizovat takové negativní jevy, jako je nezákonné obcházení daňové povinnosti, které se následně promítá do konečné výše daňového inkasa, a to zejména u daní z příjmů a daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto stavu je snížení objemu prostředků tvořících příjem státního rozpočtu. Tento stav také zakládá nežádoucí nerovnost mezi různými skupinami daňových subjektů, kdy v tržním prostředí značně znevýhodňuje ty, kteří mají větší vůli daně odvádět řádným způsobem. Tady se patrně Legislativní rada vlády s koalicí plně shoduje.

Na druhé straně návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími administrativními požadavky. Vidíte, říká to i Legislativní rada vaší vlády. Není to výplod choré mysli opozice, která chce jenom zdržovat. I Legislativní rada vlády - a pan ministr (Dienstbier) souhlasně přikyvuje a usmívá se přitom, nepřikyvuje, ale usmívá se přitom - říká, že návrhem zákona zaváděná povinnost evidence tržeb dopadá (s důrazem) zejména na malé a střední podnikatele, které zatěžuje dalšími (s důrazem) administrativními požadavky. To je stav, který si asi jistě nikdo nepřeje.

V této souvislosti je třeba zmínit, když budu dále pokračovat, že Evropská komise se vyjádřila v tom smyslu, že malé a střední podniky jsou klíčovým hráčem evropského hospodářství, a v roce 2008 představila ucelený rámec jejich podpory Small Business Act, který má a měl umožnit růst malého a středního podnikání. V roce 2011 pak Komise vydala zprávu, dle níž by mělo pro futuro dojít ke snížení regulační zátěže pro malé a střední firmy ve všech oblastech, kde je to jen možné. Též z judikatury Evropského soudního dvora vyplývá, že vnitrostátní opatření, která činí výkon základní svobody usazování méně atraktivním, musí být nezbytná a přiměřená.

Podpora rozvoje malého a středního podnikání je také jedním z důvodů programového prohlášení vlády, jedním z bodů programového prohlášení vlády, která by měla v této souvislosti podnikat kroky směřující k maximálnímu snižování administrativní zátěže pro podnikatele. V tomto ohledu lze považovat za správnou alespoň snahu předkladatele o minimalizaci zátěže podnikatelů a spotřebitelů spojené se zavedením a následným provozováním systému evidence tržeb, a to například též v uvažovaném opatření, do kterého náklady na elektronickou evidenci tržeb budou moci být uplatněny formou slevy na dani z příjmů.

S ohledem - a teď prosím závěr zprávy Legislativní rady vlády - s ohledem na výše uvedené a po následném projednání návrhu zákona Legislativní rada vlády má nadále významné pochybnosti, zda zavedení povinnosti evidence tržeb a s ní souvisejících povinností je v souladu s principy zakotvenými v právních aktech Evropské unie uvedených výše v části dvě tohoto stanoviska, totiž s politikou podporování malých a středních podnikatelů, a zda opatření doprovázející její zavedení, která by měla minimalizovat související administrativní zátěž podnikatelů, jsou dostatečná. To jsou poměrně velmi závažná fakta.

Část dvě. Podle Legislativní rady vlády by hlavním účelem návrhu zákona měla být snaha o evidenci tržeb za účelem zvýšení částek vybraných při výběru daní a nikoli údajů o tržbách v maloobchodu, čemuž by měla odpovídat i mimo jiné formulace § 5 písm. b) návrhu zákona. Zároveň je podle předkladatele cílem vyloučit z povinnosti evidence tržeb bezhotovostní platby prostřednictvím platebního příkazu na základě faktury - typ mezi podnikateli. Evidenci tržeb by tak měly podléhat veškeré tržby plynoucí z prodeje zboží a služeb v kamenných prodejnách a jim odpovídající tržby z prodeje zboží a služeb prostřednictvím internetu. V tomto smyslu je proto třeba upravit znění § 5 písm. b), neboť podle současného znění tohoto ustanovení z povinnosti evidence tržeb vypadávají tržby plynoucí poplatníkovi na základě plateb provedených prostřednictvím on-line terminálů, on-line platebních služeb, například Servis 24, PayPal a podobně.

Takovéto vyloučení některých forem plateb je dle názoru Legislativní rady vlády v rozporu s účelem navrhované regulace. Zároveň je třeba toto ustanovení zpřesnit, co se týče pojmu příjemce, neboť tím musí být vždy poplatník, ale i jiná osoba odlišná od poplatníka, vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 5 písm. b) návrhu zákona budou režimu zákona podléhat veškeré karetní transakce v obchodním styku. Legislativní rada vlády považuje v této souvislosti za důležité, aby okruh a rozsah informací, které mají být v souvislosti se zavedením evidence tržeb shromažďovány, byly přiměřené účelu zákona, a to s ohledem na ochranu osobních údajů.

Dostáváme se k bodu 3. Zvýhodňování některých druhů tržeb pouze na základě vymezení subjektu, kterému tyto tržby plynou, považuje Legislativní rada vlády za diskriminační a ve svém důsledku za negativně dopadající na hospodářskou soutěž. V tomto kontextu lze za určitých okolností považovat některé výjimky jako podporu státu ke zneužití dominantního postavení na trhu, a to v případě tzv. veřejných podniků a poskytovatelů služeb obecného hospodářského zájmu. Možným řešením, jak se vyhnout riziku, je to, že by Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie posuzovaly výjimku z evidence tržeb jako činnost mající za následek zneužití dominance trhu, by bylo striktně uplatňovat výjimky z povinnosti evidence tržeb jen pro určitá odvětví jako celek, nikoliv z této povinnosti vyjímat jen některé subjekty, například držitele poštovní licence. Tady vidíte, že sama Legislativní rada vlády upozorňuje, že elektronická evidence tržeb se může dostat až před Evropskou komisi či Soudní dvůr Evropské unie.

Subjekty působící na relevantním trhu daného odvětví by pak měly rovné podmínky s výjimkou povinnosti dle § 12 neměly mít selektivní povahu. S ohledem na výše uvedené a na proběhlou diskusi na toto téma Legislativní rada vlády je toho názoru, že navrhovaná právní úprava by měla obsahovat co nejméně výjimek zcela vylučujících povinnost evidovat tržby. A to v opravdu odůvodněných, opravdu odůvodněných případech. Za tímto účelem proto považujeme za nutné významně zúžit jejich výčet uvedených v §12. Pozor na § 12!

Pak Legislativní rada vlády považuje doplnit § 46 Bližší pravidla pro účtenkové loterie, s tím vás nebudu příliš zatěžovat, protože myslím, že se s tím vláda skutečně vypořádala a ten paragraf opravila. V případě, že by bylo rozhodnuto ponechání § 10 odst. 2, je potřeba provést v jeho textu změny, tady upozorňuje Legislativní rada vlády. A tak je to v mnoha dalších odstavcích, se kterými vás momentálně teď nebudu zatěžovat. Ale jsou tady dvě významné věci. Nejprve k dosavadnímu § 39, tam se má číslo 36 nahradit číslem 32, což se patrně stalo. Ale k důvodové zprávě. Důvodovou zprávu má navrhovatel upravit ve smyslu připomínek uvedených ve stanovisku mimořádné pracovní komise ze dne 24. dubna. A také má důvodovou zprávu upravit tak, aby odpovídala návrhu zákona schváleného vládou.

Závěr. Dostáváme se k závěru. Legislativní rada vlády doporučuje vládě schválit návrh zákona o evidenci tržeb a k němu... stanovit. Vláda schvaluje návrh zákona o evidenci tržeb s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku Legislativní rady vlády, ukládá prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi financí vypracovat znění vládního návrhu podle bodu 1 usnesení, notifikovat vládní návrh zákona podle bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komisi prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci.

Pan ministr tady bohužel není, ale já bych se ho rád zeptal, jestli tak bylo učiněno. Došlo k notifikaci bodu 1 a 2 tohoto usnesení Evropské komise prostřednictvím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v režimu technické specifikace s jinými požadavky v souladu s článkem 1 odst. 11 třetí odrážka ve spojení s článkem 10 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 9834/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti? Pan ministr, a to je moje druhá otázka, má také zajistit technické řešení projektu evidence tržeb ke dni 1. ledna 2016. Blížíme se k tomuto termínu k 1. lednu 2016 a zatím není mně známo, že by bylo zcela jasné, jak vypadá technické zajištění projektu Elektronické evidence tržeb. Tady si myslím, že pan ministr by nám všem měl v tomto směru poskytnout příslušné informace.

Dále pověřuje Legislativní rada vlády předsedu vlády, aby předložil návrh zákona podle bodů 1 a 2. do Poslanecké sněmovny, a místopředsedu vlády, aby odůvodnil návrh, což pan ministr jistě učinil. Podepsán Mgr. Jiří Dienstbier, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, legislativu a předseda Legislativní rady vlády.

To jsou zatím ty základní připomínky. Myslím, že ještě v průběhu diskuse se k dalším určitě dostaneme.

Pan ministr tady na začátku zavedl dnes při svém projevu, a já bych v něm velmi rád pokračoval, takové okénko "Nad dopisy občanů". Tak já bych také přispěl svou troškou do mlýna a sdělil vám některé dopisy, které mně od občanů chodí, nebo našemu poslaneckému klubu. Tak začnu první v tomto okénku.

Pisatel píše: Řekněte to Babišovi. Neumím si představit, jak to bude fungovat. Ve stánku s trdelníky na vánočních trzích - to je velmi aktuální téma - kde už tak si ve frontě někdy postojíte dobrých 10 až 15 minut, kde paní, která má ruce od těsta a peníze od vás přebírá velmi opatrně, vyplňovat údaje vztahující se k jednomu trdelníku na nějakém celkem drahém dotykovém aparátu. To aby zaměstnala brigádníka, který to bude ovládat, a ten jí samozřejmě zvedne náklady na provoz. Něco jiného jsou restaurace, kde vám účtují celý oběd. Nejednou jsem se však setkala s tím, píše pisatelka, že přijedete na kole a chcete si dát dvě piva v zahrádce, zaplatit rovnou a jet dál. Než to taková slečna naťuká do jejich zázračné elektronické evidence objednávek, spadne vám pěna a přejde vás chuť, píše paní Nikola Voňková.

Mám tu další dopis. Pan Hugo Holý: Elektronická evidence tržeb je logickým volebním tahem pro naši socialistickou společnost. Úspěch se u nás neodpouští a závist se skloňuje na každém rohu ve všech pádech. To už všichni víme. Lidé se nechtějí snažit, aby něco měli, ale chtějí, aby ostatní neměli nic. Odkroutit si svých osm hodin, svalit se doma na gauč... Svalit se doma na gauč. Já to asi vezmu znovu. Svalit se doma na gauč a polemizovat o tom, jaký je každý podnikatel zloděj, je totiž jednodušší. To, že leckdy vstávám i ve čtyři ráno a domů se dostanu kvůli práci až pozdě večer, už nikdo nevidí. Hlavní je perzekvovat každého, kdo něco má. Jakékoliv opatření proti lidem, co se snaží, tak bude bráno jako to správné. A ANO s tím vyhraje na celé čáře. Ačkoliv je to nízké, je to ve zkratce to stejné co nám dělá mistr Okamura. Cílí svoji kampaň a svoje zájmy na dementy, kteří se nikdy na nic nezmůžou a kteří dovedou jen remcat, jak všichni stojí... stojí za nic - abych tady nebyl odvolán. O tom, co všechno negativního to s sebou přinese, se ani vyjadřovat nemusím, protože věřím, že to za nás dokážete ve Sněmovně říct z plných plic, což zrovna činím. Tak jako tak, bez ohledu na to, co se tady vymyslí, se nevzdávám a podnikat nadále budu. Ze mě se běžný pracovník bez mozku nikdy nestane.

Třetí a poslední dopis v tomto okénku "Nad dopisy občanů". Z dostupných informací je zřejmé, že EET v žádné zemi, kde bylo zavedeno, nepřineslo žádný ekonomický efekt. Existují tedy jasná data, ze kterých plán Ministerstva financí na EET vychází, jaký je plán českého Ministerstva financí, plánované náklady na EET jsou jaké? Plánovaný výnosy jsou jaké? Tady ty údaje panu pisateli Michalu Zahradníčkovi byly samozřejmě předloženy. Můžeme se s kolegou Volným či s dalšími kolegy přít o jejich výši. Pardon, s panem kolegou Pilným, omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího.

Jaké jsou exaktní technologické požadavky na zavedení EET u živnostníků a podniků a kolik jsou ceny pořízení, údržba? Tady jsme ty náklady skutečně vyčíslili, a jak už jsem říkal v úvodu své řeči, jsou krátké.

Proč chce Ministerstvo financí zavést EET jen pro některé skupiny? Má-li být EET zavedena, pak ať je pro všechny, nebo v opačném případě se jedná o zřejmou diskriminaci. Jak je plánované využití data z EET? Existuje přesný popis, který je závazný? Existuje analýza rizik, která souvisí s případným zneužitím osobních údajů? píše pan Michal Zahradníček.

Tím bych uzavřel tato to okénko "Nad dopisy občanů" i svůj projev. Věřím, že na některé otázky a závažné skutečnosti, které jsem tady položil, mi bude odpovězeno a že o nich skutečně budeme diskutovat tak, abychom došli k dobrému závěru. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Mám zde řadu faktických poznámek, každopádně než udělím slovo, tak přečtu omluvenky, protože jich ke mně dorazilo hodně. Dnes od 11.00 do konce jednacího dnes omlouvá pan poslanec Adam, dále ze zdravotních důvodů z dnešního dne se omlouvá pan poslanec Novotný, dnes od 9.00 do 10.00 z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Langšádlová, dnes z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Holík, dále od 9.00 do 11.00 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Mihola, dále ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek, od 12.00 do 14.00 se omlouvá z dnešního jednání z pracovních důvodů pan poslanec Holík, od 11.15 a 13.00 z důvodu návštěvy lékaře pan poslanec Vlastimil Vozka, dále se z dnešního jednání od 11.00 do 12.00 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Šarapatka a ze zdravotních důvodů na celý den se omlouvá pan poslanec Jiří Holík (?).

Nyní tedy faktické poznámky. První faktickou poznámku má pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tato schůze sice není o kontrolním hlášení DPH, ale protože můj předřečník ji tady zmínil jako další administrativní zátěž podnikatelů, tak já jsem se přihlásil k faktické poznámce, takže se budu držet faktů, nikoliv demagogie. A také, vážení kolegové a kolegyně, nemám ambici vás tady edukovat, jako ji měl můj předřečník.

Kontrolní hlášení DPH podávají plátci DPH. Ten limit je tak vysoký, že neexistuje nikdo, kdo by neměl aspoň primitivní účetní systém, ve kterém jsou vydávány faktury. Jediné, co toto hlášení dává navíc, že to číslo faktury musí být jednoznačné, aby se faktury daly párovat. Konzultoval jsem řadu společností, které vyrábějí účetní systémy, všechny to svým zákazníkům poskytnou zcela zdarma v rámci pravidelné údržby.

To je všechno, jenom si dovolím konstatovat, že pokud se držíte faktů, stačí vám dvě minuty a nemusíte mít fascikl papírů a sesbírané anekdoty, tak jako to předvedl můj předřečník. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku pan poslanec Zlatuška, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane místopředsedo, místopředseda Gazdík, když tady parafrázoval to, co jsem doporučoval nebo nedoporučoval panu předsedovi ODS, tak mylně pochopil, že by musel změnit operátora.

Já jsem využil jednoho bodu z vystoupení pana předsedy ODS, kde se odvolával na vlastní zkušenost. Ne něco, s čím zkušenost nemá, typu podmínek pro podnikání nebo něco takového. Ale vlastní zkušenost s připojením na své chalupě. Řekl, že to připojení nemá a že by tam nemohl provozovat živnost. Mapa pokrytí LTE, nikoli libovolného signálu, ale poměrně kvalitního signálu z 16. 12. na webu ČTÚ ukazuje, že celá ta obec bez problému je pokryta, podstatná část u jednoho operátora i robustním vnitřním pokrytím. Jeden operátor tam má pár objektů v základním vnitřním pokrytí. Když si pan místopředseda zkombinuje tady tenhle údaj s veřejně dostupnými údaji z katastru nemovitostí a snímky, které jsou k dispozici třeba v Googlu nebo na mapy.cz, tak zjistí, že na to, aby vyšel pan předseda ODS ze svého objektu do místa na svém pozemku, kde nemá pokrytí, šel by za plot své zahrady ještě asi 250 metrů a tam by našel zhruba 100 metrů malé místo, kde pokrytí signálem LTE, nikoli signálem jiným, protože ten tam bude, ale tím kvalitním signálem LTE, nenajde. Je to zhruba, jako kdyby si pan místopředseda Gazdík stěžoval, že Parlament není připojený k mobilnímu signálu, protože když zajde někam do sklepa, tak tam najde jedno místečko, kde nebude fungovat signál. (Upozornění na čas.)

Zdůrazňuji, toto byla věc, kde se předseda ODS odvolával na svou osobní zkušenost. Ani ta nebyla pravdivá.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Seďa s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Pan kolega Pilný tady volal po faktech, já bych si dovolil pár faktů k onomu projektu EET. Nebudu říkat, že to balkánská novinka, protože tady se setkávám s nesouhlasem, což nechápu proč, když to pochází z Balkánu.

Já bych tu citoval z jednoho materiálu, který je připraven pro Ministerstvo financí a samozřejmě odpovídá na některé otázky. Mě mrzí, že tady není pan Zlatuška, který by si to měl vyslechnout také. (Předsedající: Pan kolega Zlatuška zde je.)

Mapa rizik. Rozdělení - 1 téměř nemožné riziko nebo téměř nemožná pravděpodobnost, výjimečně možná pravděpodobnost je 2, běžně možná 3, pravděpodobná 4 a hraničící s jistotou 5. Já tady budu jmenovat i pro pana kolegu Pilného pouze ty 4 a 5. Je zajímavé si to poslechnout. Pravděpodobné riziko - výběr nekvalitního dodavatele. Je to pravděpodobné riziko. Riziko hraničící s jistotou - nedostatek kvalifikované a kvalitní pracovní síly v provozní fázi. Závislost na specifických zaměstnancích a zaměstnavatelích. Nedostatečné znalosti nebo potřeba specifického know how. A co je, myslím, zásadní, riziko hraničící s jistotou, riziko spjaté s nastavením smluvního vztahu údržby a provozu systému, tzn. závislost na dodavateli. Další riziko, a to je naprosto zásadní opět, hraničící s jistotou, tedy stupeň 5, je bezpečnostní riziko.

Tato rizika nebyla odstraněna. S těmito riziky nám předkládá tady pan ministr Babiš tento materiál k projednání v Poslanecké sněmovně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. Děkuji vám, nyní pan poslanec Seďa, připraví se pan ministr Babiš s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já jen dvě poznámky. Je legitimní, když opozice tady předkládá výhrady a pokládá otázky na předkladatele, nicméně chci upozornit, že jsme ve třetím čtení, tzn. že tato diskuse se měla především odvíjet v prvním a zejména ve druhém čtení. A já jsem se díval na ten sněmovní tisk 513/3, což jsou pozměňovací návrhy, a našel jsem tam pouze dva pozměňovací návrhy ze strany opozice. To je první věc.

Za druhé. Já osobně zákon o evidenci tržeb beru jako opatření proti šedé ekonomice, daňovým únikům a také jako prostředek k narovnání vztahů v podnikání. Připomenu, že podle Centra ekonomických a tržních analýz je až 614 mld. korun ukrytých ve skrytých ekonomických transakcích zejména ve službách. Za tyto peníze ze stínové ekonomiky by se mohlo vytvořit až 1,5 mil. pracovních míst s průměrnou mzdou v České republice. Já si nedělám iluze, že EET jaksi udělá všechno pro to, aby zmizely všechny daňové úniky. Ale kdyby se nám podařilo pouze 5, 10 % z těchto daňových úniků, tak v tom případě máme peníze, které jsou potřebné na veřejné služby, zdravotnictví, školství a bezpečnost. Prosím vás, uvědomte si to. Pojďme hlasovat o pozměňovacích návrzích. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne. Děkuji panu poslanci Seďovi. Dalším s faktickou poznámkou je pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Mě strašně mrzí, že jsme ve třetím čtení a vlastně buď nikdo nepochopil, o co jde, nebo se tady demagogicky tvrdí neskutečné věci. Takže ještě jednou. My se bavíme o evidenci tržeb a ta je buď přes registrační pokladny, které máme ve třinácti zemích Evropské unie, nebo se bavíme o elektronické evidenci tržeb, která už je v Chorvatsku, ve Slovinsku začínají 1. ledna 2016, to je za pár týdnů, v Maďarsku mají, Bulharsko má a Slovensko jde od 1. ledna 2016. Není to pravda, a bavíme se o evidenci tržeb, buď mám registrační pokladnu, nebo nejmodernější způsob a to nemá nic společného s chorvatskou ekonomikou, je to nejmodernější technologie. A není pravda, že se to týká jenom malých podniků a živnostníků. Nechápu, proč se tady stále lže.

Do EET se zapojí jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky, stravenky, to znamená když živnostník fakturuje, tak se ho to vůbec netýká. Já vůbec nechápu, o čem je tady řeč. Tady je to boj proti šedé ekonomice. A mě mrzí, že pan předseda Fiala, prostřednictvím pana předsedajícího, si plete pojmy. On mluví o 7 %, ale vy mluvíte o černé ekonomice, to my nazýváme černá ekonomika: to jsou drogy, prostituce, ti, kteří jsou totálně načerno. A ta šedá je 40 %, pane poslanče Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, tak už si to zapamatujte - 40 %. A je to údaj Českého statistického úřadu.

Taky není pravda, co říkáte, že klesá šedá ekonomika. Neklesá - v roce 2012 byla 160 mld. (Předsedající upozorňuje na čas.) V roce 2013 - 169.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, velmi rád bych vám dal slovo, nicméně před vámi je pan poslanec Vondráček, pak pan poslanec Stanjura, pak jste znovu vy, pak je paní poslankyně Langšádlová, pan poslanec Kučera, pan poslanec Bendl, pan poslanec Jakubčík. Pan poslanec Vondráček odvolává svoji přihlášku, takže s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Po něm pan ministr.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Pilný tady zrovna není, tak nebudu mluvit k němu ani prostřednictvím ani bez prostřednictví. Nicméně on začal debatu o kontrolním hlášení. Já to přijímám. A chtěl bych tedy v úterý, až o tom bude mluvit, že podle jednacího řádu reaguji na vystoupení předřečníků. Tak on říká, jak se budou faktury párovat. Já se ptám, jak se budou párovat faktury, které chodí na přelomu měsíce? Jak se budou párovat faktury, když máte měsíčního a kvartálního plátce? K čemu je v kontrolním hlášení reverse charge, kde určitě k žádnému karuselovému podvodu právě díky tomu opatření nedojde? Takže to jsou konkrétní věci, které budou komplikovat život. Říct, že to spárujeme a vyhodnotíme, je moc jednoduché. A pak záleží na tom, a to bude odborná debata o IT prostředí, o tom, jaké prostředky k tomu zvolíme, jak to vlastně zabezpečit a za jak dlouho se to spáruje. Když vezmu jenom kvartálního plátce a měsíčního plátce, tak všechny řeči, že za osm hodin zmizí firma a už to nikdy nedostane, jsou pryč, protože podle zákona to budou měsíce, protože když to nikdo nepodá, tak nemáte druhý údaj, abyste to párovali, i když se nikdo nesplete a odvedou přesná data.

A pak jenom - bude to zdarma v rámci pravidelné údržby. Ale pravidelná údržba se platí. Většinou se používají roční kontrakty a mimo jiné se do ročních kontraktů, jejichž součástí je udržení legislativní aktuálnosti daného produktu, kalkulují předpokládané legislativní změny, tím pádem náročnost na úpravu softwaru a tím pádem i nabídka. Takže zadarmo není vůbec nic. Neznám softwarovou firmu, která to provádí, možná některé jsou, ale je to normální byznys, pokud nabízíte svým klientům úpravu a vylepšení či udržení legislativní aktuálnosti, tak je normální, že se za to platí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr Babiš s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Takže šedá ekonomika. Já děkuji panu Fialovi, že máme na to stejný názor, jak se bojuje - snižováním daní. A co jste udělali? Měli jsme 5 % sazbu na léky, potraviny, prodeje bytů rodinných domů, zařízení, voda, teplo, pomůcky pro zdravotně postižené - a vy jste navýšili sazbu z 5 na 15 %. A v rámci tohoto zákona navrhujeme snížit z 21 na 15 %. Takže my daně snižujeme. S tím souhlasím. Vy se odvoláváte na pana Schneidera. Ten říká, že podíl šedé ekonomiky v Rakousku je 8 % a u nás 15. Souhlas. Tak nechť mi někdo vysvětlí, proč Rakousko zavádí registrační pokladny 1. ledna 2016, když mají 8 % a my 15 a říkáte, že my ne. Já tomu skutečně nerozumím. To je neskutečná demagogie, co odzněla.

Pan Bendl tady mluví, že někoho nutíme. Ne, každý má svobodu se rozhodnout. Jeho pokladna, pokud má napojení a je schopna se napojit na internet, tak se napojí a on si rozhodne, jakým způsobem. Žádný dodavatel není. To jste tady chtěli udělat v roce 2007, když tady Kalousek dvakrát hlasoval za registrační pokladny, kde se všichni klepali na dodavatele, aby si zkásli provizi. My říkáme, nechť si každý vybere.

Mě skutečně velice překvapil pan předseda Gazdík - 20 mld. Nevím, kam chodíte na ty nesmysly. Kdo vám to psal? Takovou snůšku nepravd, co jste tady předvedl, to jsem skutečně od vás nečekal, protože vy většinou vystupujete normálně bez demagogie a bez lží.

A k LRV - ano, celá řada připomínek tam byla, ale my jsme je vypořádali. (Předsedající upozorňuje na čas.) Nakonec LRV řekla, že je to v pořádku, takže zase vytrhnuté z kontextu. A je to nepravda.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Omlouvám se mu, jestli jsem ho ranil.

Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den, pane předsedající. Dámy a pánové, úvodem mi dovolte poznámku na pana kolegu Seďu prostřednictvím pana předsedajícího. Nemůžete očekávat pozměňovací návrhy opozice, protože když vláda předloží takto nekvalitní návrh, pokud vláda předloží takto nebezpečný návrh, tak nemá smysl ho pozměňovacími návrhy upravovat. A to, že se jedná o nebezpečný návrh, bych chtěla říct na příkladu, že je to opravdu sběr dat. Dat, která se tady v tuto chvíli a někomu hodí. A to, že tady pan ministr je připraven kdykoliv zneužívat data, tady na tom místě několikrát prokázal. Na tomto místě několikrát říkal: vždyť my víme, my to přece víme, kdo neplatí daně. Jednou říkal Vietnamci, podruhé říkal tato skupina, tato skupina. Co to znamená? Má ministr financí přístup k takovýmto informacím? Nemá. Pokud pan ministr financí totiž nezneužívá už data, která dneska má, tak by toto nikdy nemohl tvrdit, protože ani ministr financí nemá v tuto chvíli přístup k těmto datům! Takže chce další data a nadále je chce zneužívat. Uvědomujete si, co chce? (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Babiš potřetí zatím přihlášený, po něm pan poslanec Kučera, pan poslanec Bendl, pan poslanec Jakubčík.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ne, fakt mě baví paní kolegyně Langšádlová. Tak já vám dám tu brožurku. (Ukazuje.) Ta data jsou celkem DPH a celkem tržby. Tak o čem mluvíte? Zase lžete!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, aby vás paní poslankyně bavila mým prostřednictvím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Tak přestaňte lhát. Tak ať neříká nepravdu. V tohle brožurce, můžu ji znovu rozdat tady, je jasně dáno, že data, která dostane Finanční správa, která je nezávislá, že tam není detail nákupu ani detail konzumace, že je tam jenom celkem DPH a celkem tržba. Tak já skutečně nevím, o čem se tady mluví.

Já bych chtěl jenom ještě zopakovat ty různé nepravdy, co odezněly ohledně Chorvatska. Chorvatsko vybralo navíc daně, zlepšil se výběr všech daní a ještě snížili DPH. Skutečně nechápu, proč tady se vystupuje a říkají se nepravdy. Já myslím, tady vystoupil pan Laudát a mě kritizuje. Prosím vás, ty pokladničky budu dneska, když skončíme, rozdávat osobně a pronajal jsem si místnost na Ministerstvu financí od 14. prosince, mám na to smlouvu a platím 235 korun nájem za každý den a 7 korun za manipulaci. Takže pane Laudáte, když máte zájem, přijďte se podívat, já vám ukážu tu smlouvu. Pokladničky kupuji za svoje peníze a naše děti jsou inteligentní, protože vědí, když chodí s rodiči na nákupy, že dostanou účtenku. Naše opozice říká: ne účtenku! Takže naše děti potřebují finanční gramotnost, musíme je učit od malička - jdeš do obchodu, tak ten, kdo ti dá účtenku, ten přispívá na tvého učitele, na platy, na hasiče, na policajty, na armádu, na dálnice, protože jsou to naše peníze. A vy tady jenom děláte všechno pro to, aby tenhle stát nemohl vybrat 30 miliard, protože kontrolní hlášení, evidence tržeb a hazard je 30 miliard ročně! (Předsedající: Čas.) Takže pokud mě takhle kritizujete, tak já jen říkám - tu pokladničku - (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane ministře. Váš čas na faktickou poznámku už bohužel vypršel. S faktickou poznámkou jako další pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Já nebudu na tu snůšku demagogie ze strany pana ministra financí ani reagovat, na to jsme si zvykli, že to není snad ministr financí, ale ministr demagogie. (Nesouhlasné projevy poslanců ANO.)

A trochu čísel z materiálu Ministerstva financí. Takže z materiálu Ministerstva financí čísla. A samozřejmě je to trochu odpověď i na pana poslance Seďu, který tady říkal, jak je velká ekonomika a kolik zasáhne EET z té šedé ekonomiky. Takže cituji čísla na rozdíl od emotivních demagogií pana ministra financí.

Podle statistického úřadu 4 sektory, u kterých je podíl šedé ekonomiky nadprůměrný, mají podíl více než 31 % na celkovém HDP. Je to stavebnictví, které má 7,4 %, obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží - 11,8 %, pohostinství a ubytování - tj. tam, kam primárně cílíme s EET - 1,9 %, doprava, skladování, pošty a telekomunikace - 10,5 %. To znamená, dá se předpokládat, že šedá ekonomika u těchto sektorů je více než 200 mld. Je potřeba vzít v úvahu i jiná odvětví, jako jsou služby, zemědělství, výroba, spotřební zboží atd., což je řádově 400 mld. dohromady. Z materiálů Ministerstva financí: Scénář pesimistický - vybere se 1 %, to znamená 4 mld., konzervativní - 3 %, tedy 12 mld., a optimistický 5 %, tedy 20 mld. Takže nikoliv 20 %, jak říkal tady pan poslanec Seďa, nikoliv 15 %. V optimistickém scénáři je to 5 %, které zasáhne EET. A takto myslím, že stačilo pár čísel na tu trochu demagogie, kterou tady řekl pan ministr financí Babiš, ale na to už jsme samozřejmě všichni zvyklí. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším řádně přihlášeným k faktické poznámce je pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Martin Novotný a paní poslankyně Langšádlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych chtěl vystoupit s faktickou poznámkou a nasměrovat vás na nezávislý článek, který vydal Český rozhlas. Ten článek se jmenuje Elektronická evidence může zkomplikovat podnikání, ne všude je dostupný rychlý internet. To k poznámce, že si lidé mohou vybrat svého operátora.

Ministerstvo financí, to cituji, zatím přesné požadavky na provozování evidence tržeb nespecifikovalo, už nyní je ale jasné, že podnikatelé budou potřebovat stabilní připojení k internetu. Jenže to v Česku na řadě míst chybí. Český rozhlas porovnal mapy rychlého mobilního internetu s evidencí adres a našel přes 60 tisíc adres, které nejsou v dosahu rychlé mobilní sítě ani jednoho ze tří českých operátorů. Na zmíněných adresách pak podle databáze živnostníků sídlí nejméně šest desítek podnikatelů v maloobchodě či pohostinství, kterých se elektronická evidence tržeb má v první fázi dotknout.

Pak jsou zde citace jednotlivých podnikatelů, kteří se jednak obávají toho, že buď internetová síť nebude fungovat, anebo že u nich dochází k výpadkům elektřiny, internetová síť kolísá apod., a oni budou muset jezdit a hledat místa vždycky minimálně do pěti dnů, kde se budou moci připojit na internet, z obavy, že budou tvrdě sankcionováni. To je jenom potvrzení toho, že když jsme se tady bavili o komplikacích v souvislosti s připojením k internetu, že ty komplikace budou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný, po něm paní poslankyně Langšádlová, po něm pan ministr Babiš, po něm pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jenom jsem se chtěl vrátit o pár minut, možná čtvrt hodinky dozadu a ujasnit si, jestli jsem správně slyšel ta čísla ve chvíli, kdy pan ministr začal rozlišovat mezi ekonomikou šedou a černou. Já tedy nepatřím k těm, kteří by četli už knihu Padesát odstínů šedi, která tedy je o něčem, co jsem slyšel, trochu jiném než o šedé ekonomice, o jiném tématu, ale zazněla tady čísla 40, 15. Já jsem se díval na oficiální materiály Ministerstva financí. Tam ta čísla tedy neodpovídají tomu, co řekl pan ministr Babiš, tak jestli by nám ta čísla mohl zopakovat, abych si ujasnil, jestli jsem se přeslechl, anebo jestli pan ministr udělal chybu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová, po ní pan ministr Babiš, po něm pan poslanec Schwarz.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, já chápu, že máte nějaké brožurky, ale pro mě jsou rozhodující vaše skutky a vaše chování. Vy tady stojíte a tvrdíte, že některé skupiny neplatí daně. Říkal jste, že údajně Vietnamci neplatí daně, říkal jste, že další skupiny neplatí daně, ale vy jste mi neodpověděl, na základě jakých informací! Bylo to na základě toho, že jste zneužil svou pravomoc? Bylo to na základě toho, že jste vstoupil do dat Finanční správy? Vždyť je přece známé, že vy zneužíváte své pravomoci, že posíláte kontroly na ty, kteří se vám znelíbí, kteří se vám postaví. Několikrát to bylo v médiích. Pane ministře, na základě čeho jste to říkal? Vy totiž ani jako ministr financí nemáte k těmto informacím přístup.

Pane ministře, ono není důležité, jaké máte brožurky v ruce. Ono je důležité, jak se chováte, a už dneska ukazujete, že umíte zneužívat data, že umíte zneužívat svůj zájem a že zneužíváte své ekonomické zájmy. Pane ministře, na základě čeho jste takto tvrdil? (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní pan ministr Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych poprosil paní Langšádlovou, já bych si vyprosil tyhle sprosté lži. Přineste nějaký důkaz, co já jsem zneužil. Nezneužil jsem nic! Tak si to nastudujte! Otevřete si Eurostat! Tam máte VAT gap. Včera jsem o tom přednášel sedmi ministrům v rámci frakce ALDE - holandská, belgická, slovinská, dánská, finská. VAT gap - ČR je dneska lídrem v rámci EU a nás někdo okrádá o 80 miliard! To jsou oficiální data, paní kolegyně, tak si to nastudujte! A zásadně odmítám, že já bych něco zneužíval! Finanční správa je nezávislá a nic nezneužívám.

Nemám k tomu žádný přístup. A jsou to statistické údaje. Ano, neplatí se daně. Je tady organizovaný zločin karuselový fraud, který nám krade ročně 80 miliard. A kvůli tomu děláme kontrolní hlášení reverse charge - pokud vám to něco říká, ano? A kvůli tomu mluvíme s Evropskou unií, aby nám dala tu kompetenci. Tak to jsou veřejná čísla. Eurostat, paní kolegyně, a nic se nezneužívá.

Tak já bych byl strašně rád, abyste přestali už konečně lhát, protože to není pravda! Ano? A všechny údaje, nejenom naše, i OECD, říkají, kolik se tady nezaplatí na DPH. Dvacet dva procent celkově. Je to víc, než náš deficit, 80 miliard. Takže prosím vás, neříkejte, že já něco zneužívám. Nikdy jsem nic nezneužil a já si to vyprosím, takovéhle sprosté lži! To je skutečně neuvěřitelné.

A k tomu internetu. Pokud vím, je tady velký projekt. Tady se desítky miliard z evropských fondů - bude se rozšiřovat internet a zatím jsou tam jasná data. Dneska podle Asociace malých a středních podniků má více než 90 % podnikatelů komunikaci se zákazníky elektronicky. A my chceme jenom, aby jejich pokladny komunikovaly elektronicky. (Upozornění na čas.) A když vypadne internet, tak to podnikatel nepozná, protože se to dává do paměti a potom do 48 hodin se to automaticky vytiskne. Tak to jsou zase jenom demagogie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. S další faktickou poznámkou pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré už odpoledne, pane místopředsedo. Nejsem odborník na EET. Já bych chtěl jenom jako poslanec nějaké kategorie pohovořit ve dvou minutách o jedné věci - o demokracii. Mojí demokracii.

Víte, já tomu rozumím... (Mírný smích zleva.) Teď se smějou, tak já se také rád směju. Já rozumím tomu, že mě sem někdo poslal, do té Sněmovny. Rozumím tomu, že už nerad poslouchám kecy, nebo povídání po vašem, o ničem. Jsem přesvědčen o tom, že EET je ta správná věc. Ne díky jemu, ale protože jsem si prošel určitým vývojem. Tak jsem o tom přesvědčen, že to je správné. Se mnou je přesvědčeno i několik lidí tady. Jestli jsou zleva nebo zprava, je mi to jedno. Ale jsme o tom přesvědčeni. Pak jsou tady lidé, kteří o tom přesvědčeni nejsou. A takto tady postupně vystupujeme. A teď já se ptám. My, co jsme přesvědčeni o tom, že EET chceme, aby se hlasovalo, aby se už nejednalo dále a nemuseli jsme poslouchat - já tomu říkám blbosti. A ti druzí, když my je zařízneme, skončíme debatu, budou říkat my jsme kráceni na právech, my si chceme o tom povídat. My si chceme povídat, vy nás krátíte na právech. A já se vás teď všech tady ptám v celém sále - a kde jsou moje práva? Kde je právo většiny, kteří jsou přesvědčeni o tom, že věc je dobrá. Kde jsou jejich práva? Jejich právo je v tom poslouchat blbosti a čekat, jak to dopadne? Neblázněte. Proto nás sem lidi neposlali. Tady se musí něco dít. A jestliže je teď tady většina, tak to právo většiny je, udělat si zákon, rozjet ho a jet dopředu. Prosím vás, já vás žádám. Kde jsou moje práva? Já přece nebudu poslouchat, jak někdo jemu nadává. My pak zase se hádáme s někým jiným. To přeci nejsou práva poslanců ani našich voličů. To jste přeci nemysleli vážně. Děkuji. (Mírný potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Zahradník. Po něm paní poslankyně Kovářová, po ní paní poslankyně Langšádlová, po ní pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já se k tomu také jako neodborník musím vyjádřit. Nejsem odborníkem na elektronickou evidenci tržeb, tak jsem se snažil informace získávat a dostalo se mi jich z České televize, která minulý týden v pátek ráno před započetím projednávání dávala poměrně dlouhý rozhovor s panem Michlem. Je to snad poradce pana ministra Babiše pro ekonomiku.

Redaktor se celkem seriózně vyptával. Samozřejmě zákonitě přišla také na pořad otázka možné zneužitelnosti dat, která ministerstvo bude sbírat. To jsem zbystřil, protože samozřejmě ji považuji za významnou tuto otázku. A poradce Michl odpověděl: No, tak ohledně zneužitelnosti a bezpečnosti dat, za to bych ruku do ohně nedal. - To je pro mě docela významné sdělení. Tak ať se pan ministr uklidní a trochu se také poradí se svými poradci, protože nechtěl bych být v kůži vás kolegů, kteří slepě věříte svému guru, panu ministrovi Babišovi. Zneužitelnost tady opravdu je a není divu, že se na ni takto bedlivě ptáme a chceme o ní vědět skutečně všechno. Sám poradce pana ministra za bezpečnost ruku do ohně nedá. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, po ní paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Měla bych jednu takovou velkou prosbu, když si tady o těch prosbách mluvíme. Já bych byla moc ráda, aby na nás pan ministr nekřičel. My slyšíme dobře. Pane ministře, vy voláte neustále po věcné debatě, a pak tady si vyslechneme proud nenávistných řečí, osočení. Chci vám říci, jestliže vy si něco vyprošujete, tak my si také něco vyprošujeme. Vyprošujeme si, abyste ke svým zákonům předkládal analýzy pravdivé a analýzy objektivní. Jen připomenu, aby to nedopadlo jako s rozpočtovým určením daní, kdy jste mi odmítl dát analýzu, kterou jsme dostali v podstatě skoro až po schválení tohoto zákona. Tedy resp. ještě nedostali. Byla nám jenom ukázána. A jestliže nám budete takto mávat papíry s analýzami, které nám potom nedáte, tak my se opravdu těžko můžeme nechat přesvědčit.

Řekl jste, že vás Helena Langšádlová baví. Tak já vám říkám, že vy nás už nebavíte. (Mírný potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Než dám slovo paní poslankyni Langšádlové, upozorňuji vás, že na základě dohody předsedů poslaneckých klubů bychom naše jednání k této věci nebo tuto schůzi Poslanecké sněmovny měli ve 12.30 hodin přerušit. Proto prosím, abyste se již nehlásili s faktickými poznámkami.

Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane ministře, já s politováním musím říct, že vy ani napodruhé jste nepochopil, co jsem říkala. Pane ministře, vy zneužíváte informace daňové správy, pokud jste tady tvrdil některé věci, které se týkají jednotlivých skupin, jejichž informace nejsou veřejně přístupné. Pane ministře, je velikým rizikem, že ve chvíli, kdy takto již dnes jednáte, že tak budete jednat i v případě zavedení elektronické evidence tržeb. Pane ministře, žádný Eurostat nevede evidenci o jednotlivých národnostních skupinách a plnění jejich daňových povinností. Pane ministře, my tady plníme své povinnosti tím, že na tato rizika upozorňujeme, a opravdu vás důrazně žádám, abyste odpověděl na to, na co se vás táži.

Vy opravdu máte jediný zájem, a to je váš vlastní ekonomický zájem! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poslední s faktickou poznámkou je pan předseda Stanjura, protože se blíží 12.30. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si nebudu nic vyprošovat. Ale pro pana poslance Schwarze vaším prostřednictvím, pane místopředsedo.

Až se dostanu ke slovu, jsem přihlášený od 9 hodin, tak budu mluvit velmi fakticky a věcně. Jestli říkáte, že nedokonalosti daňových dokladů, tak jak je to navržené, jestli zmatek, elektronická značka nebo elektronický podpis, že to jsou všechno blbosti, máte na to plné právo. Jenom se vás ptám, kde se ve vás bere ta pýcha označovat naše věcné argumenty za blbosti a kecy? Já bych si to nedovolil. Já s vámi polemizuji. Pan předseda předložil jasné výhrady, fakta, čísla, grafy. A pro vás to všechno jsou blbosti a kecy. Dobře, já to respektuji. Ale kde se ve vás bere ta pýcha? Vaše právo je označovat naše vystoupení za blbosti a kecy, to bezesporu ano. Ale nechoďte tady s vysvětlením, co je vaše osobní demokracie. Možná to není právo poslouchat nás, ale je to vaše povinnost! (Mírný potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Vzhledem k tomu, že je 12.29 hodin, každou chvíli bude 12.30 hodin, tak na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušuji 37. schůzi do pátku 8. ledna 9 hodin ráno.

Pardon, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak stenozáznam, aby bylo jasné. Se mnou to nikdo nedohodl. My jsme domluveni, že tuto schůzi přerušíme, to je pravda, abychom mohli udělat to, co zanedbal pan ministr obrany z hnutí ANO 2011, ale nikdo se mnou nedohodl, a já bych nikdy nesouhlasil, aby tato schůze byla přerušena do 8. ledna 9.00. Tak to interpretujme ty naše dohody přesně. Toto číslo si vyhádali před chvilkou koaliční představitelé na chodbě, já to respektuji, nejsme to schopni nijak změnit, ale neříkejte, že to je dohoda předsedů poslaneckých klubů. To tedy není. Jenom ta první část. Ne ta druhá. Kdyby to bylo na mně, tak řeknu, že jsme dohodnuti, že přerušujeme tuto schůzi do 8. června 2016. Je to úplně stejná dohoda, jako když řekneme, že to je do 8. ledna 2016.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Ještě pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, já se domnívám, že vy byste mohl přerušit schůzi do doby. Když je řádně podle harmonogramu svolané jednání Sněmovny, když přerušujete do poslaneckého týdne, tak si myslím, že o tom přerušení by se maximálně mohlo hlasovat. (Potlesk zleva.) Přerušte si to hlasováním. Ale vaším rozhodnutím pouze do jednání Poslanecké sněmovny. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Není to mým rozhodnutím, je to na základě dohody předsedů poslaneckých klubů. Tak mi to bylo prezentováno. Jestli je to procedurální návrh, aby se o tom hlasovalo? Pane poslanče Koníčku, mám to brát jako procedurální návrh, o kterém se hlasuje bez rozpravy? (Ano.) Já vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Je tady návrh na přerušení jednání 37. schůze Poslanecké sněmovny do pátku 8. 1. do 9 hodin ráno.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 11, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 55. Návrh byl přijat. Já tedy dle tohoto hlasování přerušuji 37. schůzi Poslanecké sněmovny do pátku 8. 1. do 9 hodin ráno.

 

Upozorňuji ctěné kolegyně a kolegy, že za deset minut, ve 12.45 hodin, bude pokračovat 36. schůze Poslanecké sněmovny. Do té doby přerušuji naše jednání.

 

(Schůze přerušena ve 12.33 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.