(10.10 hodin)

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s postojem TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016. Pan ministr zemědělství Jurečka už tady řekl a zdůvodnil některé věci, které jsme i připomínkovali na zemědělském výboru, takže na spoustu věcí už odpověděl i dnes. My jsme tam vlastně rozporovali peníze, které ještě chyběly v rozpočtu, ale to už pan ministr říkal, že ze zůstatku letošního roku se dofinancují chybějící částky v určitých kapitolách.

Na co jsme upozorňoval ještě a s čím bych chtěl seznámit i vás, je, že u přímých plateb, na které jde přes 23 milionů korun, jsem požádal pana ministra, aby v příštích letech byly rozděleny aspoň procentuálně platby na plochy, na greening pro mladé zemědělce, navázané na produkci atd., abychom věděli, jaká částka z toho velkého množství peněz jde na určitou podporu. Samozřejmě bavili jsme se i o podpoře školního mléka a ovoce a zeleniny do škol, což pan ministr, když jsem se ho ptal, jestli mají zpětnou vazbu od škol na tyto věci, na tuto podporu, tak bylo nám sděleno, že ano, že školy a školská zařízení si vyžadují další podporu tohoto školního mléka a ovoce a zeleniny.

Další věci, které jsem rozporoval a které jsou trošku takové zvláštní a každý den na ně upozorňuji, to je marketing, podpora značky Klasa. Spíše se přikláním já i ostatní kolegové a kolegyně k tomu, že bychom měli podporovat regionální potraviny, farmářské trhy a další takové věci. Přece jen ta Klasa je sice už známá značka podle některých, ale většinou pro normálního spotřebitele nic neříkající a regionální potravina je pro obyčejné lidi mnohem příjemnější.

Může se zdát, že podpora spotřeby řepkového oleje může být kontroverzní. Já jenom připomenu, že řepkový olej byl v minulosti, před druhou světovou válkou i za druhé světové války, významnou potravinou a že v tom nevidíme nic špatného, i když víme, že největším výrobcem řepkového oleje je tady Agrofert pana Babiše, nebo firmy pana Babiše.

A na co bych chtěl ještě upozornit, že opět, jak tady upozorňujeme vždycky u všech kapitol rozpočtu, tak samozřejmě u SZIF dochází k navýšení počtu zaměstnanců, což si myslíme, že zas není až tak zdůvodněné, že o 6 %, o 62 zaměstnanců vzroste počet lidí v příštím roce.

I vzhledem k těmto věcem, i když pan ministr Jurečka některé věci objasnil a vysvětlil, náš postoj k návrhu rozpočtu bude negativní. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Petra Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuhle, v podstatě k jakému finančnímu srdci fungování zemědělského sektoru, protože sem jdou, jak už bylo řečeno, řády desítek miliard korun. Jenom na dotacích je ta částka vyšší než 37 miliard korun. Třicet sedm miliard korun na dotacích!

Já myslím, že první věta, která tady má zaznít, je, že dotace jsou jedem, nebo drogou, na kterou si zemědělský sektor dobře zvyká, ale kdyby nebyly, neuměl by už pomalu bez ní žít. Já rozumím tomu, že musíme ty dotace organizovat směrem k zemědělskému sektoru, neboť tak činí i ostatní okolo nás. Činí tak bohužel i Evropská unie, která masivně subvencuje jednotlivé zemědělské sektory. A abychom vůbec byli trochu konkurenceschopní, musíme přistoupit k tomu, aby Česká republika masivně dotovala zemědělský sektor. Přestože, a toho, předpokládám, jsou si vědomi levicoví poslanci, to vytváří výraznou nerovnováhu uvnitř konkurenčního boje v zemědělském a potravinářském sektoru. Protože prostě rozhodovat o dotacích znamená někomu poskytnout nějakou výhodu, jakkoli se budeme vždycky snažit dělat maximálně rovná pravidla.

Proto by i ta maximálně rovná pravidla, nebo takové ty nárokové dotační složky měly být aspoň z mého pohledu co největší a plošné, mělo by se v tom systému objevit, a to tam významně je, to, co začaly dělat už minulé vlády, podpora živočišné produkce, ale je potřeba vidět i to, že vznikají nové dotační tituly, případně rostou finanční prostředky na některých fondech, a bude třeba se začít i zpětně dívat na to, kam ty prostředky tečou a jaká je vlastně jejich efektivita. Jestli není efektivnější využít prostředky, které nám Evropa dává, případně někde jinde.

Pan ministr tady mluvil o tom, že ten rozpočet není vlastně předložený jako úplně vyrovnaný, neboť počítá s tím, že část finančních prostředků bude dokryta z nespotřebovaných výdajů roku letošního. Ono se tak dělo i v minulosti. Ale je to nešvar, kterého se máme postupně zbavovat. Protože to znamená, že poměrně významné finanční prostředky jsme nebyli schopni utratit na to, na co jsme si v tom daném roce předsevzali. To znamená, napsali jsme si ten rozpočet tak, že jsme nebyli schopni některé prostředky vyčerpat. A já za ten fakt, že se tak děje, nechci kritizovat ministra, ale za to, že musíme dělat maximum pro to, aby se ty částky, které se přelévají z roku na rok, zmenšovaly. Protože bychom si měli opravdu do rozpočtu psát věci a projekty, případně nápady, na něž peníze utratíme. A ne že neutratíme. A tady se pohybujeme v řádech miliard korun z nepotřebovaných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství, případně, a v tom Státního zemědělského intervenčního fondu, a to už je potom hra vyššího kalibru, když už si říkáme, že na marketing nám chybějí 100 milionů korun, a 100 milionů korun tudíž dodáme z nepotřebovaných výdajů roku 2015. Myslím si, že bychom měli dělat maximum v tom, aby peníze, které si naplánujeme utratit, na projekty, o kterých předpokládám všichni, nebo ministr je přesvědčen, že jsou potřebné a že takto tam mají být, že mají být utraceny na to, na co jsme si předsevzali. A pokud ne, tak je otázkou, jestli tam vůbec měli v té minulosti být.

Pan ministr už tady říkal správně, že by bylo dobře, abyste se té částce věnovali, 40 miliard korun není málo, zvlášť když z toho je 37 miliard na dotacích. A jsou tam věci, že například jenom v oblasti intervenčních nákupů bude Česká republika nakupovat ze státního rozpočtu za 35 milionů korun. Možná si někdo řekne: Je to potřeba? Není to potřeba? Jsou to stovky milionů korun, které jdou do intervenčních nákupů. Myslím si, že by bylo dobře vědět, jaká efektivita takovýchto opatření je, zdali je ten systém absolutně průhledný, jestli ho nemůžeme nějak vylepšit apod. Myslím si, že opravdu je nutné, a já to zmíním znovu i v tom bodu, který bude následující, věnovat se efektivitě vynaložených prostředků a popisovat priority, které ten rozpočet má.

K fungování Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho běžných výdajů mohu říct, a doufám, že to nebude polibek smrti lidem, kteří tam fungují, že dlouhodobě se snaží vedení Státního zemědělského intervenčního fondu udržet své provozní výdaje, a je to doložitelné, na rozumných částkách.***




Přihlásit/registrovat se do ISP