(15.50 hodin)
(pokračuje Benda)
Co tady vytváříme za systém? Tvrdíme sice, že se jedná o informační systém veřejné správy - neveřejný, k tomu se ještě dostanu -, ale současně říkáme, že sportovní organizace vkládají, ony vkládají svá data pod nějakou poměrně drastickou sankcí - což by mě tedy také zajímalo, jak ty sankce budou uplatňované. Myslím, že na to už do jisté míry narazil pan poslanec Stanjura. A v odstavci čtvrtém je, že uživatelem rejstříku je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zřejmě už nikdo jiný, jenom Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že si ho dělá jenom samo pro sebe. A v odstavci pátém je, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku. Čili předpokládám, že tento rejstřík má ministerstvo následně verifikovat. Zřejmě jenom samo pro sebe, protože nikdo jiný do něj nemá vstup, ale že tento rejstřík má ministerstvo následně verifikovat. Pokud to opravdu myslíte vážně, tak nemůžete myslet větu z důvodové zprávy, ve které řeknete, že zřízení takového rejstříku bude stát několik milionů. Tam bude muset být takových sto lidí nejméně, kteří budou verifikovat údaje jednotlivých svazů, srovnávat je s registry obyvatelstva pravidelně, zjišťovat, kdo je kde nahlášen, zjišťovat, jestli ty údaje, které tam jsou předány, byly správné, jestli souhlasí adresa trvalého pobytu se stávající adresou trvalého pobytu a spoustu dalších věcí. To není jenom takové, že řekneme, že je verifikujeme tím, že jsme dali sankci, kdo nám je dá nesprávné, bude za to potrestán. To není verifikace. To jste si měli udělat případně jako poznámku, jako podmínku dotace. A kdo vám dá nepravdivý údaj, tak mu příští rok už dotaci nedat. Ale jakmile jednou řeknu, že ministerstvo zodpovídá za to, co je v rejstříku, tak ta verifikace musí proběhnout a nemůže ležet jenom na těch svazech. To je první poznámka k tomu rejstříku.
Druhá poznámka. Aby měl nějaký smysl, tak přece by do něj měly mít vstup i ostatní orgány, které mohou rozhodovat o dotacích. Jinak si to vedete jenom sami pro sebe. Takhle to vypadá, že si to vedete jenom sami pro sebe, možná že ještě budete spolupracovat s nějakými jinými ministerstvy. Ale aby to mělo vůbec nějaký smysl, tak přece kraje, které poskytují finanční prostředky, obce, které poskytují finanční prostředky, a dokonce v té dikci, která je zvolena, že v odstavci třetím, v odstavci druhém sportovní organizace žádající o podporu podle tohoto zákona se zapíše do rejstříku. Není to jen o sportovní organizaci žádající o podporu ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Je to každá sportovní organizace, která požádá i v té poslední obci o podporu. No tak si to, paní ministryně, prosím přečtěte pořádně. Sportovní organizace, která požádá o podporu, podporu smí poskytovat stát ze státního rozpočtu, kraje z krajských rozpočtů, obce z obecních rozpočtů. Takhle je to přesně napsáno. Tady žádnou specifikaci nemáte. Možná jsme to schopni upravit, ale musíme to upravit. Jestli požádám svůj obecní úřad, aby mi dal na 50 školáčků podporu dva tisíce korun z peněz z vybraného hazardu, tak se opravdu musím registrovat na Ministerstvu školství se všemi osobními údaji všech svých školáčků s tím, že když jsem se zaregistroval špatně a u někoho jsem spletl datum narození nebo místo trvalého pobytu, tak mi hrozí až dvoumilionová sankce. To jsme asi nechtěli, ale je to takhle napsané.
Tak jenom prosím, aby se to nebralo, že to je jako taková technická norma, že jsme si to tak jako hezky namysleli a ono to nějak dopadne. Jakmile ty věci do zákona jednou napíšu, kdyby si je ministerstvo řeklo jako dotační podmínku, tak ji může každý rok měnit. Jakmile jednou napíšu do zákona, tak je to zákonná povinnost a řekne ji každý, kdo má žádost o podporu, musí se zaregistrovat, pak to musí být každý. Dokonce i jenom ten, který požádá, a ne který tu podporu dostane. To je nejpodstatnější výhrada proti rejstříku, proti kterému bych měl pochybnost, jestli v tomto rozsahu má být opravdu veden celý. Ale když už má být veden, tak už musí být jasné, pro koho je veden, kdo do něj má vstup a za jakých okolností se do rejstříku zapisuji, a nemůžu tyhle tři věci míchat. Nemůžu říkat současně, že se zapisují všichni a nikdo jiný kromě MŠMT do něj nemá přístup. To pak nedává vůbec žádný smysl.
A poslední věc, na kterou jsem se chtěl zeptat, a to je opravdu spíš možná moje neznalost, ale rád bych se na ni přece jenom paní ministryně zeptal. Paragraf 6d koordinace poskytování podpory. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Já se obávám, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je nezávislý orgán, který přezkoumává, jestli nedochází k porušování hospodářské soutěže, případně přezkoumává nebo dává podklady Evropské komisi, jestli nedochází k nedovolené veřejné podpoře. Tam si nejsem jist, jestli vůbec je možné, abyste s ním koordinovali, protože v takové chvíli bychom se dostávali do toho, že ten úřad je a priori ve střetu zájmů. Pokud vám předem dá stanovisko, že s tím souhlasí, a pak je to on, kdo to má posuzovat, případně je to on, kdo dává podklady Evropské komisi, zda nedošlo k nedovolené veřejné podpoře. Zase bych prosil, aby se příslušný výbor na to podíval, ale myslím si... Vím, jak je to myšleno, možná je to myšleno i dobře, ale obávám se, že je tady porušováno jako rozdělení moci mezi jednotlivé orgány státní moci.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu poslanci Andrlemu, s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, bylo tady řečeno již hodně. Já si dovolím také několik slov tady k této novele zákona o podpoře sportu přidat. Většinou tak činím až na závěr diskuse, protože si rád naposlouchám stanoviska kolegů jak koaličních, tak opozičních. Občas je to podnětné a nebo je možné potom na to lépe reagovat. Je také vidět, že sport nejen byl fenoménem 20. století, ale zůstal i fenoménem 21. století už na základě tady té poměrně podrobné a dlouhé debaty a to je dobře. To říkám jako člověk, který kdysi se chtěl stát učitelem tělocviku.
Chtěl bych říct, že se z našeho pohledu nejedná o vyloženě nový zákon o podpoře sportu v tom znění, jak by to člověk mohl vytušit z koaliční smlouvy, ale spíše o nepříliš zásadní a nepříliš rozsáhlou novelu, která rezignovala na oblast financování sportu, a proto z tohoto pohledu financování sportu bude asi mnohem důležitější než tento zákon potom plán v oblasti sportu. Ale přesto tady se řeč mých předřečníků k financování sportu velmi často stáčela, já tomu věnuji také část toho svého expozé.
Jsem pro to, aby sport byl financován státem, nikoli hazardem. Pak dochází k tomu totiž, že největšími zastánci hazardu jsou paradoxně sportovní a prospěšné organizace, aby měly peníze na svoji činnost. Sport je v každém případě v zájmu tady tohoto státu, a má ho proto financovat stát a ne hazardní lobby.
My jsme jako KDU-ČSL během přípravy tento zákon aktivně velmi připomínkovali a z našeho pohledu nejproblematičtější pasáže už v této novele nejsou. Plán v oblasti sportu nebudou již připomínkovat jenom dvě organizace a je zde také větší důraz a o to jsme velmi stáli, důraz na sport pro všechny, a ne pouze na výkonnostní sport, k čemuž původně tato novela exministra Chládka v podstatě, dá se říct, mířila. V tomto smyslu bych chtěl vyzvednout konstruktivní a vstřícný přístup jak paní ministryně, tak také kolegy Holečka, zastupující hnutí ANO. ***