(18.30 hodin)
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, ve svém minulém vystoupení k zákona o loteriích jsem se dotazoval nepřítomného pana ministra, proč tento dlouho slibovaný vládní zákon o hazardních hrách je v současné době jen v prvním čtení. Bohužel jsem se opět nic nedozvěděl. (V sále je silný hluk.)
Hlavní příčina tkví v tom, že pan ministr financí Andrej Babiš tento zákon nepředložil návrh tak, jak mu uložila vláda svým usnesením č. 165 ze dne 12. 3. 2014. Konkrétně šlo o úkol - cituji - připravit návrh zákona o sázkových hrách s termínem předložení do vlády ve finální podobě do konce roku 2014 a s termínem předpokládané účinnosti v září 2015. Opakuji: ve finální podobě do konce roku 2014 a s termínem předpokládané účinnosti září 2015.
Ano, pan ministr svůj úkol splnil.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče, ale poprosím sněmovnu o klid. Pokud chceme schválit do 19 hodin tyto tři návrhy zákonů, tak zejména koaliční poslance prosím o disciplínu.
Poslanec Ladislav Šincl: Dne 22. prosince 2014 byl opravdu návrh zákona předložen do vlády. Byl zde předložen moderního zákon, který se snažil reagovat na nové trendy ohledně nelegálního hraní, řešil zdanění momentálně nezdaněné oblasti hazardu na internetu, zároveň obsahoval i zpřísnění podmínek pro provozování společensky nejškodlivějšího - automatového hazardu, a to jak cestou výrazně vyššího zdanění, tak cestou nastavení různých brzd závislostí, seberegulačních opatření pro hráče, registrace apod.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, omlouvám se, není to lepší, počkáme tedy, až se Sněmovna uklidní.
Pane poslanče Schwarzi, jestli můžete přenést svůj hovor do předsálí, a další. Děkuji.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Oni se páni poslanci ochuzují o to nejzajímavější.
To byla ovšem jen první část příběhu, jehož pokračování už tak optimistické a jednoznačné není. To, co bylo do vlády předloženo, bylo ovšem jen pro média, kdy se pan ministr prezentoval jako velký bojovník proti tvrdému hazardu. Od konce minulého roku byl návrh zákona pod taktovkou pana ministra Babiše a jeho poradců postupně potichu změkčován až do dnešní doby, ke spokojenosti provozovatelů nejtvrdšího automatového hazardu.
Faktem je, že zákon má bohužel obrovské zpoždění a na tomto zpoždění mají primárně zájem zejména nelegální provozovatelé typu bet-at-home či Lottoland, kteří za současné situace u nás své hry provozují bez jakéhokoliv zdanění a jakékoli regulace.
Při této příležitosti se musím ptát: Proč a pod čím vlivem došlo k některým zásadním změnám v tomto zákoně od doby, kdy byl původně pro kamery a média v prosinci 2014 předložen do vlády, a současným stavem předloženým zde do Poslanecké sněmovny. Proč a pod čím vlivem z něj postupně zmizela většina podstatných opatření, zejména pak těch směřujících k ochraně hráče a společnosti před negativními vlivy? Proč se toto muselo napravovat až ve vládě dne 29. 7. 2015, kde se to jen částečným způsobem podařilo? Otázek okolo změny přístupu pana ministra Babiše a jeho ministerstva ke změnám legislativy v oblasti hazardu je mnoho a bylo by dobré, aby se k tomu pan ministr zde vyjádřil.
Jako garant této problematiky našeho klubu se o vývoj související s novým vládním zákonem o hazardních hrách dlouhodobě zajímám. Proto jsem např. 11. 12. 2014 interpeloval zde přítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci připravovaného loterijního zákona. Bohužel pan ministr v té době nebyl přítomen, a tak jsem dostal písemnou odpověď ze dne 22. 12. 2014, kde mě pan ministr ujistil, že - cituji: "nový zákon o hazardních hrách, bude předložen do vlády do konce roku 2014". Netušil jsem, že to bude jen pro média. Naopak jsem naivně čekal, že tento zákon o hazardních hrách bude co nejdříve předložen do Poslanecké sněmovny, aby mohl být v Poslanecké sněmovně schválen dle úkolu z vlády do září 2015, aby mohl zákon začít platit již od 1. 1. 2016. Jelikož ovšem zákon nebyl do Poslanecké sněmovny předložen ani v lednu, ani v únoru a ani v březnu, tak jsem požádal pan náměstka ministra Ondřeje Závodského o schůzku, která se dle mého kalendáře konala 21. 3. Na této schůzce, které se zúčastnil i ředitel odboru loterií Karel Bláha, jsem se mimo jiné ptal, kdy bude konečně tento zákon předložen. A jelikož se ke mně v té době dostávaly signály o jeho změkčování, ptal jsem se i na tyto věci. Panem náměstkem jsem byl ujištěn, že zákon bude předložen včas, že zde nedojde k žádnému změkčení. Bohužel jsem se slibovaného zákona nedočkal ani v dubnu, ani v květnu a ani v červnu. Z tohoto důvodu jsem 18. června 2015 ústně interpeloval tentokrát premiéra opět ve věci připravovaného loterijního zákona, kde jsem ptal, kdy už konečně bude dlouho očekávaný zákon tady v Poslanecké sněmovně.
Velký vládní zákon o hazardních hrách byl vládou projednán ve skutečnosti až 29. 7. 2015, vláda jej předložila do Poslanecké sněmovny až 28. 8. 2015 a první čtení bylo započato až 30. 9. 2015 a zase až dnes. Toto zpoždění bylo vysvětlováno tím, že bylo potřeba získat čas pro odborníky na Ministerstvo financí na pečlivé zpracování návrhu zákona tak, aby obstál u Evropské komise v rámci tzv. notifikace a aby nebyly z hlediska notifikace vzneseny žádné připomínky Evropské komise.
Na základně svých dosavadních zkušeností jsem tušil, že to bude jinak, a měl jsem bohužel opět pravdu. Návrh není tak dobře zpracován, jak bylo mediálně prezentováno panem ministrem, neboť Evropská komise uplatnila v rámci notifikační procedury k návrhu nového zákona o hazardních hrách tzv. podrobné stanovisko. Uplatnění podobného stanoviska znamená, že návrh technického předpisu může vytvořit překážky volného pohybu zboží na vnitřním trhu, a představovat tak závažné porušení práva EU. Důsledkem je proto prodloužení původní tříměsíční doby pozastavení prací o další tři měsíce, tedy až do 4. února 2016. Důvodem takového prodloužení lhůty je skutečnost, že členský stát musí mít dostatečný časový prostor výtky ze strany Evropské komise a jiných členských států zapracovat, neboť je povinností členského státu se k podrobnému stanovisku vyjádřit a oznámit Komisi, jak bude návrh upraven. V opačném případě se stát vystavuje nebezpečí zahájení řízení pro porušení Smlouvy o založení Evropské unie.
Za důležité považuji na tomto místě zdůraznit, že bylo na plné odpovědnosti předkladatele, tedy v tomto případě ministra financí, určit, v jaké fázi bude návrh zaslán kontaktnímu místu, tedy Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, k provedení notifikačního řízení. Vždy však musí předkladatel právní úpravy vyžadující notifikační řízení vzít v úvahu, že poté, co Komise obdrží takový návrh, následuje tříměsíční lhůta a před jejím uplynutím nelze návrh přijmout a v případě uplatnění připomínek musí mít nejen dostatečný časový prostor na tyto připomínky reagovat, ale také musí existovat legislativní nástroje, jak případné nedostatky notifikované právní úpravy zhojit. Musí se tedy jednat o fázi legislativního procesu, kdy je předpis otevřen pro případné změny. Z tohoto pohledu je ideálně doporučováno ze strany samotného Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zahájit notifikační řízení předtím, než je materiál projednán vládou. Zdůrazňuji: předtím, než je materiál projednán vládou. Tato pravidla ostatně vyplývají i z nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, které implementuje směrnici 2015/1535 a které výslovně stanoví, že předkladatelé musí předat Evropské komisi návrh ve stadiu, kdy v něm mohou být ještě provedeny podstatné změny, a současně nepředloží ke schválení nebo návrh neschválí ve lhůtě stanovené pro pozastavení prací na notifikovaném návrhu, tedy v tomto případě do 4. února 2016.
Je zřejmé, že pan ministr, jak je u něj zvykem, se těmito pravidly bohužel opět neřídil a notifikační proces bohužel zahájil až ve fázi, kdy o tomto návrhu jednala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.***