(16.40 hodin)
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. S potěšením jsem zaznamenala, že pan ministr Herman se vyjádřil pro podporu pozměňovacího návrhu týkajícího se obnovy kulturních památek. Na rozpočtovém výboru jsem zaznamenala, že i předseda rozpočtového výboru konstatoval, že to není špatný nápad, že o tom ještě bude jednat koaliční rada a případně ještě podá pozměňovací návrh, čili lze to považovat za podporu. Jak to vypadá, jediný, kdo stojí nyní v cestě obnově kulturních památek, je pan ministr Babiš. Myslím, že by bylo vhodné, aby se vyjádřil i pan ministr, stejně jako pan ministr Herman, a sdělil své stanovisko a své motivy na mikrofon. Nebo se dnes rozhodl ohledně památek držet bobříka mlčení? A ještě bych též poprosila pana premiéra, zda by mi vysvětlil, proč prioritou této vlády není obnova kulturních památek. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Berdychová k faktické poznámce a pak stále přihlášený pan místopředseda vlády Bělobrádek. Paní kolegyni Berdychovou nevidím, tak její přihláška propadá a požádám tedy pana místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka, aby využil své přihlášky. Pane místopředsedo vlády, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já jen k těm výtkám, které se týkají státního rozpočtu na vědu a výzkum. Chtěl bych některé kolegy opravit. Tak za prvé, co se týká srovnání s Izraelem, jsme na tom velmi obdobně a stát dává zhruba 1 %, což je doporučené. Pokud mluvíte o dalších procentech, tak ta jsou ze soukromých zdrojů. Tam nám určitě Izrael může být vzorem, protože kromě toho 1 %, které dává stát, tak tam jsou až 4 %, které dává soukromý sektor. Takže tam jste trochu někteří smíchali hrušky a jablka.
Co se týká trendu z minulých let, tak v něm skutečně nepokračujeme, protože v letošním roce dojde k navýšení o 2,5 mld. korun vůči střednědobému výhledu. Myslím si, že v podstatě více než osmiprocentní nárůst na vědu a výzkum ze státního rozpočtu je tedy skutečným úspěchem, o tom jsem přesvědčen, a vláda tedy neprojídá tyto peníze, ale je to významný nárůst. Nehledě k tomu, že i ve střednědobém výhledu, který nebýval respektován, se počítá i v dalších letech s navýšením o 2,4 a potom o 2,6 mld. korun. Tedy příliš tomu nerozumím, té kritice, protože ten nárůst je velký a s minulými lety naprosto nesrovnatelný.
Co se týká ESA, tomu rozumím. My teď vedeme s panem ministrem Ťokem debatu o tom, kam by vůbec měla oblast letectví a kosmonautiky přejít, protože je připraven - a já také - debatovat o tom, že by tato oblast přešla z Ministerstva dopravy. Samozřejmě s tím souvisí i další financování.
Pokud se týká zákona 130, tak je tady v podstatě novela, která je technicko-harmonizační. Tady nikomu nic nebrání, aby udělal novelu, která projde řádně legislativní radou, projde vládou apod. To, že se v podstatě příliš o tomto pozměňovacím návrhu, jehož podstatnou část podporuji, nejednalo, nejednalo se o jednotlivých položkách, ale jednalo se nebo hlasovalo o zákonu jako celku, tak prostě to dopadlo tak, že oba výbory ho odmítly. Bude na to kulatý stůl a já jsem připraven o tom dále diskutovat. Především samozřejmě ten kulatý stůl směřuje k novému zákonu, který by měl skutečně udělat změny zcela zásadního charakteru. Opakuji, 2,5 mld. korun oproti střednědobému výhledu, 28,6 mld. korun mi nepřipadá skutečně málo a myslím si, že tady si vláda naopak kritiku nezaslouží a že by se tady slušelo skutečně méně politiky do vědy a více vědy do politiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi vlády panu Bělobrádkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Jestli se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Než budeme pokračovat, budu ještě konstatovat omluvu pana poslance Milana Šarapatky od 16 hodin do konce jednání dnešního dne.
Můžeme tedy požádat o závěrečná slova. Pan ministr. Místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Máte slovo, prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se chtěl vyjádřit k rozpočtu. Chtěl bych konstatovat, že České republice se daří. Samozřejmě můžeme polemizovat, koho je to zásluha. Byla tu taková mantra, že rosteme podle Německa. Ono to vypadá, že teď rosteme třikrát rychleji než Německo. Česká republika má jeden z nejnižších deficitů v Evropě, máme druhou nejnižší nezaměstnanost. Za rok nám ubylo 88 000 nezaměstnaných. Snižujeme deficit, máme jeden z nejnižších deficitů, máme jedno z nejmenších zadlužení v Evropské unii. Od nástupu naší koaliční vlády jsme snížili státní dluh vůči HDP o čtyři body - 41,3 koncem 2013 a koncem roku 2016 bude 37,3, takže čtyři body za tři roky. Samozřejmě můžeme polemizovat, koho je to zásluha, ale já myslím, že jak jsme nastoupili, tak my jsme napumpovali peníze do té ekonomiky. Šest měsíců po svém nástupu jsem začal realizovat program investic do základních škol kolem Prahy, co paní kolegyně Kovářová po tom volala a její šéf jí to nechtěl dát, například. A my jsme napumpovali peníze do spotřeby a do investic. Naši ministři dělají maximum pro to, aby vyčerpali peníze z evropských fondů. Někteří zavedli krizové řízení. A dělali jsme maximum pro to, abychom odčerpali ty prostředky, které z Evropské unie jsou, protože jsme to převzali v situaci, kdy skutečně se nečerpalo. Takže je to jednoznačně působení této vlády, které nastartovalo růst, a máme jeden z nejvyšších.
Samozřejmě plánování evropských peněz, jak to tady kritizoval pan Stanjura, tak já bych jenom připomněl, že Evropská unie nemá žádnou lhůtu pro placení peněz, které nám dluží. Taky děláme maximum, abychom ty peníze odčerpali. Jenom resort dopravy má fakturaci za prosinec 25 mld. korun a vypadá to tak, že se možná povede, že vyčerpá všechno z těch fondů. Takže je to jednoznačně naše zásluha na tom, že se nám daří. A já chápu, že některým se to nelíbí.
Když jsme dělali deficit a bavili se o deficitu, je jeden z nejnižších v Evropě a je to na polovině Maastrichtu, možná míň, a taky plníme mantru pana poslance Kalouska - strukturální deficit, když ho snižujeme z minus 1,8 % 2015 na minus 1,4 % 2016. Takže nechápu, proč ta kritika. A my jsme samozřejmě volili nějaký kompromis mezi výší schodku veřejných financí 70 mld. a rychle rostoucí ekonomikou.
Pokud tady pan Stanjura kritizoval tu EIA, tak ale pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, přece ta EIA - nechápu proč, když byla EIA na stole v 90. letech, proč nikdo nedokončil to územní rozhodnutí a stavební povolení, proč ty dálnice nikdo nepostavil? Fakt tomu nerozumím. My si klademe za jeden cíl dostavět dálnici Praha-Ústí, pokud se to povede, v prosinci 2016. Tu dálnici začali stavět 1985, takže budeme slavit 31 let výstavby 90 km dálnice. To jen tak na okraj.***