(15.50 hodin)
(pokračuje Dolejš)
EET rozhodně nepřinese v příštím roce skoro nic, protože platnost zákona, praktický efekt je rozložen v čase někdy v budoucnosti, atd., atd. Čili tady se obávám, že efekty, takzvaně diskrétní efekty, to znamená to, co jsme dosáhli svým vlastním politickým a administrativním úsilím, tak rozhodně příjmovou stranu až tak zásadním způsobem neoživí.
A nechávám svým způsobem stranou problém, který už tady také zazněl a který je obcházen, bagatelizován, zlehčován, a to je tedy onen konflikt se zákonem o rozpočtových pravidlech, tedy to je, jestli si to dobře pamatuji, zákon 218/2000, který říká, že by schvalovaný rozpočet měl stát na platných zákonech, což se nedá stihnout dneska ani omylem. A kdybychom dokonce kalkulovali s tím, že se stihne aspoň, pokud jde o účinnost zákona, od 1. 1., tak to je také s velkým otazníkem. Takže ten konflikt tady je a myslím si, že by neměl být bagatelizován minimálně z toho důvodu, ne že bychom si chtěli teď lehat na koleje a bránit vlaku, rozjetému vlaku veřejných financí, aby dojel do koncové stanice jenom z tohoto důvodu. Ale já si nemyslím, že lze dělit zákony na dva druhy: jeden, který se vymáhá za každou cenu, a druhý, nad kterým se mávne rukou, protože se to zrovna nehodí. Dura lex sed lex, říkávali staří latiníci, zákon je zákon. Myslím si, že exekutiva, která by měla bdít nad zákonností, by se s tímto měla nějakým důvěryhodným způsobem vypořádat. Upřímně řečeno nevím jakým, ale je to jejich odpovědnost.
Ještě bych se chtěl rád dotknout pozměňovacích návrhů. Řekl jsem, že některé z nich, dokonce řada z nich může racionalizovat strukturu ve státním rozpočtu. Slyšel jsem, že vládní koalice není připravena zrovna ty pozměňovací návrhy podpořit, zejména ty, které byly načteny z pléna Sněmovny. A upřímně řečeno, říkám si proč. Protože bývaly časy, kdy se tady řešily opravdu někdy buď věci bagatelní, nebo sporné, když jsme tady honili jaksi medvědy atd. Ale tyto návrhy jsou opravdu vyselektované v řadě případů, zbilancované a mají své ratio. Dokonce jsou to návrhy, které zčásti načítají i koaliční poslanci. Čili to není nějaký lobbing či truc opozičních lavic. Koaliční návrhy - napočítal jsem zhruba kolem pěti miliard z koaličních lavic. Takže jenom z rozpočtového výboru - zvedneme ruku samozřejmě pro ty návrhy. Ale myslím, že byste se měli ještě jednou zamyslet nad tím, co navrhují poslanci, a že to není něco, co by zavirovalo či znekvalitnilo rozpočet, ale spíše naopak.
Pokud bych měl připomenout naše návrhy, je tam vysoké školství. To je navrhováno více směry a více způsoby. Evidentně proto, že to to vysoké školství potřebuje. Platy zdravotníků a zdravotnic, abych nevynechal, v sociálních službách. Vy si myslíte, že si to nezaslouží, že to opravdu nepotřebují? A další dopravní stavby atd. Ale abych se jaksi nezaměřoval jenom na naše návrhy, které nedosahují ani tři čtvrtě miliardy. Kolegové z jiných frakcí tam řeší rovněž regionální školství, sociální služby v krajích. To, co tady zaznělo na téma kultury, tedy jak obnovy kultury, tak i festivalů, tak pokud to neuděláme teď, stejně to budeme lepit během rozpočtového období. Takže proč se tomu tak strašně bráníte? Jenom proto, že vás Sněmovna obtěžuje? A že co neprošlo centrálními úřady, tak je pro vás prostě nezajímavé? Myslím si, že to by nebyl dobrý přístup.
Takže když to shrnu, ano, naše stanovisko k celkovému usnesení je negativní. Je negativní proto, že si myslíme, že tendence, která je uvnitř této vlády cítit, že se jakoby vrací ke škrtům na úkor občanů, je nesprávná. Dá se to dokládat samozřejmě na celé řadě případů. Například na tom, že nebyl (byl?) oslyšen návrh na změnu existenčního minima jako důležitého základu pro výpočet sociálních dávek, atd. atd. Dále si nemyslím, že bychom měli slyšet na to, že je rozhazování zaplatit lidi za jejich práci. Myslím, že říct ne levné práci, v tom případě bych si dovolil říct, že odboráři mají pravdu. Myslím, že Česká republika by měla konkurovat něčím jiným a ne jenom levnou prací. A v neposlední řadě si myslím, že tento rozpočet skutečně nemíří k novému rozvoji, že v podstatě jenom dofinancovává dané projekty a zejména z Evropské unie a že je vůbec nejasné, o co chce opřít rozpočtový růstový impuls v příštím období, kdy nám ekonomika když ne vychládá, tak zpomalí na poloviční rozsah. To jsou zásadní vady rozpočtu a z tohoto důvodu sice nechceme, aby se vracel k přepracování, to si myslíme, že rozpočtové provizorium by nadělalo daleko víc paseky než užitku, ale myslíme si, že hlasovatelný z našeho pohledu není. Je to vaše odpovědnost, že nemáte tak dobrý rozpočet, jak by společnost potřebovala. A myslím si, že nekvalita rozpočtu se nám všem bohužel vrátí. Budeme se k tomu muset během příštího roku opakovaně vracet.
Děkuji za pozornost. A při hlasování o pozměňovácích opravdu ještě jednou zvažte každou položku. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Dolejšovi. Dobré odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. Pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také říci pár slov k návrhu státního rozpočtu, který nám vláda předkládá. Rozpočet je deficitní, navrhuje zadlužení dalších 70 mld. Schodkovost rozpočtu ale ponechávám stranou. To je klasický evergreen vlád, ve kterých je výrazně zastoupena levicová strana. Zaměřím se tedy na oblast vědy a výzkumu, která je mi bližší.
Návrh výdajů státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2016 činí 28,6 mld. korun. Místopředseda vlády Bělobrádek to považuje za svůj velký úspěch. Bohužel výše výdajů na vědu a výzkum stále není v porovnání s jinými členskými zeměmi OECD ani zdaleka dostatečná. Kupříkladu Stát Izrael vynakládá na vědu a výzkum pravidelně přes 4 % vládních zdrojů. Finsko pak alokuje na vědu kolem 3,5 %. V porovnání s Českou republikou, která stále zůstává zhruba u 2 %, jde o rozdíl opravdu markantní. Na vědu peníze nejsou, ale na mandatorní výdaje se vždycky nějaké najdou. Vláda má zřejmě pocit, že efektivita práce zaměstnanců státního sektoru roste raketovým tempem, zatímco investice do vědy by nás v oblasti efektivity a produktivity práce neposunuly. Nevím, jak se na to díváte vy ostatní, ale já mám pocit přesně opačný.
Vláda také v návrhu státního rozpočtu předpokládá klesající míru nezaměstnanosti. Kde ale bere tu jistotu? Čím naše vláda podnikatelům pomohla, aby se jim vyplatilo zaměstnávat další pracovní sílu? Stačí se podívat, kolik zbytečné byrokracie parlamentem prošlo a kolik jí v něm ještě leží. Vláda podnikatelům nepomáhá v ničem, naopak jim neustále hází klacky pod nohy a šikanuje je.
Co potom výdaje na společnou obrannou politiku? Má vláda připravené dostatečné rezervy na posilování bezpečnosti naší země? Do Německa proudí tisíce migrantů. Nespokojenost tamních obyvatel roste. Co bude, až se sen Angely Merkelové rozplyne a část migrantů se rozhodne plnit si své tužby na našem území? Armáda i policie by měly být připraveny. O posilování tajných služeb ani nemluvě.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám obavu, že se opět chystáme projídat společnou budoucnost namísto investic do oblastí, na kterých by nám mělo záležet, nebo které nás bytostně tíží. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovovi. Nyní pan poslanec František Adámek, připraví se pan poslanec Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***