(15.30 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Tato služba přece nemůže fungovat tak, že zařízení dostane finanční částku na hlavu dítěte, ale musí dojít ke změně financování. A umím si představit, že může být financována jako např. zdravotnická záchranná služba. Má tu být jasná koncepce, kolik takových zařízení potřebujeme, jaký je průměrný počet dětí, které jsou zde umisťovány, a vše řádně zaplatit. Nevím, kam tímto ministerstvo směřuje, zda snižování peněz, které povede k zániku těchto zařízení? Ale ubezpečuji vás, vážené kolegyně a kolegové, že z tohoto nemá spousta ředitelů a ředitelek těchto zařízení klidné spaní a financování v této sféře je ohroženo.
Na závěr si dovoluji já podpořit pozměňovací návrh kolegyně Semelové k dofinancování platů sester v pobytových sociálních službách, kdy navrhuje na tento účel navýšit dotaci o 500 milionů korun. V druhém čtení kolegyně Semelová připomněla, o kolik se snížil počet sester v těchto zařízeních od roku 2001 do roku 2013. Já toto číslo upřesním. Jedná se o 2 818 pracovníků v této profesi. Ovšem kapacita pobytových zařízení vzrostla o 3 320 míst a obzvlášť se navýšila kapacita v domovech se zvláštním režimem, která dnes činí 12 048 míst. Lidé umístění v domově potřebují nejen služby sociální, ale také služby zdravotní, a kdo je může vykonávat? Pouze všeobecná sestra. A sester je málo. Pořád se o tom mluví, chybí ve zdravotnictví, a pokud odejdou i sestry ze sociálních služeb, kladu si otázku: Kdo bude poskytovat odbornou pomoc našim seniorům, zdravotně postiženým? Já to nevím. Nemáme tu ani žádnou alternativu, a tak si říkám, jestli to také není účelné. Nebudeme zde mít odborné pracovníky, nebudeme mít zajištěnou odbornou péči a kvalita péče půjde dolů. Kdo na to doplatí? Lidé, kteří v těchto zařízeních jsou. Dříve odejdou a stát bude mít méně nákladů. (V sále je silně rušno.)
My jsme na výboru pro sociální politiku probírali tuto oblast a já ve své prezentaci představila tuto situaci s financováním v sociálních službách a ptala se přítomných aktérů, kde se vezmou peníze na dofinancování platů všeobecných sester v pobytových zařízeních sociálních služeb v roce 2016. Máme tu několik možností. Jsou tu úhrady od uživatelů služby - jenže, vážení, 50 % jich nemá na úhradu pobytu, tak tudy asi cesta nevede. Z dotací, které Ministerstvo práce a sociálních věcí dává ze své kapitoly krajů, nám zástupci odpověděli, že to nejde, že tyto peníze jsou na podporu sociální oblasti. Platby ze zdravotních pojišťoven jsou omezeny úhradovou vyhláškou a Ministerstvo zdravotnictví hlásá: My jsme navýšili o 3 %.
Pro vaši zajímavost vám chci říci, že už v roce 2009... Pane předsedající, já opravdu nemohu překřikovat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, paní kolegyně, já poprosím zbývající kolegy a kolegyně v sále, aby se ztišili, abyste mohla pokračovat v přednesu svého návrhu. Prosím.
Poslankyně Jana Hnyková: Já bych křičela, ale jsem zdravotně indisponovaná, tak nemohu.
V roce 2009 byl proveden výzkum a bylo zde zjištěno, že v sociálních službách se poskytuje ošetřovatelská péče za 5,2 miliardy, a dnes je to 2 miliardy vyšší. Mohli bychom to také dostat z darů od sponzorů, ale ty nám nepokryjí náklady na platy a nevím, kde ty sponzory hledat. Pak už zbývá jediná a poslední možnost, že to dofinancují kraje, ale zástupci krajů nám jasně řekli: Nemáme a dofinancováváme i tak dost. Každý z aktérů tvrdil, že sestry potřebujeme v sociálních zařízeních, ale kdo to dofinancuje, neřekl nikdo. Proto tento pozměňovací návrh podpořím. Vím, že budete mít problém s tím, že jde o 50 milionů z ÚSTR, ale pokud bude vůle, může se celá částka dát z kapitoly 396 státního dluhu. Chci vás upozornit, že se jedná o dočasné řešení. Připravuje se zákon, který bude řešit zdravotně-sociální rozhraní, ale do té doby musíme zajistit financování platů sester. Čtrnáct výkonů, které sestry vykazují na pojišťovny, nepokryje jejich platy, a proto vás všechny žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.
Vážené kolegyně a kolegové, vyjádřila jsem se ke kapitole 313. I přesto, že tato kapitola byla navýšena, vzalo se těm nejpotřebnějším - zdravotně postiženým. Nemyslelo se na navýšení důchodů. Myslím, že je potřeba, abychom příště - a především paní ministryni bych požádala, aby příště při tvorbě rozpočtu kapitoly 313 byly tyto částky rozvrstveny spravedlivě. Já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se vyjádřila k následujícím otázkám a o odpověď prosím přímo pana ministra financí. Na některé z otázek jsem se chtěla zeptat už dříve, ale vzhledem k jeho sedmiměsíční absenci na ústních interpelacích to bohužel nebylo možné.
Uplatnila jsem pozměňovací návrh týkající se obnovy kulturních památek, který reaguje na výpadek evropských peněz v této oblasti. Ráda bych vám položila otázku, zda považujete posílení navržené vládou za dostatečné. Pro pořádek dodávám, že já nikoliv. Zjevně o tom byli přesvědčeni také kolegové z rozpočtového výboru, a to i ti, kteří zasedají v koaličních lavicích. Hovořili o závažnosti problému a nutnosti financování obnovy kulturních památek řešit. Dokonce přislíbili, že předloží kompromisní návrh, který na obnovu kulturních památek přidá méně, než jsem chtěla já a výbor pro veřejnou správu, ale více, než obsahuje vládní návrh rozpočtu. Toto bylo na jednání rozpočtového výboru skutečně přislíbeno, ale skutek utek. Připraven nebyl žádný kompromisní pozměňovací návrh.
Já jsem přesvědčena, že když byl rozpočtový výbor schopen najít 250 milionů korun navíc pro sport, tento pozměňovací návrh také podporuji, musí se nutně najít alespoň stejná částka také na obnovu kulturních památek. Proto si dovoluji podat návrh na opakování druhého čtení, abychom kompromisní pozměňovací návrh mohli dát dohromady. Z debaty na rozpočtovém výboru vyplynulo, že je to naším společným cílem, a já doufám, že to platí.
V této souvislosti bych se mimochodem ráda zeptala na to, jak reaguje vládní návrh státního rozpočtu na podobu Dohody o partnerství jako celek. Některé oblasti, a jednou z nich je právě obnova kulturních památek, již podporovány z evropských fondů nebudou, popř. budou podporovány méně nebo za jiných, méně výhodných podmínek. Jak jste, pane ministře, tuto zásadní skutečnost spolu s kolegy zohlednil při přípravě návrhu státního rozpočtu?
Tolik k pozměňovacímu návrhu týkajícímu se obnovy kulturních památek.
Dále jsem předložila pozměňovací návrh, který řeší nedostatek pracovníků v oblasti eGovernmentu. Pan ministr vnitra zde již poskytl své stanovisko před dvěma týdny v průběhu ústních interpelací, vy jste, bohužel, nebyl přítomen. Z dosavadních informací jsem získala dojem, že pro vás, pane ministře, problematika eGovernmentu není prioritou, a zřejmě právě to stojí za vaší nepodporou uvedenému pozměňovacímu návrhu. Je tomu skutečně tak, nebo jaké je řešení, ke kterému jste v oblasti dospěli? Jsem přesvědčena, že zejména prvně uvedená otázka je zásadní. Výpadek evropských peněz v některých oblastech se dříve nebo později skutečně ukáže jako citelný. Nechci přehánět, ale musím říci, že například pro obce jako potenciální žadatele je podoba Dohody o partnerství doslova strašidelná.
Pan ministr je dnes na rozdíl od předchozích ústních interpelací přítomen, a tak věřím, že mi s radostí odpoví. Děkuji za odpověď.***