(18.20 hodin)
(pokračuje Vácha)
Pak tu máme malou podskupinu, která je proti elektronickým cigaretám. Já tedy patřím do skupiny, která podporuje jakýkoliv návrh na omezení kouření. Jsem v té skupině, která si myslí, že to není zákon, kdy zakazujeme kouření, ale je to zákon, kdy chráníme nekuřáky. Ono se to jmenuje vládní zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.
Takže já přeskočím to, co už jsme slyšeli.
K paní poslankyni Lorencové prostřednictvím pana předsedajícího. Já to nepovažuji za ztracený čas. Já jsem se dozvěděl plno zajímavých věcí. Já jsem to poslouchal celou dobu, na rozdíl možná od vás, a dozvěděl jsem se plno zajímavých věcí jak ze strany odpůrců tohoto zákona, tak ze strany těch, kteří ho podporují. Měli jsme tady zajímavou studii o tom, kde, ve kterém státě jak to funguje. Bylo to tedy dlouhé, ale bylo to zajímavé.
A možná abych to zkrátil, měl bych dotaz na pana předkladatele, případně na pana zpravodaje, protože předpokládám, že oni jsou na stejné straně jako já. (Poznámka od stolku zpravodajů.) Dobře. Ano, jsme v jiných stranách, nicméně možná jsme na stejné straně, co se týče tohoto zákona. Vy tam říkáte v důvodové zprávě tam, kde se píše o omezení kouření v provozovnách stravovacích služeb, že se přikláníte k variantě čtyři - úplný zákaz. A v § 8 písm. k) se píše: zakazuje se kouřit ve vnitřním prostorou provozovny stravovacích služeb, a stravovací služba je definována v § 2 Vymezení pojmů jako potravinářský podnik, kde je provozována stravovací služba zahrnující podávání pokrmů. Já tam vidím jistý problém v tom, že pokud budou chtít restauratéři, nebo možná ne restauratéři, ale pokud se bude chtít nějaký podnik tomuto vyhnout, tak prostě nebude podávat pokrmy, protože definice potraviny je dána zákonem, kdežto definice pokrmu nikde není. To znamená, já bych se bál toho, aby náhodou některá zařízení neřekla, já nevím, od osmi hodin nepodáváme pokrmy a může se u nás kouřit. Jestli byste se na tohle nezaměřili a nějak tu definici opravdu nezpřesnili. To je jedna věc, rozpor potravina a pokrm.
Ještě odpůrcům tohoto zákona bych chtěl říct jednu věc. Přínos tohoto zákona je sociální rozměr. Vy ty lidi vyženete z hospody ven a oni se potkávají před tou hospodou. (Reakce z pléna.) Tak to opravdu je. Existují sociologické studie z Velké Británie, kdy ti lidé jsou spokojenější, protože když sedíte v hospodě u stolu a chcete se dát do hovoru s někým z vedlejšího stolu, většinou tedy muž - žena nebo žena - muž, tak většina populace k tomuto nesebere odvahu. Ale když je vyženete ven před hospodu, tak si řeknete: hele, nemáš oheň? A dají se do hovoru. A je opravdu prokázán sociální rozměr tohoto a existují manželství, už existují manželství, která vznikla na základě toho, že se ti lidé potkali před hospodou, že je zákon vyhnal před hospodu. (Komentáře z pléna.)
Pan poslanec Jandák na mě něco volal. Nevím, jestli je pro, nebo proti...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám kolegy, aby nevykřikovali, a pokud se chtějí přihlásit do rozpravy, aby se přihlásili, případně když chtějí něco říct, tak prostřednictvím předsedajícího. A prosím sněmovnu, aby se zklidnila, aby mohl pan kolega Vácha řádně dokončit svoji rozpravu.
Prosím, pane poslanče, pokračujte.
Poslanec František Vácha: Tím bych uzavřel svoji možná trošku humornou vložku, ale je to pravda, taková manželství existují.
A pak tady mám ještě druhou část, ve které mám problém, a to je protidrogová politika. V § 29, tedy v hlavě sedm se mluví o protidrogové politice, a dneska územní samosprávné celky zřizují protidrogové koordinátory a vy v zákoně máte napsáno, že mohou zřizovat. Dneska je musí zřizovat. (Nesroz. poznámka od stolku zpravodajů.) Já mám pocit, že musí, ale podívejte se na to, protože pokud by jenom mohli, tak se tomu můžou na některých úrovních vyhnout, tak jestli byste se nepodívali i na tuhle problematiku, že musí nebo můžou, případně jim to možná zákonem nařídili, minimálně na krajské úrovni, aby protidrogová politika měla větší váhu, než měla dosud. Ano, krajská a celostátní úroveň. Přesně tak.
To je ode mě vše. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci a budeme pokračovat. Pan poslanec Lank nyní se svou přihláškou, připraví se pan poslanec Radim Holeček. (Signalizováno, že se hlásil posl. Benda.) Aha! Eviduji, že mi byla odmazána vaše přihláška, pane kolego. (Netrvá na vystoupení.) Dobře. Samozřejmě nevynechám pana kolegu Bendu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Lank: Děkuji. Já jsem si teď nebyl jist, jestli nebudu muset dávat někomu přednost. Děkuji vám za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že je mi trošku líto, že ve vládním návrhu jsou některé věci, které mi přijdou vcelku smysluplné, ale jsou tam zase věci, které já prostě podpořit nemůžu, ať bych se snažil sebevíce. Mám tady připraveny podklady, které se týkaly poslaneckého návrhu zákona, nicméně v řadě případů je to shodné.
Na úvod se přiznávám, že jsem kuřák, ale zároveň se přiznávám, že samotnému mi vadí, když mi u jídla někdo kouří pod nos. Já přesto chci apelovat na váš zdravý rozum při rozhodování o tomto návrhu. Jenom o máločems jsem totiž v poslední době slyšel tolik účelově vybraných polopravd, nebo dokonce lží, pravděpodobně podle pravidla, že stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Ona řada z nich zazněla i tady, například že ČR se stala jediným státem EU, který kouření v zařízeních společného stravování vůbec nereguluje. To není pravda! Podle platné úpravy je přeci provozovatel zařízení společného stravování povinen u vstupu do něj označit, jestli jde o nekuřácké zařízení, kuřácké zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory. Já v tom tedy regulaci spatřuji. A i kdyby tomu tak nebylo, to, že někdo dělá něco jiného nebo něco jiného dělá někdo jiný, třeba tady Evropská unie, tak přeci ještě není argument, že to musíme dělat také.
A když už jsme tady u zahraničních zkušeností, tak nizozemská vláda se rozhodla podle mých informací zrušit zákaz kouření v barech a kavárnách už po dvou letech a kouření bylo opětovně povoleno v barech, které nejsou větší než 70 metrů čtverečních. Chorvatsko zrušilo zákaz kouření dokonce už po čtyřech měsících od zavedení zákazu z důvodu tvrdých protestů provozovatelů barů a restaurací, kterým se značně po zavedení zákazu snížil obrat. Jestliže zastánci zákazu tvrdí, že mají problém najít nekuřáckou restauraci, tak já tvrdím opak. Já mám čím dál tím větší problém najít kuřáckou. Běžte se podívat do kteréhokoliv nákupního centra, kolik restaurací a kaváren je tam kuřáckých a kolik je nekuřáckých. Vyjděte tady ven před parlament. S cigaretou v naprosté většině neuspějete. Možná namítnete, že to je jenom ve velkých městech, ale mám obdobnou zkušenost i z těch malých a za pravdu mi dávají i statistiky. Koneckonců já sám pocházím z vesnice se zhruba 600 obyvateli a i tam, co já vím, si minimálně ve dvou restauračních zařízeních nezapálíte. A když už jsme u vesnic, tak skutečně chcete posílat chlapi od mariáše, od piva večer, aby šli na mráz? Protože to je další rozšířený omyl, že se zákaz bude týkat jenom restaurací, kde se podává jídlo. Kdepak, týká se to prostor, kde se podávají potraviny, a nápoje jsou také potravinou, takže se to týká prakticky všech zařízení, včetně pivnic, bufetů, vináren, diskoték, čajoven nebo kaváren atd.
Co se týče poslaneckého návrhu, tak v něm důvodová zpráva uvádí, že úplný zákaz kouření v zařízeních společného stravování si přeje 78 % občanů starších 18 let. Jenomže ona otázka v tomto průzkumu zněla: Vyjádřete svůj postoj k zákazu kouření v restauracích. Vzhledem k tomu, co jsem před chvilkou říkal, kdyby ta otázka zněla: Jste pro absolutní zákaz kouření v restauracích, barech, kavárnách, pivnicích, diskotékách atd. atd., kde se podává jídlo nebo nápoje, tak by ten výsledek byl možná jiný. Navíc se ptám, proč autoři vycházejí z průzkumu, který je více než dva roky starý, když existují na dané téma minimálně dva novější od renomovaných agentur.***