(16.20 hodin)
(pokračuje Marková)
Z toho škodlivě je pět až osm procent populace, tedy 450 až 700 tisíc lidí. Rizikové užívání konopných látek vykazují zhruba tři procenta české dospělé populace, tedy kolem 200 tisíc lidí. Z toho ve vysokém riziku je jedno procento, tedy asi 80 tisíc. Odhadovaný počet uživatelů metamfetaminů a opiátů, především injekčních uživatelů, je zhruba 45 tisíc, to je polovina procenta dospělé české populace.
Alarmující je situace v oblasti užívání návykových látek dětmi a mladistvými. A právě z tohoto důvodu především je důležité, abychom tento zákon podpořili. Až čtvrtina mladistvých kouří denně nebo se opíjí alkoholem. Tím se opakovaně zařazujeme na přední příčky v žebříčcích spotřeby návykových látek v Evropě i ve světě.
Vysoká míra rizikového užívání návykových látek má samozřejmě negativní zdravotní a sociální dopady. V České republice je kouření zodpovědné za pětinu všech úmrtí, což je přibližně 20 tisíc úmrtí ročně. Přičemž kouření zkracuje život průměrně o 15 let. Alkohol je u nás příčinou přibližně šesti procent úmrtí, což je zase asi šest a půl tisíce úmrtí ročně. Alkohol a tabák tak patří v Evropě mezi tři nejvýznamnější rizikové faktory, které přispívají ke ztraceným rokům života v důsledku nemocnosti a úmrtí. Tomu odpovídají společenské, ekonomické náklady v užívání návykových látek a patologického hráčství, které v České republice dosahují částek v řádu 100 miliard korun ročně.
Přes tato hrozivá čísla se této problematice věnuje malá pozornost a na prevenci a adiktologické služby se dávají nedostatečné finanční prostředky. Této naprosto tristní situaci odpovídá i situace kolem projednávání zákonů o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek a jakékoliv snahy regulovat dostupnost tabáku a alkoholu včetně rozšíření zákazu kouření a zákazu konzumace alkoholu na určitých místech nebo určitými osobami. Znamená to, že při projednávání tohoto zákona nesmíme zapomenout na důležitý fakt. Bez preventivních, poradenských a léčebných intervencí s dostatečným finančním a personálním krytím nelze očekávat kladný dopad regulačních a jiných opatření zaváděných tímto zákonem. Není tedy v pořádku, že byl vládou odmítnut původně navrhovaný Státní fond protidrogové politiky. Stát totiž nyní věnuje na řešení problémů spojených s návykovými látkami a patologickým hráčstvím pouze přibližně 230 milionů ročně, z krajů a obcí jdou další desítky milionů, ale necelých 50 milionů korun ročně jde na prevenci kouření, rizikovou konzumaci alkoholu nebo problémové hráčství jako takovou.
Velký problém spatřuji v tom, že Češi jsou k alkoholu a dalším návykovým látkám oproti jiným evropským zemím mnohem více tolerantní. K tomu zatím vždy krátkozrace vítězily tzv. hospodářské zájmy nad ochranou zdraví především dětí a mladistvých, tedy okamžité příjmy do státní pokladny nad mnohonásobně vyššími, dlouhodobými dopady do zdravotnictví a sociálního systému.
Nejvíce mýtů lze nalézt kolem zákazu kouření v restauracích. Česká republika je poslední zemí Evropské unie, kde neplatí prakticky žádné omezení kouření v restauračních a pohostinských zařízeních. V roce 2009 byla zrušena všechna bývalá omezení, neplatí omezení v době oběda ani povinnost oddělených prostor. Místo toho byly zavedeny nálepky, které mají informativní funkci. O tom, že tabákový kouř má negativní dopady na lidské zdraví, není pochyb, a to ať už se jedná o aktivní, nebo pasivní kouření.
Na druhou stranu dopady zákazu kouření v pohostinských zařízení na ekonomiku dotčeného sektoru zkoumalo v řadě zemí po celém světě nezávisle na sobě více než 165 studií. Ty souhrnně představila v roce 2009 Světová zdravotnická organizace. Jasně bylo dokázáno, že tento zákaz neměl žádný významný ekonomický vliv. Obavy o vylidnění a plošné krachy jsou podle mého názoru neopodstatněné, a i podle těchto studií. To ukazují zkušenosti ze zahraniční, viz například studie z Norska v letech 2003 až 2007 nebo z Velké Británie z roku 2014.
Podle zjištění agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy z roku 2012 lze na základě srovnání se zahraničními studiemi očekávat tří- až pětiprocentní nárůst návštěv v restauracích a podle kvalifikovaného odhadu by zákaz kouření mohl na tržbách přinést až šest miliard korun.
Nezanedbatelný je především pozitivní vliv na zlepšení zdraví zaměstnanců restaurací. Četné studie, asi 45 studií z 33 zemí, také nezpochybnitelně dokazují pozitivní dopad nekuřácké legislativy na zlepšení zdraví populace jako celku, především snížení míry úmrtnosti a hospitalizací v případech srdečních koronárních příhod a srdečních onemocnění o 15 %, mozkových cévních příhod o 16 %, při onemocnění dýchacího ústrojí o 24 %. Výzkum Univerzity Karlovy a agentury IPSOS také ukázal, že 78 % obyvatel České republiky si přeje zákaz kouření v restauracích a s opatřeními by souhlasilo i 41 % kuřáků. Podíl občanů, kteří by uvítali zmiňovanou regulaci, přitom roste. V roce 2005 to bylo 35 %, v roce 2011 už 70 % občanů.
Česká republika sice zakazuje prodej tabákových výrobků osobám mladším 18 let, ale zároveň dětem a mládeži je ponechán neomezený přístup do kuřáckých prostor. Zákaz vstupu dětí a mládeže do restaurací a barů by byl jistě absurdní, takže jediným možným krokem k ochraně jejich zdraví je zákaz kouření v těchto zařízeních. Právě zde totiž většina kouří a také začala kouřit již před 16. rokem svého věku. Přitom čtvrtina pravidelných a polovina příležitostných kuřáků by podle vlastních slov vůbec nezačala kouřit, kdyby zákaz kouření platil.
Co říci závěrem. Jen slova pronesená odborníky na semináři pořádaném zdravotním výborem, který byl věnován problematice návykových látek. Cigareta je jediné spotřební zboží, které, užívá-li se správně, způsobuje smrt. Jedině, co doopravdy funguje, je v komplexu vysoká cena, nekuřácké prostory, jednotné balení cigaret, absolutní zákaz reklamy, dostupná léčba závislosti a důsledná prevence.
Vážené kolegyně, milí kolegové, najděme konečně odvahu upřednostnit zdraví před ziskem a přijměme tento návrh zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče. ***