(13.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, mám to tady. Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Pavera. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, já děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, my jsme dnes měli ambici projednat jeden ne-li nejvýznamnější zákon, který se týká ochrany přírody a krajiny. Já jsem se přihlásil k návrhu změny programu s tím, že jsem chtěl, aby tento bod byl pevně zařazen na dnešní jednání, aby nedošlo k tomu, aby v případě, že se bude déle projednávat ona tolik démonizovaná balkánská novinka z dílny ministra financí, která se jmenuje elektronická evidence tržeb, tak aby se nestalo to, že tento důležitý zákon vypadne z programu dnešního jednání. Měl jsem ambici ho navrhnout na jednu hodinu jako pevně zařazený bod, bohužel vzhledem k tomu, že tady je celá řada dalších námětů na změnu programu, k tomu nedojde.
Já si osobně myslím, že ten návrh je natolik zásadní, návrh na ochranu přírody a krajiny, tzn. novela zákona číslo 114, sněmovní tisk 501, bod 68, že si zaslouží pevné zařazení na projednání Poslanecké sněmovny. Tento bod byl přerušen vzhledem k času, byl přerušen 7. 10. v prvním čtení, to je více než měsíc. Jestli počítám dobře, tak to je měsíc a půl, ne-li víc. Mě trošku překvapuje, že ministr Brabec se nesnažil o to, aby to první čtení proběhlo dříve. Samozřejmě není nějaký časový tlak, já to samozřejmě nerozporuji, ale myslím si, že by se slušelo to projednat dříve než za téměř dva měsíce od přerušení prvního čtení. Takže já na závěr své řeči přijdu s nějakými návrhy na pevné zařazení tohoto bodu. Krátce ho jenom zdůvodním.
Touto novelou dojde k úpravě legislativních ustanovení z počátku 90. let v návaznosti na zkušenosti z jejich aplikace a potřebou sladit zákon s mezinárodními předpisy. Dojde k deklarování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a poslání národních parků, včetně např. trvale udržitelného rozvoje či turistického využívání šetrného k přírodě, což si samozřejmě téměř všichni zde přejeme. Dojde také k uvedení národních parků, které byly dosud vyhlášeny nařízením vlády a samostatným zákonem. Dojde k revizi a zjednodušení základních ochranných podmínek, jejich rozdělení podle platnosti na celé území národního parku a mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. Dojde k novému pojetí zonace národních parků. Zóny budou děleny podle cílů ochrany a způsobu péče, takže v tom moderním trendu, nikoliv v tom stávajícím, ve vazbě na aktuální míru pozměnění ekosystému činnosti člověka.
Ale dojde také k dopadu na státní rozpočet, což by samozřejmě mohl velice ocenit i pan ministr Babiš. Kromě toho, že dojde samozřejmě k nějakému zvýšení administrativní zátěže, tak dojde i ke snížení administrativní zátěže v souvislosti s projednáváním a schvalováním zonací bez nutnosti písemného obesílání všech vlastníků nemovitostí zařazených do první a druhé zóny. Ministr Babiš ocení i úsporu nákladů na rozesílání písemných oznámení. Průměrně dva tisíce zaslaných oznámení ročně, to je úspora významných 100 tisíc korun za rok. Mírně zvýšené náklady samozřejmě budou na administraci několika návštěvních řádů v těch jednotkách, je tam ale navýšení velice mírné.
Snížení administrativní zátěže přinese správa národního parku a Ministerstva životního prostředí v souvislosti s neudělováním výjimek. Je to snížení v řádech desítek tisíc korun za rok. Bohužel zvýšené náklady pak na zpracování operativně taktické studie a následně opatření z ní vyplývající, ale to navýšení není nikterak významné. Další snížení administrativní zátěže v souvislosti s redukcí ochranných podmínek v ochranném pásmu národního parku. Tam je snížení více než o 300 tisíc korun za rok. Snížení administrativní zátěže v souvislosti se zjednodušením jednání s orgány státní správy. Dále, a to samozřejmě bude zajímat mé kolegy ze zemědělského výboru, orgán státní správy myslivosti - dojde ke zlepšení dostupnosti úřadu pro vydávání závazných stanovisek podle zákona o myslivosti, sjednocení kompetencí ve stejném úřadu.
Protože jsem původně měl ambici tento bod navrhnout pevně zařadit na jednu hodinu dnešního dne, tak bych chtěl, a to už samozřejmě teď není možné, takže já bych chtěl navrhnout ho pevně zařadit na úterý 8. 12. na 17 hodin. To znamená tisk 501, bod 68. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já děkuji, eviduji váš návrh. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Paveru, připraví se pan poslanec Korte. Prosím, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, milé kolegyně a kolegové. Musím říci, paní předsedající, že jsem rád, že zrovna předsedáte vy, protože je to takové příjemnější, když je mi žena za zády než někdo třeba jiný.
Já bych si dovolil navrhnout zařadit jeden bod, který už tu byl dneska navržen, ale protože byl navržen a já jsem ho taky chtěl navrhnout jako první bod dnešního jednání, ale pochybuji, že by to dneska bylo, jedná se o bod číslo 103, je to návrh poslanců Miroslava Kalouska a Františka Laudáta na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon číslo 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Je to tisk 478. Doporučuji ho zařadit na 9. 12. jako první bod, protože zrovna 9. 12. je navržena ve třetím čtení novela zákona o významné tržní síle, takže si myslím, že by bylo dobré tento zákon předjednat před tímto třetím čtením, tím pádem bychom už nemuseli toto třetí čtení vůbec projednávat a schvalovat.
Dovolte mi, abych vám nastínil několik věcí, proč tento zákon je navržen a proč ho podporuji i já.
Tento zákon je účinný od 1. 2. 2010. Měl ambici legislativní cestou upravovat vztahy mezi dodavateli a odběrateli zemědělských a potravinářských výrobků, resp. mezi výrobci a obchodníky. Cílem zákona měla být zejména ochrana malých a středních producentů před tlakem velkých obchodních řetězců. Zákon vychází z mylného předpokladu, že míra tržní dominance je determinována velikostí odběratele. Každý obchodní vztah je do značné míry individuální záležitostí, a proto pouze analýzou u každého jednoho vztahu lze odhalit případnou asymetrii vyjednávacích pozic. Původcem asymetrie přitom může být kterákoli ze smluvních stran, nikoli pouze odběratel. Dopady současné podoby zákona o významné tržní síle jsou podle názoru většiny účastníků trhu negativní. Stávající podoba tohoto zákona i pokus o jeho novelizaci neřeší zásadní problémy, které tato legislativa přináší. Proto předkladatelé materiálu navrhují zrušení zákona. Není vhodné, aby jakákoli právní norma v této oblasti byla diskriminační, tj. postihovala pouze jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Zákon je navíc nedůvodně selektivní. Obdobné vztahy se totiž nepochybně vyskytují i v jiných odvětvích národního hospodářství, než je maloobchod. ***