(12.40 hodin)
(pokračuje Lobkowicz)
Proto navrhuji, aby se tento zákon dostal na pořad jednání 10. 12. jako první bod po pevně zařazených bodech. Věřím, pokud tam bude, že projde velice rychle a nezabere ani moc času.
Nemám ve zvyku moc mluvit, proto myslím, že už jsem řekl všechno, co jsem chtěl říct. Jenom si uvědomme, že památky jsou věci, o které bychom se měli starat, protože to je naše státní rodinné stříbro. Pokud je památka ve špatném stavu, tak každý si potom, řekněme, hodí kamenem. Teprve opravené památky si každý začne vážit a chodí kolem a ukazuje to dokonce i cizím lidem, kteří přijedou. Víme, že každá koruna vložená do památky přinese více peněz, než se do toho vložilo. Proto vás prosím o schválení zařazení tohoto bodu na 10. 12. Děkuji a těším se na vaše schválení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Skalického. (V sále je obrovský hluk a neklid!) Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Skalický: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych vaší pozornost obrátil k žádosti ohledně vládního zákona o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 589.
Chtěl bych říct, že tento tisk byl projednán v prvním čtení na půdě Sněmovny. Byl projednán na půdě zdravotního výboru a není zařazen na program 36. schůze Poslanecké sněmovny, čili na tuto schůzi. Nicméně režim uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh byl doposud regulován na základě zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kterým byla transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh. Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 528/2012 Sb. ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání v platném znění však byla výše uvedená směrnice zrušena, takže stávající zákon, který doposud platí, to znamená zákon č. 120/2002 Sb., není v souladu s aktuální úpravou Evropské unie v této oblasti.
Cílem návrhu tohoto zákona je provést adaptaci nařízení o biocidech do právního řádu České republiky a stanovit zejména postavení orgánů státní správy, působnost správních orgánů při výkonu státní správy pro plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku jakožto členský stát Evropské unie z nařízení o biocidech a sankce za porušení povinností stanovených nařízením o biocidech. V případě neprovedení adaptace do právního řádu České republiky hrozí totiž sankce ze strany orgánů Evropské unie a pro Českou republiku by to rovněž znamenalo i výpadek příjmů státního rozpočtu za nevybrané poplatky za povolení k uvedení biocidních přípravků na trh. Neprovedení této implementace nařízení o biocidech do právního řádu České republiky by pak mělo značný dopad i na podnikatele, kteří by nemohli legální cestou z důvodu pochybení České republiky uvádět na trh biocidní přípravky. (V sále je obrovský hluk!)
Jenom bych chtěl říct, že se tato záležitost týká zhruba několika desítek českých výrobců, mám na mysli společností s. r. o. a podobně, a několika set fyzických osob. Z tohoto důvodu vidím jako opravdu nezbytné a důležité, aby tento bod byl zařazen na jednání této 36. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to konkrétně tedy na úterý 15. prosince jako první bod v bloku druhých čtení. Vzhledem k tomu, že tento bod nebyl konfliktní ať již na půdě Poslanecké sněmovny, to znamená na plénu, ani na půdě zdravotního výboru, nevidím nejmenší důvod, aby nebyl rychle projednán, abychom mohli splnit to, co v tomto případě po nás žádá Evropská unie a co nějakým způsobem i ujasní situaci pro české výrobce. Tento svůj návrh, to znamená zařazení nového bodu na toto jednání Poslanecké sněmovny, to znamená 36. schůzi, odůvodňuji mimo jiné i možností, kterou mi dává jednací řád podle § 54 odst. 6, a takto bych rád doplnil pořad 36. schůze. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Dříve, než vám udělím slovo, poprosím všechny, kdo budou přednášet své návrhy na změnu pořadu schůze, aby pokud možno uváděli i body, pod kterými jsou sněmovní tisky zařazeny. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Také děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, jedná se mi o návrh, který by se jmenoval Informace ministryně práce a sociálních věcí o aktuální situaci a legislativních záměrech Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. (Hluk v sále trvá.)
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, se znepokojením sleduji vývoj právě v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Jde o informace, kterých se mi dostává od přímých aktérů a odborníků, úředníků, orgánů sociálně-právních ochrany dětí, dlouhodobých pěstounů, dětských psychologů, dětských lékařů, asociací a odborných společností. Znepokojily mne informace, že úředníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, z nichž někteří jsou ochotni vyjít z anonymity, neboť už mají šikany ze strany nadřízených pracovníků dost, jsou nuceni postupovat jinak, než určuje dikce platných zákonů. Vnímají, a to mne velmi znepokojuje, že se mnohdy nerozhoduje, a to kvůli tomuto tlaku, o kterém jsem hovořila, ve prospěch dětí. Existuje zde při Poslanecké sněmovně také pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči, současně existuje pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti. Tyto pracovní skupiny jsou připravené a ochotné předložit své výstupy a závěry právě Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám. Váš čas vám samozřejmě nastavím, ale poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, protože hladina hluku opět vzrůstá. Děkuji. Pokračujte.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Když se začteme do podkladů, které přicházejí z Ministerstva práce a sociálních věcí, například se to týká metodiky zpracování, plánu transformace pobytových zařízení v oblasti péče o ohrožené děti, je to poměrně rozsáhlý materiál, nebo když je možné navštívit různé konference, které jsou financované v rámci projektů z Evropského sociálního fondu, tak se tam dozvíme různé zajímavé informace, například že v současné době podle aktuálních údajů přes 51 % dětí umístěných v domovech se vrací do vlastní rodiny a 22 % nalézá péči formou osvojení. Téměř dvě třetiny dětí, které se vracejí do rodiny, jsou v dětském domově méně než dva měsíce. Pobyty přesahující šest měsíců jsou spíše výjimkou. Jedná se zhruba o 20 % dětí. U osvojení se souhlasem rodičů je doba pobytu v dětském domově pro děti do tří let věku u 80,4 % dětí kratší než šest měsíců. Zvláštní pozornost pak vyžaduje skupina zhruba 15 % dětí. Tyto děti vyžadují zpravidla speciální zdravotní a ošetřovatelskou péči.
Proč o tomto hovořím? Pokud jsem navštívila například v poslední době konferenci, která byla financována v rámci projektu Právo na děti, tak jsem byla seznámena s různými PR aktivitami, které přednášely zavádějící informace a zavádějící statistiky, proti kterým je poměrně obtížné se z terénu bránit, neboť jsou bohatě financovány právě z Evropského sociálního fondu. ***