(10.10 hodin)
(pokračuje Černochová)
Věřím, že z tohoto příkladu a z mnoha jiných je jasné, že ty politicky nekorektní černé ilegální pušky ve skutečnosti tvoří nárazníkovou zónu mezi zákazem a vaší loveckou nebo sportovní puškou a pistolí. Tady žádné z výše uvedených omezení, tak jak jsem vám je přečetla a okomentovala, tak by masakrům v Paříži nezabránilo. V evropské směrnici o nabývání a držení střelných zbraní ale skutečně je jedna díra, která umožnila teroristům získat zbraně, které jsou pro civilní držení dávno zakázány. Evropská komise tvrdí, že zbraně použité při pařížských masakrech nebyly koupeny legálně jako automatické a už vůbec ne samonabíjecí, ani nebyly propašovány zvenčí. Podle Komise byly koupeny jako znehodnocené a kvůli nedostatečným předpisům o znehodnocování je teroristé snadno opravili do původního stavu. To je ovšem v rozporu s evropskou směrnicí. Ta jasně říká, že znehodnocená zbraň musí být nevratně upravena do nefunkčního stavu. Postupy těchto úprav měly stanovit členské státy, a aby se předešlo právě této situaci, kdy se nějaký stát rozhodne, že zavařit skrz hlaveň dva kolíčky úplně stačí, což evidentně nestačí, nařídila směrnice vydat společné pokyny o standardech a technikách znehodnocení, aby bylo zajištěno, že znehodnocené zbraně jsou nevratně neschopné střelby. A orgán za vydání těchto pokynů a dohlédnutí na jejich dodržení byla Evropská komise. Ano, čtete, nebo vy mě posloucháte, správně, podívejte se sami. Směrnice číslo 2008/51/EC, článek 13/1 praví: Komise vydá postupem podle článku 13a odst. 2 společné pokyny o standardech a technikách znehodnocení, aby bylo zajištěno, že znehodnocené zbraně jsou nevratně neschopné střelby. Další odstavec praví: Členské státy uvedou účinnost právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu s touto směrnicí do 28. července 2010. Máme konec roku 2015. Neprodleně sdělí Komisi její znění. To znamená, že Komise o tomto problému ví nejméně pět let, nic neudělala. Teprve minulý týden tyto pokyny narychlo vydala, jsou šité horkou jehlou, s tím, že zabrání dalším masakrům v naději, že lidé přehlédnou skutečnost, že i pařížským masakrům se dalo zabránit, kdyby Komise těch pět let něco dělala. Něco s tím, co tam je jediné správné, na co je třeba poukázat.
Bohužel ta situace s tím projednáváním a s úmyslem to prosadit za každou cenu, ta informace je vážná, Komise je odhodlána provést své plány za každou cenu v nejkratší možné době. Proto se na vás znovu obracím, abyste apelovali na své kolegy europoslance i na kolegy ve frakcích, ve kterých jste sdruženi, vidím tady pana ministra zemědělství, tak mě samozřejmě okamžitě napadá myslivost, vidím tady pana ministra obrany, mj. spousta těch instruktorů, kteří drží zbraně, tak jak jsem vám je popsala, a držet je budou muset přestat, pokud ta směrnice bude platit, tak fungují jako instruktoři ať už pro aktivní zálohy, nebo i pro profesionální armádu, která si je najímá, takže i to přinese komplikace tohoto typu. Skutečně v České republice máme velmi přísné podmínky pro získání zbrojního průkazu, ale, a to je správné, že práva vyvažují povinnosti, majitelé zbrojních průkazů mají pak velké možnosti, co si koupí a co s tím dělají.
Přes tyto poměrně velké možnosti a přesto, že životní úroveň není vyšší než v té původní patnáctce Evropské komise, znovu opakuji, jsou trestné činy ze zbraní naprosto minimální, především pak když se vezmou trestné činy s legální zbraní, s legální zbraní kategorie A, B, C. Ty jsou na úrovni úplně miniaturní statistické chyby. Z toho jednoznačně vyplývá - zbraně v České republice a právní úprava, ať už to je zákon o zbraních 111/2002 plus ostatní prováděčky, nepředstavují žádné bezpečnostní riziko. Zákaz samonabíjecích zbraní je holý nesmysl, protože dnes z již zakázaných zbraní jsou to nejhlídanější zbraně- Nejhlídanější. Na každou jednu zbraň musí být zvlášť povolení vydané Policií České republiky. Každá jedna zbraň musí být zaregistrována a každá jedna zbraň je pravidelně policií kontrolována při prodlužování zbrojáku. Máme centrální registr, schválila se už prováděčka na zákaz prodeje zbraní a střeliva přes internet, reguluje se dostupnost zbraňových součástek. Těch opatření, které Česká republika s tou tradicí, která tady u nás je v historii, navrhuje a provedla již celou řadu opatření, tak je skutečně velmi mnoho.
Já bych možná využila jenom toho, že tady je pan ministr obrany, který je shodou okolností z jedné strany, jako je paní eurokomisařka Jourová, aby jí možná vysvětlil - já chápu, že ne každá žena si libuje ve zbraních tak jako já nebo paní Bebarová-Rujbrová, ale možná trochu osvěty. Možná kdyby třeba někdo z Ministerstva obrany paní Jourové provedl nějakou instruktáž o tom, jaké typy zbraní jsou, aby nepsala lidem, kteří tomu fakt rozumějí, aby jim nepsala nesmysly.
Já vám tady přečtu reakci na její dopis, který jí poslali, je to trochu trapné, že se aspoň paní Jourová není schopna s někým poradit, kdo by tyto věci měl trochu lépe nastudované, takže jí právě zástupci LEXu píší: Vážená paní eurokomisařko, právě jsme si přečetli vaše vyjádření ohledně směrnice na regulaci zbraní v EU. Při vší úctě k Vám a Vaší práci musím konstatovat, že ta odborná blamáž, kterou ve své vystoupení předvedl nedávno i pan senátor František Bublan, viděli jsme to v interview, nebyla ojedinělou, že se patrně jedná o obecný jev, a jsem, slušně řečeno, velmi rozesmutněn tím, že lidé, kteří mají či budou mít právo o tom rozhodovat, mají tak špatné informace a přehled o tom, o čem rozhodují. Jak pan senátor, tak Vy jste ve svém prohlášení smíchali jablka s hruškami. V jedné větě hovoříte o nelegálně upravených zbraních, o tzv. reaktivaci deaktivovaných zbraní, a v té samé větě mluvíte o restrikci samonabíjecích, poloautomatických zbraní. Dovolte mi tedy sdělit Vám jedno sladké tajemství: Jde o dvě naprosto odlišné věci. Ano, já rozumím Evropské komisi, že se jí nelíbí, že kdejaký terorista si může koupit reaktivovanou zbraň a jít s ní vystřílet koncertní síň. Věřte, že toto se nelíbí vůbec nikomu, ani legálním držitelům zbraní, kteří mimochodem patří mezi lidi, kteří nejvíce dbají na to, aby sami dodržovali zákon. Ale to se stále bavíme o reaktivovaných zbraních, tedy o zbraních, které byly původně vojenské, následně velmi nedbale deaktivované, dle pojmu našeho zákona o zbraních znehodnocené, aby nestřílely vůbec, a následně zase nějakým kutilem uvedené zpět do střelbyschopného stavu. Ano, to je opravdu velký problém.
Všimněte si ovšem, že tyto zbraně mají jen velmi omezený okruh zdrojů, že žádná taková zbraň nepochází z České republiky. Proč? Protože máme dobře stanovený postup znehodnocení zbraní, např. vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu 371/2002, a uvedenou do praxe její aplikaci. Každou znehodnocenou zbraň musí vidět ještě policie. Opakuji to tady podruhé. Takže řešení problému zneužívání reaktivovaných zbraní vůbec není o jejich zákazu, protože teroristní jsou zákazy - víme kde, všichni. Řešením je stanovení správného postupu při znehodnocování. Pak se totiž na trhu neobjeví nic, co by teroristé mohli reaktivovat. ***