Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

146.
Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2016
a střednědobý výhled na roky 2017 a 2018
/sněmovní tisk 619/

Předložený návrh uvede ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rozpočet a střednědobý výhled Státního fondu dopravní infrastruktury v letech 2016 až 2018 vychází z finančních rámců stanovených vládou ČR pro rok 2016 a střednědobý výhled pro roky 2017 a 2018, přičemž rozpočet je připraven jako vybilancovaný se zapojením odhadovaných zůstatků finančních prostředků SFDI k 31. 12. 2015. Rozpočet roku 2016 vychází z navýšených směrných čísel Ministerstva financí ČR v celkové výši 47,1 miliardy korun národních zdrojů a při zapojení předpokládaného zůstatku finančních prostředků SFDI ke konci roku 2015 pracuje s celkovými národními zdroji ve výši 51,3 miliardy korun. Se zapojením prostředků EU ve výši 14,3 miliardy korun činí pro rok 2016 celková výše navrženého rozpočtu téměř 65,7 miliardy korun.

Rozhodujícím faktorem pro sestavení rozpočtu je nutnost v maximální možné míře respektovat následující požadavky. Na opravu a údržbu sítě a přípravu akcí dle vládou schváleného dokumentu dopravní sektorové strategie, druhá fáze, na zajištění dofinancování projektů financovaných z OPD 2007 až 2013, na zajištění dostatečného čerpání OPD 2014 až 2020 pro splnění konkretních milníků, tedy předem stanovených a sledovaných cílů v programu OPD 2014 až 2020, aby České republice nebyly kráceny prostředky z OPD na zajištění financování již rozestavěných akcí a na zahajování nově připravených akcí.

Finanční rámec z národních zdrojů ve výši 51,3 miliardy korun umožňuje financovat opravy a údržbu, přípravu akcí, dofinancovat dokončování akcí národních i spolufinancovaných z EU a pokrýt část nově zahajovaných akcí podle stavu jejich připravenosti. Po úspěšném dokončení přípravy budou v průběhu roku 2016 jednotlivé akce zařazovány do rozpočtu SFDI za podmínky existence disponibilních prostředků. Tyto zdroje mohou být vygenerovány například díky nižším realizačním cenám u jednotlivých soutěžených akcí nebo dosažením vyšších než předpokládaných daňových příjmů. V případě další potřeby budou vedena jednání s Ministerstvem financí v návaznosti na vývoj státního rozpočtu s cílem navýšit rozpočet SFDI na pokrytí akcí, které nemají dneska krytí v rozpočtu.

Komplikovaný je především rozpočtový výhled, kdy koncem roku 2016 předpokládáme zahájení objemově významných staveb D11, R35, R48, které budou vyžadovat výrazně více finančních prostředků, než je v návrhu rozpočtováno. Jejich realizace je přitom nezbytná pro zajištění dočerpání alokace OPD 2014 až 2020 při dodržení pravidla N+3. Pro Ministerstvo dopravy by byla optimální garance národních zdrojů ve výši cca 52 miliard korun ročně. Předpoklad tzv. návrhové varianty financování obsažený ve schválených dopravních sektorových strategiích.

Na základě výše uvedeného navrhuji Poslanecké sněmovně ČR schválit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2016 a období střednědobého výhledu, na období 2017 a 2018. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Tento materiál projednal hospodářský výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 619/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Stanislav Pfléger, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Sněmovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý večer, pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Tímto návrhem rozpočtu se zabýval hospodářský výbor na svém jednání 29. schůze dne 11. listopadu 2015 a návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2016 a střednědobého výhledu na roky 2017 a 2018, sněmovní tisk 619 přijal.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí výkladu ministra dopravy Dana Ťoka, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici a zpravodajské zprávy Stanislava Pflégera a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 619, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2016 a střednědobý výhled pro roky 2017 a 2018, v předloženém znění;

II. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2016 a střednědobého výhledu na roky 2017 a 2018 v hospodářském výboru.

To jsem právě učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Pardon, omlouvám se, pane předsedo, vy jste takový nenápadný, omlouvám se. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mám dva konkrétní dotazy k návrhu rozpočtu. Poprosím o vysvětlení tabulky na str. 33 rozpočet SFDI na rok 2016. Vždycky je na žlutém řádku suma a pak rozpad té sumy. Mě zaujalo, že tam máme napsané akce národní v realizaci, pod tím je asi 20 akcí nebo 30. Nijak to nezpochybňuji. Ale současně je tam napsáno, že 6 miliard bude z OPD 2. Tak já nerozumím, jestli je to akce národní, nebo z evropských fondů. Já bych předpokládal, že tam je napsané, že to je akce národní, a je to dokonce za 24 miliard, nebo 24 miliard bylo proinvestováno, a na příští rok je tam částka přes 5 miliard, tak jsou tam používány zdroje z OPD 2. Tak to bych prosil jenom vysvětlit, jestli je tam jenom chyba, že to mělo být spolufinancované. Jsou to určitě akce, které jsou spolufinancované, když se na to podíváte, neboli Oldřichovice 1.11, Oldřichovice-Bystřice 1.11 - teď mluvím o stavbách, které fyzicky znám.

A pak už asi popáté za poslední tři týdny chci upřít vaši pozornost na EIA, protože přestože tu se ptám premiéra, tu se ptám ministra životního prostředí, tu ministra dopravy, tak nikdo k tomu nechce vystoupit. Dovolte mi, abych odcitoval z toho materiálu, který v takovém poloutajeném režimu projednala vláda, myslím, že 2. prosince. Je tam seznam 65 akcí, u kterých je ohroženo čerpání v celkové výši až 90 mld. korun. Vzpomeňte si na to EET, co z toho chcete dostat a za jakou cenu, a tady se bavíme o 90 mld. Když se podíváte na ten seznam v tom vládním materiálu a porovnáte se seznamem akcí, které se plánovaly financovat v roce 2016, tak je tam bohužel poměrně vysoký průnik. Bohužel. A já bych opravdu rád slyšel, co s tím vláda bude dělat. Jestli se nadále bude pokoušet to dojednat na té úřednické úrovni, anebo to opravdu přenese, což já bych doporučoval, na politickou úroveň, nejlépe na úroveň pana premiéra. Protože nemusíme uspět, ale pokud neuspějeme, tak jestli máme někdy žalovat Brusel, tak za tohle. Přece náš Ústavní soud jasně říká - a drží to všechny tři ústavní soudy - že retroaktivita není možná. Tak jak to, že po nás Brusel chce, abychom znovu dělali to, co už máme?

Podrobně jsem o tom hovořil v jiných vystoupeních. Takže já bych chtěl, aby vláda zvažovala i tu krajní variantu a domáhala se našich práv, České republiky, i právní cestou, pokud neuspěje politické vyjednávání. Jak říkám, myslím si, že to je na intervenci premiéra, protože pokud vidíte ty zápisy zejména úředníků z DG životního prostředí, tak vidíte, že jsou velmi neústupní, zaslepení, poplatní té zelené ideologii a nedá se s nimi rozumně debatovat. Protože to sice bylo podle starého zákona z roku 1992, poslední, jak jsem říkal, bylo vydáno v roce 2006, ale ta osvědčení nebo vyjádření mají neomezenou platnost. V okamžiku, kdy do toho sáhneme, tak všechny akce, které tam jsou, se buď budou muset platit jenom z českých peněz, a na to nemáme dostatečné rozpočtové zdroje, to myslím, že je všem jasné, anebo v příštím volebním období. Ani 2016, ani 2017. A to riziko je poměrně vysoké. Já myslím, že i zítra budeme interpelovat pana premiéra v této otázce a budeme od něj chtít, ať vyvine aktivitu a nenechává to jenom na dopravě a životním prostředí. Tady si myslím, že bohužel cesta nevede.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, návrh rozpočtu střednědobého výhledu na roky 2017 a 2018 z pohledu nepokrytých potřeb a z hlediska základních dopravních staveb ve Zlínském kraji je docela smutné čtení. Na páteřní komunikaci R49 schází 8 mld. korun či na pokračování R55 v rámci jihovýchodního obchvatu Otrokovic schází 1,2 mld. Ale nejde jenom o finanční zdroje, ale zejména o problém připravenosti obou staveb. Taktéž další plánované stavby silnic 1/57 či 1/69 nejsou v plánu do roku 2018. Taktéž nepokryté výdaje na 1/49 a 1/35, kde schází tři čtvrtě miliardy. Proto se chci zeptat pana ministra, jaká konkrétní opatření přijme jeho ministerstvo a Ředitelství silnic a dálnic, aby se konečně výraznějším způsobem pomohlo se zanedbanou dopravní infrastrukturou v našem kraji.

Při čtení rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a v rámci realizace operačního programu Doprava 2014 až 2020 postrádám v investicích podporu rozvoje letecké dopravy, zejména podporu letišť. Proto se chci zeptat pana ministra, zda je na toto odvětví dopravy počítáno s nějakou podporou, protože podle dlouhodobých výhledů přeprava cestujících letouny výrazně naroste, přitom kapacita letištních terminálů i vzletových a přistávacích drah se stává nedostačující. Dále bude nutné realizovat i bezpečnostní opatření v rámci zajištění vyšší bezpečnosti cestujících. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, všeobecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Pan ministr má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jen velmi rychle, já to vezmu odzadu. Ty chybějící investice, které jsou ve Státním fondu dopravní infrastruktury - my jsme se dohodli, že uděláme rozpočet co možná nejrealističtější. Pokud peníze budou chybět na akce, které jsou nachystány, tak je tam určitě dodáme. Já bych chtěl všechny ubezpečit o tom, co už jsem říkal několikrát, že na všechny akce, které budou připraveny, peníze budou a peníze nebudou důvodem pro investice.

Co se týče letišť, podle stávajícího zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury letiště nemůžeme podporovat. Novela, která bohužel nebyla projednána včera, by to do jisté míry umožnila, takže proto tam není v tom rozpočtu nic.

A co se týče té EIA - já bych to nechtěl moc prodlužovat, ale jenom krátce. Máme takový zákon, který bylo možno vyjednat, protože se pět let nic nedělo a ta EIA nevypadala, jak nevypadá. Na druhé straně bych chtěl říct, že děláme kroky k tomu, abychom ty věci napravili, a já jsem přesvědčený, že se dělají už kroky na politické úrovni k tomu, abychom našli nějaký rozumný kompromis. Já budu zítra jednat v Bruselu, příští týden tam bude pan ministr Richard Brabec. Jsem přesvědčen, že se rýsuje kompromis, ve kterém většina těch staveb, které mají EIA podle zákona 244, a jsou to ty klíčové, nejvíce připravené, bude schopno v nich pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo a přistoupíme k rozpravě podobné, do které se jako první přihlásil pan předseda Stanjura? Ne. Pan poslanec Kučera? Také ne. Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. B

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj hospodářského výboru poslanec Pfléger. Já přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o usnesení hospodářského výboru, tak jak jej navrhl pan zpravodaj poslanec Stanislav Pfléger.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 233, přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců, pro 122, proti 25. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Nyní se budeme zabývat sloučenou rozpravou ke třem bodům týkajícím se hazardu.

Sloučená rozprava k bodům 36, 37 a 38
/sněmovní tisk 578, 579 a 580/

Těmito sněmovními tisky jsme se zabývali dne 30. září na 31. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili sloučenou obecnou rozpravu. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj pro prvé čtení těchto sněmovních tisků pan poslanec Jan Volný.

Ptám se, jestli pan ministr, případně pan zpravodaj mají zájem o úvodní vystoupení. Není tomu tak. Budeme tedy pokračovat v přerušené sloučené obecné rozpravě. Jako první se o slovo přihlásil pan poslanec Ladislav Šincl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, ve svém minulém vystoupení k zákona o loteriích jsem se dotazoval nepřítomného pana ministra, proč tento dlouho slibovaný vládní zákon o hazardních hrách je v současné době jen v prvním čtení. Bohužel jsem se opět nic nedozvěděl. (V sále je silný hluk.)

Hlavní příčina tkví v tom, že pan ministr financí Andrej Babiš tento zákon nepředložil návrh tak, jak mu uložila vláda svým usnesením č. 165 ze dne 12. 3. 2014. Konkrétně šlo o úkol - cituji - připravit návrh zákona o sázkových hrách s termínem předložení do vlády ve finální podobě do konce roku 2014 a s termínem předpokládané účinnosti v září 2015. Opakuji: ve finální podobě do konce roku 2014 a s termínem předpokládané účinnosti září 2015.

Ano, pan ministr svůj úkol splnil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče, ale poprosím sněmovnu o klid. Pokud chceme schválit do 19 hodin tyto tři návrhy zákonů, tak zejména koaliční poslance prosím o disciplínu.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Dne 22. prosince 2014 byl opravdu návrh zákona předložen do vlády. Byl zde předložen moderního zákon, který se snažil reagovat na nové trendy ohledně nelegálního hraní, řešil zdanění momentálně nezdaněné oblasti hazardu na internetu, zároveň obsahoval i zpřísnění podmínek pro provozování společensky nejškodlivějšího - automatového hazardu, a to jak cestou výrazně vyššího zdanění, tak cestou nastavení různých brzd závislostí, seberegulačních opatření pro hráče, registrace apod.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, omlouvám se, není to lepší, počkáme tedy, až se Sněmovna uklidní.

Pane poslanče Schwarzi, jestli můžete přenést svůj hovor do předsálí, a další. Děkuji.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Oni se páni poslanci ochuzují o to nejzajímavější.

To byla ovšem jen první část příběhu, jehož pokračování už tak optimistické a jednoznačné není. To, co bylo do vlády předloženo, bylo ovšem jen pro média, kdy se pan ministr prezentoval jako velký bojovník proti tvrdému hazardu. Od konce minulého roku byl návrh zákona pod taktovkou pana ministra Babiše a jeho poradců postupně potichu změkčován až do dnešní doby, ke spokojenosti provozovatelů nejtvrdšího automatového hazardu.

Faktem je, že zákon má bohužel obrovské zpoždění a na tomto zpoždění mají primárně zájem zejména nelegální provozovatelé typu bet-at-home či Lottoland, kteří za současné situace u nás své hry provozují bez jakéhokoliv zdanění a jakékoli regulace.

Při této příležitosti se musím ptát: Proč a pod čím vlivem došlo k některým zásadním změnám v tomto zákoně od doby, kdy byl původně pro kamery a média v prosinci 2014 předložen do vlády, a současným stavem předloženým zde do Poslanecké sněmovny. Proč a pod čím vlivem z něj postupně zmizela většina podstatných opatření, zejména pak těch směřujících k ochraně hráče a společnosti před negativními vlivy? Proč se toto muselo napravovat až ve vládě dne 29. 7. 2015, kde se to jen částečným způsobem podařilo? Otázek okolo změny přístupu pana ministra Babiše a jeho ministerstva ke změnám legislativy v oblasti hazardu je mnoho a bylo by dobré, aby se k tomu pan ministr zde vyjádřil.

Jako garant této problematiky našeho klubu se o vývoj související s novým vládním zákonem o hazardních hrách dlouhodobě zajímám. Proto jsem např. 11. 12. 2014 interpeloval zde přítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci připravovaného loterijního zákona. Bohužel pan ministr v té době nebyl přítomen, a tak jsem dostal písemnou odpověď ze dne 22. 12. 2014, kde mě pan ministr ujistil, že - cituji: "nový zákon o hazardních hrách, bude předložen do vlády do konce roku 2014". Netušil jsem, že to bude jen pro média. Naopak jsem naivně čekal, že tento zákon o hazardních hrách bude co nejdříve předložen do Poslanecké sněmovny, aby mohl být v Poslanecké sněmovně schválen dle úkolu z vlády do září 2015, aby mohl zákon začít platit již od 1. 1. 2016. Jelikož ovšem zákon nebyl do Poslanecké sněmovny předložen ani v lednu, ani v únoru a ani v březnu, tak jsem požádal pan náměstka ministra Ondřeje Závodského o schůzku, která se dle mého kalendáře konala 21. 3. Na této schůzce, které se zúčastnil i ředitel odboru loterií Karel Bláha, jsem se mimo jiné ptal, kdy bude konečně tento zákon předložen. A jelikož se ke mně v té době dostávaly signály o jeho změkčování, ptal jsem se i na tyto věci. Panem náměstkem jsem byl ujištěn, že zákon bude předložen včas, že zde nedojde k žádnému změkčení. Bohužel jsem se slibovaného zákona nedočkal ani v dubnu, ani v květnu a ani v červnu. Z tohoto důvodu jsem 18. června 2015 ústně interpeloval tentokrát premiéra opět ve věci připravovaného loterijního zákona, kde jsem ptal, kdy už konečně bude dlouho očekávaný zákon tady v Poslanecké sněmovně.

Velký vládní zákon o hazardních hrách byl vládou projednán ve skutečnosti až 29. 7. 2015, vláda jej předložila do Poslanecké sněmovny až 28. 8. 2015 a první čtení bylo započato až 30. 9. 2015 a zase až dnes. Toto zpoždění bylo vysvětlováno tím, že bylo potřeba získat čas pro odborníky na Ministerstvo financí na pečlivé zpracování návrhu zákona tak, aby obstál u Evropské komise v rámci tzv. notifikace a aby nebyly z hlediska notifikace vzneseny žádné připomínky Evropské komise.

Na základně svých dosavadních zkušeností jsem tušil, že to bude jinak, a měl jsem bohužel opět pravdu. Návrh není tak dobře zpracován, jak bylo mediálně prezentováno panem ministrem, neboť Evropská komise uplatnila v rámci notifikační procedury k návrhu nového zákona o hazardních hrách tzv. podrobné stanovisko. Uplatnění podobného stanoviska znamená, že návrh technického předpisu může vytvořit překážky volného pohybu zboží na vnitřním trhu, a představovat tak závažné porušení práva EU. Důsledkem je proto prodloužení původní tříměsíční doby pozastavení prací o další tři měsíce, tedy až do 4. února 2016. Důvodem takového prodloužení lhůty je skutečnost, že členský stát musí mít dostatečný časový prostor výtky ze strany Evropské komise a jiných členských států zapracovat, neboť je povinností členského státu se k podrobnému stanovisku vyjádřit a oznámit Komisi, jak bude návrh upraven. V opačném případě se stát vystavuje nebezpečí zahájení řízení pro porušení Smlouvy o založení Evropské unie.

Za důležité považuji na tomto místě zdůraznit, že bylo na plné odpovědnosti předkladatele, tedy v tomto případě ministra financí, určit, v jaké fázi bude návrh zaslán kontaktnímu místu, tedy Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, k provedení notifikačního řízení. Vždy však musí předkladatel právní úpravy vyžadující notifikační řízení vzít v úvahu, že poté, co Komise obdrží takový návrh, následuje tříměsíční lhůta a před jejím uplynutím nelze návrh přijmout a v případě uplatnění připomínek musí mít nejen dostatečný časový prostor na tyto připomínky reagovat, ale také musí existovat legislativní nástroje, jak případné nedostatky notifikované právní úpravy zhojit. Musí se tedy jednat o fázi legislativního procesu, kdy je předpis otevřen pro případné změny. Z tohoto pohledu je ideálně doporučováno ze strany samotného Úřadu pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zahájit notifikační řízení předtím, než je materiál projednán vládou. Zdůrazňuji: předtím, než je materiál projednán vládou. Tato pravidla ostatně vyplývají i z nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, které implementuje směrnici 2015/1535 a které výslovně stanoví, že předkladatelé musí předat Evropské komisi návrh ve stadiu, kdy v něm mohou být ještě provedeny podstatné změny, a současně nepředloží ke schválení nebo návrh neschválí ve lhůtě stanovené pro pozastavení prací na notifikovaném návrhu, tedy v tomto případě do 4. února 2016.

Je zřejmé, že pan ministr, jak je u něj zvykem, se těmito pravidly bohužel opět neřídil a notifikační proces bohužel zahájil až ve fázi, kdy o tomto návrhu jednala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Přišel tak o možnost zapracovat případné připomínky Evropské komise a členských států - kromě Evropské komise totiž své námitky k předkládané právní úpravě vyjádřily také další dva členské státy - v rámci projednávání materiálu v Legislativní radě vlády. Chápu, že se domníval a tak trochu opět spoléhal na to, že jemu podřízení pracovníci na Ministerstvu financí budou schopni za více než rok a půl usilovné práce a za nemalých nákladů na různé analýzy v řádu milionů korun připravit návrh zákona, který bude aspoň slučitelný s evropským právem. Bohužel se tak nestalo. Pan ministr Andrej Babiš zkrátka nepočítal s možností, že ať už Evropská komise, či jiný členský stát vydá podrobné stanovisko, které bude znamenat nutnost provést další legislativní změny v textu návrhu. Díky tomuto pochybení a nedostatečnému respektu k pravidlům určujícím, kdy má předkladatel přistoupit k zahájení notifikačního procesu, tak vystavil Poslaneckou sněmovnu obtížně řešitelné situaci. Podle vládního nařízení totiž předkladatel nesmí předložit návrh zákona ke schválení zákonodárnému sboru do uplynutí lhůty stanovené pro pozastavení legislativních prací, tedy v tomto případě, jak jsem již řekl, do 4. února 2016.

K otázce dalšího projednávání předmětného návrhu se proto domnívám, že musíme respektovat zmíněná pravidla. Z procesního hlediska by bylo úplně nejčistší a nejsprávnější návrh stáhnout a předložit znova po zapracování připomínek Evropské komise a členských států. Nechci být ovšem zase na nějaké tiskové konferenci obviňován panem ministrem, že bráním projednávání loterijního zákona a nahrávám tvrdému hazardu. Já proto takový návrh nepředložím. V zájmu toho, aby se dosáhla aspoň minimální procesní čistota, považuji za nutné důrazně alespoň doporučit, aby daný návrh byl v garančním rozpočtovém výboru projednán v době, až nám bude známo, jakým způsobem dojde ze strany Ministerstva financí k zapracování podrobných stanovisek Evropské komise a členských států Evropské unie a jakým způsobem a kdy bude návrh přepracován.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Dalším řádně přihlášeným - pardon, s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jen opravdu krátce. To, co tady zaznělo z úst kolegy Šincla, vůbec jsem nevěděl, jaké bude téma jeho hovoru. Bylo by to opravdu asi nejčistější, to, co navrhoval, ale já to také nebudu navrhovat proto, aby nemohly být vzneseny žádné připomínky, že chceme projednávání tohoto zákona zdržovat. Jsou však tady dvě věci. Jednak to, že není uzavřena notifikace a my vlastně nebudeme ve druhém čtení úplně přesně vědět, co tedy budeme projednávat. Protože předpokládám, že stávající novela projde podstatnou změnou. A také jsem na konferenci, která proběhla v Kongresovém centru, slyšel, že bude předložen komplexní vládní návrh. Dokonce to neříkali ani zástupci vlády. Takže z toho důvodu bych rád od pana předkladatele krátkou stručnou odpověď, jak to tedy bude. Jestli opravdu ve druhém čtení budeme projednávat materii, která je v tuto chvíli předložena, anebo jestli dojde velkých úprav.

Já bych navrhl to vrácení, ale neudělám to, opravdu to neudělám proto, aby nemohlo být říkáno, že prostě chceme toto projednávání zdržovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, kolegyně, kolegové. Já jsem původně nechtěl vystupovat, ale vzhledem k tomu, že to je právě dnes, co zastupitelstvo největšího středočeského města, města Kladna, zrušilo vyhlášku regulující hazard ve městě Kladně. A když jsem tady poslouchal zejména místopředsedu vlády a ministra financí pana Babiše při projednávání zákona o státním rozpočtu, jak je to důležité regulovat hazard a jak z toho utíká spousta peněz a podobně, a dnes koalice KSČM, hnutí ANO a Volba pro město zrušily vyhlášku, která, řeknu, velmi omezovala, ne-li likvidovala vůbec hazard v tomhle největším městě, a nepočkali alespoň na legislativní úpravu zákona, kterou teď projednáváme, tak mi to přijde trochu schizofrenní. Protože tady na jedné straně hnutí ANO říká: bojujeme proti hazardu a jsme připraveni hazard potírat, protože má svoje negativní důsledky. A když, teď podotknu, sociální demokracie a občanští demokraté na kladenském zastupitelstvu říkají, že je třeba s hazardem bojovat dál, přesto komunisté a hnutí ANO spolu s Volbou pro město tuhle vyhlášku zrušily.

Ptám se - proč? Co to je za hazardní hru a s kým se tady vlastně ta hazardní hra tady hraje? Jestli tady s námi v Poslanecké sněmovně se předstírá to, jak se ve skutečnosti chce bojovat s hazardem, ale pak, když dojde na lámání chleba a opravdu se hazard regulovat má, to znamená ve městech, kde to je nebezpečné - a ve městě Kladně je 800 heren! Osm set heren ve městě, které má 75 tis. obyvatel přibližně, regulovat hnutí ANO, KSČM a Volba pro město hazard nechce. Ptám se tedy předkladatele, jak je to možné. Co tedy je pravda? Chcete opravdu regulovat hazard a chcete dát městům šanci, aby mohla dosáhnout na regulaci hazardu? Zvlášť řeknu v lokalitách, které jsou k tomu řeknu předurčené, to znamená v blízkosti škol a podobně? Nebo si vlastně stejně vytváříte nástroje, abyste se v komunálních lavicích potom chovali absolutně jinak?

Děkuji za případnou vaši odpověď, máte-li k tomu odvahu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka, ale nyní s přednostním právem, pardon, pane poslanče, s přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu ANO pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych vznést procedurální návrh po určité dohodě, abychom dneska jednali i po 19. hodině, meritorně jednali i hlasovali, s tím, že uděláme tento bod tak, abychom skončili v půl osmé. Taková je dohoda prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, chtěl jste říct, aniž bych vám chtěl radit, že chcete, abychom meritorně i procedurálně jednali a hlasovali i po 19. hodině do schválení těch tří bodů, které jsou v programu. Abychom skončili po bodu 38.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, přivolám naše kolegy z předsálí. Pardon, s faktickou poznámkou pan poslanec Koníček.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Tak jak to bylo předneseno, je to opět nehlasovatelné. Pan poslanec Faltýnek to nemůže sám za sebe.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, prosím o opravu. S přednostním právem pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Omlouvám se kolegovi Koníčkovi. Jménem dvou klubů, ANO a sociální demokracie, vznáším tento návrh.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Teď je to úplně zcela jasné, o čem budeme hlasovat. Je tady žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlašuji, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o návrhu pana poslance Faltýnka, abychom dnes jednali a hlasovali i po 19. hodině. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 234, přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 32. Návrh byl přijat.

 

Nyní prosím pana poslance Ludvíka Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl položit pouze otázku, na kterou stačí, když bude odpovězeno v průběhu druhého čtení nebo písemně. Chtěl bych se zeptat, proč u § 52 a § 53, proč je u technických her v našem zákoně navržena taková výše nejvyšší sázky a nejvyšší výhry a nejvyšší hodinová prohra, která je násobně vyšší než například v úpravě v Německu nebo na Slovensku. Tomu skutečně nerozumím. Myslím si, že to jsou základní nástroje k tomu, jakým způsobem regulovat hazard. Čili stačí, když mi odpovíte na začátku druhého čtení, já si potom k tomu vezmu nějakou delší řeč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, po něm řádně přihlášený pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslance, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já myslím, že je opět ani nevyužiji, ale vzhledem k tomu, že byl prodloužen jednací čas, jsem dokonce umazal svou řádnou přihlášku, abych zkrátil projednávání, ale za této situace toho využiji k faktické.

Velmi mě zaujalo to, co tu říkal kolega Bendl o Kladně. Jestli tam existuje ta koalice, kterou zmiňoval, a předpokládám, že kolega Bendl dobře ví, jaký tam je stav, tak bych opravdu chtěl požádat pana vicepremiéra, předkladatele, aby to okomentoval, protože na jedné straně proti tomu hazardu bojujeme, na druhé straně se tam zruší vyhláška, která měla hazardu bránit, vyhláška, kde asi podstatnou část má hnutí ANO. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jen na začátek možná krátká reakce na pana poslance Fiedlera, na mého předřečníka. Asi to není zdaleka první město, kde hnutí ANO dělá úplně něco jiného, než deklaruje tady ve Sněmovně. To je nám všem jasné a vidíme to v naprosto praktických krocích. Ale proto tady nevystupuji.

Bavíme se o hazardních hrách, o jejich regulaci, kterou TOP 09 podporuje, a na rozdíl od hnutí ANO dokonce i praktickými kroky ve městech, kde má své zastupitele. Jsem rád, že tím, že jsme si prodloužili čas na projednání, tak máme dostatek času, abychom tento zákon řádně projednali, a ne ho v rychlosti nechali schválit nebo proběhnout pouze do 19. hodiny.

Já bych tady chtěl upozornit na jednu věc. Teď nechci rozporovat výše sazeb, o kterých se tady jedná a o kterých je předmět diskuse. Chtěl bych upozornit na jinou věc a to je rozpočtové určení daní. Rozpočtové určení daní, tzn. ty peníze, které jdou, a to je naprosto zásadní věc, z automatů, se vlastně dělí na dvě části. Jedna část jde do státního rozpočtu a druhá část jde do městských rozpočtů. Jistě samozřejmě všichni víte, a mnozí z vás jste tady zastupitelé na obcích, ten příjem z hazardu je poměrně výrazný. Obce, které herny provozují, resp. na jejichž území jsou herny provozovány, tak mají z heren poměrně nezanedbatelný příjem. Na druhou stranu s tím mají obrovské problémy. Musí řešit sociální problémy spojené s automaty, musí řešit pořádek kolem heren, musí řešit např. rušení nočního klidu atd., tzn. zatěžuje to samozřejmě i městský rozpočet a má to i negativní vliv dovnitř do města. Proto každé městské zastupitelstvo balancuje, zda mít na svém území herny, automaty a dostávat peníze.

Už jsem tady kdysi říkal příklad: My např. v Lounech peníze poctivě rozdělujeme tak, že 50 % dáváme do sportu navíc, nad rozpočet města, 25 % dáváme do sociální oblasti nad rozpočet města z peněz hazardu a 25 % dáváme do kulturní oblasti navíc. My jsme to řešili samozřejmě tak, že jsme udělali nějaká omezení, ta omezení ze strany heren jsou respektována. Nicméně chápu, že jsou města, kde na druhou stranu mají téměř nulovou toleranci nebo nulovou toleranci, protože tam to sociální napětí je např. velmi vysoké a herny tam jsou skutečně negativním prvkem.

Původní rozpočtové určení daní, tzn. kam ty peníze tečou. Tak původně 80 % šlo obcím, 20 % šlo do státního rozpočtu, ale ty poměry se dnes mění. Není to poprvé, kdy si ministr Babiš bere víc peněz do státního rozpočtu na úkor obcí. Už to udělal u poplatků za vytěžený nerost, kdy si bere více peněz z Ústeckého kraje a vysává ten kraj na úkor státního rozpočtu, kdy potřebuje peníze např. na těch 22 000 nových úředníků, protože ty musí někde zaplatit. A odkud je zaplatí ministr Babiš? No přesně z těch peněz, které bere obcím.

Jak jsem říkal, ten poměr je 20, nebo byl 20 % státní rozpočet, 80 % obce. Dnes je tomu jinak. Dnes se ten poměr mění. U takových těch beden, tzn. stojatých automatů, je 35 % do státního rozpočtu a 65 % obcím, tzn. ten poměr už je nižší, tzn. méně peněz pro obce a více peněz do státního rozpočtu např. na biopaliva, navýšené platy úředníků atd. A u ostatního hazardu v uvozovkách to je ještě horší: 70 % do státního rozpočtu a 30 % pro obce. A to je věc, se kterou se já vůbec nemohu ztotožnit. Já skutečně nechci, aby občané u nás ve městě dotovali z peněz, které dostávali z hazardu, a když to riziko tam skutečně nesou a tu nepříjemnost, kterou tam máme, jsme vykompenzovali právě těmi dotacemi do sportu, kultury, sociální oblasti, tak dnes ty peníze si vezme ministr Babiš, pustí si je do biopaliv, pustí si je k těm zaměstnancům atd. To je prostě věc, se kterou já se nemohu ztotožnit.

Já na to tady upozorňuji, chci avizovat, že ve druhém čtení předložím pozměňovací návrh, který nebude měnit sazby. Samozřejmě s těmi navýšenými sazbami souhlasím, jsou správně, hazard se má zdanit a má se regulovat. S tím, myslím, jsme ve shodě a klub TOP 09 to jednoznačně podpoří. Ale s čím nemohu souhlasit, je, kam ty peníze tečou. Ty peníze prostě nemohou absolutně navíc téct do státního rozpočtu právě na úkor obcí. Já s tím prostě nesouhlasím a já si myslím, že každý rozumný zastupitel, není nás tady málo, zastupitelů, se s tím nemůže také ztotožnit. Takže já avizuji dopředu, že podám pozměňovací návrh, který právě tenhle poměr bude měnit. Samozřejmě větší část necháme panu ministru Babišovi, to bychom mu nemohli udělat, ale víceméně vylepšíme ten poměr taky i ve vztahu k obcím. Takže tento pozměňovací návrh ve druhém čtení tady představím.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným ještě jednou pan poslanec Šincl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Já se moc omlouvám, omlouvám se i všem, kteří mi řekli, ať tady nezdržuji, protože jsou připraveny jiné aktivity, ano, rozumím tomu, ale snad jenom malou, krátkou poznámku. Velice zajímavé téma tady kolega předřečník přednesl a to je o tom rozdělení mezi obce a mezi stát. Já osobně jsem přesvědčen, že tím, že kdysi dávno vzniklo rozdělení mezi obce a stát, je špatně, protože vznikla závislost obcí na hazardu. Kdyby pan ministr přišel s návrhem, který bude obsahovat, aby veškerý výnos technických zařízení byl přímo připsán a rozdělován podle počtu obyvatel nebo podle rozlohy apod., ztratila by se závislost obcí na hazardu, protože dneska zastupitelstva meditují o tom, jestli mají ten hazard zrušit, nebo ne. Objevují se nápady: Však my to můžeme použít třeba na sport, třeba na chodník, třeba na nové státní úředníky. Nicméně nechci zdržovat, slíbil jsem, že budu opravdu krátký, a splním přání našeho předsedy klubu, abych opravdu dál neprodlužoval, protože nás čekají příjemnější aktivity.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. A ještě je tu faktická poznámka pana poslance Kučery a pana poslance Pflégera. Prosím, pane poslanče, potěšte nás.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Víceméně nebude to poprvé, kdy budu reagovat, už jsem, tuším, někdy v minulosti reagoval na tuto myšlenku pana poslance Šincla, na svého předřečníka. Já bych se s tím mohl ztotožnit, pokud by ty peníze skutečně šly absolutně do státního rozpočtu a absolutně by byly přiřazeny potom v rozpočtovém určení daní obcím. Ale tomu tak není. Já tam to rovnítko v tom státním rozpočtu nikde nevidím a pochybuji, že jakýkoli státní rozpočet by to byl schopen zajistit. Proto já říkám, obce, které nesou tu zátěž, tak nechť ty peníze nějakým způsobem dostanou v rozpočtovém určení daní. Ty obce, které tu zátěž nenesou, tak samozřejmě ty peníze mít nebudou. Ale zase nebudou mít ta negativa. Je to vždycky na vybalancování. A já odmítám takový ten podtext, který tu zaznívá, že starostové jsou nějací zkorumpovaní, úplatní, že jsou nějací mafiáni, kteří hrají někde potajmu herny.

Možná máme představu z westernů, kde sedí šéf policie, soudce a starosta v kasinu. Doufám, že to u nás není. Já jsem alespoň takové město tady u nás nezažil, čímž nevylučuji, že to není třeba město, kde bydlí poslanec Šincl, abych se ho nedotkl.

Nicméně si myslím, že tato cesta pomocí rozpočtového určení daní je správná. Tu podporuji. Chci, aby se změnil poměr ve prospěch obcí, lépe řečeno, aby se vylepšil. Varianta, kterou tady navrhuje kolega Šincl, aby všechno absolutně teklo do státního rozpočtu a sto procent zase přiteklo zpátky obcím rozděleno v nějakém poměru, teoreticky možná je, ale je podle mě velmi idealistická. Já si myslím, že to, co jednou přiteče do rozpočtu ministru Babišovi, tak zpátky do obcí už těžko někdy přiteče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Po něm pan poslanec Kalousek. (V sále je obrovský hluk.)

 

Poslanec Karel Fiedler: Já jsem měl na mysli řádnou, ale myslím, že faktická mi bude stačit, takže to nemusíme měnit, pane předsedající. Tady zazněly opět nějaké dotazy na předkladatele, které zůstaly nezodpovězené. Já bych nerad, aby celá tahle debata byla ukončena závěrečným slovem předkladatele, na které už nemůžeme reagovat. (Někteří poslanci z levé části opouštějí sál.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Prosím pány poslance a paní poslankyně o klid. Prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Karel Fiedler: Myslím, že projednáváme dost důležitý zákon s dost velkým dopadem. Krátké novele jsme věnovali mnohem více času a teď tu velkou máme spláchnout tak velmi rychle, tak bych aspoň kolegy nalevo požádal, aby tomu věnovali pozornost.

Zopakuji dvě otázky, které jsem tedy dával já. Jestli ve druhém čtení budeme projednávat materii, která tady dnes je, anebo se dočkáme nějakých velkých změn potom, až budou zapracovány připomínky z notifikace nebo nějaký komplexní údajně vládní pozměňovací návrh, jak jsem slyšel v Kongresovém centru. Tam to bylo řečeno ve vztahu k panu premiérovi, který tady není, ale předpokládám, že pan vicepremiér o tom asi něco bude vědět. To je první dotaz, na který bych rád znal odpověď. Ne v závěrečném slově, abychom mohli reagovat.

Druhý dotaz je ten, jestli by mohl pan vicepremiér a současně předseda hnutí ANO okomentovat situaci v Kladně, jak to tedy máme chápat, jak tomu máme rozumět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím, mně to nedá, abych nezareagoval na vizi pana poslance Šincla, že by byly odvody z heren stoprocentně přerozdělovány v rámci RUD. Nezlobte se, ale cesta do pekel je téměř vždy dlážděna dobrými úmysly. Představte si v praxi, že obec zvažuje, zda zakáže hernu, a přitom ví, že z toho nebude mít žádný přímý příjem a současně ponese všechny náklady ze sociálněpatologických jevů, které se kolem herny dějí. Prostě ze všech 6 248 se nenajde jedna jediná, která to v takovém případě povolí. To znamená, že legální byznys, který lze regulovat a danit, skončí. Poptávka zůstane, celé se to přesune do nelegálního byznysu a budeme ve stejné situaci, jako když se v Americe vyhlásila prohibice. To je cesta do pekel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. To je zatím poslední přihlášený do sloučené obecné rozpravy. Ptám se, kdo se další hlásí do sloučené obecné rozpravy. Není nikdo takový. Končím tedy sloučenou obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Hluk v sále trvá.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Nechtěl jsem zdržovat, protože někteří mají vánoční večírky, tak velice stručně.

Hnutí ANO má 196 koalic, v Kladně jsme v menšině. Pan Bendl napsal interpelaci. My mu odpovíme a rád ji tady přečtu. Zákon jsme předložili 19. 12. 2014 a na Úřadu vlády byl od 20. 12. 2014 do 29. 7. 2015, tudíž sedm měsíců. Notifikace od 4. 8. 2015. Evropská komise s tím souhlasila. (Hlasy z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, omlouvám se, ale ozývají se tady hlasy, jestli byste mohl být hlasitější. Prosím, buď si přibližte mikrofon, nebo na nás více zakřičte. Děkuji.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ještě jednou. Pan Šincl má pravdu, že máme zpoždění. Dvacet pět let máte zpoždění. Když jsem přišel na ministerstvo, tak na zákoně nebyla ani čárka. To bylo 29. ledna 2014. Zákon byl předložen 19. 12. 2014. Potom ležel sedm měsíců na Úřadu vlády, než se to vydiskutovalo v rámci koalice. Notifikace od 4. 8. 2015. Takže s Evropskou komisí je to domluveno a nevidím žádný problém. V rámci druhého čtení rád budu diskutovat, ale byla dohoda, že tady nebudeme někoho zdržovat, tak se omlouvám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, já bych vám chtěl opravdu poděkovat za dnešní trpělivost a za velice korektní přístup. Opravdu vám slibuji za zpravodaje, ale i za kolegy z ministerstva, že se budeme ve druhém čtení věnovat bedlivě pozměňovacím návrhům a budeme bedlivě připravovat to, aby to byl opravdu konsenzus celé Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Po ukončení sloučené obecné rozpravy budeme pokračovat po jednotlivých bodech.

 

Nejprve začneme bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.