(16.10 hodin)
(pokračuje Laudát)
Já to považuji za krajně nešťastné. Buď je to nezávislý orgán, ale aby on posuzoval návrhy, nevím, je to takové trochu...
Spíš by tady měl být kolega Mládek, pokud vím, tomu patří záležitosti kolem hospodářské soutěže do kompetence, měl by tady být pan Jurečka, jenže se nejedná o bionaftu, tak ho to nezajímá, tady není zřejmě zaúkolován, aby fungoval.
Nevím, já jsem skutečně velmi rozpačitý z vašeho chování, z vašeho vystupování. Kdybyste na jasné otázky odpovídal jasně, tak už nevalíme před sebou 220 nebo kolik různých novel zákona, možná bychom jich měli 20, ale takto pokud to budete dělat, tak se obávám, že v příštím roce může dojít ke kolapsu Sněmovny. A pak vy to budete řešit tak, jako jste neschopní reagovat na jakékoli jevy s nějakou tolerancí ve společnosti apod., tak to budete řešit ohýbáním demokracie, porušováním parlamentních zvyklostí apod. To je totéž, co předvedl ministr financí na včerejším rozpočtovém výboru, kdy už to bylo příliš i na vaše koaliční poslance. Někteří mlčeli a chytali se za hlavu, to bylo přímo z vaší strany, a kroutili hlavou, jak je něco takového možné, z druhé koaliční strany, KDU, tam byla konstatována prostá pravda. Připravujte se, prosím moc všechny ministry, i vás pane premiére, na ty body, na jasné otázky odpovídejte jasně a pak i do Sněmovny nebudete vnášet tento chaos, který tady je. Je to vinou koaličních stran.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve chci s panem premiérem souhlasit. Myslím, že je to legitimní politický střet o tom, zda ten zákon je, či není potřebný, a pak o úroveň v níž je debata o jednotlivých paragrafech, navržených opatřeních, případně o vyhodnocování.
A musím ocenit, že naprosto pravdivě je popsána ta situace v důvodové zprávě. Já to ocituji, protože velmi ráda tato vláda se odkazuje na evropské právo, na Evropskou unii, ale když se jí to nehodí, tak v tom nepokračuje nebo na to neupozorňuje. Ale tady v důvodové zprávě je správně napsáno: "Zákon číslo 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů" - což je náš, český zákon, ale tady bylo ještě - "i unijní úprava ochrany hospodářské soutěže obsažená v článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie totiž rozeznávají jen dva základní typy porušení soutěžního práva - zakázané dohody a zneužití dominantního postavení." Takže není pravda, že my, odpůrci tohoto zákona, nechceme žádnou regulaci. My jenom říkáme, že toto jsou opravdu, když to řeknu v uvozovkách, ekonomické zločiny, které křiví poměry na trhu, a to jsou zakázané neboli kartelové dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. A v tom jsme, předpokládám, ve shodě. My jenom říkáme, my, kterým se nelíbí tento nástroj, že to je speciální nástroj, který jde nad rámec i toho, co říká Evropská unie, identifikuje tyto dva opravdu vážné prohřešky proti pravidlům trhu.
Současně ta důvodová zpráva konstatuje, a také pravdivě, že žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje významně větším tržním podílem, a není u něj tudíž možné prokázat zneužití dominantního postavení, protože nemá podíl na trhu. A evidentně se shodneme na tom, že probíhá poměrně ostrý konkurenční boj, tudíž neexistují ani zakázané či kartelové dohody. To znamená z hlediska evropské legislativy - všechno funguje, jak má. Nemůže docházet k zneužití dominantního postavení na trhu, protože nikdo z těch řetězců nemá tak dominantní postavení - ale pozor! Někteří z dodavatelů to tak mají. V některých komoditách někteří vybraní dodavatelé, velmi úspěšní, já je tady nebudu propagovat, mají dominantní postavení na trhu. A současně, a to je také pravda, nedochází, zřejmě, já to samozřejmě nemůžu vědět na 100 %, ale to by určitě řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod výborným vedením sociálního demokrata, tak zřejmě nedochází k zakázaným či kartelovým dohodám. I z povahy toho ostrého konkurenčního souboje o zákazníka.
A pan premiér, já nepoužiji tak ostrá slova jako můj předřečník, ale nepochopil, ne nepochopil, vyhnul se odpovědi na mou otázku a tvářil se přitom, že mi na ni odpovídá. Pan premiér mě poučil, já jsem to věděl, ale opakování nikdy neuškodí, že vláda má ústavní právo předkládat návrh zákona, v jakém tvaru uzná za vhodné. No to je naprosto pravdivé tvrzení a nikdo, ani já jsem to nezpochybnil.
Já jsem položil otázku, když na začátku tohoto legislativního návrhu byly obě dvě strany, odběratelé i dodavatelé, proč vláda, a má na to plné právo, v tom jsme opravdu ve shodě, vypustila dodavatele. Odpověď pana premiéra je: Protože jsme je vypustili. No vy jste říkal, že byly argumenty pro i proti, tak možná byste nám některé mohl říct a říct, proč u vás, které byly tak závažné, že v tom vašem rozhodování jste si vybrali ten jednostranný legislativní akt, a ne oboustranný. A opravdu jsem nezpochybnil to, že by to vláda nemohla udělat. Může to udělat a udělala to tak. Nic proti. Ale samotný předkladatel, když to zpracoval, tak navrhoval obě dvě strany. A pan premiér má opět pravdu - v rámci řádného legislativního procesu, připomínkového řízení, ale i kdyby to nebylo v připomínkovém řízení, tak vláda to může na svém zasedání prostě změnit. To jsme opravdu ve shodě. Já se ptám, pokud to není tajné, proč. Prosil bych fakt o tu odpověď, ještě budeme mít podrobnou rozpravu.
Můj předřečník správně zmínil, že je poměrně nešťastné, a není to jediný případ, když ten, kdo má ten zákon vlastně provádět a vykonávat, si ho napíše. Já bych chtěl vědět, jak velký byl podíl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože z neoficiálních informací mám za to, že podstatný. Že to nebylo tak, že to někdo napsal a ÚOHS tomu dal v rámci připomínkového řízení něco, ale že se to v tom v Brně psalo. Mnozí vrcholní představitelé tohoto úřadu se přímo podíleli na tvorbě tohoto zákona. A já neříkám, že to není možné, jenom říkám, že to je nešťastné, protože kdybychom tak postupovali v jiných oblastech legislativy, tak takhle se nepostupuje, že by skupina nebo úřad, kterého se ten zákon týká, tak to píše. Máme výjimku. Někteří státní zástupci si napsali zákon o státním zastupitelství, ale ten, já předpokládám, že v té podobě nebude přijat Poslaneckou sněmovnou, a je to jeden z vážných důvodů proti návrhu zákona.
Celou tou debatou v tom prvním čtení se nesl názor, řekl bych společný, obou stran toho věcného sporu, že dosavadní zákon nefunguje, proto se upravuje. A pan premiér říká: Buďte v klidu, nic se nestalo za tu dobu, co funguje ten zákon. Tak buď funguje, nebo nefunguje. Pokud funguje, nemusíme ho měnit, a pak pan premiér má pravdu, že se nic významného nestalo. Nicméně bych taky potřeboval, když už říkáme, opozice má čísla, tak ať vláda má čísla, bezesporu má větší možnosti než opozice. Pokud to je doteď tak špatné, kolik dodavatelů ukončilo své podnikání z důvodu nekalých praktik odběratelů. Mě by to docela zajímalo.
Pan premiér taky říkal, že už existuje několik případů na základě toho už platného zákona, že řetězce změnily své chování a byly donuceny ke změně chování. Já bych poprosil alespoň o jeden konkrétní případ, ať se nebavíme tak obecně. Zákon platí, funguje, nefunguje, a na základě tohoto zákona už se něco zlepšilo. Tak zkusme si říct aspoň jeden příklad, kde se to zlepšilo.
Pan premiér se vyhnul odpovědi na otázku na ty sankce. Já rozumím tomu, že když je nějaký zákon, který ukládá povinnosti, tak by mělo být automaticky, ne vždycky to tak je, tak je možnost vymáhání a případně sankcionování, když někdo neplní zákonné povinnosti. Já jsem jenom upozornil, a neříkal jsem, že nemají být žádné sankce, jen že mi přijdou nepřiměřeně veliké. A zejména v okamžiku, kdy se sdružují menší firmy do nějakého řetězce, tak to může dopadnout opravdu velmi silně, pokud bychom vyšli z toho. A nemůže být odpověď na to: Nebojte se, ten úřad nikdy nejvyšší možnou sankci neuplatní. ***