(15.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Druhá obava, která existuje a kterou zatím nikdo nevyvrátil, a platí to zejména v oblastech příhraničních, tam, kde jsou velké dopravní náklady, kde se může stát, že řetězce nebudou nakupovat od českých dodavatelů, ale od zahraničních, kde třeba takový zákon neplatí, nebo platí v mírnější podobě. To jsou podle mě vážné obavy. My se domníváme, že mohou být oprávněné, a neslyšeli jsme žádný relevantní důvod a relevantní zdůvodnění, proč tomu tak nebude.
V zásadě předkladatelé říkají celou dobu, co projednávají tento návrh zákona, že stávající zákon nefunguje. Slyšeli jsme tady, že byly uděleny dvě pokuty na základě tohoto platného zákona a že si slibují od nového návrhu zákona, že to začne fungovat lépe. Zejména si to slibuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ale pokud on to doposud neuměl aplikovat, tak představa, že pouhou změnou paragrafů to najednou úřad bude umět aplikovat a něco zásadního na trhu změní, je podle mě představa mylná.
Věc, kterou jsme debatovali v prvém čtení, jsou navržené sankce, které nám připadají neúměrné, někdy až likvidační. Deset procent z obratu, což mohou být opravdu velmi vysoké částky v řádu jednotek miliard. Když si vzpomeneme na poměrně podrobnou rozpravu v prvém čtení, tak je pravda, že skoro každý paragraf má oporu v zahraničním vzoru. Ale já jsem říkal, že si jako předkladatel vzal ty nejpřísnější podmínky z každého návrhu zákona a smíchal to dohromady. Obdobný návrh zákona prostě nenajdete. Je pravda, že tahle část je odsud, tahle část je odsud, něco z Itálie, něco ze Slovenska, ale výsledný tvar je podle mě špatný. Nepovede to k očekávaným cílům a efekt může být přesně opačný. Už o tom mluvili dneska některé kolegyně a kolegové. A já se nemohu zbavit dojmu, že vláda v přirozeném střetu mezi dodavateli a odběrateli - a je to logické, každý z nich má zájem na co nejlepších podmínkách, dodavatel chce co nejvyšší cenu, odběratel co nejnižší - straní jenom jedné straně. Bezesporu existují dodavatelé, kteří mají velmi vysoký podíl na trhu. Na ty se nic takového nechystá. Vím, že tady padaly pozměňující návrhy, a jsou podle mne správné, které chtějí pozici vyvážit. Také vím, v původním návrhu zákona, když vstupoval do legislativního procesu, tak tam byly obě dvě strany přirozeného konfliktu. A já to nijak nekritizuji, to je naprosto přirozené, že každý hájí své zájmy.
Chtěl bych se zeptat pana premiéra, jaké byly pohnutky toho, že z původního návrhu zákona, který se měl vztahovat jak na odběratele, tak na dodavatele, ti dodavatelé vypadli. Tomu já nerozumím a tomu říkám, že vláda, případně parlamentní většina, ať už se bavíme v Senátu, místo aby vytvářela rovné podmínky pro všechny a aby, když už chce, kolíkovala to hřiště, ale ke všem aby se chovala spravedlivě. Tak tady si najednou vybrala jednu stranu, které fandí, které dává legislativní nástroje, a tu druhou stranu, kterou vlastně označila tím, že to je strana špatná. Takže vláda si vybrala, nevím, na základě čeho, a moc by mě zajímalo, proč z původního návrhu zákona povinnosti pro dodavatele vypadly. Opravdu mě nenapadá žádný logický důvod, ale možná se ho v rozpravě ještě dozvím.
A v tomto bych shrnul základní výhrady k tomuto návrhu zákona.
Vláda se tváří, že to něčemu pomůže. Chtěl bych vědět a chtěl bych se zeptat pana premiéra, pokud mě bude poslouchat...
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Požádám sněmovnu o klid.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Jakým způsobem si vláda představuje, že bude hodnotit efekt tohoto zákona. Respektuji, že tady není vládní většina, takže dříve nebo později návrh zákona pravděpodobně bude schválen, bude uveden v život. Jestli to bude v lednu, nebo v únoru, nebo v březnu příštího roku, není tak důležité. Ale mě by zajímalo, na základě jakých kritérií vláda bude vyhodnocovat fungování toho zákona. Co bude počítat. Celkové tržby, celkové tržby od českých dodavatelů, tržby od českých dodavatelů v sektoru malých podnikatelů, středních podnikatelů, velkých podnikatelů? Nebo to bude jenom podle toho, kolik Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělí pokut, a pokud možno, když už se chceme dívat na pokuty, tak pravomocných?
Zrovna dneska jsem se dočetl, že nejvyšší pokuta v dějinách ÚOHS, a ostatní velmi chválili, jak velmi tvrdě zasáhl proti českým (nesrozumitelné). Tak soud to dneska zrušil a konstatoval, že postup zadavatele byl v souladu se zákonem. Mně to připadá jako velký přešlap a velké pochybení, když rekordní pokuta, kterou udělí ÚOHS, je soudem zrušena a není vrácena k novému projednání. Je konstatováno, že zadavatel postupoval v rámci zákona. Tudíž jaká sankce? Jak to, že nejvyšší a rekordní sankce?
Takže pane premiére, na základě jakých kritérií chcete potom vyhodnocovat fungování zákona? Abychom si mohli za rok nebo za dva říct, zda obavy opozice se naplnily, nebo naopak se naplní optimistické předpovědi vlády a nestane se to, že by došlo ke zdražení nebo k podílu českých dodavatelů do řetězců. Mě by to docela zajímalo, protože jinak budeme my všichni - a podotýkám, všimněte si, my všichni, to znamená obě dvě strany sporu - vycházet jenom ze svých názorů, ze svých předpokladů, z nějakých scénářů, ale nebudeme schopni to změřit. Myslím, že by bylo důležité vědět jedno, dvě, tři kritéria, na kterých si můžeme za rok nebo za dva říct, zda návrh zákona něčemu prospěl, někomu prospěl, a něčím to podložit. Nemyslím si, že by to měl být počet udělených pokut, a neříkám ani po dnešním rozhodnutí, a pokud ano, tak se bavme o pravomocných pokutách, protože to má smysl. Dokud ten proces nekončí, to znamená probíhá soudní spor, tak můžeme vždycky spor považovat za neukončený a existuje stejná šance, že bude mít pravdu jak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, tak případně zadavatel. V tomto případě ten, kdo by podle názoru ÚOHS zneužil svou významnou tržní sílu.
Takže jsem celkem položil asi tři nebo čtyři otázky a věřím, že aspoň na některé dostanu odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Přeji všem hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se pana premiéra, zda má zájem o závěrečná slova. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem skutečně velmi rád za příležitost moci tady opakovaně při všech projednáváních, ať už v prvním čtení, které jsme přerušovali několikrát, tak ve druhém čtení, které jsme také přerušili, tak abych měl možnost tedy vystoupit a reagovat na otázky, které zde zaznívají během rozpravy.
Myslím, že i dnešní rozprava, ta obecná část dnešní rozpravy, podrobná je teprve před námi, takže určitě budu se zájmem poslouchat i tu podrobnou část rozpravy, tak obecná část rozpravy ukázala, že jsou tady dva zásadně rozdílné názory na to, jestli má vůbec existovat zákon o významné tržní síle, či nikoliv. Když jsem se dneska díval na celkový seznam zákonů, které tady leží na půdě Poslanecké sněmovny, a ten seznam je úctyhodný, skutečně, tak je tam i návrh, který navrhuje zrušit zákon o významné tržní síle, a když se podíváte na seznam předkladatelů, tak já myslím, že on se příliš neliší s těmi poslanci a poslankyněmi, kteří zde vystupovali v rozpravě a kritizovali vládní novelu.
A tady si myslím, že - mám pocit, že si dlouhodobě nerozumíme, protože ta kritika, která je zaměřena vůči vládní novele, je současně zaměřena vůči regulaci jako takové. Od vládní novely se očekávají tedy skepticky negativní efekty, které se ovšem nedostavily, když byl schválen původní návrh zákona. A mám pocit, že těžko tady můžeme hledat nějakou shodu ve formě nějakého kompromisu, tak jak se to dělá v Poslanecké sněmovně, že se řekne fajn, dobře, podpoříme nějaké pozměňující návrhy a získáme pro ten návrh zákona podporu.
Ukazuje se, že tady skutečně je významná část poslanců, kteří nesouhlasí s tím, aby vůbec takovýto typ regulace tady v ČR byl, a neskýtá nám to tudíž možnost jednat o pozměňujících návrzích v zásadě, protože i kdybychom některé akceptovali, tak se nedomnívám, že to změní zásadně odmítavý postoj těch, kdo vystupovali vůči zákonu o významné tržní síle. To potvrzuje i fakt, že tady leží novela, která navrhuje úplně ten zákon zrušit. A koneckonců není to první snaha. Už i v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny tady byla tuším snaha ten zákon jako takový zrušit. ***