(15.40 hodin)
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, pane předsedo vlády, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych jenom navázal na pana kolegu Františka Laudáta, který tady říkal, že se ze zákona o významné tržní síle ztratil ten druhý, nebo ta druhá strana smluvních stran, to je významný dodavatel. Já mám tady z roku 2013 časopis Významná tržní síla, informační list Úřadu pro hospodářskou soutěž, kde pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dr. Hynek Brom uvádí, že by se ta novela měla věnovat oběma stranám. A já bych si dovolil část toho textu přečíst.
Pan první místopředseda zde píše: "Jednou ze zásadních změn pojetí současné právní úpravy významné tržní síly je změna konceptu odpovědného subjektu. Návrh počítá s tím, že pokud bude navržená úprava přijata, nebude nést odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel. Úřad má za to, že v některých konkrétních obchodních vztazích může být slabší smluvní stranou i odběratel, a to v případě velkých nadnárodních společností" - o kterých tady byla před chvilkou řeč.
Dále tady pan první místopředseda ve svém článku píše: "Nově navržená změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu a dává jí možnost rovnosti zbraní nejen v rámci vyjednávání smluvních podmínek, ale i v průběhu celého smluvního vztahu mezi dotčenými stranami."
A poslední část z jeho textu, kterou přečtu: "Problémy s významnou tržní silou nemá pouze sektor prodeje potravin, ale i další sektory, které se vypořádávají s podobnými podmínkami jako odběratelé či dodavatelé potravin. Jde např. o oblasti dodávek spotřebního zboží do jakékoli sítě obchodního řetězce nebo např. o prodejní sítě léčiv a zdravotních pomůcek. S ohledem na výše uvedené úřad připravuje ve spolupráci s dalšími orgány veřejné správy rozbor celé situace a návrh komplexní právní úpravy nevztahující se pouze na oblast potravin, ale schopné zahrnout i další oblasti, kde dochází ke zneužití postavení jedné smluvní strany a de facto tak i naplnění konceptu zneužití významné tržní síly." Já doufám, že takto to myslel upřímně pan první místopředseda, a bohužel to je z podzimu 29. 11. 2013.
K čemu bych se chtěl ještě vrátit a co bych chtěl ještě tady také v dnešním vystoupení říci, že samozřejmě vítám splatnost faktur do 30 dnů. Bohužel mě mrzí to, že to je pouze u potravin nebo zemědělských výrobků. Zdůvodňuje se to tím, že potravinářské výrobky mají nízkou trvanlivost, některé samozřejmě mají jenom několik dnů, některé mají několik týdnů, ale některé mají i několik let, když jsou třeba v konzervě. Splatnost faktur by nemusela být de facto ani 30 dnů.
Co mě však zarazilo na zemědělském výboru, kterého se účastnil kromě pana premiéra i pan první místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, bylo to, když jsem vznesl dotaz, proč splatnost faktur 30 dnů není i v jiných oblastech českého hospodářství a služeb, a zrovna jsem poukázal na to, že v oblasti stavebnictví, kde významnou tržní silou je český stát, je splatnost faktur 180 dnů, tak mi odpověděl k mému údivu, že firmy si to přejí. Zvláštní, že firmy si přejí splatnost faktur 180 dnů. Myslím si, že by všem prospělo, kdyby v našem státě byla jednotná splatnost faktur. Určitě by to pomohlo podnikání v České republice k narovnání vztahů a ke všemu tomu, aby tady nebyla umělá zadluženost a aby tady zbytečně nelétaly peníze někde ve vzduchu, protože jedna firma dluží druhé a samozřejmě ten problém se potom přenáší z jedné firmy na druhou, pak na třetí, a co se stává, to asi všichni víte - že některé firmy mění názvy, mění majitele, aby nemusely splácet, a nakonec na to doplatí jak stát, obce, města, tak samotní zaměstnanci.
Věřím, že třeba v další fázi se k těmto problémům vrátíte, i když bych byl nejradši, tak jak to navrhuje pan Bendl, aby se ten zákon vůbec neschvaloval, nebo ta novela. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Mám přihlášené dva poslance, s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm pan poslanec Martin Novotný s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já také položím dotaz, protože předpokládám, že pan premiér promluví dřív než v závěrečném slově, aby byla možnost aspoň trochu diskutovat o tomto návrhu zákona, který není nedůležitý. Já bych položil otázku panu premiérovi. Když chcete, aby byla splatnost faktur v oblasti potravinářství nebo zemědělské produkce 30 dnů, co uděláte pro to, aby také stát měl splatnost faktur do 30 dnů, když máte pocit, že to musíte říkat těm subjektům v potravinářském sektoru? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi za dodržení času k faktické poznámce a nyní pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Kolegyně a kolegové, v souvislosti se zákonem o významné tržní síle jedním z takových hlavních zaklínadel, které je zmiňováno společně s tímto zákonem, je ochrana malých výrobců potravin, kteří jsou diskriminováni velkými řetězci. Já sám osobně bych chtěl k tomu přičinit poznámku, že se domnívám, že tím pravým momentem, kdy v této Sněmovně projevíme vůli udělat něco pro malé výrobce potravin, pro jejich menší prodejce, není tento zákon o významné tržní síle, ale je to diskuse o tom, za jakých podmínek lidé, kteří vstupují anebo malovýrobou se podílejí na tomto segmentu byznysu, jaké jsou jejich vstupní podmínky do podnikání, jakou administrativní zátěží je zatěžuje tento stát na začátku jejich podnikání, jaká je jejich daňová zátěž a zejména jaké velmi často ve srovnání se zahraničím bezprecedentní nároky na ně klademe v oblasti nejrůznějších kontrol, hygienických předpisů apod. To, co odlišuje Českou republiku od spousty západních zemí plných nejrůznějších malých obchůdků, kde různí výrobci nabíjejí svoje speciality často regionálního původu, není to, jaký je stav v našich hypermarketech, ale to, za jak mnohem obtížnějších podmínek jakýkoli nový podnikatel na tomto trhu může na tento trh vůbec vstoupit. Zažil jsem třeba v řadě anglosaských zemí, kde ta podmínka vstupu na trh je mnohem liberálnější, vstupní náklady na technologii, na naplňování různých hygienických norem a všeho možného jsou mnohem nižší, a pak trh v těch zemích je plný sice hypermarketů, které jsou velmi podobné jako u nás, ale spousty malých obchůdků, malých zařízení - známe to z celé západní Evropy. Je to taky otázka, proč u nás není tolik malých pekařství jako jinde, proč je ta nabídka o tolik chudší a zaměřená jenom na ty velké. Je to o tom, jaké jsou vstupní podmínky vstupu na trh, jaké podmínky má u nás malý podnikatel, malý živnostník. Až se o tomto začneme v této Sněmovně bavit, budu věřit, že je skutečně vážně míněna snaha pomoci malým výrobcům a malým podnikatelům. Ale zákon o významné tržní síle osobně považuji spíš za skrytou pomoc těm velkým hráčům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Novotnému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud sleduji tu rozpravu, tak zatím nikdo z těch, kteří zákon podporují, nevystoupil, aby buď zodpověděl dotazy, nebo vyvrátil obavy, a doufám, že se to ještě stane před závěrečným slovem pana premiéra.
Vracím se k naší debatě v prvém čtení, kdy jsem vyjádřil dvě obavy, které sdílíme, a to že efekt zákona bude opačný, než předpokládá vláda. Vláda říká a asi tomu i upřímně věří, že návrh zákona pomůže zejména malým českým dodavatelům. Ale my se obáváme, že tomu tak nebude. Současně vláda říká, alespoň někteří vládní poslanci zde v prvém čtení říkali, že díky tomu, že se zpřísní podmínky pro obchodní řetězce, tak se sníží cena. Už jsem tady říkal, že ta ekonomická úvaha je poměrně překvapivá. Zvýším někomu náklady a předpokládám, že on sníží cenu.
Takže ten efekt může být dvojí. Za prvé že dojde ke zdražení potravin, protože ty náklady se promítnou, na někoho se promítnou. A nejčastěji to bývá tak, že se promítnou na klienta, na toho zákazníka. Podobná debata nás čeká v bodě číslo 5, kde také se říká, že banky budou mít zvýšené náklady - a kdo je asi zaplatí? ***