(15.30 hodin)
(pokračuje Novotný)
Za třetí. Podnikatelé, Hospodářská komora a další volají po lidech vzdělaných v IT oborech, strojírenství, elektrotechnice a dalších technických oborech a zde je matematika základem. Nehodlám zde tvrdit, že takto vzdělaní lidé nepotřebují maturitní zkoušku z českého jazyka a podobně. Tím samozřejmě nechci tvrdit, že na školách se nemají vyučovat humanitní obory a humanitní předměty a společenské vědy, protože v dnešní době je to myslím velmi důležité, protože doba je politicky komplikovaná ať už tedy na domácí, či mezinárodní scéně.
Přesto doporučuji, aby tento návrh školského zákona byl postoupen do druhého čtení, a věřím, že mé připomínky budou brány v potaz při projednávání ve výborech, případně potom jako mé pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Dobešová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych jenom chtěla zareagovat na vystoupení pana poslance Novotného. Já rozumím tomu, co jste říkal, že chcete, aby přijímací řízení bylo bráno jako stoprocentní výstup pro přijetí. Nicméně dovedu si představit, že pokud ministerstvo v zákoně nedá limit, pod který nesmí ředitel při přijetí jít, tak jsme schopni přijmout všechny, kteří přijdou k přijímacímu řízení. Takže jenom chci na to reagovat. Myslím si, že to, že budeme zohledňovat jenom 100 % výsledku přijímacího řízení, tu otázku samu o sobě neřeší. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená do rozpravy paní poslankyně Kovářová. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, zavedení povinného předškolního vzdělávání, které je předmětem projednávané novely, považuji za odvážný krok. Odvážný také z toho důvodu, že si nejsem jista tím, že byly dostatečným způsobem zohledněny všechny jeho souvislosti. Některé argumenty již zazněly, některé jiné ještě zazní.
Já osobně bych chtěla upozornit na některé problémy, které návrh může představovat z pohledu obcí. Kladu si například otázku, zda mají obecní mateřské školy dostatečnou kapacitu, aby mohly uspokojit požadavky, které z této novely mají vyplynout. Soudě podle dotazníku, který byl nedávno adresován Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, si odpovědí není jisté ani Ministerstvo školství. To považuji za chybu. Myslím, že by si ministerstvo mělo nejdříve důkladně zmapovat situaci, a teprve potom podávat návrhy právních předpisů, které mají ambici aktuální situaci měnit. S otázkou dostatečných kapacit souvisí také dopravní dostupnost, která zejména na venkově nemusí být, a v řadě případů ani skutečně není, ideální. Zvážilo ministerstvo opravdu důkladně i tyto souvislosti?
Dostávám se k poslednímu bodu svého vystoupení. Povinnost předškolního vzdělávání bude mít dopady také do obecních a krajských rozpočtů. A já si nemyslím, že úplně malé. Přesnější vyčíslení jsem v důvodové zprávě bohužel nenalezla. Víte, já si myslím, že je to přesně v duchu toho, na co jsem upozornila v pátek v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. Samosprávám se opět mají ukládat nové povinnosti, prostředky na jejich plnění ale opět nedostávají, případně jen v omezené míře, rozhodně však nepodchycují všechny náklady, které v území vzniknou. To skutečně není dobrá cesta. To není otázka, to je konstatování. Na předchozí své otázky bych ale paní ministryni poprosila o odpověď. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Bendl. Připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, teď už v řádné přihlášce pokusím se říci k tomuto návrhu zákona svůj názor spíš možná z pohledu člověka, který byl osm let ve funkci zodpovědné za zřizování stovek škol doslova a do písmene, protože jsem byl krajským hejtmanem ve středních Čechách, kde jsme zřizovali více jak 300 škol a školských zařízení a stejně tak jako starosta Kladna jsem byl zodpovědný za zřizování základních a mateřských škol. Dneska bydlím na vesnici a vnímám tu situaci ještě jinak, než když jsem bydlel ve velkém městě, protože - a to je to, co vyčítám tomuto návrhu zákona - absolutně nedomýšlí tu praktickou zkušenost teď v oblasti mateřských škol. Tu praktickou zkušenost lidí, kteří mají dítě v předškolním věku, nepovažují za důležité, aby jejich dítě bylo i poslední rok před školní docházkou v mateřské školce, nebo je to pro ně technicky natolik komplikované, což se na vesnici stává, že to prostě díky dopravní obslužnosti, díky vůbec možnosti, díky kapacitám mateřských škol a podobně, kdy ty lidi jsou nuceni zvolit si tuto variantu, a nepatří mezi nepřizpůsobivé, na které pravděpodobně upozorňovala i paní kolegyně Semelová, když tady mluvila o tom, že s jistými skupinami obyvatel jsou potíže a že by možná bylo dobře, aby měli povinnou školní docházku. Ale k tomu já říkám: Proč za to mají platit všichni? I ti, kteří nejsou nepřizpůsobiví, dodržují všechna pravidla hry, nemají žádné problémy, jejich děti jsou už třeba odrostlé a taky chodí do škol a nejsou s nimi žádné potíže, učí se velmi dobře a podobně, proč i oni mají platit za to, že na ně stát navalí povinnost do té předškolní povinné docházky děti zařadit? Chtěl bych, pokud tento materiál projde prvním čtením, aby ho projednal výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože si myslím, že ministryně má doložit, že téhle otázce rozumí, že si je vědoma toho, že se zhorší dostupnost lidí z hlediska možnosti dávat děti do mateřských škol.
Ve Středočeském kraji jsou oba extrémy, co se základního a mateřského školství týká. Jsou školy, kde je problém mít dostatek dětí tak, aby byly vůbec ufinancovatelné, ale protože to je na vesnicích a ta dostupnost je téměř řeknu kategoricky nemožná, dochází k vylidňování obcí, mladí lidé nevidí na vesnicích svoji další perspektivu, protože tam takováto základní infrastruktura chybí, a střední Čechy jsou toho dokladem. Na hranicích středních Čech ne s Prahou, ale s ostatními regiony jsou obrovské problémy s naplněním mateřských a základních škol. V okamžiku, kdy dáte tuto povinnost, tak prostě nebude kam ty děti dát, anebo obráceně, budou muset cestovat do řady jiných obcí. Protože ta praxe, jaká je ta praxe dneska? Je daná kapacita mateřských škol a v případě, že obec, která zřizuje tu mateřskou školu, má tam ještě místo, vezme dítě z jiné obce, kde mateřskou školu nemají. V okamžiku ale, kdy vy zavedete tuto povinnost, musíte si být vědoma toho, že děcka z obcí, kde nemají mateřskou školu, budou muset jezdit úplně někam jinam. A vy byste měla mít jasno v tom, že to zvládnou, že je nepostavíte před situaci, kdy budou muset dojíždět desítky kilometrů navíc, což jim zhorší pracovní dostupnost. Obecně život na vesnici, a já chci, abyste prostřednictvím pana předsedajícího paní ministryně, doložila, že si tohoto jste vědoma. Stejně jako faktu, že jsou části regionu, neznám tolik podrobně ostatní kraje, ale Středočeský kraj si troufnu říct, že znám velmi dobře, že tam naopak jsou ty kapacity totálně plné. Vy jim ještě komplikujete život, těm obcím.
Říkal jsem to tady při zákoně o rozpočtovém určení daní, tak to zopakuju, protože v mé obci Bratronicích, kde byl prázdný objekt, který propadl státu, trvá váš chlebodárce, první místopředseda vlády a ministr financí na tom, že obec si musí tuto odúmrť koupit. A když si to nekoupí, tak už nesmí žádat o korunu dotací. ***