(15.10 hodin)
(pokračuje Dobešová)
Myslím si ale a doufám, že ještě v tomto volebním období diskuse o vyšších odborných školách najde své místo na plénu zde v Poslanecké sněmovně. Přála bych si, aby vznikl samostatný zákon o vyšších odborných školách, protože si myslím, že by velmi pomohl jak studentům, tak ředitelům, ale také zaměstnavatelům, kteří oceňují vyšší odborné školy, které jsou právě zaměřené do praxe. Proto si dovolím říct jednu prosbu. Pojďme své proklamace, že podporujeme odborné vzdělávání, také doložit svými kroky. A prosím, abychom opravdu v mém podvýboru detailně probrali záležitost maturit, ale také budoucnosti vyšších odborných škol.
Dámy a pánové, děkuji vám všem, kteří jste věnovali pozornost mému projevu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám také děkuji, paní poslankyně. Budeme pokračovat v rozpravě. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Andrle, připraví se pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já už jsem tady jako vy přes tři hodiny a poslouchám krásné projevy, naposledy paní Dobešovou. A já mám jenom takovou menší věc, menší projev, kratší úvahu. Týká se právě dětí, to je asi dvě tři procenta dětí, které do přípravných tříd nultých ročníků nebo do mateřské školy vůbec nechodí.
V pondělí schválila vláda České republiky zprávu o stavu romské menšiny, ze které jsme se mohli následně dozvědět několik smutných informací. Narůstá počet romských domácností v sociálně vyloučených lokalitách. Nárůst vyloučených osob se mezi roky 2008 a 2014 zrychlil z 11 tisíc na 47 tisíc, což je enormní zvýšení. Dnes je v ČR celkem 707 ubytoven pro sociálně slabé. Podle zprávy se hodně bohužel daří také žloutence typu A, štěnicím, svrabu a dalším nemocem.
Asi se ptáte, jak tato čísla souvisí se školským zákonem. Já odpovídám, že souvisí, a dost důkladně. Tomuto žalostnému a pro většinu obyvatel koncového stavu je třeba zamezit už v začátcích. Jsem přesvědčen, že prevencí bude předškolní výchova. Novela tohoto zákona počítá se zavedením povinného roku předškolního vzdělávání před zahájením povinné školní docházky. Doposud existovaly pouze nulté ročníky škol, o jejich zřízení rozhodoval výlučně ředitel školy ve spolupráci se zřizovatelem. Když jsem si nechal referovat kupříkladu od zástupkyně ředitelky Základní školy Jiráskova ve Vysokém Mýtě paní Mileny Hunalové, tak tento systém se plně osvědčil. Krom toho, že škola dosahuje vysokého procenta návštěvnosti, daří se též u sociálně znevýhodněných dětí suplovat osvětovou činnost k získávání hygienických návyků, získávání stolovacích návyků, ve výslovnosti, v terminologii. A dochází k rozvoji v dalších oblastech, které děti potřebují pro vstup do první třídy. Jinými slovy, protože tyto převážně slabé děti nenavštěvovaly mateřské školy, budou moci se po přijetí novely včleňovat už o rok dříve, což bude podle mého soudu mít jen pozitivní dopad. Předškolní ročník dle mého soudu a soudu mnoha učitelů, se kterými jsem hovořil, naučí děti samostatnosti a povýší jejich sociální zralost.
Chápu, že se ozývají námitky a obavy, a v mnoha případech oprávněné, ze strany rodičů, kteří nechtějí své děti zapojit do předškolního vzdělávání. Ale Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se s nimi podle mého soudu dostatečně vypořádalo.
Vážení kolegové, kolegyně, náš klub Úsvit postoupí tuto novelu do dalšího čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Novotný a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně i kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k navrhované novele, která má tři části, s tím, že první část vynechám, protože opravdu nechci tady diskutovat o mateřských školkách v tuto chvíli. Ale jako dlouholetý ředitel střední školy bych se rád vyjádřil k těm částem, a to je zejména přijímací řízení a maturitní zkoušky. Kolegyně paní poslankyně Dobešová, bylo vidět, že je to člověk s praxí, a řekla celou řadu věcí, které já má tady připraveny nebo měl jsem připraveny. Ale přesto dovolte, abych se vyjádřil k některým z nich.
Za prvé, jak to vypadá v současné době na základních školách. Na základních školách v deváté třídě to vypadá tak, že valná většina žáků už se neučí. Ti prakticky už vědí, že budou přijati na nějakou střední školu, to znamená, motivace se učit je velmi malá. Dělají se nějaké srovnávací testy na konci deváté třídy a tady bych navrhl jednu cestu, která by možná vedla k tomu, aby žáci opravdu v devátých třídách měli motivaci se učit, a to je zohlednit výsledky těchto testů na základní škole k přijímacím zkouškám. Prakticky přijímací zkoušky by byly nahrazeny tím. Bylo by to posunuto do základních škol. To je jedna cesta.
Druhá cesta je ta - nebo jak to vypadá dál. Vypadá to tak, že současný ředitel střední školy dělá všechno pro to jako manažer té školy, aby si tu školu naplnil. To znamená, jestliže on má v oboru například elektrotechnika dvanáct žáků, tak je velmi problematické, aby uživil učitele elektrotechniky, učitele matematiky, učitele češtiny, protože dvanáct žáků zkrátka mu nepřinese tolik peněz, aby jim mohl vyplácet výplatu. To znamená, dělá všechno pro to, aby třídu naplnil, případně třídy spojuje. Dělá všechno možné, aby měl ve třídě dvacet pět, třicet žáků. No a na základních školách, když se ještě k tomu vrátím, se děje co? Přicházejí výsledky ze základních škol na střední školy a dvojka ze základních školy z matematiky je úplně jiná dvojka z jedné školy a úplně jiná dvojka ze školy druhé. Takže tady sama důvodová zpráva říká tolik, že brát jako hodnocení výsledky ze základní školy vlastně není objektivní.
Ředitelé středních škol nejdříve dělali přijímací zkoušky, snažili se to nějakým způsobem řešit, aby tam dostali kvalitní žáky. Pak zjistili, že sousední střední škola přijímací zkoušky nedělá, tak si řekli, a hlásí se tam více žáků, protože žáci jdou samozřejmě cestou nejmenšího odporu, tak samozřejmě udělali to, že zrušili taktéž přijímací zkoušky a brali žáky podle toho, co měli na vysvědčení v deváté třídě nebo na konci osmé třídy. To vedlo k tomu, že dneska jsou na některé maturitní obory, nemluvím o gymnáziích, jsou přijímáni žáci, kteří dokonce mají pětku v pololetí deváté třídy. Pětku! Což je samozřejmě, řekl bych, velmi nezodpovědné.
V současné době ve školském zákoně je napsáno, že kritéria jsou pouze dvě, a to hodnocení na vysvědčení z předchozího vzdělávání a za b) další skutečnosti, které osvědčují vhodné schopnosti a vědomosti a zájmy uchazeče. ***