(12.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Dalším argumentem pro nás z hlediska zavedení tohoto roku povinného předškolního vzdělávání je lepší adaptace dětí při přechodu na základní školu. Dále, jak už jsem zmínila, snížení počtu odkladů, dále zajištění kapacit a garance místa v mateřských školách do budoucna.
Samozřejmě si dovolím také upozornit na argument obvyklosti takové úpravy ve světě. Ještě přísnější z hlediska povinného předškolního vzdělávání z hlediska řekla bych blízkosti našeho společenského a právního prostředí je Rakousko, Polsko nebo Maďarsko. Chtěla bych také upozornit, že například u západních zemí, které pracují s nárokem na předškolní vzdělávání, je toto pravda tak trošku napůl, protože v řadě případů v zemí od nás na západ nárok na předškolní vzdělávání sice existuje, ale současně povinná školní docházka začíná mnohem dříve, například od pěti nebo od čtyř let.
Co pokládám za důležité z hlediska povinného předškolního vzdělávání, je tedy zejména to, že tímto způsobem budeme garantovat místa v mateřských školách také do budoucna tak, aby nedošlo k svévolnému snižování kapacit mateřských škol a aby také budoucí,další generace měly jistotu přístupu k předškolnímu vzdělávání. V neposlední řadě chci zmínit také to, že tímto podporujeme také potřebnost mateřských škol jako vzdělávací instituce, protože tato záležitost vzdělávání ještě před zahájením školní docházky je všeobecně odbornou veřejností i z hlediska následných výsledků dětí ve školní přípravě a následně v přípravě pracovní klíčovým instrumentem. Naposledy bych zmínila argument zmírnění sociálních nerovností, protože samozřejmě potkání se dětí z různých majetkových poměrů či sociálního prostředí už v úrovni předškolního vzdělávání má výrazně silný charakter z hlediska rovnosti šancí a jejich úspěchu v rámci základního vzdělávání.
Také bych chtěla říct, že investice do předškolního vzdělávání mají jednu z nejvyšších ekonomických návratností a činí až 14 %. Také toto v době, kdy jsme voláni ke zvýšení konkurenceschopnosti našich zaměstnanců a samozřejmě i studentů ukončujících vzdělání ať střední, nebo vysokoškolské, má svůj význam.
Další z předmětů, které upravuje novela školského zákona je jednotná přijímací zkouška na střední školy a gymnázia. Tedy střední školy ukončené maturitní zkouškou. Vládní návrh upravuje jednotnou přijímací zkoušku z matematiky, z českého jazyka a literatury, a tedy umožňuje porovnat předpoklady pro vzdělávání v rámci středního školství stran žáků ukončujících devítiletou základní školní docházku. Současně poskytujeme tímto způsobem ředitelům středních škol objektivní zhodnocení znalostí a dovedností uchazečů a také poskytujeme srovnatelné a jednotné kritérium při přijímací řízení. Současně si od toho slibujeme jako vláda snížit administrativní náročnost stávajících přijímacích řízení na středních školách.
Chtěla bych říct, že vycházíme z pilotního ověřování, které probíhalo v tomto školním roce a bude pokračovat ve školním roce následujícím. Do tohoto pilotního ověřování se zapojilo 650 škol zhruba z cca z 1 200 v ČR, to znamená je to velmi významný reprezentativní vzorek. Střední školy a gymnázia výsledky pilotního ověřování ocenily a podpořily tuto změnu školského zákona. Zkouška bude centrálně zadávána Cermatem, od čehož si slibujeme jednak rychlost v rámci vyhodnocení přijímacích zkoušek, a u těch ředitelů škol, kteří se rozhodnou testovat žáky nebo ověřovat jejich znalosti pouze tímto způsobem, protože je to jejich možnost se takto rozhodnout, si samozřejmě od toho ještě slibujeme významnější snížení administrativní náročnosti, než je tomu doposud. Ředitelé škol, kteří budou chtít osvědčit další schopnosti či znalosti žáků, budou mít možnost tak učinit, nicméně váha v rámci přijímacích řízení jednotného testování nesmí být nižší než 50 %.
Chtěla bych zmínit, že do tohoto způsobu právní úpravy nespadají školy s talentovou zkouškou, to znamená konzervatoře, umělecké školy nebo sportovní gymnázia. Otevřeně už v rámci prvního čtení chci avizovat, že nepanuje v tomto duchu úplná shoda stran odborné veřejnosti, a předpokládám, že v rámci v projednávání v Poslanecké sněmovně je možné, že i vůči těmto talentovým zkouškám bude model jednotné přijímací zkoušky přijat v návaznosti na rozpravy a shodu poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem.
Co se týká společné části maturitní zkoušky, posunuli jsme proti původním úvahám start povinné části společné zkoušky maturitní v případě matematiky na školní rok 2020/2021. Učinili jsme tak v návaznosti na zavedení jednotných přijímacích zkoušek, které poprvé porovnají předpoklady pro studium žáků ze základních škol, a přijde nám předvídatelné a fér, že tyto změny maturitní zkoušky by následovaly o čtyři roky později od jednotných přijímacích zkoušek.
Co se týká změn, které jsme učinili mimo zákon, tak jenom chci upozornit, že došlo k úpravě minimálních hodin matematiky v rámci rámcového vzdělávacího programu. Na druhou stranu jsme rozpravami s odborníky zjistili, že budeme mít ambici ještě měnit obsah rámcového vzdělávacího programu v případě předmětu matematiky, a chtěli bychom k tomu přistoupit v návaznosti na stávající zkušenosti pramenící z výuky matematiky a učinit, řekněme, matematiku víc lákavou pro naše žáky.
Národní rada pro vzdělávání je radou, kterou žádali zejména sociální partneři v rámci tripartity. V úpravě, která vám byla předložena, je to rezortní poradní odborný orgán Ministerstva školství. Pokládala bych takovýto orgán za přínos z hlediska stability určitých vzdělávacích cílů a i vzhledem k tomu, že bohužel v ČR se ministři školství mění až příliš často. Na druhé straně bych chtěla říct, že pokud sociální partneři žádali nad rezortní orgán, tak tyto funkce z hlediska vzdělávání plní nová Rada pro konkurenceschopnost a její výbor pro vzdělávání. Takže v tomto ohledu máme za to, že tyto požadavky jsou uspokojeny tímto způsobem.
Závěrem bych se chtěla vyjádřit ještě k ekonomickým dopadům těchto změn. V případě jednotné přijímací zkoušky odhadujeme náklady Cermatu na tuto jednotnou přijímací zkoušku na 21 milionů korun. Současně předpokládáme, že ještě v souvislosti s pilotním ověřováním letos budeme zpřesňovat dopady do organizace jednotlivých škol a v případě vzniku nákladů budeme počítat s tím, aby náklady byly stanoveny jako u maturitní zkoušky a opravných termínů speciálním dotačním rozvojovým programem Ministerstva školství. V případě organizace předškolního vzdělávání, to znamená souvislostí, které nás mohou napadnout zejména při úvahách o kapacitě mateřských škol, bych vás ráda informovala o tom, že v letošním a v příštím roce, které nám zbývají do startu povinného předškolního vzdělávání a také rozšíření nároků na přístup dětí do předškolního vzdělávání, vláda prostřednictvím investičních programů Ministerstva financí a Ministerstva školství investuje do infrastruktury mateřských škol cca jednu miliardu. Současně máme připraveny finanční prostředky v řádech miliard z operačního programu IROP, jehož start po posledních informacích stran ministryně pro místní rozvoj předpokládáme v únoru, v březnu roku 2016. ***