(10.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Ministerstvo financí v zásadě argumentuje proti narovnání rozpočtového určení daní v případě obcí a proti těm našim pozměňovacím návrhům ve dvou hlediscích. On je zde popsal pan ministr financí, ale já s nimi nesouhlasím.
Za prvé, ano, došlo ať už v roce 2008, nebo od roku 2008 a pak od roku 2013 ke zvednutí rozpočtového určení daní obcí. To je pravda. Samo však, kdyby se pan ministr financí podíval na důvodovou zprávu a přečetl si ji, v důvodové zprávě Ministerstvo financí uznává, že sice objem daňových příjmů obcí pozitivně ovlivnila novela zákona o rozpočtovém určení daní č. 295/2012 Sb. účinná od 1. ledna 2013. Ale pozor, pak dodává: Avšak celkové efekty této novely na obce byly výrazně diferencované v důsledku změny vah a kritérií v přerozdělení mezi jednotlivé obce ČR. Ministerstvo financí tedy uvádí, co mnoho obcí tvrdí, nejen já, že ne každá obec ze změny rozpočtového určení daní profitovala. V zásadě hlavním smyslem poslední změny bylo narovnání rozpočtového určení daní obcí o velikosti, a starostové si to velmi dobře pamatují, zhruba 1 500 až 10 000 obyvatel, které výrazně prodělaly na změně rozpočtového určení daní účinné od 1. ledna 2008. Podotýkám, že zvláště větší města nad 20 000 obyvatel neprofitovala ani ze změny rozpočtového určení daní platné od roku 2008 ani z poslední změny platné od roku 2013. To znamená, argumentovat tím, že v roce 2008 a 2013 pro určité skupiny obcí bylo zvýšeno rozpočtové určení daní tak, aby se snížil nepoměr mezi nejmenšími obcemi a většími městy, prostě není seriózní.
Druhým důvodem, který Ministerstvo financí nepříliš šťastně uvedlo, je takzvaná skutečnost, a dnes to opakoval, byť to zjemnil pan ministr financí, je takzvaná skutečnost, že obce na rozdíl od krajů hospodaří dobře. Tak ono to má docela historické souvislosti a tradice. Obce se snažily, kdybyste se podíval, pane ministře, ve své většině vždy hospodařit odpovědně, ať bylo rozpočtové určení daní takové či onaké. Bylo tomu tak i v 90. letech, kdy daňová konstrukce byla zcela jiná, a je tomu tak i nyní. Obce prostě na rozdíl možná od krajů nemají takový koncentrovaný politický dosah, vědí, že jim v jejich hospodaření nikdo moc nepomůže, a musí si pomoct samy. Snaží se tedy hospodařit tak, aby se nedostávaly do neřešitelných finančních problémů. Přirozeně nalezneme i výjimky, protože obcí je téměř 6 250, ale výjimek je velmi málo. To však neznamená, že obce mají dostatek finančních prostředků na nutné opravy místních komunikací, škol, mateřských školek nebo třeba i kulturních památek. Samotný fakt, kolik mají obce na účtu, jaksi není relevantní ve vztahu k projednávání rozpočtového určení daní. To myslím je evidentní. Navíc bych chtěl upozornit na to, že nové plánovací období na infrastrukturu obcí mnoho nemyslí. Není vlastně vůbec možné financovat z evropských peněz třeba místní komunikace ani běžné kulturní památky. Již tady je podstatný rozdíl ve vztahu třeba ke krajským komunikacím, na jejichž rekonstrukce mohou kraje z IROPu získávat peníze.
I přes - a to pan ministr nezmínil, vždycky se zmiňuje jenom jedna část - úspěšné hospodaření obcí však i v jejich případě roste mírně zadluženost, ať je způsobena předfinancováním evropských projektů, nebo jinými investicemi. Pouze v minulém roce byla výjimka, došlo ke snížení zadluženosti obcí o 2,3 mld. Kč, a to zásluhou snížení zadluženosti u čtyř největších měst. Bez nich by se celková zadluženost obcí zvýšila o 600 mil. Kč. Takže když na jedné straně poukazujeme na to, kolik mají obce na účtě, tak se také musíme podívat, jaká je zadluženost obcí.
Oba dva pozměňovací návrhy, které zde byly podány, směřují ke zvýšení podílu obcí na DPH v logice těchto změn, v kontextu těchto změn u krajů a v logice rušení druhého důchodového pilíře. Zatímco návrh výboru pro veřejnou správu navrhuje zvýšit v příštím roce podíl na DPH, jak už jsem uvedl, na úroveň pouze 21,40, tedy na úroveň roku 2011 před poslední větší změnou rozpočtového určení daní, náš návrh vychází ze skutečnosti, že v roce 2012 došlo k navýšení rozpočtového určení daní v případě menších měst, nikoliv k plošnému zvýšení u všech obcí a měst. Proto je samozřejmě logické vázat narovnání k současnému stavu, podobně jako je tomu u krajů.
Tento náš návrh je však koncipován tak, aby dal časový prostor Ministerstvu financí a obecně státnímu rozpočtu připravit se na takovou logickou změnu. Počítá tedy se zvýšením o jeden procentní bod, zhruba o 3,5 mld. Kč od 1. ledna 2017, a s celkovým narovnáním, což je dalších zhruba 6,5 mld. Kč, tak Ministerstvo financí uvádí o nějakých jaksi -set milionů více, ale to jsou vždycky odhady, které se pak ukážou, zda byly přesné, nebo nepřesné. To znamená, v dalším kroku se jedná zhruba o 6,5 mld. nebo 6,7 mld. Kč v roce 2018. Musím konstatovat, že více zodpovědnosti a více vstřícnosti vůči Ministerstvu financí skutečně nelze nalézt.
(Obrací se na ministra financí:) Můžu to zopakovat, že více zodpovědnosti a vstřícnosti vůči Ministerstvu financí tímto naším návrhem nelze nalézt, protože my nevstupujeme do projednávání státního rozpočtu na rok 2016. My říkáme ano, rok 2016 je v nějakém projednávání, ale pojďme udělat tu změnu tak, aby proběhla v letech 2017 a 2018. Mimo jiné je to seriózní vůči starostům, protože jak všichni dobře víme, nacházíme se v první čtvrtině volebního období a je seriózní dát starostům jakýsi jízdní plán toho, s jakými finančními prostředky do roku 2018, tedy do konce volebního období, mohou počítat.
Náš návrh ale je postaven tak, že může být hlasován i v případě, že projde návrh výboru pro veřejnou správu. To znamená, ony ty dva návrhy se vzájemně nevylučují. Na jednání rozpočtového výboru, když tady vidím pana zpravodaje, prostřednictvím pana předsedajícího, tak k oběma návrhům dával i pan zpravodaj neutrální stanovisko, a je zřejmé, že i zástupci, a to bez toho, abychom se tady nějak dohadovali, vládní koalice považují tyto návrhy za logické a rozumné. Koneckonců pan ministr financí byl na posledním sněmu Svazu měst a obcí a tyto návrhy samozřejmě tam zaznívaly a byl s nimi konfrontován. Jsou to návrhy takové, které dříve nebo později stejně budou muset být prosazeny. Oba dva návrhy podporuje také Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Tady došlo ke vzácné shodě. V minulosti většinou to, co podporovalo Sdružení místních samospráv, nepodporoval Svaz měst a obcí a teď je tam vzájemná shoda.
Dostali jste asi většina poslanců nebo snad všichni poslanci dostali stanovisko Svazu měst a obcí. Jenom bych chtěl odcitovat ze stanoviska Svazu měst a obcí: Obcím, cituji, stejně tak jako krajům byly v roce 2011 příjmy v rozpočtovém určení daní poníženy kvůli důchodovému pilíři. Ten však byl vládou letos zrušen - on ještě nebyl, ale pravděpodobně bude - a bylo by správné tyto peníze vrátit městům a obcím zpět, stejně jako je tomu u krajů, kdy se jim v rámci novely navrhuje vrátit podíl na DPH na původní výši. Města a obce sice velmi dobře hospodaří, paradoxně to však často vede k situaci, že se jim peníze ubírají. A ještě krátká citace ze stanoviska Sdružení místních samospráv. Ocituji: Pokud obce i kraje společně sdílely nenavyšování svých příjmů, když stát zvýšením DPH chtěl financovat důchodovou reformu, pak byla-li tato reforma zrušena, je slušně řečeno zcela neodůvodněné, pokud se posílení rozpočtu má dostat jen krajům. Takže to jen krátká citace z některých dopisů, které jste dostali, a dostali jste více dopisů i od Sdružení obcí apod.
Proto na závěr bych chtěl říci, že se nalézáme v situaci, kdy je ekonomika nahoře, nebo kdy jde ekonomika nahoru, a proto kdy jindy se má provést zpětný návrat na sjednocené sdílení podílu na sdílených daních než v době, kdy jde ekonomika nahoru? A proto je vhodný čas takovou změnu a narovnání stávajícího stavu provést. ***