(9.20 hodin)
(pokračuje Chovanec)
Oni byli potrestáni snížením pěti procent z platu po dobu jednoho měsíce, a to z důvodu, že při dalším, ještě bližším ohledání toho těla se tam našly nějaké další důkazy. Byly to nějaké písemnosti a finanční prostředky v kapse té dotyčné osoby. A za to byli postiženi. Ale velmi složitě můžeme postihovat policistu za to, že špatně určí příčinu smrti, když to nejsou schopni určit dva lékaři. Já nevím, jak tady máme ty policisty soudit. Policie vyhodnotila ten jejich zásah na místě, zjistila tam vady, ale ty vady nesouvisely s určením příčiny smrti. To je opravdu a jednoznačně v gesci lékaře.
V tomto smyslu jsem váženému panu kolegovi odpověděl, na té odpovědi trvám. S tím případem jsem se seznámil velmi detailně, ještě ráno jsem ho konzultoval s příslušným policistou, než jsem šel na jednání Poslanecké sněmovny. Takže pane kolego, to je naše pozice a samozřejmě k té debatě se můžeme kdykoliv vrátit.
Jinak objasněnost vražd v České republice je poměrně vysoká. Zhruba 91 %. Pro vaši informaci, za letošní rok, tedy podle známé statistiky, kterou zatím máme, bylo na území České republiky spácháno 120 vražd, a pokud se nemýlím, tak 112 bylo objasněno. Takže si nemyslím, že tady policie odvádí špatnou práci. Pokud máte pocit, že to měla řešit Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak asi ještě pořád je šance, pokud už tam není ta věc promlčena, se na ni obrátit, aby ještě případně tu věc prošetřila. Já si nemyslím, že to je potřeba, nemám ten pocit. Ale pokud ten pocit máte, tak samozřejmě je vaší možností a právem tak učinit.
Děkuji za tu otázku a děkuji za tu debatu. Díky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené dámy a pánové, já jsem tady byl svým způsobem vyzván, abych nějakým způsobem zareagoval. Možná že víte, že dělám lékaře více než padesát let, a já jsem se s podobnými případy setkal také. Musím říct, a to zcela jednoznačně, že v tomto případě se zastávám Policie České republiky, protože mé zkušenosti - a dovolil bych si tu ve stručnosti sdělit svůj první případ, kdy jsem prováděl jako služební lékař Ministerstva vnitra v roce 1966 v červenci jakousi sebevraždu u příslušníka Ministerstva vnitra, protože tam byla povinnost, aby služební lékař byl na místě činu. Takže jsem přijel na jednu z bud do Krkonoš, a protože jsem byl naprosto nezkušený, tak jsem řekl vážení, ale tady mně to nepřipadá jako sebevražda. V tu chvíli ten příslušník - a říkám, je to skoro tedy padesát let - v tu chvíli všichni skončili - a říkal: sem musí přijet výjezdovka z Hradce Králové. A pro mě to bylo veliké ponaučení, protože těch případů úmrtí jsem prostě v terénu zaregistroval možná více než sto, takže nějaké zkušenosti mám. Čili myslím si, že u tohoto případu se Policie České republiky ničeho nedopustila, a jsem rád, že pan ministr to zdůvodnil takovýmto způsobem, že je třeba o tomto hovořit. Ono se totiž jedná o systém zdravotnictví.
Já stále říkám a tvrdím, že zdravotnictví u nás je dobré, kvalitní, že téměř nemá žádné nedostatky, ale jsou. Bohužel. Jako lékař záchranné služby, kterou jsem zakládal, tak vždycky ke všem případům vyjížděl lékařský tým, nebo respektive vozidlo rychlé lékařské pomoci. A bylo na zodpovědnosti toho lékaře, jak tento případ posoudil. A skutečně lékař, který přijede na místo onemocnění, úmrtí, je zodpovědný za to, jestli nařídí pitvu, tu pitvu zdravotní, anebo soudní, tu soudní pitvu samozřejmě nenařizuje, tu pouze doporučí orgánům činným v trestním řízení. Ale musí zjistit, jestli není spáchán trestný čin. Není to vina tedy policistů výjezdové skupiny Policie České republiky, ale je to zásadní pochybení lékařů. Náš systém zdravotnictví je bohužel takový, že dneska lékaře ve výjezdových skupinách většinou nemáme, čili lékař tam teprve vyjíždí na základě doporučení nebo rozhodnutí středně zdravotnických pracovníků. To je v pořádku. Ale my bohužel máme dále systémy - systém koronerů - a já jsem nikdy nevolal žádného lékaře jiného, takzvaného koronera, ale vždycky na místo, kde se stala tato příhoda, byl lékař a tento lékař to prostě musel vyřešit včetně napsání úmrtního listu. To znamená, znovu chci zdůraznit, že nevidím pochybení u Policie České republiky, ale vidím tedy pochybení u zdravotnické záchranné služby a je potřeba tuto věc spíše řešit - a teď hovořím jako soudní znalec v tomto oboru - je potřeba tento jednotlivý případ řešit na úrovni zdravotnictví a nikoliv u GIBS nebo stížností na orgány činné v trestním řízení. To je můj názor, který samozřejmě vyplývá ze zkušeností. A na závěr: Skutečně jsem přesvědčen o tom, že Policie České republiky se ničeho nedopustila.
Já vám děkuji, že jste mě vyslechli. (Ojedinělý slabý potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Štětinovi. Nikdo jiný zatím není přihlášen do rozpravy. Pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ještě jednou, pane předsedající, děkuji. Já děkuji panu kolegovi Štětinovi. Já s těmi závěry, které jsou z Ministerstva vnitra, prostě souhlasit nemohu. Za ohledání těla zodpovídá vyšetřovatel a v případě pochybností si má zavolat klidně tu výjezdovou službu. A jestli jste, pane kolego, zmínil - prostřednictvím pana předsedajícího - že jste byl nezkušený a hrozil příjezd výjezdové skupiny, no a co. Tak přijede výjezdová skupina krajského ředitelství. Každé podezřelé úmrtí - a učí se to v kriminalistice, učí se to na Policejní akademii, na každé nástupní policejní škole, každé úmrtí se má od samého začátku vyšetřovat jako vražda. A až pokud prokážeme všechny okolnosti, že se nejedná o vraždu, můžeme tu věc odložit jako sebevraždu nebo jako náhlé úmrtí. Ale prostě tady v tomto případě policie měla zjistit to prostřelení hlavy a to ohledání toho těla bylo špatně provedeno. Bohužel možná měl smůlu, že použili malý kalibr. Budeme muset říct lidem, aby se vyzbrojovali pětačtyřicítkami nebo osmatřicítkami, aby to bohužel bylo více destrukční na tom těle. Ale i kdyby ho zastřelili jateční pistolí, tak povinností policie je provést ohledání za účasti lékaře. A já tam spatřuji i to pochybení lékaře.
A výstup našeho kolegy byl, že chceme, aby koroneři měli víc vzdělání. Chtěli jsme to společně, s Ministerstvem spravedlnosti jsme to doporučili Ministerstvu zdravotnictví. Ale odpověď Ministerstva zdravotnictví byla taková, že není potřeba nikoho školit, že všechno funguje. Ale já se nedomnívám, že všechno funguje, a budu trvat na tom, abychom tuto odpověď vzali jako nedostačující, a já se nemohu ztotožnit s tím, že - máme vysokou objasněnost - ale že všechno proběhlo v tomto případě úplně podle práva a respektive podle všech policejních postupů, které jsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, nyní pan poslanec Václav Klučka v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji pěkně. Pane místopředsedo, já jsem se přihlásil proto, že pan kolega Ondráček zmínil Generální inspekci bezpečnostních sborů. Zmínil ji proto, že položil otázku, že to měla šetřit. Já bych strašně rád, abychom si uvědomili, co že v tom zákoně o Generální inspekci bezpečnostní sborů z hlediska zadání, které bylo schváleno, je. Takže mi dovolte, abych vás v úvodu s tím trošku seznámil.
Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je - je to prosím § 2 písmeno a) - příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník inspekce - opakuji, příslušník inspekce, který je dále považován v názvosloví jenom za příslušníka. ***