(17.00 hodin)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, v diskusi již padlo mnoho výtek, připomínek k tomuto nejdůležitějšímu zákonu roku. Přesto mi dovolte několik komentářů.
Předně rozumím výhradám kolegyň a kolegů z opozičních lavic týkajícím se navrhované výše schodku státního rozpočtu. Nicméně pokud myslí opravdu snížení schodku vážně, pak je vyzývám k tomu, aby podpořili návrhy těch zákonů, které mají snížit šedou ekonomiku a které slouží ke snížení daňových úniků a ke zvýšení výběru daní. Připomínám, že podle evropské statistiky dosahuje míra šedé ekonomiky v naší zemi 18 %.
Dále je legitimní, když pravice podporuje penzijní fondy, finanční instituce, podnikatele a osoby samostatně výdělečně činné. Nicméně tato podpora se nemůže odehrávat na úkor těch nejpotřebnějších, a to seniorů, zdravotně postižených, nemocných či rodin s dětmi, takovým způsobem, jak se to stalo v rámci reforem bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Pouze připomenu, že tyto škrtreformy zatížily zaměstnance s průměrnou mzdou ročně 11 tis. korunami. To je také údaj Českomoravské konfederace odborových svazů. Proto si myslím, že je legitimní i logické, že sociální demokracie prosazuje politiku, která zlepšuje postavení a životní úroveň zaměstnanců a těch nejpotřebnějších.
Třetí poznámkou je připomenutí, že stát zvyšuje v rámci státního rozpočtu pro příští rok příspěvek na výkon státní správy. Sice jenom o 1 %, ale zvyšuje. Tady si dovolím jednu prosbu na pana ministra, ale i na jiné členy vlády. Podle informací Svazu měst a obcí tento příspěvek pokrývá průměrně náklady na přenesenou působnost 65 % a to je málo. Proto doporučuji provést analýzu těchto nákladů na výkon státní správy, a to jak pro obce, města, tak pro kraje i hlavní město Prahu tak, aby stát v dalších letech hradil tímto příspěvkem ne současných 65 %, ale 100 % těchto nákladů. Myslím si, že by to bylo fér nejenom vůči samosprávám, ale zároveň by skončily stále se opakující a dlouhodobé diskuse a spory kolem financování státní správy. Dokonce si myslím, že by to bylo vhodnější než navyšování příjmů obcí a měst pomocí neustálých změn rozpočtového určení daní.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje poslední poznámka směřuje k financování české vědy, výzkumu, vývoje a inovací. A omlouvám se, že už tady padly některé informace, ale já věřím, že se nebudu opakovat. Já si také dovedu představit navýšení těchto výdajů. Ale pro připomenutí, v minulém roce dosáhly tyto výdaje celkem 85,1 mld. korun, což byl nárůst o téměř 10 %, což poprvé dosáhlo úrovně 2 % hrubého domácího produktu, a tyto výdaje byly dokonce vyšší než průměru v zemích Evropské unie. Nutno ovšem zdůraznit, že nejvyšší zásluhu na tom mají soukromé podniky, což je z pohledu inovací a konkurenceschopnosti určitě dobrá zpráva. Nicméně je nutno upozornit na problémy související s aplikovaným výzkumem a zejména na problémy se zaváděním základního výzkumu do praxe. Rezervy vidím i ve spolupráci vědeckých center, vysokých škol s podnikatelským sektorem. A protože podniky investovaly v posledních letech dvakrát více než vysoké školy a dokonce třikrát více než veřejně výzkumné instituce, je důležité, aby byla věda podporována ze státního rozpočtu ještě více, než je tomu v současném návrhu rozpočtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s řádnou přihláškou pan poslanec Bendl a připraví se paní poslankyně Soňa Marková. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, vážená prořídlá vládo (v lavici vlády sedí momentálně jen ministr Brabec, u stolků zpravodajů ministr Babiš), dovolte i mně, abych řekl pár vět k rozpočtu. Pokusím se neopakovat to, co už tady padalo v ranních nebo dopoledních hodinách, chcete-li, ale spíše některá potvrzení toho, že to, co opozice tady říkala, je pravdou.
Nemohu se alespoň částečně, byť vím, že na detailní věci dojde ve druhém čtení, věnovat obecným číslům více jak 40miliardového rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství, kde přes avizované priority, které tady napříč politickým spektrem říkáme a věnujeme se jim a říkáme, že pro nás je priorita udržení vody v krajině, že je pro nás priorita podpora živočišné výroby apod., tak na těch číslech rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství je vidět, že to prioritou není. Kapitola Ministerstva zemědělství patří k těm, kde, když Milan Urban prostřednictvím pana předsedajícího tady říkal - páni ministři, nechoďte za tím ministrem financí prosit, abyste to potom říkali před Úřadem vlády, že jste uspěli, či neuspěli, tak ale tohle je klasický příklad toho, kdy ministr zemědělství neuspěl, a to přesto, že ministr financí má z let minulých bonus právě z resortu Ministerstva zemědělství, který pravidelně čerpá státní rozpočet. V letošním roce už to bude - nebo v příštím roce už to bude více jak 22 mld. korun, které stát vybral z Budvaru a z peněz, které měly Lesy ČR nastřádané z let minulých. Na příští roku už v Budvaru nic není, v letošním roce stát čerpal půl miliardy, na příští rok počítá stát s tím, že si vezme ze zisku Lesů ČR už z minula 6,6 mld., v tom letošním roce to bylo něco přes 8 mld., no celkem je to více jak 22 mld. korun, které jdou na účty státního rozpočtu, ale vznikly za hospodaření vlád minulých. A přesto se tedy rozpočet Ministerstva zemědělství snižuje o zhruba 5 mld. korun, přičemž, světe div se, snižují se především investice, neinvestiční výdaje zůstávají prakticky stejné, a to i ty transfery do tady dneska diskutovaných podnikatelských sfér. Nevím, jestli to pan ministr financí říkal, ta částka více jak 2 mld. korun, které jdou jako neinvestice do podpory podnikatelského sektoru v resortu, a našel bych i další, prostě tam je. Takže neinvestiční výdaje zůstávají, investiční samozřejmě klesají, klesá celkový rozpočet.
Co mně ale vadí nejvíc, je, že na priority oblasti, jak jsme tady mluvili, že ji chceme řešit - povodně a sucho, ze kterého máme všichni obavu a vidíme, co s námi každý rok příroda dělá -, tak v oblasti vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství výdaje snižuje, a to třeba i na podporu investic v lesním hospodářství, v obnovení lesa. Poměrně výrazně, byť třeba z hlediska státního rozpočtu to nejsou žádná kvanta peněz, ale je zde vidět, kde jsou priority a že nejsou tam, kde bychom je potřebovali, přestože tady, když se o tom bavíme na zemědělském výboru nebo na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak se na tom všichni shodujeme. Pak sem přijdou čísla a ta ukazují, že podpora do oblasti vodního hospodářství se snižuje o 300 mil. korun.
Pan předseda zemědělského výboru, vážený kolega, který mě teď neposlouchá (k poslanci Faltýnkovi, který je otočený zády), se mi tady smál v minulém roce... Pan kolega Faltýnek se mi tady smál v minulém roce, když jsem navrhoval zvýšení finančních prostředků do závlah. A říkal: to není potřeba, on o to nikdo nestojí. (Poslanec Faltýnek nesouhlasí.) Nepodpořili jste můj pozměňovací návrh, který říkal: dejme do závlah víc, protože závlahy jsou potřeba vzhledem k tomu, jaké máme sucho. Tak to jste se mně spíš smáli, nepodpořili jste můj pozměňovací návrh. A teď tady ministr zemědělství přichází s tím, že finanční prostředky najednou potřeba jsou a pravděpodobně je budeme umět utratit. Tak to jenom tak na postesknutí, že už jsme v tom ledacos mohli udělat. Ale pravdou je, že do oblasti vodního hospodářství jde méně jak 300 mil. korun, což si nemyslím, že je do budoucna správně. ***