(16.40 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Jestliže momentálně se nacházíme v období, kdy to tady také dneska zaznělo, že tento ekonomický růst se už asi nebude opakovat, nebo s velmi malou pravděpodobností, kdy jindy přistoupit k zásadnímu výraznému snížení deficitu státního rozpočtu než v takovém období? Někdo z předřečníků, nevím, který to byl, tady řekl, že bylo řečeno, že původně byly sliby této vlády nebo pana vicepremiéra, že v roce 2017 bude vyrovnaný rozpočet. Ono se to odsouvá, odsouvá, tak jak se odsouvá na neurčito zlepšený výběr daní. Z tohoto důvodu my navržený deficit nemůžeme podpořit.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan vicepremiér Babiš. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Já nevím, k jakému rozpočtu teď pan Fiedler mluvil, ale zkuste si vyměnit už ten projev. Fakt jako. Já vám dám tuhle tabulku a tam poznáte, že od nástupu naší vlády do konce roku 2016 je výběr daní, zdravotního pojištění a pojistného vyšší o 175 miliard. (Ukazuje tabulku.) A do konce roku 2018 o 302 miliard, pane poslanče Fiedlere. Takže já vám to ofotím a zkuste si to vyměnit v tom vašem projevu, protože je skutečně neaktuální.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím.
Poslanec Karel Fiedler: Pane vicepremiére, promiňte, ale pro mě jsou materiály, ze kterých vycházím, ty, které vy předkládáte. Je to strana 27 současných materiálů, které se týkají státního rozpočtu, střednědobý výhled na léta 2017, 2018. Tabulka 7, tabulka 7.2, tam je to jasně uvedeno. Citoval jsem z těchto vašich údajů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní další řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Vilímec. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, hodně tady již bylo řečeno. Já jsem se díval do stenozáznamu i přípravy svého vystoupení před rokem k letošnímu návrhu rozpočtu. A musím říci, že hlavní témata, která byla předmětem mé kritiky v minulém roce, se ani návrhem toho rozpočtu na příští rok významně nemění. Já tady nechci debatovat o tom, zda předpověď růstu HDP ve výši 2,5 % je přiměřená. Víme dobře, že v letošním roce pravděpodobně růst HDP bude 4 %. A když jsme schvalovali letošní rozpočet, tak ta předpověď, ta predikce, byla 2,5 %. Takže vidíte, že ty predikce a ta skutečnost se různě mění. Asi je možná namístě určitá opatrnost, takže tu nechci teď kritizovat.
Vláda tedy očekává snížení růstu HDP oproti letošnímu roku zhruba o 1,5 procentního bodu. Ano, oproti letošnímu roku přichází vláda s nižším schodkem. Ne 100 mld., ale 70 mld. Přesto, považte, 70 mld. je velmi velké číslo. A víte, navíc vláda stále počítá se schodkovým strukturálním saldem vládního sektoru. Z hlediska ekonomických teorií, a na tom se snad shodneme, je evidentní, že v době růstu ekonomiky bychom měli usilovat o vyrovnaný, spíše přebytkový rozpočet, což tento návrh samozřejmě nečiní.
Vzpomínám si, v roce 2010, kdy se projednával ve velmi krizovém období návrh státního rozpočtu a tehdy fungovala nepolitická vláda, pan ministr Janota tehdy předkládal návrh státního rozpočtu a už tehdy mluvil a varoval, že samozřejmě v období, kdy se ekonomice nedaří, pokud vycházím z nějakých keynesiánských teorií, tak ano, je možné nějakými vládními výdaji se snažit podporovat ekonomiku. Tím vzniká samozřejmě schodek a dluh státního nebo veřejných rozpočtů. Ale v dobách, kdy se ekonomice daří, je potřeba ten dluh uhradit, ten dluh zaplatit. A tehdy si pamatuji, že ale k tomu dodal, bohužel většinou se ty dluhy vytváří, a pak když přijde příznivá ekonomická doba, tak se to bohužel nesplácí. Měl pravdu. Nechci se dovolávat pana ministra Janoty, ale měl v tomto naprosto pravdu.
Já jsem slyšel dnes a i v dalších předcházejících dnech vyjádření z tábora vládní koalice, že tento rozpočet vlastně pumpuje potřebné prostředky do ekonomiky. Pořád tedy vycházíme z nějaké teorie, že schodkové rozpočty nám dlouhodobě zajistí prosperitu. To je bohužel osudový omyl.
Když si vzpomenu na projednávání státního rozpočtu v minulém roce, tak pan ministr Andrej Babiš častokrát zmiňoval, že sice vytváří rozpočtové schodky, ale jestli si pamatujete, tak vždycky dodával: Ale státní dluh přitom neroste. Dokonce mluvil o jakémsi zázraku a jeho nevídané manažerské schopnosti. A když se podíváte na rok 2016, tak vidíte, že i pan ministr Andrej Babiš usoudil, že žádný zázrak se konat nebude, a státní dluh se zhruba zvýšil o onen plánovaný schodek hospodaření. On to totiž žádný zázrak nebyl a není. Pan ministr pouze používal rezervní prostředky z vydaných dluhopisů podle zákona o rozpočtových pravidlech. A když tato rezerva významně poklesla, tak začal používat tzv. krátkodobých zdrojů státní pokladny. Protože tento potenciál se zřejmě již vyčerpal, tak mimochodem přichází i s novelou zákona o rozpočtových pravidlech a žádá pod státní pokladnu podřadit okamžitě nejen všechny příspěvkové organizace, ale třeba i zdravotní pojišťovny a původně chtěl i vědeckovýzkumné instituce.
Samozřejmě, že by to byla další finanční injekce pro státní pokladnu umožňující předstírat, že vlastně schodkový rozpočet k žádným novým dluhům nevede. Nicméně v rámci tohoto rozpočtu, a to je mi sympatičtější, než tomu bylo v minulém roce, raději už ten zázračný příběh o snižování státního dluhu v době velkých schodků neopakuje a počítá protentokrát se zvýšením státního dluhu zhruba o navrhovaný schodek.
Co je průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu na rok 2016? Nejen samozřejmě ten schodek ve výši 70 mld. Je to určitě, a nechci o tom debatovat, zda je ta výše přiměřená, nebo není, je to určitě zvýšení mzdových nákladů a stejně tak dochází k celkovému navýšení počtu funkčních míst v organizačních složkách státu i příspěvkových organizacích. Už tady bylo zmíněno, že proti roku 2015 dochází ke zvýšení výdajů na platy o 10 mld. korun a zvýšení funkčních míst o 13 329 míst. Koneckonců, zmiňoval to zde pan ministr financí.
Průvodním znakem, a musím trochu otevřít, ale nechci u toho zůstat dlouho, i tu debatu o kapitálových výdajích, průvodním znakem tohoto návrhu rozpočtu je v zásadě další stagnace kapitálových výdajů. Alespoň v minimálně navrhovaných rozpočtech. Když tady pan ministr financí, a já nemám důvod mu nevěřit, mluvil o tom, že sice na letošní rok byl schválen rozpočet v kapitálových výdajích ve výši 75 mld., ale skutečnost bude 202 mld., tak já ale musím položit otázku: Jaká čísla tady vlastně schvalujeme? To schvalujeme jenom torzo nějakého rozpočtu? Protože mám za to, že schvalujeme nejen výsledek hospodaření, resp. saldo, ale že schvalujeme také příjmy a výdaje. A prostě není normální, aby se zvýšila v položce kapitálových výdajů částka ze 75 mld. na 202 mld. To tady pak vůbec nemusíme vůbec být. Ať si to dělá Ministerstvo financí a vláda sama a nemusí to mít asistenci Poslanecké sněmovny. ***