(11.40 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak pan poslanec Urban vlastně potvrdil má slova, že oni tomu fakt věří. S tím se nedá nic dělat. Víra tvá tě uzdraví. Sociální demokraté věří tomu, že vláda může významným způsobem ovlivňovat ekonomiku směrem nahoru nebo dolů. Ale v té debatě o těch ekonomických parametrech, a říkal jsem to v minulém volebním období, nevybírejme si jenom jeden parametr, a to je růst HDP. Bezesporu je zajímavý, je i důležitý, ale není jediný a není klíčový.
V té debatě ti, kteří, HDP se jim hodí, zapomínají například, v tom období recese a stagnace jaká byla průměrná nezaměstnanost v Evropské unii a jaká v České republice. Ambiciózně je samozřejmě správné porovnávat se s nejsilnější evropskou ekonomikou, Německem, nic proti tomu, máme být ambiciózní, ale jestli zavedeme nové ekonomické kategorie typu "pokud je růst vyšší než průměr v EU, vláda to dělá dobře, a pokud je růst HDP nižší než průměr v EU nebo v Německu, vláda to dělá špatně", tak proč to samé neříkáme například u nezaměstnaných? Pro naše občany je klíčovější, než jestli roste HDP o 0,1, 0,2, 0,3 procenta, jestli roste počet nezaměstnaných, nebo ne. A jaký v těch krizových letech byl tento parametr, průměrná míra nezaměstnanosti, v Evropské unii a nezaměstnanosti v České republice? Nebo jiný parametr: jaká v těch krizových letech byla průměrná úroková míra, kterou platily státy Evropské unie za své státní dluhopisy, a jaké my? Tak nevytrhávejme jedno číslo, růst HDP, a pokud chceme popsat ty roky 2009, 2010, 2011, 2012, v pořádku, dneska můžeme ta čísla analyzovat, ale musíme mít všechna čísla, ne pouze jeden parametr.
Díky naší politice jsme měli nízké úroky a z toho těží i tato vláda a to je dobře. Čím méně platíme za ty staré dluhy, tím lépe pro všechny, a díky tomu jsme udrželi velmi nízkou nezaměstnanost v rámci EU. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady opakovaně slyšel argument o tom, že když se dobře daří, má se šetřit. Vy ta čísla určitě dobře znáte, já jsem je tedy neznal, takže jsem se schválně podíval, jak to vlastně vypadalo s tím hospodářským růstem a s tím šetřením v minulých letech. Sami přiznáte, že v letech 2006 až 2008 se nám vedlo dobře, že naše ekonomika zřejmě prosperovala, však také ten procentuální růst na HDP byl 7 procent v roce 2006. A jaká tady byla sekera - 97 miliard, nic se neušetřilo! V roce 2007 - 5,7 růst, sekera 66 miliard atd. A v té krizi to bylo 192 miliard, 156 miliard, 142 miliard.
A ještě mě napadla taková jedna polemika - jestli ta miliarda tenkrát, před těmi deseti lety, nebyla jiná než ta miliarda dneska, protože tenkrát za tu miliardu se dalo určitě nakoupit víc věcí než dneska, to znamená, my ještě srovnáváme ekonomicky nepoměřitelné údaje. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych se chtěl naopak pana kolegy Urbana zastat. Velmi vás prosím, abyste se podle jeho apelu všichni podívali na Německo. Skutečně v době krize, v těch letech 2008, 2009, Německo se dopustilo několika neuvěřitelných fiskálních impulzů, dokonce takových, na kterých jsme vydělali my, například ono šílené šrotovné, které pan poslanec Urban chtěl zavést i u nás, zaplať pánbůh se mu to nepovedlo.
A v době růstu, jako teď a loni, Německo velmi tvrdě trvá na vyrovnaných rozpočtech. Dokonce když teď jako nejohroženější stát Evropské unie imigrační krizí skutečně nese obrovské náklady, tak zatímco tady na 85 - slovy osmdesát pět - žádostí o azyl pan ministr Babiš přijímá třináct a půl tisíce nových zaměstnanců, tak Wolfgang Scheuble naprosto tvrdě říká "ne, byť máme tento problém, musíme se s ním vypořádat sami, bylo by to nefér přenášet to na příští generace", a trvá dál na vyrovnaném rozpočtu na příští rok.
Prosím, pane poslanče Urbane, spolu s vámi ano, chci se dívat na fiskální politiku Německa, a velmi bych si přál, aby to dělala i vaše vláda. Ale ta si bere příklad z Chorvatska.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban, po něm pan předseda Votava. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Dvě věci. První. Já bych poprosil pana premiéra, aby skutečně alespoň tedy po odpolední pauze s přítomnosti ministrů něco udělal. Mně to opravdu přijde nedůstojné. Potom se nestačíme divit... Já bych rád, aby si tady tu diskusi vyslechl pan Ťok, který pokračuje v neblahé praxi svého předchůdce, co se týká stavu resortu, a další a další. Takže nebudu dávat další procedurální návrhy, třeba že by vás tady mohla být aspoň polovina, třetina a podobně, nebudu, ale prosím vás, po obědě ať sem aspoň pár lidí přijde. Jestli to poslancům klubu ANO a sociální demokracie nevadí, mně to tedy vadí.
A druhá věc. Já jsem moc rád, že pan kolega Urban tady přiznal, že na nás zásadním způsobem dopadá to, co se děje v sousedním Německu. Protože oni tady sedm roků vykládali a pouštěli do světa, to lze dohledat v tisících, v tisících, a nepřeháním, výrocích, jak oni by i za světové krize zajistili ekonomický růst a že vlastně to, že tady je ekonomický propad, oni to zajistí. Teď nejsou schopní zajistit vyrovnaný rozpočet, nebo alespoň důstojný rozpočet ani v době růstu, který zřejmě už ani příští rok se nemusí opakovat.
Korelace mezi Českem a Německem - já si tu analýzu udělám, protože pořád se bavíme o nějakých pocitech. Ale docela jedna věc se změnila. Předchozí vláda, nebo předpředchozí, i přes velké propady dávala na podporu inovací, podporu vzdělávání v technických vědách, vy tímto rozpočtem teď lámete tu trajektorii na přesně opačnou cestu. A to jsou přesně ty firmy, které dávají tu přidanou hodnotu, a vy dneska tvrdíte, prostě že vy to zajišťujete a že ta vláda to potlačila. V žádném případě. Teď ztrácíte dech z nějakých důvodů oproti třeba Slovensku.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, to není o tom, čemu věřím nebo nevěřím a jaké mám pocity, to je prostě realita, že naše ekonomika díky tomu, že je exportní ekonomikou, že průmysl tvoří více než 31 procent HPD, tak naše ekonomika je spjata s tou německou, průmyslovou. Vždyť to přece víme, to není otázka, jestli si to myslím,věřím tomu nebo je to nějaký pocit. Samozřejmě že je spjata s Evropskou unií a samozřejmě že je dobře že se snažíme diverzifikovat ty směry, obchodovat nejen s Evropskou unií, ale rozšířit to na jiné kontinenty, tedy v tom smyslu BRICS, ale o tom nechci hovořit. To je přeci jasné a polemizovat o tom nedává žádný smysl.
Faktem je, že prostě bývají rozdíly. Někdy padáme na dno rychleji než Německo, někdy rosteme rychleji než Německo. A já tady říkám, že to je vždy vinou nebo zásluhou vlády, ten rozdíl. A tato vláda, můžeme se bavit o detailech, ale jedno udělala a to jí upřít nemůžete. Vytvořila tady pozitivní ekonomickou atmosféru pro investice. Tím pádem domácnosti se nebojí utrácet, nebojí se investovat firmy, a díky této atmosféře samozřejmě můžeme možná růst rychleji - nejenom díky tomu, ale i díky této atmosféře můžeme možná růst rychleji než to Německo.
Tedy není to o pocitech. A kdyby vláda neměla vůbec žádný význam, jak tady říkáte, tak nemusí být. Na co tady máme potom vládu, na co tady máme ministry průmyslu a obchodu, na co tady máme ministry financí, které jste nominovali v minulých obdobích s velkou radostí a rozhodností? Čili pak tady by nemuseli být tito lidé. Pak by to nějak běželo, nějakým provozem, jakoby zrcadlo Evropské unie, a nemusela by tady žádná vláda být. To přeci uznáte, že také není pravda. Děkuji. ***