(19.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Pokud se týká úřadu, v diskusi minulé vládní koalice jsme právě o úřadu mnohokrát mluvili. Myslím, že to není nezbytnou podmínkou. Upřímně řečeno, doporučení GRECO členských států Rady Evropy, kdo tušíte, co to je Rada Evropy, tak myslím, že jsem zažil málo zbytečnějších organizací v životě, než je Rada Evropy, takže že by toto mělo být rozhodující kritérium, mně nepřipadá. V tomto směru velmi souhlasím s panem místopředsedou Filipem, jako s ním většinou nesouhlasím, že představa toho, že pár byrokratů kontroluje fungování politického stranického ústavního systému, se mi zdá opravdu mimořádně, mimořádně problematická. Já si myslím, že buď to má zůstat v nějaké podobě ve Sněmovně, nebo ty návrhy, které tady byly v minulém volebním období, ano, dejme kontrolní funkce Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Ano, není možné, aby Nejvyšší kontrolní úřad se stal zároveň sankčním místem. Tak vymysleme na to nezávislé sankční místo, kterému by pouze Nejvyšší kontrolní úřad předával takové podněty. To může být např. nějaký finanční úřad, který by pak vyhodnotil, a tam by bylo teprve odvádění. Nevidím důvod, proč kvůli tomu zřizovat zvláštní úřad a opravdu vytvářet zase instituci, která si usedne a bude modelovat politický systém v této zemi. To je první poznámka stran úřadu.
Druhá poznámka stran toho, jestli se domnívám, že něco zásadního vyřešíme. Víte dobře, že jsme přijali jakási omezení pro prezidentské volby, zejména omezení dárců, průhlednosti transparentních účtů, minimálně transparentních darů a výdajů na kampaň. Máte pocit, že prezidentské volby byly o to férovější? Nebo jejich výsledky, ve kterých někteří kandidáti zůstávali s velkými dluhy, které pak někdo za ně zázračně zatáhl, když se připojili svou podporou k vítěznému kandidátovi, nám ukazují, že to k něčemu je? Já se obávám, že zrovna prezidentské volby jsou pro nás velkým příkladem toho, jak limity transparentnosti účtů a další věci fungují minimálně složitě a v okamžiku, kdy už ty volby proběhnou, už není boha, který by je zpochybnil.
Stejně tak poslední věc, kterou bych chtěl, abychom si vyjasnili. Pokud chceme modelovat politické kampaně a politické strany, tak musíme - a to je přesně problém, který se stále řeší ve Spojených státech. Já se domnívám, že pan ministr Dienstbier nemá pravdu, pokud tady cituje, že republikánské primárky ve Spojených státech rozhodne pár miliardářů, protože tam je velmi tvrdé omezení na individuální dary, které smějí přijít na volební kampaň. Problém je ten, že ty peníze pak nechodí přímo těm politickým stranám, ale chodí různým subjektům, které daného kandidáta podporují. A chceme-li tady zférovatět soutěž, a pokoušejme se o to, pak nemá smysl regulovat jenom politické strany, ale také ostatní subjekty vstupující do politické kampaně.
Abych to řekl na příkladu minulých voleb. Pokud kandiduje hnutí ANO, dává nějaké své peníze, je to naprosto v pořádku. Pokud ale současně jeho předseda má zaplacenou kampaň Vodňanského kuřete, do které já nevím, kolik Agrofert peněz, a je mi to jedno, je to právo Agrofertu, ale ve které se jeden z čelných kandidátů objevuje každý večer v televizi, tak je to přece naprosto jasný a drsný zásah do předvolební kampaně, který, pokud nedokážeme zregulovat vedle toho, jak se smějí dělat politické kampaně, tak jak se smějí dělat ty hospodářské kampaně na podporu jednotlivých kandidátů, tak jsme nezregulovali vůbec nic, tak to akorát vyvedeme z průhledného systému politických stran a pojedeme nějakým systémem úplně jiných subjektů, které z těch či oněch důvodů, ať už proto, že ten člověk je vlastník, nebo že ho mají třeba rádi, budou podporovat jednotlivé kandidáty nebo možná i jednotlivé strany, strany a hnutí.
Myslím, že tohle je největší problém, který se řeší opravdu všude na světě. Ve Spojených státech se velmi přesně ví, co jsou to ty tzv. tvrdé peníze a co jsou to ty měkké peníze. Čím víc se regulují ty tvrdé peníze přímo určené na kampaň, tím více mi peněz teče v těch měkkých, v těch podporovatelích. Takže chceme-li vůbec nějak problém vyřešit, musíme současně...
A teď abych nemluvil jenom o hnutí ANO a jeho kampani. Různých jiných subjektů, které vstupovaly do politického boje, někdy, řekněme, podporujíce někoho, ale někdy také někoho pomlouvajíce, včetně těch subjektů, které si nám dneska dovolují psát, jako je Rekonstrukce státu a další vyděračské organizace, které si nám dnes dovolují psát, jak ten zákon máme upravit, a tehdy se snažily ty volby, a já nevím, za čí peníze, ale bylo by zajímavé vědět, za čí peníze a v jakém rozsahu, tehdy se snažily ty volby dramaticky ovlivnit, tak pokud nevyjasníme tyto toky, které směřují do politického systému, pak sebevětší regulace politických stran jenom omezuje ten politický život a skutečně nezlepšuje strukturu demokracie v zemi.
Tak jen bych prosil, abychom, až se budeme nad těmi zákony zamýšlet, přemýšleli i o tom, jaké další a jiné smějí být vstupy do politických kampaní ať už komerčních subjektů, nebo dalších tzv. nezávislých, tzv. apolitických hnutí nebo sdružení, které se stejně snažíte ovlivnit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Mám tu tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Leoš Heger, po něm pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče. Pan poslanec Heger se odhlašuje. Pan poslanec Chalupa s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobrý večer, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, já navážu, ta diskuse určitě bude dál, jistě všichni vnímáme závažnost celé problematiky, nicméně jenom určitý postřeh. Ráno jsme tady řešili svátek a v podstatě jsme se k tomu postavili tak, že určitě nechceme vychovávat občany této země tím, že uděláme nějaký zákon, který v podstatě těm lidem řekne, že nemají chodit v sobotu a v neděli do obchodních center, protože podle některých je to nesprávné. Měli by se věnovat třeba sportu nebo hrát s dětmi hry, nechceme je tímto způsobem vychovávat.
V souvislosti s tímto zákonem - já se domnívám, že občan-volič není hlupák, a pokud sám je schopen posoudit, že to, jak ta strana se politicky financuje, kdo ji financuje, jestli je to darebák, nebo jestli je to normální sponzor, že ten občan je schopen to posoudit a podle toho bude volit. Já osobně jsem zastáncem toho, že bych to zase úplně tak neomezoval, protože volič je svéprávná osoba, která posoudí, jestli ta strana, volební program, její financování, to, jak se projevuje, jestli odpovídá jejímu naturelu a půjde ji volit, nebo ne.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, vaším prostřednictvím ke kolegovi Bendovi. Já souhlasím s většinou věcí, co řekl, že to má být dokonce víc regulace sponzorů a sponzoringu než těch politických stran, ale s ohledem na sílu těch sponzorů je možná skutečně důležité uvažovat o tom úřadu. A nemůže to být NKÚ z jednoduchého důvodu: Pokud Sněmovna volí jeho board a zároveň v kontrolním výboru projednává jeho zprávy, tak tam nemůže dojít k tomu, že NKÚ bude řešit tu kontrolu. To je prostě konflikt úplně klasický a založili bychom si jenom o jeden problém navíc. Ale já nechci odhadovat, kolik proteče nepřiznaných peněz těmi kampaněmi, ale z tohoto hlediska si myslím, že by ten úřad mohl přinést docela slušnou úsporu.
Ještě vaším prostřednictvím ke kolegovi Dienstbierovi. Já jsem rád, že u nás nemáme ten problém, který mají američtí republikáni. Děkuji. ***