(18.50 hodin)
(pokračuje Plíšek)
A teď dovolte konkrétní připomínky, které tedy můžeme sdělit na plénu, či případně ve výborech k zákonu, který se týká sdružování v politických stranách. Máme samozřejmě tu základní připomínku, a to je vytvoření úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Já jsem obecně odpůrcem vzniku zbytečně nových úřadů, protože teď už máme určité nástroje, jak kontrolovat činnost politických stran. Je zde kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, kde jsou zastoupeny všechny poslanecké kluby, a nedá se hovořit o tom, že by kontrola z jeho strany probíhala nějakým způsobem špatně, netransparentně a podobně. Právě naopak. Nebyly na to žádné stížnosti, a proto vytváření úřadu coby nového, řekněme, byrokratického orgánu, který bude kopírovat činnost některých již existujících orgánů, a to také územních finančních úřadů a vnitrostranické audity a auditorské kontroly. Provoz této instituce by měl podle návrhu každý rok stát 15,5 mil. Kč, v prvním roce to má být 20,5 mil. Kč. Tato částka však může být podhodnocena, jelikož pouze na platech má úřad vydat okolo 8,5 mil. Kč ročně. Důvodová zpráva odhaduje počet nově vzniklých pracovních míst na 15, prý 10 zaměstnanců a 5 volených členů, avšak upozorňuje, že nelze vyloučit nutnost nárůstu jejich počtu. Když si vezmete situaci, která je teď, kdy kontrola dejme tomu výročních zpráv politických stran ze strany kontrolního výboru probíhá docela bez problémů, tak je otázka, zda skutečně takový nový úřad potřebujeme. Je iluze si myslet, že bude zachován počet zaměstnanců v tom rozsahu, jak je uvedeno.
Také navíc ten zákon příliš nevyjasňuje, jak to bude s postavením tohoto úřadu ve vztahu ke služebnímu zákonu, takže tam vidím také docela velký problém.
Stejně tak nastavení procedury výběru předsedy toho úřadu posiluje postavení prezidenta z hlediska i návrhu jednotlivých komor. Může samozřejmě docházet k různým licitacím a politickým handlům a diskusím o tom, kdo tam bude navržen. Bude to předmětem politického jednání, takže proto je iluze si myslet, že to bude skutečně nezávislý úřad, nezávislejší, než je dejme tomu kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Nemusí tomu tak být. Nespokojenost s vybranou osobou může vést také předsedu vlády k tomu, že nebude prezidentovo jmenování kontrasignovat.
Zdlouhavý proces nominace dalších volených členů úřadu třemi institucemi, a to NKÚ, Poslaneckou sněmovnou a Senátem a schvalování v Senátě může vést k tomu, že tento úřad bude často nekompletní. Tato možnost není v zákoně nijak ošetřena, to znamená, nebudou-li obsazena všechna místa v úřadě, jak se bude postupovat?
Zprávy o hospodaření stran mají být odevzdány úřadu do 1. dubna a ten již 31. května musí Ministerstvu financí ohlásit, které strany nemají účetnictví v pořádku. V případě nalezení nesrovnalostí má strana navíc právo nesrovnalosti opravit ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dní. Vzhledem k tomu, že v České republice je okolo 200 politických stran a hnutí, není příliš reálné, aby úřad zvládal prověřit všechny zprávy během dvou měsíců. V důsledku špatného nastavení termínu tak některé strany mohou přijít také o svůj nárok na finanční příspěvek ze státního rozpočtu. Vůči rozhodnutí úřadu ohledně některých přestupků, které mohou být pokutovány až částkou 500 tis. Kč, se nelze odvolat.
Jak vyplývá z návrhu novely zákona o státní službě, úřad je zamýšlen jako svébytná instituce, jejíž organizační strukturu určuje jeho předseda. To znamená, jak už jsem zmínil před chvílí, určitá výjimka ze služebního zákona, kterou ovšem ostatní regulátoři nemají. Pravomoci a činnosti ostatních volených členů úřadu se však v praxi neliší od pravomocí a činností běžných zaměstnanců úřadu, i přestože jejich plat je nepoměrně vyšší, takže je tam skutečně velký nesoulad ve vztahu k činnosti ostatních nezávislých institucí či regulátorů.
V tomto zákoně dochází dokonce paradoxně k navýšení příspěvků pro politické strany, protože zákon počítá s finanční podporou takzvaných politických institutů, think tanků, zřizovaných politickými stranami. Výše této podpory bude 45 mil. Kč ročně. Zákon však není schopen zamezit těmto institucím ovlivňovat průběh volební kampaně, jelikož nelze zamezit vlivu jejich aktivit v době před volbami, takže samozřejmě státní rozpočet může paradoxně prostřednictvím těchto politických akademií, řekněme politických institucí, ovlivňovat a preferovat některé strany z hlediska volební kampaně, což je otázka, jestli na to ty prostředky mají být vynakládány.
Dále chybí opatření a zákonná možnost, která by zabránila rozložení příspěvku, který překračuje 3 mil. Kč ročně, mezi více fyzických či právnických osob. To by také mělo být v zákoně ošetřeno. Dalším opatřením limitujícím příspěvky je sčítání daru člověka a jím vlastněné firmy. Toto opatření však nelze vymáhat, pokud majitele firmy nebude možno určit, což je možné u akciových společností. Navíc zákon nepočítá s možností, že během roku dojde ke změně majitele, což by pro nového vlastníka znamenalo i omezení při darování peněz politickým stranám.
Připomínek, které máme, je více. Zákon rozhodně neřeší účinné kontrolní mechanismy a nástroje ve vztahu k činnosti politických stran a hnutí, zavádí zcela zbytečný úřad, u něhož je iluzorní si myslet, že bude nezávislý na politické reprezentaci. Jak jsem zmínil, dokonce zvyšuje v podobě politických akademií příspěvky státu politickým stranám. Já proto v této souvislosti i z hlediska vyjasnění, aby byl dán prostor pro jednání parlamentních politických stran, navrhuji vrácení tohoto tisku k dopracování předkladateli.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi. Eviduji jeho návrh na vrácení předkladateli k přepracování.
Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo. Ne, nejste přihlášen. Omlouvám se, to bude omyl. Dalším řádně přihlášeným je tedy pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych rozdělil tuto novelu, nebo pokus o novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, na dva okruhy. Ten jeden okruh je oficiální, to, co dneska politické strany předkládají ve svých uzávěrkách. To si myslím, že v dostatečné míře kontroluje kontrolní výbor. Myslím si, že k tomu není třeba zřizovat speciální úřad. Ta druhá část, která je neoficiální a o které se mluví, to je problematika řekněme sponzorování kampaní politických stran a to je věc, která by zřejmě měla být předmětem kontroly toho úřadu. Ovšem zde si myslím, že také k tomu není třeba zřizovat speciální úřad, protože si myslím, že to je poměrně luxusní záležitost. To, co stojí skutečně za úvahu, je zakázat možnost sponzorovat politické strany a volební kampaně těm firmám, které mají nejasnou majetkovou účast, a podle mě i firmám s majetkovou účastí státu, případně veřejných prostředků.
Skutečně si myslím, že pokud chceme transparentní systém financování, bylo by dohledatelné, kolik například konkrétní média, konkrétní tiskoviny, uveřejnily reklamních kampaní, kolik za to inkasovaly peněz, a to by mělo být potom porovnatelné s údaji, které jsou například v účetních uzávěrkách politických stran. Myslím si, že to je největší problém.
Pokud se týká financování politických stran, tak si myslím, že současná úroveň je velmi nadstandardní v porovnání s tím, co je v Evropě a v Evropské unii, takže bych rozhodně nešel cestou zvyšování příspěvků jednotlivým politickým stranám a hnutím.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře. ***