(18.00 hodin)
(pokračuje Kudela)
Závěrem. Přijetím navrhované právní úpravy bude zajištěna potřebná rezerva státních pozemků pro splnění úkolu Státního pozemkového úřadu a pro rozvojové programy státu schválené vládou.
Návrh tohoto zákona již byl v otevřené debatě projednán na zemědělském výboru za účasti představitelů Státního pozemkového úřadu a náměstků Ministerstva zemědělství. Tolik moje zpráva.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než otevřu rozpravu, přečtu omluvenky. Dnes od 19 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Milan Urban. Dnes od 19.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Nytrová a pan poslanec Šincl.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku pana poslance Bendla. Prosím, pane poslanče, abyste se ujal slova. Připraví se pan poslanec Pavera.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte i mně říct pár slov k tomuto návrhu zákona, který vlastně řeší dvě věci. Řeší, co dál s restitucemi. A řeší, v materiálu a v důvodové zprávě máte rozepsáno, kolik asi lidí, v jakém objemu finančních prostředků se jich restituce týká. Je pravda, že to číslo se postupně zmenšuje, a v tomto ohledu máme spět k nějakému závěru.
Ale je spíš otázka pro právníky, kteří se pohybují v oblasti ústavního práva, zda je možné, ti, kteří mají své legitimní restituční nároky a stále nejsou z různých důvodů, často třeba nezaviněně z jejich strany, nejsou naplněny, zda obrátí-li se na Ústavní soud, zdali nedojde k nějaké redukci nebo napadení tohoto zákona z pohledu ústavního práva, protože už říkáme, že ačkoliv stát má náhradní pozemky a je tam stále několik desítek lidí, kteří mají restituční nároky v řádech milionů korun, zdali toto nemůže být využito ve prospěch zrušení některých pasáží tohoto návrhu zákona. Tomu já tolik nerozumím, ale myslím si, že by tady měla být jistota, že nedojde ke zpochybnění tohoto návrhu zákona. Rozumím tomu, že pan ministr kultury a jako v tuto chvíli předkladatel, zástupce státu zastupující ministra zemědělství, kterého tu nemáme, na to nebude umět odpovědět, a naprosto to respektuji. Přesto bych prosil aspoň ve třetím čtení ujištění ze strany předkladatele, že z tohoto nejsou obavy.
Druhá část je daleko složitější a z hlediska budoucnosti také důležitější. Na zemědělské výboru jsme tomu věnovali poměrně hodně času, protože co vlastně stát chystá? Státní pozemkový úřad se má stát jakousi pozemkovou bankou, kde si ústřední státní orgány, případně ministerstva zablokují na území České republiky pozemky a řekou: My je v budoucnu budeme potřebovat na to či ono. Otázka - kdo to bude kontrolovat? A v případě, že se bude chtít tento pozemek, který jakýkoliv státní úřad zablokoval, použít na cokoli, bude v režimu správního rozhodování a správního řízení rozhodnuto, zda ano, či ne.
To znamená, že když zjednoduším, bude chtít Česká republika pokračovat na rozšíření nebo výstavbě rychlostní komunikace R35 nebo na rozšíření dálnice D1, bude jednat se zemědělci, případně s vlastníky půdy, kteří jsou podél těchto silnic, nebo by měli pozemky v území, kde tyto silnice povedou, stát jim prostřednictvím pravděpodobně Ředitelství silnic a dálnic nebo Ministerstva dopravy nebo některého jiného ústředního státního orgánu nabídne pozemky, a protože je nemusí mít v takovém objemu na tom místě, kde bude probíhat stavba, budou například tomu vlastníkovi půdy území řekněme Královéhradeckého kraje nabízeny pozemky například na Karlovarsku nebo Plzeňsku a to všechno v režimu správního řízení, to znamená v režimu, kdy se do toho správního řízení může dotčená osoba vždycky přihlásit.
Podotýkám, že má jít o prioritní projekty vlády, to znamená projekty, které by neměly trvat příliš dlouho. V okamžiku, kdy se vrhneme do systému, že budou pozemky odblokovávány v režimu správního řízení, vystavujeme se tím velké naději, že tyto vládní priority, ať už bude do budoucna vládnout kdokoliv, jejich realizace potrvá opravdu velmi dlouho. A to už vůbec nemluvím o tom, že se bude spekulovat, jestli jako náhradní pozemek nepoužít atraktivní pozemek na Karlovarsku, Brněnsku, to je úplně jedno kde, protože tam už některý konkrétní úředník bude chodit a nabízet konkrétnímu vlastníkovi, skrzevá kterého by měla vést třeba komunikace nebo by měly být dělány pozemkové úpravy, že s ním začne vyjednávat a bude říkat: Hele, ještě máme pěkné pozemky tamhle či onde, nechceš je radši tady nebo tamhle?
Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jakkoliv byl v minulosti Státní pozemkový úřad vláčen některými kauzami, že tady si nabíháme na situace, kdy to bude mnohem horší, ještě to bude zaštítěno režimem takzvaného správního řízení a budou se všichni tvářit, že to je spravedlivé, přičemž to, co půjde tímto způsobem jakoby odblokovat státní pozemek, nebude zcela evidentně jasné a nebude to mít pevná pravidla hry.
Jsem hluboce přesvědčený o tom, že jde o systém, který bude velmi nepružný. Jde spíš o to, jak ještě zajistit nějakou personální budoucnost Státního pozemkového úřadu, protože podotýkám, že stát má na správu svých nemovitostí ještě další organizaci, a to je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Spíše bych podporoval to, aby má-li stát ještě nějakou půdu k zemědělskému podnikání, ať ji zemědělcům nabídne, ať nedává zemědělskou půdu k podnikání tomu, kdo podniká v jižních Čechách, jako náhradu v Karlovarském kraji nebo ostravském a podobně, ať ji nabídne tam, kde podniká, a ať v případě, že má stát nějakou prioritu v rámci svého vládního programu a podobně, ať ji řeší v souladu s legislativou, kterou Česká republika má, to znamená, dohodne se s konkrétním vlastníkem a jedná s ním podle legislativy tak, jak ji máme v souladu s územními plány atd., atd.
Myslím si, že tímhle návrhem zákona si Česká republika z hlediska projektů, které chystá, nepomůže, spíše vládní priority dostanou velkou ránu tím, že bude jejich realizace neustále oddalována. Vytváříme tím poměrně zajímavé prostředí pro spekulanty, protože si budou vybírat pozemky, které se hodí v rámci celé České republiky. S tím není dobrá zkušenost z minulosti a tady se tomu dává ještě pouvoir, že takhle je to správně.
Jsem hluboce přesvědčený, že máme jít spíše cestou do vyčištění pozemků, protože nejde jenom o zemědělské pozemky ve vztahu ke Státnímu pozemkovému úřadu. Jde o pozemky pod komunikacemi, pozemky pod chodníky a podobně, které budou najednou takto zablokovány. A v případě, že tam bude chtít proběhnout jakákoliv, řeknu, rekonstrukce, bude potřeba ve správním řízení toto celé odblokovávat. Zkrátka zkomplikujeme tím stavby projektů v jednotlivých městech a obcích.
Poslední poznámka. I sám předkladatel přiznává v důvodové zprávě, že vzhledem k samosprávě a obecní správě - nebo obcím, městům a krajům ubude bezúplatných převodů na jejich projekty, že naopak přibude požadavků státu, aby města a obce na cokoli veřejně prospěšného budou chtít nějaké pozemky či objekty, tak za to budou muset zaplatit. ***