(16.20 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím zpravodaje zemědělského výboru pana poslance Turečka. Připraví se pan poslanec Kučera, který je zpravodajem výboru pro životní prostředí.
Poslanec Karel Tureček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych vás seznámil s usnesením zemědělského výboru z 23. schůze tohoto výboru. Zemědělský výbor 14. října 2015 projednal návrh sněmovního tisku 418 a přijal následující usnesení. Zemědělský výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, schválit ve znění pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh je reakcí na notifikaci Evropskou komisí. Tolik k usnesení zemědělského výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Já tady pana poslance Kučeru nevidím. Vidím. Vybavím ho i příslušným dokumentem. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám přednesl 75. usnesení výboru pro životní prostředí z 26. schůze ze dne 14. října 2015. Výbor pro životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby ho schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, jejichž obsah máte ve sněmovním dokumentu. Současně pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s Legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášku nejprve pana poslance Kalouska a potom dalších. Děkuji.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se pokusím být velice stručný, protože diskuse proběhla dlouze a vášnivě, nicméně je přece jenom některé věci po čase třeba zopakovat.
Jako zákon zvaný šrotovné, který přijala celá řada evropských států, vstoupil do historie jejich právních řádů jako zákon na podporu automobilového průmyslu, tak nepochybně tento zákon, až bude schválen, vstoupí do historie našeho právního řádu jako zákon na podporu skupiny Agrofert. Ten jediný rozdíl v tom je ten, že nikde v zemích, kde bylo přijato šrotovné, vlastník automobilového koncernu nebyl současně ministrem financí a prvním místopředsedou vlády. Jinak se jedná o to samé.
Já si dovolím jenom připomenout, jak mechanismus využívání biopaliv funguje teď a jak bude fungovat, až bude tato norma přijata. Nyní je to tak, že máme povinné přimíchávání, které je dáno evropskou směrnicí, která nám nařizuje přimíchávat zhruba 6 % bionafty do nafty a 4,2 % biolihu do lihu, a tyto přimíchávané složky nejsou nijak daňové zvýhodněné. Vedle toho probíhá prodej vysokoobjemových biopaliv, které jsou zcela oproštěny od daně, to znamená, že je tam významná veřejná podpora, protože jsou daňově zvýhodněné. Distributor má povinnost prodat během kalendářního roku na objem fosilních paliv určitý objem biopaliv, který odpovídá povinnému přimíchávání, a má podle současného práva právo to, co prodá jako čistou, daňově zvýhodněnou složku, odečíst si od toho povinného přimíchávání. Velcí distributoři něco odečtou, něco přimíchají, něco prodají volného. V extrémním případě si lze představit, a skutečně k tomu dochází u celé řady distributorů, že prodají tolik čistých biopaliv, že už vůbec nemusí přimíchávat, protože povinnost splnili prodejem daňově zvýhodněného čistého biopaliva. Prostě se to může stoprocentně od sebe odečíst.
Teď dochází k novele, která mírně snižuje veřejnou podporu a ta dosud nezdaněná vysokoobjemová čistá biopaliva zdaněná budou, ale budou zdaněná natolik vlídně, že na trhu budou stále cenově velmi konkurenceschopná a budou stále levnější než fosilní biopaliva, ale o 70 % se snižuje ono dobrodiní možnosti si odečíst. To znamená bez ohledu na to, kolik jsem jako distributor prodal čistých biopaliv, tak jsem povinen míchat v minimálním objemu těch 70 %, to znamená ne už 6 % bionafty, ale 4 % bionafty, ne už 4,2 % biolihu, ale 2,8 % biolihu, ale míchat musím, kdybych čistých biopaliv prodal desetkrát víc, než je moje povinnost. Jinými slovy o 70 % tahle novela snižuje možnost stoprocentního odečtu, z čehož logicky vyplývá, že v extrémním případě až o 70 % vzroste poptávka biopaliv na trhu, neboť ta čistá biopaliva vzhledem k tomu, že budou cenově konkurenceschopná díky té veřejné podpoře, budou levnější než fosilní, se budou se prodávat dál. Zeptejte se třeba předsedy Svazu podnikatelů v dopravě a průmyslu pana Hanáka, který provozuje velkou logistickou firmu. On říká: "Ano, já na to jezdím, protože to je šest korun na litr. Kdo mi to dá?" Já se mu nedivím. Kdyby to nebylo šest korun na litr, tak na to samozřejmě nejezdí.
Jinými slovy tenhle kšeft pojede dál, protože to bude výhodné a cenově konkurenceschopné ne proto, že výrobce něco dodává konkurenceschopné, ale že to je podpořeno veřejnou podporou. A vedle toho bude stejně, ať už se toho čistého prodá jakékoliv množství, existovat nově povinnost přimíchat aspoň 70 %, to znamená objektivně odbyt vzroste ve prospěch výrobce. Na tom samozřejmě nevydělá nikdo jiný než výrobce. Zrovna tak jako na veřejné podpoře nevydělá nikdo jiný než výrobce. Já jsem slyšel řadu vládních činitelů, kteří se dívali do kamery, skoro to vypadalo, jako že to myslí vážně: Výrobce z toho nic nemá, protože daňová úleva jde k distributorovi. To účtuje distributor. To je samozřejmě pravda. A distributorovi je úplně jedno, jestli prodává daňově zvýhodněné biopalivo, nebo drahé fosilní palivo, ale není jedno výrobci, jestli jeho biopalivo bude díky veřejné podpoře konkurenceschopné, nebo nebude.
To je úplně stejné jako se šrotovným, které občas uvádím jako příklad. Příspěvek na nákup nového auta nikdy nebyl formulován jako příspěvek chudým automobilistům, aby si mohli koupit auto, protože oni čerpali tu výhodu, ale vždy to bylo zcela správně prezentováno jako podpora automobilovému průmyslu. Protože díky příspěvku šla auta na odbyt. Kdyby tady nebyla veřejná podpora, kdyby tady nebyla daňová úleva pro čisté biopalivo, tak to prostě výrobce neprodá, protože nebude konkurenceschopný. Protože mu na to všichni přidáme ze svých kapes miliardy, tak to výrobce prodá, protože díky naší veřejné podpoře výrobce bude dodávat cenově konkurenceschopný výrobek. Je to jednoduché, čisté jako facka, myslím, že tomu všichni rozumějí, jenom prostě někdo nechce pravdu slyšet. ***