(17.50 hodin)
(pokračuje Fiala)
Dámy a pánové, já na tomto žádná pozitiva nevidím. Já v tom vidím spíše nebezpečné shromažďování dat v rukou státu, v lepším případě, anebo v horším případě v rukou těch, kteří takováto data chtějí zneužít.
Třetí argument ze šesti, třetí soubor našich výhrad je to, že systém je drahý, zatíží zejména drobné a střední podnikatele a živnostníky, ale zatíží samozřejmě i rozpočet státu a bude mít dopad s velkou pravděpodobností i na samotné zákazníky. Podle dostupných, byť stále se měnících dat z Ministerstva financí pořízení elektronické evidence tržeb bude stát na vstupu asi 370 mil. Kč v první fázi a provoz toho systému bude stát ročně, ať to počítáme s úředníky, nebo bez nich, tak někde mezi 170 mil., popř. 200 mil, a další související náklady bude mít ve výši 130 mil. Kč. Předpokládá se také nárůst počtu zaměstnanců asi o 400 osob, s čímž jsou samozřejmě spojeny náklady na mzdy těchto pracovníků, které se budou pohybovat kolem 150 mil. Kč. za rok. Když to všechno sečteme dohromady a pracujeme s těmi čísly, která nám dalo v různých fázích k dispozici Ministerstvo financí, tak zjistíme, že nejprve zaplatíme všichni 370 mil. Kč a pak budeme každý rok platit na udržování toho systému až 450 mil. Kč.
To mi nepřipadá jako efektivní čerpání prostředků státu. Ale stát je jedna věc, dobře, když se tady vláda rozhodne, že tyto peníze do toho dá, je to sice špatné, ale je to její rozhodnutí. Ale s tímto systémem budou mít náklady také živnostníci a podnikatelé. A o těch číslech jsme se tady taky bavili opakovaně a nebyla moc zpochybněna. Pokladny budou stát nějaké peníze, 5 až 10 tisíc Kč, celkové náklady samozřejmě budou ještě vyšší, protože musíte započítat náklady na pronájem softwaru, internetové připojení, barvy do tiskáren, další a další věci. Ty náklady se velmi střízlivě odhadují pro podnikatele zhruba na 5 tisíc Kč za rok jenom na tyto věci. Když si představíte, že celkový počet terminálů, a to se taky můžeme dočíst z těch informací Ministerstva financí, má být 4,5 milionu kusů, tak si dovedete představit, jak velká zátěž v celku to pro to podnikatelské prostředí bude. A jestli mně tady někdo říká, já to tady slyším z vládních lavic opakovaně, že těch pár tisíc, tak to nejsou žádné peníze pro živnostníka a podnikatele, já vám, dámy a pánové, říkám, že nevíte, o čem mluvíte, protože samozřejmě pro živnostníky poskytující služby v obcích, v malých městech je každá tisícikoruna často důležitá pro to, aby přežili. Ale hlavně, chtít po nich, aby platili za něco takového, aby vydávali úplně zbytečně tyto finanční prostředky, je neodpovědné a špatné.
Za čtvrté, čtvrtý soubor argumentů. Systém pravděpodobně zaviní skončení podnikání určitého počtu malých podnikatelů a živnostníků. A ne těch nepoctivých, jak se tady všichni radují, protože to je jenom vaše buďto zbožné přání, nebo úmyslné matení veřejnosti, anebo fikce. To, co tady říkám, to není žádné strašení veřejnosti, to není žádný populismus. To tvrzení vychází ze zkušeností té jediné země, kde podobný systém funguje, a to je to Chorvatsko, s kterým jste nejprve neustále operovali, a teď už se tady zase snažíte nacházet jiné země, ale žádnou takovou, kde by něco podobného bylo, jste zatím nenašli, takže musíme pracovat s tím vámi původně doporučovaným a obdivovaným chorvatským modelem.
Když se podívám na Chorvatsko, tak v Chorvatsku bylo před zavedením elektronické evidence tržeb 72 tisíc firem a 190 tisíc živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnosti 6 tisíc firem a 33 tisíc živnostníků. Čísla z Chorvatska. Když si to překlopím, a to by byl samozřejmě ten nejčernější scénář, do ČR, tak v ČR máme 159 tisíc firem a máme tady 642 tisíc živnostníků, tak v případě chorvatského scénáře, kdyby se naplnil, tak by to znamenalo, že u nás skončí 13 tisíc firem a 110 tisíc živnostníků. Jednoduchá úvaha, jednoduchá práce s čísly, aplikujme si chorvatskou zkušenost na českou realitu a dojdeme k tomuto černému scénáři. Já doufám, že se nenaplní, ale je poctivé si říct, že v Chorvatsku se to stalo a že to nebezpečí tady hrozí. A já bych chtěl připomenout všem, i těm, kteří jsou z hnutí pana ministra financí, že naše ekonomika a naše prosperita, a to se podívejte na čísla, nestojí na velkých firmách, nestojí především na velkých firmách, ale hlavně stojí na těch živnostnících, drobných a středních podnikatelích, o ně má stát pečovat, jim má vytvářet podmínky pro jejich podnikání, a ne je tímto způsobem ohrožovat a komplikovat jim život.
Za páté, pátý argument proti, pátý soubor argumentů. Návrh počítá s naprosto nereálnými výnosy a předpokládá zvýšení výběru daní, který nenastane a který neodpovídá nákladům celého systému, o kterých jsem tady mluvil v jednom z předcházejících bodů. Ministerstvo financí v důvodové zprávě předpokládalo, že při 600 tisících lidech, kteří budou zapojeni do systému registračních pokladen, se dá očekávat zlepšený výběr daní ve výši 10 až 12 mld. Kč. Jenže ve chvíli, kdy čísla o počtu těch osob, které budou do systému elektronické evidence tržeb zapojeny, snížilo na polovinu, tedy kdy Ministerstvo financí řeklo bude se to týkat 300 tisíc osob, tak Ministerstvo financí pořád počítá s tím, že se výběr daní zlepší o 10 až 12 mld. Kč. To mně připadá opravdu zvláštní. A nejenom mně samozřejmě, ale já si to nedovedu vysvětlit jinak, než že Ministerstvo financí žádné analýzy a kvalifikované odhady v této věci nemá a prostě tam napsalo nějaké číslo, které by mělo ideologicky politicky dobře vypadat. Jinak prostě není možné, to nemusíme kroutit hlavou, prostě není matematicky možné, aby když v tom systému bude 600 tisíc lidí, tak se zvýšil výběr daní o 10 mld. Kč, a když v tom systému bude 300 tisíc lidí, tak se taky zvýší výběr daní o 10 mld. Kč. Myslím si, že je jasné, že to je úplný nesmysl, že to matematicky nesedí a jenom to usvědčuje Ministerstvo financí z toho, že je to spíše politické nebo ideologické číslo, které není založeno na žádných analýzách a nemá žádný reálný obsah.
Za šesté, to je poslední bod, slíbil jsem šest kritických bodů, za šesté - systém nenarovnává podnikatelské prostředí, ale naopak tím, jak je nastaven, jak je to nachystáno v zákoně, to nahrává korupčnímu jednání. Systém je náchylný ke korupci. A tady by všichni ti bojovníci proti korupčním praktikám měli zpozornět. Je to samozřejmě velká obchodní příležitost, budou se tady rozdělovat stovky milionů korun a můžeme jenom předem spekulovat, jestli už ty obrovské finanční prostředky nemají předem určené příjemce. Ale i kdybychom takovou spekulaci nedělali nebo nikoho z toho nepodezřívali, tak se podíváme do toho, jak je ten zákon napsán, podívejme se také dobře do důvodové zprávy a zjistíme, že ten systém připouští celou řadu výjimek. A přitom není jasné, není to teď jasné, koho se ty výjimky budou týkat, na koho se budou vztahovat a v jakém rozsahu.
Vypadá to, že ten systém jednou, to tady tak jako slyšíme, bude aplikován na všechny, ale přechodně z něj budou někteří do něj zapojováni, někteří osvobozováni, někde budou osvobozovány různé typy činnosti. A to je jasné, je přece jasné, že systém, který je takto nastaven, takto v zákoně popsán, je závislý na rozhodování, na rozhodování někoho o tom, pro koho bude platit, kdy pro něj bude platit atd. A to je přece nastavení, které vytváří velký prostor pro korupci a které určitě nepřispívá k předvídatelnosti podnikatelského prostředí, kterým se vláda neustále zaklíná, a ke které se také ve svém programovém prohlášení zavázal. ***