(15.40 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Tehdy poslanci vládní koalice, a ten vládní návrh, který se vlastně začlenil do toho poslaneckého návrhu - nám říkali, že těch výjimek má být co nejméně i z hlediska notifikace této normy, tohoto služebního zákona, Evropskou komisí, ke které podle mých informací již došlo. Dnes je navrhována stručná, ale myslím si velmi zásadní novela, která stojí za to, aby byla řádně probrána v ústavněprávním výboru, a je proto v pořádku, že tři poslanecké kluby uplatnily veto na zrychlené projednání.
Nyní se tedy budu věnovat již konkrétním připomínkám. Už o tom hovořili předřečníci, ale skutečně doplnění § 67 o ustanovení, věty, že státní zaměstnanec vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany může být vyslán k výkonu zahraniční služby i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání jeden rok. Toto je velmi sporné ustanovení. Já chápu vysílání bez souhlasu v ozbrojených složkách, u příslušníků ozbrojených sborů, kde panují určité jiné předpisy, jiné principy, ale u zaměstnanců ve státní službě toto pokládám za velmi sporné ustanovení. A já předpokládám, protože nenavrhuji zamítnutí nebo vrácení k přepracování, že toto ustanovení tohoto zákona bude podrobeno debatě v ústavněprávním výboru a že společně s kolegy přijdeme s pozměňovacím návrhem, protože nelze podle mého názoru zaměstnance ve státní službě takto striktně nutit k výkonu služby v rámci služebního zákona.
To není všechno, i vládní legislativa - v připomínkovém řízení zůstaly některé nevypořádané věci, ke kterým bychom se měli dostat potom při projednávání v ústavněprávním výboru. Mám tím na mysli navrhovaný bod 2 návrhu novely služebního zákona, na základě něhož by byla vypuštěna povinnost konat výběrová řízení na služební místa na služebním působišti na území České republiky uvolněná v souvislosti s vysláním osoby k výkonu zahraniční služby. Tato služební místa by tak mohla být obsazena bez výběrového řízení osobou, která dosud nevykonává službu ve služebním poměru. Nekonáním výběrového řízení na obsazení volného služebního místa v takto širokém rozsahu by mohl být porušen jeden ze základních požadavků Evropské unie. Já si velmi vzpomínám, jak vládní koalice, když prosazovala služební zákon, tak říkala: je to jasný požadavek Evropské unie, musíme do 1. ledna mít tento zákon účinný. A teď tady její vládní legislativa říká, že tam může být porušen základní požadavek Evropské unie na transparentní státní službu a s tím související transparentní výběrová řízení a systém obsazování volných služebních míst. Protože když už jsme se takto rozhodli zahraniční státní službu začlenit do služebního zákona, když už proběhla notifikace v Evropské komisi, tak teď se přichází s poměrně zásadními změnami. A částečně problematickým se pak také jeví bod 5 návrhu novely zákona, podle něhož by mohli na služebním místě vykonávat státní službu po dobu nejvýše dvou let státní zaměstnanci, kteří nemají uznanou nebo složenou zvláštní část úřednické zkoušky z oboru služby, který je stanoven pro jejich služební místo. Zase by mohlo dojít k porušení dalšího principu státní služby požadovaného Evropskou unií, a to konkrétně požadavku na profesionální státní správu.
Takže jde na první pohled o nevinnou, stručnou novelu služebního zákona, která ale obsahuje hned tři sporná ustanovení. Na dvě už upozorňuje vládní legislativa, a to jedno, vysílání na dobu jednoho roku bez souhlasu státního zaměstnance proti jeho vůli, je samozřejmě velmi rozporné. Proto je v pořádku, že tento návrh bude projednáván v ústavněprávním výboru. Myslím si, že je nutné jej zásadním způsobem přepracovat. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Šarapatku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych a konto mého předřečníka. Chtěl říct, že jeho připomínky se týkaly spíše formulací, a domnívám se, že není příliš obeznámen s fungováním zahraniční služby. Tak jak on to říkal, to skutečně nejde. Ale já se spolu s ním domnívám, že ta novela nevyřeší problém na ministerstvu. Já se domnívám, že zahraniční služba by měla být řešena zvláštním zákonem.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendu. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, páni ministři, dámy a pánové, já bych chtěl také krátce okomentovat zejména důvod, pro který jsme vznesli veto na tento návrh zákona, ale navážu na to, co říkal můj předřečník ve faktické poznámce.
Myslím, že všechny návrhy, které jsou nám zde dneska ministerstvem zahraničí, respektive vládou jako celkem, ale fakticky zpracované ministerstvem zahraničí, překládány, ukazují na to, že na zahraniční službu se striktní zákon o státní službě v podstatě nehodí. Otázka samozřejmě zní, jestli se zákon o státní službě hodí vůbec na spravování státu. Víte, že o tom mám velkou pochybnost. Mnohokrát jsem ji tady vyslovoval. Přesto si tato vládní koalice prostřednictvím svých poslanců za nadšené podpory Evropské unie vynutila, že zákon o státní službě mít musíme a máme, a myslím, že teď jenom všichni smutně koukají, kromě toho, že se podařilo na úřadech řadu lidí vyměnit a dosadit vlastní, co to dělá a bude dělat do budoucna. Setkáváme se s tím na každém kroku. Státní služba v zahraničí je jenom jednou z oblastí, kde se ukazuje, jak neuvěřitelné problémy to dělá.
Já bych měl jednu připomínku k tomu návrhu, toho, co tam chybí. Já jsem předpokládal, že když ministerstvo ohlásilo s velikou slávou, že předloží návrh novely zákona o státní službě k řešení problémů zamini, že první problém, který budou řešit, je problém s velvyslankyněmi, respektive velvyslanci, kterým je přes 70, který vyvolává velké mediální, řekněme, ozvěny. Dobře víme, že stáhnout Filipiovou ze Sýrie by byla prostě zoufalá hloupost, ale přesto to je jediná věc, o které se veřejně mluví a která v návrhu vůbec řešena není. Ona možná má nějaké jiné řešení, já teď nechci pana ministra nutit k tomu, aby nám ho tady říkal, jestli nám ho říkat chce, nebo nechce. Ale přesto jsem byl překvapen, že jediná věc, která mi připadala, že opravdu spěchá a musí být učiněna, jinak se na konci roku dostaneme do lehce absurdní situace, tak ta v návrhu obsažena není.
Naopak jsou v něm obsaženy - já bych řekl, že je to takový typický úřednický materiál. Úředníci zamini zjistili, že některé věci se pro ně nehodí, protože se jim tak jako blbě rotuje a blbě se vrací z těch zahraničních misí do těch neobsazených míst a zase volně vyjíždí na mise. Tak zkoušejí vymyslet, jak by se jim mohlo rotovat lépe a mohli mít po celou dobu zajištěno, že v té státní službě budou. Myslím si, že chtějí-li rotovat a chtějí-li,tak jak popisoval pan ministr, být spíše na řešení krizových situací, možná vůbec neměli být pod státní službou a pod představou toho, že mají na celý život vystaráno a už nikdy nebudou muset žádného ministra a někoho podobného poslechnout, to si možná měli rozmyslet předem. Ale teď se tak snaží uchovat si výhody ze zákona o státní službě a současně uchovat si výhody a privilegia, na které byly dlouhodobě zvyklí na Ministerstvu zahraničních věcí, a to bez ohledu na to, jaký tam seděl ministr nebo jaké bylo obsazení vlády. To je prostě notorieta Ministerstva zahraničních věcí. ***