Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

63.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb.,
o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 614/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a já vás poprosím, pane ministře, abyste se ujal slova, a vás kolegyně a kolegové, požádám o ztišení, abychom rozuměli, co bude pan ministr přednášet. Prosím, pane ministře. (V sále je hlučno.)

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl projednávaný vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o zdravotních službách. Navrhovaná novela upravuje zákon o zdravotních službách především v rozsahu vymezení Národního zdravotnického informačního systému, dále už jenom NZIS. K této právní úpravě bylo přistoupeno zejména proto, že vyvstala potřeba stávající právní úpravu NZIS upřesnit co do účelu a obsahu tak, aby bylo jednoznačné zřejmé využití opodstatněné sbírání údajů a zajištění jejich ochrany před možným zneužitím.

Jen na okraj poznamenávám, že téměř za šedesát let existence tohoto informačního systému nedošlo k úniku dat a jejich zneužití. Nicméně v oblasti zabezpečení dat a kybernetické bezpečnosti -

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vás přerušuji, ale opět vás kolegyně a kolegové požádám, abyste snížili hladinu hluku v sále. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, tak jděte do předsálí. Děkuji vám. Prosím, pokračujte.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Nicméně v oblasti zabezpečení dat a kybernetické bezpečnosti nyní dochází k intenzivnímu vývoji a na něj musí reagovat i nastavení NZIS. Vedle zmíněného zpřesnění dochází ke změně vymezení správce NZIS. Stávající právní úprava totiž umožňuje správu jednotlivých součástí NZIS vícero subjektům. Možnost ad hoc činit změny v osobě správce NZIS nepřispívá k jednotnému koncepčnímu vedení ani nepřispívá ke kontinuitě sběru a zpracování dat. Rovněž představuje riziko v nejednoznačném vymezení odpovědnosti za správu a ochranu osobních dat subjektů, o nichž jsou v NZIS vedeny záznamy. Navrhuje se tedy, aby NZIS měl ze zákona určeného jednoho správce, a to Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Navrženou právní úpravou se upřesňují některé stávající zdravotnické registry zřízené podle zákona o zdravotních službách, které jsou součástí NZIS, a jako součást NZIS se doplňují nové národní zdravotnické registry, a to Národní diabetologický registr, Národní registr intenzivní péče. Vedle již zmíněných registrů se dále zřizuje Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků. Jejich zřízením chceme vyplnit bílé místo v oblasti dostupnosti dat pro hodnocení kvality péče a také vybudovat nezbytnou datovou základnu pro optimalizaci systému úhrad ke zdravotní péči.

Nyní bych se rád pro bližší vysvětlení stručně vyjádřil k nově zřizovaným registrům.

Zavedením Národního registru hrazených zdravotních služeb se především sleduje založení datové základny pro optimalizaci a kultivaci systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. K tomuto účelu budou využity údaje zdravotních pojišťoven, které mají tyto instituce s ohledem na svou činnost již nyní k dispozici. Umožníme-li naši informovanost o dostupnosti péče, její kvalitě a výsledcích a také o jejich nákladech, významným efektem tohoto registru bude také omezení administrativní náročnosti sběru rezortních dat a snížení této zátěže pro klinickou praxi. Analýza, již existujících dat zdravotních pojišťoven totiž umožní zrušit celou řadu nadbytečných statistických zjišťování. (V sále je trvalý hluk.)

Cílem Národního registru zdravotnických pracovníků je nově vymezit registr, který byl zrušen nálezem Ústavního soudu č. 437/2012. Nově navrhovaný Národní registr zdravotnických pracovníků je koncipován tak, aby bylo nálezu Ústavního soudu plně vyhověno, a tedy budou jednoznačně chráněny údaje vedené o zdravotnických pracovnících. Registr je navržen jako referenční neveřejný agendový systém. Informace vedené v registru budou především podkladem pro plánování, rozhodování a predikci počtu pracovníků ve vztahu k počtu obyvatel a nemocnosti, dále pro optimalizaci dostupných kapacit poskytujících zdravotní péči v regionech a pro zajištění optimálního vzdělávání zdravotnických pracovníků. V neposlední řadě bude tento registr sloužit jako referenční systém pro distribuci přístupových práv zdravotnických pracovníků v systému eHealth.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vládní návrh, nyní předložený do prvního čtení, považuji z hlediska zajištění činnosti Národního zdravotnického informačního systému za velmi důležitý a věřím, že tento návrh podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Antonín. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Pavel Antonín: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, novela zákona o zdravotních službách je zaměřena na zajištění bazální funkčnosti a modernizaci Národního zdravotnického informačního systému, který bez této úpravy významně zaostává za požadavky moderního zdravotnictví. Požadavek mít kvalitní, reprezentativní a úplná data je v moderním zdravotnictví zcela legitimní a bez této základny nelze zajistit optimalizaci péče, její dostupnost a hodnocení kvality. Rovněž je ovšem nutné zdůraznit, že data je nutné získávat maximální možnou utilizací již existujících zdrojů. Nelze všechna potřebná data získávat na úkor kapacity zdravotnického personálu, lékařů. Právě na tyto aspekty modernizace se předkládaná novela zaměřuje především.

Mezi hlavní novelizační body a úpravy patří zejména pět následujících položek.

1. Zákon jednoznačně definuje správce NZIS, kterým je ÚZIS České republiky. Předchozí úprava umožňovala převést tuto pravomoc a odpovědnost na několik subjektů včetně nově zřízených právnických osob.

2. Zákon nově určuje, že jedním z principiálních využití dat NZIS je hodnocení kvality péče. Hodnocení kvality péče, resp. generování objektivních indikátorů kvality péče, je jistě jedním ze základních smyslů existence NZIS a sběru resortních dat. Využití dat NZIS pro hodnocení kvality péče odpovídá mimo jiné platným mezinárodním normám a závazkům, ke kterým se Česká republika přihlásila.

3. Zákon nově definuje Národní registr zdravotnických pracovníků, a to v podobě, která odpovídá nálezu Ústavního soudu. Tento registr je nově definován jako plně neveřejný referenční systém, bez kterého si nelze představit jakýkoliv smysluplný start elektronizace agend v českém zdravotnictví. Bez tohoto systému nejsme rovněž schopni věrohodně kvantifikovat počty zdravotnických profesionálů, hodnotit dostupnou personální kapacitu pro zabezpečení péče a plánovat personální zdroje. Referenční systém umožní elektronickou identifikaci kapacit dle odborností, specializací a zvláštních odborných způsobilostí. Návrh staví registr tak, aby nebyl kompetiční k existujícím databázím, například profesních komor. Naopak bude pro tyto subjekty sloužit jako zdroj referenčních informací.

4. Zákon nově definuje povinnost zdravotních pojišťoven poskytovat plně reprezentativní data o hrazené péči pro analýzy v rámci NZIS, to znamená, je nově ustaven Národní registr hrazených zdravotních služeb. Na tento systém je nutné pohlížet jako na databázi, která umožní kontrolu zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, což je jistě legitimní právo státu jako dominantního plátce péče. Vedlejším efektem vzniku tohoto registru bude významné omezení řady redundantních sběrů dat, které formou resortních výkazů získávají data již obsažená právě v datových úložištích zdravotních pojišťoven. Registr bude provozován v partnerství s pojišťovnami a tyto budou rovněž profitovat z validace dat a z produkovaných analýz.

5. Národní registr hrazených zdravotních služeb ukládá povinnost poskytovat data o hrazených zdravotních službách již od 1. 1. 2010. Konkrétní znění je: "Zdravotní pojišťovny předají do Národního registru hrazených zdravotních služeb do 180 dnů ode dne zřízení tohoto registru údaje podle § 77a odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se vztahují ke zdravotním službám poskytnutým po 1. lednu 2010." Toto ustanovení je nezbytné proto, aby daný registr nabyl funkčnosti v reálném čase a mohl tak být využit k urgentním úkolům českého zdravotnictví, mimo jiné k optimalizaci systému úhrad lůžkové péče. Pokud bychom tato data začali analyzovat například až od roku 2016, pak by registr získal využitelná data za dobu asi pěti let, což je nepřípustné prodlení, uvážíme-li, že potřebná data jsou ve zdravotních pojišťovnách od roku 2010 k dispozici a plně využitelná.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Oznamuji, že dnes bude hlasovat s náhradní kartou číslo 20 pan poslanec Václav Klučka.

Otevírám obecnou rozpravu. Eviduji do ní dvě přihlášky. První je pan poslanec Leoš Heger, ale ten se z dnešního jednání omlouvá. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Jiří Skalický. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jiří Skalický: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, k novele zákona o zdravotních službách tři krátké poznámky.

Jednak jsme přesvědčeni, že postavení a kompetence ÚZIS, tak jak jsou definovány, jdou správným směrem. Jenom věříme, že ÚZIS bude v budoucnu dávat podstatně relevantnější informace než zatím v letech minulých, ať už nedávných, nebo v době delší minulé nám prostě dával.

Další poznámka se týká registru hrazených zdravotnických služeb. Tady věříme, že tento registr hrazených zdravotnických služeb bude vlastně jeden kompaktní pro celé české zdravotnictví a že se vlastně spektrum hrazených zdravotních služeb bude rozšiřovat tak, aby to bylo ku prospěchu pacientů i kvality zdravotnictví.

Poslední poznámka, asi ta nejzásadnější, se týká registru zdravotnických pracovníků. Ten, jak jsme sledovali, nebo tak jak jsme načetli, zahrnuje všechny zdravotnické pracovníky včetně pomocného a nižšího zdravotního personálu. Tady si tedy nejsme jisti, zda má smysl, aby v tomto registru byli kompletně všichni pracovníci, kteří pracují ve zdravotnictví. V těchto nižších kategoriích dle našeho názoru je poměrně velký obrat, velká fluktuace a my se domníváme, že bude zbytečná administrativa, která minimálně časově zatíží příslušné pracovníky

Nicméně o této problematice jsme připraveni diskutovat na půdě zdravotního výboru, a proto doporučujeme, aby byla tato novela postoupena do zdravotního výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvenku, která ke mně dorazila. Od 9.30 do 10.45 se z důvodů pracovních, účast na přijetí zahraniční delegace, omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Milan Brázdil: Já děkuji za slovo. Jak kolega Skalický tady vystoupil a řekl, že si nemyslí, že by se registr měl týkat i těch nejnižších zdravotních pracovníků, fluktuace atd., chci také říci, že Česká lékařská komora v současné době tvoří, upgraduje, prostě precizuje i seznam lékařů a ten registr je naprosto funkční. Tak bych se také jaksi přimlouval, zda je vůbec potřeba suplovat, zdvojovat registr lékařů. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, hezké dobré jitro.

Nejprve bych chtěl konstatovat, že tento zákon přináší změnu, která je velmi zásadní pro zdravotnictví, posouvá celou tu problematiku někam směrem dopředu a zavádí určitý řád do věcí, které z hlediska sledování péče byly nedostatečně ošetřeny. Mám však poměrně zásadní připomínku k tomuto programu. Nově formovaný ÚZIS a celá struktura, tak jak tam dnes pracuje, spolu s napojením na informace, které má pojišťovna, dává absolutní možnost, abychom měli všechny údaje o zdravotnictví pohromadě. Ty údaje jsou pro nás nesmírně důležité. Celý problém, který stále řešíme, to znamená cena zdravotnictví, je stále řešen jenom z varianty, jestli dokážeme víc ušetřit, nebo jestli dokážeme ze státního rozpočtu získat větší peníze za státní pojištěnce. A on ten problém má jinou, naprosto zásadní rovinu a ta zásadní rovina se nazývá kvalita poskytované péče. Jestliže kvalita poskytované péče bude skutečně dobrá v celém tom svém velikém průměru, bude využívat pro diagnostiku a léčbu jenom to, co je potřebné, tak jistě cena péče i kvantita péče se změní. Abychom mohli hovořit o kvalitě péče, musíme pro to mít nějaké statistické údaje. Prostor k tomu nám tento nový zákon dokonale otevírá. Jsem ale přesvědčen o tom, že informace o kvalitě péče, tak jak je poskytována, je informace, která je statkem veřejným, to znamená, že bychom na základě těchto materiálů měli dospět k tomu, že bychom byli schopni definovat, jaké jsou léčebné výsledky jednotlivých pracovišť. Je to věc, která je ve světě běžná.

Když ve Spojených státech půjdete na operaci, pracoviště, na které jdete, má samozřejmě svůj seznam výsledků, který je prezentován, kolik pacientů jim operaci přežilo, v kolika procentech byla úspěšná, kolikrát byli rehospitalizováni znovu pro nějaké komplikace, jaká byla délka ošetřovací doby. Všechny tyto údaje jsou známé. A americký pacient, který je pojištěn jiným způsobem, nebo to platí jiným způsobem, si může skutečně vybrat. Může si vybrat, a tento výběr má samozřejmě limitace kryté kapacitou zařízení. V tržním prostředí to může znamenat, že cena výkonů je na těch pracovištích rozdílná, může to znamenat v méně tržních prostředích, že ta pojistka je rozdílná. Protože asi to nevíte, ale největší bonus, který mají kanadští železničáři, což je zvláštní povolání, protože vlastně ve vlaku jedou den a noc napříč tou zemí na druhou stranu a pak se zase za dva dny vracejí zpátky, tak největší bonus, který oni mají, je to, že jsou pojištěni tak, že v případě nemoci si mohou vybrat jakékoliv zdravotnické zařízení ve Spojených státech a pojišťovna jim to uhradí. Pro tato povolání to má velký význam. Jsou to všechno povolání, která v sobě implicitně obsahují riziko kardiálních záležitostí a u kardiálních operací výsledky jednotlivých pracovišť jsou velmi rozdílné. A toto pojištění je jedna z věcí, která k povolání řidiče vlaku, velmi nevýhodnému a jinak neatraktivnímu, přitahuje celou řadu zájemců.

Jsem přesvědčen o tom, že takovýto prostor musíme otevřít i v našem zdravotnictví, a tento zákon k tomu dává podklady. Protože údaje například v (nesroz.) onkologie máme naprosto dokonalé. My už po řadu let víme, jaké výsledky mají jednotlivá onkologická pracoviště, víme, jaký mají počet přežití, ke kterým diagnózám, stejné věci známe okolo diabetu, ale tento zákon by nám mohl umožnit to, že bychom byli schopni léčebnou péči hodnotit v celém rozsahu. Mělo by to dvě zásadní výhody. Jedna zásadní výhoda by byla v tom, že by stát skutečně věděl, o která pracoviště se má ze svého pohledu starat, protože pro něj jsou nejefektivnější a de facto ve svém důsledku i nejlevější. A druhá věc. Je to prostor, který byl prostorem pro pacienty, aby se konečně skutečně stali aktivními účastníky zdravotního děje a měli zájem o to, aby se dostali na pracoviště, které je kvalitní.

Všechny tyto údaje podléhají samozřejmě nějaké anonymizaci. To všecko je ve světě ošetřeno a zpracováno. Jsem přesvědčen, že bychom v tomto zákoně prostor, možnou výhybku pro takovéto informování veřejnosti měli vytvořit. Je to věc, o které budu uvažovat, nebo budeme uvažovat v podobě nějakého doplňujícího nebo pozměňujícího návrhu, který by prostor pro takovouto informovanost pacientů otevíral. Z mého pohledu je to samozřejmě prostor, který by otevíral prostor pro možné připojištění pacientů, tak aby si mohli otevřít výběr péče třeba tak, jak ho mají otevřený kanadští železničáři. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já podporuji to, aby Úřad pro zdravotnické informace a statistiku měl možnost získávat údaje, na základě kterých může dále připravovat registry a zpracovávat údaje, které jsou důležité pro ekonomiku ve zdravotnictví, případně pro nějaké zprávy o zdravotním stavu obyvatelstva apod. Ale je tady třeba důsledně dbát na to, aby ty údaje byly pod kontrolou a ochranou. Předchozí návrhy Národního zdravotnického informačního systému, které v minulosti byly předkládány, narážely na problém z pohledu ochrany dat, protože jsou tam velmi citlivá data, a pokud vím, byly problémy s Úřadem na ochranu osobních údajů. A pro mě osobně je klíčové, jakým způsobem bude zajištěna ochrana citlivých dat, která se v těchto registrech budou shromažďovat. Proto si myslím, že je třeba dbát na to, aby nedošlo ke zneužití těchto dat.

Významným posunem je, že se navrhuje, že nyní nad tímto registrem bude mít dohled státní instituce, respektive státem zřizovaná organizace. Což je, myslím si, velmi důležité. Ale důležitá je také výsledná podoba ochrany a zabezpečení dat proti zneužití, proti tomu, aby se citlivé údaje o nás nedostaly do nepovolaných rukou, protože dovedete si představit, že takové údaje budou velmi zajímavé pro farmaceutické firmy, obecně pro firmy, které se zabývají, řekněme, byznysem ve zdravotnictví.

Tolik moje poznámka k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do rozpravy, která je otevřena. Jestliže tomu tak není, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda si chce pan ministr nebo pan zpravodaj vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já skutečně jenom velmi stručně. Možná jenom dvě nebo tři poznámky k tomu, co tady zaznělo.

První. Kterých zdravotnických pracovníků se bude tento registr týkat a jestli je skutečně nutné, aby tam byli všichni od nejnižších úrovní. Jenom bych upřesnil - bude se týkat všech zdravotnických pracovníků, kteří budou moci samostatně ošetřovat pacienta. V praxi to znamená od zdravotních sester výše.

Ten důvod je podle mě jasný - aby skutečně zaměstnavatel poté, co mu ten zdravotnický pracovník sdělí svůj přístupový kód do systému, si mohl překontrolovat, řekněme při přijímání, jeho způsobilost k tomu, že skutečně s pacientem může samostatně bez dozoru pracovat.

Co se týká těch dalších věcí, které tady zazněly, já si myslím že je velmi dobře, že se ÚZIS dostane konečně k obrovskému množství dat, která dnes mají zdravotní pojišťovny a která pro rozhodování o péči, o směrování českého zdravotnictví nejsou k dispozici. Myslím si, že je velmi dobře, že to bude právě ÚZIS, protože samozřejmě tato data je třeba podrobit relevantním statistickým analýzám a teprve poté, když se jim kompetentní lidé budou věnovat, z nich něco vyhodnocovat, protože někdy ty závěry unáhlené se samozřejmě vyvodit dají, ale ne vždy odpovídají realitě.

Co se týče ochrany dat, tak jak jsem tady řekl, skutečně ten registr zdravotnických pracovníků plně respektuje rozhodnutí Ústavního soudu. Za další byl velmi pečlivě a velmi dlouhou dobu řešen společně s Úřadem na ochranu osobních údajů tak, aby tento úřad neměl vůči tomuto registru zásadní námitky, což se podařilo. A věřím, že všechny tyto záležitosti si pak můžeme podrobně prodebatovat v rámci zdravotního výboru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj si také vezme závěrečné slovo. Prosím.

Poslanec Pavel Antonín: Já snad opravdu jen jednu nebo dvě věty. Podle mě to, co řekl pan docent Svoboda, je naprosto klíčové v tomto zákonu. Ty ostatní body jsou ne podružné, jsou důležité, ale to, že se dostane NZIS a nasaje data od pojišťoven a bude je schopen statisticky vyhodnotit a udělat z toho závěry, co naše zdravotnictví přináší, je naprosto zásadní myšlenka v našem zdravotnictví. Doufám, že tak to všichni v tomto zákonu pochopí.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu a já se táži, zda někdo navrhuje jiný výbor jako výbor garanční. Nevidím, v tom případě dám hlasovat. Přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 144, přítomno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 147, proti žádný. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se tedy, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Nevidím žádné návrhy. V tom případě vám děkuji a končím projednávání tohoto tisku.

Přistoupíme k dalšímu bodu dnešního programu. Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.