Čtvrtek 22. října 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
205.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Jsou to odpovědi na písemné interpelace, se kterými nevyslovili poslanci souhlas. Začínáme přerušenou interpelaci podle sněmovního tisku 517 a to je interpelace Zdeňka Ondráčka ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Pan poslanec Ondráček je tady, pan ministra vnitra je také tady. Můžeme pokračovat v přerušené interpelaci. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Jsem zde počtvrté. Třikrát jsme přerušili. Jsem rád, že dnes se můžeme dostat k této interpelaci, kdy jsem interpeloval pana ministra vnitra ve věci ohledání místa činu při násilné smrti muže v Jihlavě. Šlo o konkrétní případ, kdy policie v březnu tohoto roku přijela na místo, provedla určité ohledání, přivolala lékaře, lékař provedl ohledání těla, následně přivolali koronera, provedli ohledání těla a tělo odvezli na Ústav soudního lékařství, kde měla být provedena zdravotní pitva. Při zdravotní pitvě lékař konstatoval, že osoba nezemřela na infarkt nebo na normální chorobu, ale že má prostřelenou hlavu, takže pitvu přerušili, oznámili to Policii České republiky, policie přehodnotila požadavek a nařídila pitvu soudní. Bylo konstatováno, že osoba zemřela násilnou smrtí střelnou ranou do hlavy.
Já jsem se pana ministra dotazoval, zda se domnívá, že postup policie na místě byl profesionální a zda byl v souladu s trestním řádem a se všemi interními akty řízení Policie České republiky, které upravují ohledání místa činu a prohlídku těla, a to s ohledem na to, že při ohledání nebo při prohlídce na místě samém nebylo odhaleno střelné poranění hlavy. Dotazoval jsem se, protože předtím, než jsem pracoval na korupci, tak jsem osm let byl na kraji, kde jsem i vyšetřoval násilnou trestnou činnost a vyšetřoval jsem i několik vražd. Tento postup mi přišel, řekněme, velice nestandardní a hodně neprofesionální.
Pan ministr mi odpověděl, že z údajů poskytnutých službou kriminální policie a vyšetřování vyplývá, že policisté na místě postupovali zcela standardním způsobem, kdy po ohlášení uvedené události a nálezu zemřelého byl na místo přivolán lékař rychlé záchranné služby. Tento lékař v rámci prohlídky těla - podotýkám prohlídky těla, asi neprohlížel také hlavu - ve smyslu § 84 zákona o zdravotnických službách konstatoval, že není schopen sdělit, zda se jedná o přirozené, nebo násilné úmrtí. Nevím, jak prováděl tento lékař prohlídku těla. Vím, že jste někteří z vás tady lékaři. Shodou okolností koukám tamhle na kolegu Štětinu, který byl ředitelem Záchranné služby v Královéhradeckém kraji, takže asi ví, jak takové výjezdy vypadají.
Následně tedy byl přivolán lékař koroner, který dnes vyjíždí k těmto událostem. Koroner, nebo koronerka, pokud bychom chtěli být genderově vyvážení, konstatovala, že smrt byla způsobena chorobou - zajímalo by mě, jak takový lékař koroner prováděl prohlídku těla, když nezjistil, že někdo má střelné poranění hlavy -, která souvisí se zjištěnou předchozí anamnézou zemřelého. Policisté se s tím samozřejmě ztotožnili, nebo řekněme spokojili, a tělo nechali odvézt právě na zmiňovanou pitvu lékařskou, která by asi měla konstatovat, že ta smrt byla v příčinné souvislosti s tou předchozí anamnézou, to znamená s nějakou nemocí, kterou ten pacient, nebo ta oběť tohoto trestného činu, měl.
Následovalo to, že za dva dny prováděli lékaři z Ústavu soudního lékařství v Brně pitvu a zjistili, že ten člověk má prostřelenou hlavu, takže to oznámili policii. Policie přehodnotila tento postup, nařídila soudní pitvu, soudní pitva prokázala, že příčinou smrti bylo střelné poranění hlavy, které si nemohl způsobit sám, protože předpokládám, že při ohledání nenašli žádnou střelnou zbraň, která by to mohla být. Následně začali pátrat s odstupem několika dní. Vzhledem ke schopnosti policejních orgánů v poměrně krátké době zadrželi podezřelého, který se k tomu trestnému činu následně doznal a byl obviněn z trestného činu vraždy.
Já se nemohu jako bývalý policista, který takovouto trestnou činnost vyšetřoval, ztotožnit s tím, že policie, resp. útvar služby kriminální policie, řekne, že vše bylo v pořádku a že postupovali standardním způsobem. Jestli takto pracuje česká policie teď, v této době, a je to pro ni standardní způsob, tak jsem z toho trochu zděšen a ptám se, kolik takovýchto vražd máme a kolik obdobných podezřelých úmrtí je díky nekvalitní práci policie takto zahnáno do nějakého koutu.
Já jsem kdysi tady pořádal kolokvium Aktuální problémy při vyšetřování podezřelých úmrtí, kde jsme se shodli s odborníky z Ústavu soudního lékařství, s koronery, ale i se státními zástupci a dalšími, že nám to trochu upadá a že se můžeme dostat do problému, který jsme zde měli před řekněme pár lety, a možná vzpomenete kauzu Stodolovi. A já bych byl nerad, abychom zase tady měli mrtvé a odkládali tuto věc.
Já se domnívám, že tento postup policie byl velice neprofesionální. Měla se tím zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů. A chtěl bych vám říct, pro vás, kteří jste řekněme méně znalí trestního práva, že u nás v trestním právu, v trestním zákoníku máme § 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Budu vám citovat první odstavec: Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého úkolu, bude potrestána. Vymezení okamžiku, kdy k takovému zmaření, respektive podstatnému ztížení splnění důležitého úkolu dochází, představuje jeden z nejdůležitějších problémů spojených s tímto trestným činem. V odborné literatuře se za zmaření důležitého úkolu považuje znemožnění jeho splnění v době, kdy měl být splněn. Podstatné ztížení splnění znamená vytvoření takových podmínek, za kterých je ke splnění potřeba vynaložit více energie, času nebo prostředků, než by bylo potřeba za obvyklých podmínek.
Pro nastínění, co platná judikatura považuje za zmaření důležitého úkolu ve smyslu § 330 odst. 1 trestního zákoníku, zmiňuji, že se tím rozumí také porušení povinností oprávněné úřední osoby projednat správní delikt a rozhodnout o něm v zákonné prekluzivní lhůtě. Proto v případě, že úřední osoba způsobí svou nečinností zánik správní odpovědnosti konkrétní osoby, lze vůči ní vyvodit trestní odpovědnost.
Jiný příklad tohoto trestného činu, kterého se dopustil zaměstnanec katastrálního úřadu, který si spolehlivě nezjistil skutkový stav věci, a přesto rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, ačkoliv z předchozího průběhu řízení o povolení tohoto vkladu, například z vyjádření některého z účastníků, bylo patrné, že takové rozhodnutí neodpovídá skutečnostem. Jiný příklad, kdy úřední osoba z nedbalosti vydala stavební povolení v rozporu s územním plánem obce. V tomto konkrétním případě je třeba konstatovat, že stavební zákon představuje jistě důležitý prvek veřejné správy, ale na druhou stranu určitě nejde o prvek mimořádného významu, který však pro mě, a doufám, nejen pro mě, je trestní řízení. Jestliže tedy i "obyčejné" povolení stavby v rozporu s územním plánem představuje zmaření důležitého úkolu, je tím otevírán velmi široký prostor pro trestněprávní postih zmaření či ztížení dalších úkolů veřejné správy na řadě jiných úseků. Zcela nepochybně proto musí být důležitým úkolem řada úkolů policisty či strážníka městské policie, ať již jde o úkony policistů v rámci trestního řízení, či jiné úkoly, jimiž tyto úřední osoby bezprostředně chrání právo občanů.
A ono takové rozhodnutí již existuje. Například policista v rámci výkonu své činnosti spočívající v kontrole osob umístěných v policejní cele rozhodl o propuštění zadrženého na svobodu, ačkoliv věděl, že v té době již byl u příslušného soudu podán návrh na vzetí do vazby. Učinil tedy takové rozhodnutí, k němuž nebyl oprávněn podle trestního řádu, protože k takovému úkonu je oprávněn toliko soudce. Znemožnil tento policista uvedeným postupem zároveň soudci rozhodnout o návrhu na vazbu a zmařil tím splnění důležitého úkolu v rámci trestního řízení.
Vrátím se zpět. Kdo podstatně ztíží splnění - znamená vytvoření takových podmínek, za kterých je potřeba vynaložit více energie, času nebo prostředků, než bylo potřeba za obvyklých podmínek. A to je přesně tento případ. Kdyby hned na místě zjistili, že osoba má prostřelenou hlavu, mohli pátrat takzvaně po horké stopě, pachatel mohl být odhalen řekněme v rozsahu několika málo hodin. Takto se po takovém pachateli začalo pátrat až po 48, ne-li více hodinách. Mezitím mohly být zmařeny, nebo smazány záznamy kamerových systémů, které nakonec vedly k usvědčení pachatele, ale co víc, taková osoba klidně mohla pokračovat ve své trestné činnosti a dopustit se obdobného jednání vůči další osobě.
Vážené kolegyně, kolegové, nejde mi o kriminalizaci žádného policisty. Jde mi o výkon služby Policie České republiky, o kvalitu práce, kterou někdo odvádí. V případě, že tu práci neodvádí, tak má být také potom náležitě za to odměněn, respektive potrestán. V tomto případě se tak nestalo a já se nemůžu ztotožnit s tím, že odpověď pana ministra zní, že vše bylo provedeno v souladu s právními předpisy, jaké jsou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Zdeněk Ondráček. Pan ministr vnitra odpoví na jeho výhrady k původní písemné odpovědi na interpelaci. Požádám kolegu Volného, aby umožnil vystoupení pana ministra. (Jmenovaný poslanec hovoří u řečnického pultu s členem vlády.) Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si myslím, že ta debata je potřebná, byť s kolegou Ondráčkem nemusím souhlasit, tak jsem rád, že máme možnost se o těchto tématech na půdě Poslanecké sněmovny bavit.
Víte, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nevím, co bychom po těch policistech ještě měli chtít. Já jsem se s tím případem velmi detailně seznámil a chci se omluvit panu kolegu Ondráčkovi prostřednictvím pana předsedajícího, že moje odpověď, nebo možnost odpovědět trvala takto dlouho. Ti policisté přijeli na místo, kde našli usmrcenou osobu a nic nenasvědčovalo tomu, že tam došlo k nějakému trestnému činu, protože tam byly klíče od všech zámků v dané provozovně, byly tam finanční prostředky a nejevilo se to jako kriminální trestný čin. Byl přivolán lékař rychlé záchranné pomoci, který ohledal osobu a u té si policisté nebyli jisti příčinou smrti, tak ještě přivolali koronerku. Tedy lékaře, který je pověřený a který je odpovědný za to, aby přezkoumal to tělo. Dokonce policista, když docházelo k přezkoumání celého těla oběti, nebo v té době jsme si ještě mysleli, že ten člověk zemřel přirozenou smrtí, tak dokonce policista držel hlavu té oběti, kterou ta koronerka prozkoumávala, a vzhledem k tomu, že tam byla u té osoby nemoc, která nasvědčuje i tomu, že po úmrtí dochází k určitému výronu tělesných tekutin i krve, tak ta krev, která byla shledána na hlavě, byla definována právě v souvislosti s tou nemocí, kterou ta osoba trpěla. Policisté samozřejmě už v té době se začali bavit s okolím, se sousedy, jestli tam neviděli nějakou podezřelou osobu, a začali standardní postup, tak jako vždy. Ani koronerka při blízkém ohledání té osoby nezjistila, že tam je vstřel v té hlavě, a tady byla použita pistole ráže 6 35, což je velmi malá ráže, to znamená, prostě průstřel té hlavy se nenašel. Bohužel.
Ze zákona o tom, kdo určuje příčinu smrti - ten zákon hovoří jasně, je to lékař. A ti policisté po přivolání lékaře záchranné služby přivolali ještě koronera. Následně tedy byla nařízena zdravotní pitva, ta klasická zdravotní, ne soudní, ale zdravotní. Při omytí těla a při bližším zkoumání přímo na pitevně bylo zjištěno, že ten člověk byl usmrcen právě výstřelem. Takový to byl postup a ti policisté byli kázeňsky potrestáni. Ale oni nebyli kázeňsky potrestáni proto, že by špatně určili příčinu smrti, opět říkám, to je jednoznačně v gesci lékaře.
Oni byli potrestáni snížením pěti procent z platu po dobu jednoho měsíce, a to z důvodu, že při dalším, ještě bližším ohledání toho těla se tam našly nějaké další důkazy. Byly to nějaké písemnosti a finanční prostředky v kapse té dotyčné osoby. A za to byli postiženi. Ale velmi složitě můžeme postihovat policistu za to, že špatně určí příčinu smrti, když to nejsou schopni určit dva lékaři. Já nevím, jak tady máme ty policisty soudit. Policie vyhodnotila ten jejich zásah na místě, zjistila tam vady, ale ty vady nesouvisely s určením příčiny smrti. To je opravdu a jednoznačně v gesci lékaře.
V tomto smyslu jsem váženému panu kolegovi odpověděl, na té odpovědi trvám. S tím případem jsem se seznámil velmi detailně, ještě ráno jsem ho konzultoval s příslušným policistou, než jsem šel na jednání Poslanecké sněmovny. Takže pane kolego, to je naše pozice a samozřejmě k té debatě se můžeme kdykoliv vrátit.
Jinak objasněnost vražd v České republice je poměrně vysoká. Zhruba 91 %. Pro vaši informaci, za letošní rok, tedy podle známé statistiky, kterou zatím máme, bylo na území České republiky spácháno 120 vražd, a pokud se nemýlím, tak 112 bylo objasněno. Takže si nemyslím, že tady policie odvádí špatnou práci. Pokud máte pocit, že to měla řešit Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak asi ještě pořád je šance, pokud už tam není ta věc promlčena, se na ni obrátit, aby ještě případně tu věc prošetřila. Já si nemyslím, že to je potřeba, nemám ten pocit. Ale pokud ten pocit máte, tak samozřejmě je vaší možností a právem tak učinit.
Děkuji za tu otázku a děkuji za tu debatu. Díky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra Milanu Chovancovi. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené dámy a pánové, já jsem tady byl svým způsobem vyzván, abych nějakým způsobem zareagoval. Možná že víte, že dělám lékaře více než padesát let, a já jsem se s podobnými případy setkal také. Musím říct, a to zcela jednoznačně, že v tomto případě se zastávám Policie České republiky, protože mé zkušenosti - a dovolil bych si tu ve stručnosti sdělit svůj první případ, kdy jsem prováděl jako služební lékař Ministerstva vnitra v roce 1966 v červenci jakousi sebevraždu u příslušníka Ministerstva vnitra, protože tam byla povinnost, aby služební lékař byl na místě činu. Takže jsem přijel na jednu z bud do Krkonoš, a protože jsem byl naprosto nezkušený, tak jsem řekl vážení, ale tady mně to nepřipadá jako sebevražda. V tu chvíli ten příslušník - a říkám, je to skoro tedy padesát let - v tu chvíli všichni skončili - a říkal: sem musí přijet výjezdovka z Hradce Králové. A pro mě to bylo veliké ponaučení, protože těch případů úmrtí jsem prostě v terénu zaregistroval možná více než sto, takže nějaké zkušenosti mám. Čili myslím si, že u tohoto případu se Policie České republiky ničeho nedopustila, a jsem rád, že pan ministr to zdůvodnil takovýmto způsobem, že je třeba o tomto hovořit. Ono se totiž jedná o systém zdravotnictví.
Já stále říkám a tvrdím, že zdravotnictví u nás je dobré, kvalitní, že téměř nemá žádné nedostatky, ale jsou. Bohužel. Jako lékař záchranné služby, kterou jsem zakládal, tak vždycky ke všem případům vyjížděl lékařský tým, nebo respektive vozidlo rychlé lékařské pomoci. A bylo na zodpovědnosti toho lékaře, jak tento případ posoudil. A skutečně lékař, který přijede na místo onemocnění, úmrtí, je zodpovědný za to, jestli nařídí pitvu, tu pitvu zdravotní, anebo soudní, tu soudní pitvu samozřejmě nenařizuje, tu pouze doporučí orgánům činným v trestním řízení. Ale musí zjistit, jestli není spáchán trestný čin. Není to vina tedy policistů výjezdové skupiny Policie České republiky, ale je to zásadní pochybení lékařů. Náš systém zdravotnictví je bohužel takový, že dneska lékaře ve výjezdových skupinách většinou nemáme, čili lékař tam teprve vyjíždí na základě doporučení nebo rozhodnutí středně zdravotnických pracovníků. To je v pořádku. Ale my bohužel máme dále systémy - systém koronerů - a já jsem nikdy nevolal žádného lékaře jiného, takzvaného koronera, ale vždycky na místo, kde se stala tato příhoda, byl lékař a tento lékař to prostě musel vyřešit včetně napsání úmrtního listu. To znamená, znovu chci zdůraznit, že nevidím pochybení u Policie České republiky, ale vidím tedy pochybení u zdravotnické záchranné služby a je potřeba tuto věc spíše řešit - a teď hovořím jako soudní znalec v tomto oboru - je potřeba tento jednotlivý případ řešit na úrovni zdravotnictví a nikoliv u GIBS nebo stížností na orgány činné v trestním řízení. To je můj názor, který samozřejmě vyplývá ze zkušeností. A na závěr: Skutečně jsem přesvědčen o tom, že Policie České republiky se ničeho nedopustila.
Já vám děkuji, že jste mě vyslechli. (Ojedinělý slabý potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Štětinovi. Nikdo jiný zatím není přihlášen do rozpravy. Pan poslanec Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak ještě jednou, pane předsedající, děkuji. Já děkuji panu kolegovi Štětinovi. Já s těmi závěry, které jsou z Ministerstva vnitra, prostě souhlasit nemohu. Za ohledání těla zodpovídá vyšetřovatel a v případě pochybností si má zavolat klidně tu výjezdovou službu. A jestli jste, pane kolego, zmínil - prostřednictvím pana předsedajícího - že jste byl nezkušený a hrozil příjezd výjezdové skupiny, no a co. Tak přijede výjezdová skupina krajského ředitelství. Každé podezřelé úmrtí - a učí se to v kriminalistice, učí se to na Policejní akademii, na každé nástupní policejní škole, každé úmrtí se má od samého začátku vyšetřovat jako vražda. A až pokud prokážeme všechny okolnosti, že se nejedná o vraždu, můžeme tu věc odložit jako sebevraždu nebo jako náhlé úmrtí. Ale prostě tady v tomto případě policie měla zjistit to prostřelení hlavy a to ohledání toho těla bylo špatně provedeno. Bohužel možná měl smůlu, že použili malý kalibr. Budeme muset říct lidem, aby se vyzbrojovali pětačtyřicítkami nebo osmatřicítkami, aby to bohužel bylo více destrukční na tom těle. Ale i kdyby ho zastřelili jateční pistolí, tak povinností policie je provést ohledání za účasti lékaře. A já tam spatřuji i to pochybení lékaře.
A výstup našeho kolegy byl, že chceme, aby koroneři měli víc vzdělání. Chtěli jsme to společně, s Ministerstvem spravedlnosti jsme to doporučili Ministerstvu zdravotnictví. Ale odpověď Ministerstva zdravotnictví byla taková, že není potřeba nikoho školit, že všechno funguje. Ale já se nedomnívám, že všechno funguje, a budu trvat na tom, abychom tuto odpověď vzali jako nedostačující, a já se nemohu ztotožnit s tím, že - máme vysokou objasněnost - ale že všechno proběhlo v tomto případě úplně podle práva a respektive podle všech policejních postupů, které jsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, nyní pan poslanec Václav Klučka v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji pěkně. Pane místopředsedo, já jsem se přihlásil proto, že pan kolega Ondráček zmínil Generální inspekci bezpečnostních sborů. Zmínil ji proto, že položil otázku, že to měla šetřit. Já bych strašně rád, abychom si uvědomili, co že v tom zákoně o Generální inspekci bezpečnostní sborů z hlediska zadání, které bylo schváleno, je. Takže mi dovolte, abych vás v úvodu s tím trošku seznámil.
Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je - je to prosím § 2 písmeno a) - příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník inspekce - opakuji, příslušník inspekce, který je dále považován v názvosloví jenom za příslušníka.
V písmenu b) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Policii České republiky nebo v inspekci - opakuji, nebo v inspekci. Písmeno c) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Celní správě České republiky anebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.
V odst. 2 téhož paragrafu: Úkolem inspekce je vyšetřovat trestný čin příslušníka Policie České republiky, celníka, příslušníka Vězeňské služby České republiky nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Policii České republiky a b) zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky nebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.
V odst. 3: Úkolem inspekce dále je u osob uvedených v odst. 1 a 2 provádět zkoušku spolehlivosti.
Ve čtvrtém odstavci: Úkolem inspekce je sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků Celní správy České republiky. Inspekce navrhuje opatření pro předcházení této protiprávní činnosti.
Pak je zde ještě odst. 5: Úkolem inspekce je vydávat metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů.
Promiňte, že jsem byl tak obsáhlý v tom výčtu, protože o Generální inspekci bezpečnostních sborů právě v současné době se velmi intenzivně hovoří, velmi intenzivně srovnává a je to pojem nesmírné intenzity v mediálních prostředcích, které pochopitelně vycházejí ať už z ověřených, či neověřených informací.
Teď se vrátíme k tomu samotnému případu. Já nevím, proč Generální inspekce bezpečnostních sborů v době, kdy Policie České republiky překvalifikovává tento případ, nebyla oslovena s možností posouzení, zda nejde o trestný čin. Ale z toho, co jsem slyšel, je patrné, že následně poté, po tomto případu a po té překvalifikaci, se stalo to, že někdo byl potrestán pěti procenty nebo kolika z platu, což nasvědčuje tomu, že to bylo řešeno jako přestupek. Proč to bylo řešeno jako přestupek, nebo řekněme porušení pracovních povinností, porušení vnitřních řádů, tu odpověď neznáme. Proč tomu tak je?
Takže to, co říkal kolega Zdeněk Ovčáček, Ondráček - omlouvám se Zdeňku, prostřednictvím pana předsedajícího - to, co kolega říká, je prostě vážná věc. Nikdo nepřizval tu inspekci k posouzení toho, jestli šlo, nebo nešlo v daném okamžiku o trestný čin, který on tady citoval z trestního řádu.
Já chci z tohoto místa prohlásit, že tam není promlčená doba. Není promlčená doba, a jestliže jsem to já jako člen kontrolního orgánu tady slyšel, tak na nejbližším zasedání kontrolní komise zvednu tento podnět vůči Generální inspekci bezpečnostních sborů se žádostí o prověření. Když už nic jiného, když už nic jiného, tak se může podařit to, co jsem vám tady říkal v odstavci 5, že úkolem inspekce je vydávat metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů s cílem odstranění těchto rizik. Takto se to kupříkladu stalo u případu, který byl šetřen v Uherském Brodě, ke kterému následně bylo vydáno osm či devět metodických doporučení pro Policii České republiky. I toto je úkol inspekce - preventivně předcházet rizikům, která se vznikem trestné činnosti u bezpečnostních sborů přicházejí.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat, dovolte mi, abych v Poslanecké sněmovně přivítal vzácnou návštěvu, nyní na galerii pro novináře - jeho excelence prezident Státu Izrael pan Reuven Rivlin. (Poslanci zdraví pana prezidenta povstáním a dlouhým potleskem.)
Dalším do rozpravy bude pan poslanec Ondráček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Já bych z tohoto místa chtěl poděkovat kolegovi Klučkovi za to, že tento případ vezme na komisi, které předsedá, protože i pan ministr vnitra řekl, že policisté byli potrestáni za to, že špatně provedli ohledání. Jak provedli to ohledání těla, když ani nenašli v kapse nějaké materiály, které našli až dodatečně, nebo je našli až na stole, to svědčí o tom, jak provedli ohledání toho těla. A bohužel, já stále opakuji, to tělo neohledali tak, jak je učili na nástupní policejní škole, a pokud mají nějakou vysokou školu policejního směru, tak ani tam je to učit nemohli. To, že tam má své pochybení také lékař, o tom samozřejmě nemůže být žádná řeč. Ano, i ten lékař je za to odpovědný, ale já tady mluvím o Policii České republiky. Ať si prošetří případné pochybení lékařů ministr zdravotnictví, popř. pojďme diskutovat o tom, jak mají fungovat koroneři. My jsme to na našem kolokviu nastínili, přes Ministerstvo spravedlnosti jsme tento problém zvedli. Bohužel Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svého náměstka je smetlo ze stolu, že u nás je všechno v pořádku. Není to v pořádku. Jestliže prostě lidi jsou stříleni do hlavy a my to nezjistíme, resp. kde není nařízena zdravotní pitva, kdyby nebyla nařízena ani ta zdravotní pitva, protože ani ta není potřeba, aby se dělala u každého těla, a dneska víme, kolik zdravotních pitev se provádí, tak by to skončilo tak, že o té vraždě nikdo nic neví. A je to žalostný stav, ke kterému jsme dospěli, a já se s tím nemůžu smířit, že to takhle je. Mě v policejní škole a při mojí práci učili něco jiného.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, prosím. (Prezident Rivlin odchází ze sálu za potlesku poslanců.)
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové - teď jsem se skoro lekl, že ten potlesk je pro mě, ale asi nebyl.
Já bych ještě chtěl doplnit některé údaje z této debaty, která tady teď zaznívala. Ten zásah policie a ohledání řešil odbor vnitřní kontroly kraje Vysočina a byl metodicky dozorován nadřízeným orgánem v rámci policie. Bylo shledáno pochybení, o kterém jsem hovořil, a policistům bylo uloženo snížení platu o 5 % po dobu jednoho měsíce. Za ohledání místa činu opravdu zodpovídá policie, ale za určení příčiny smrti zodpovídá lékař. Ten policista nemůže přece... Nemůžeme po policistovi chtít, aby znal veškeré příčiny a možnosti nemocí a smrti, které připadají v úvahu. To, že tady nedošlo k tomu nálezu - byl to malý kalibr a kulka z té hlavy nevyšla, to znamená zůstala v hlavě té oběti a nález byl velmi složitý. Našel ho opravdu až třetí lékař v řadě při provádění zdravotní pitvy, kdy na to měl klid, dostatek světla, omyl tělo a zjistil opravdu ten malý vstřel, který tam byl. Aby tady nedošlo k dojmu, že to policie podcenila, tak na místě byli čtyři policisté. Vedoucí výjezdové skupiny, technik, vyšetřovatel a kriminalista. Tito čtyři policisté byli na místě činu.
A znovu ještě mi dovolte mé poslední vystoupení k této věci dnes zakončit jedním číslem, které zopakuji. Devadesát jedna procent vražd v České republice je objasněno. Já bych byl nerad, abychom tady paušalizovali a kritizovali práci policie. Není to pravda a ti policisté přicházejí na místa, kde my často nechceme být. Do rvaček, do přestřelek a tam, kde jsou mrtví lidé. Když jsem byl v Uherském Brodě a viděl jsem ta mrtvá těla z velké dálky, musím říct, tak to není příjemný pocit. Práci policistům nezávidím a možná i tady si zaslouží jim za to poděkovat. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ještě jednou pan kolega Štětina v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Ještě jednou děkuji, vážený pane místopředsedo. Já nerad hovořím o věcech, kterým nerozumím. Ale myslím si, že toto je věc, kterou jsem dělal celý svůj profesní život. Já jsem rád, že tady zazněla taková slova, která na jednu stranu kritizují někoho, na druhou stranu je zde i řešení. Skutečně kdybych měl napsat soudněznalecký posudek, tak bych v žádném případě nevinil v tomto případě Policii České republiky, ale zdravotnickou službu. A naprosto správně kolega Ondráček řekl, že je potřeba se zabývat tím, jakou úroveň koroneři mají. To je věc skutečně zdravotnictví a toto by měl být závěr. Ale že bych vinil jakéhokoli policistu, který byl na místě tohoto případu, který nakonec byl vražda, tak rozhodně bych tak neučinil, protože jestliže podepíšu list o prohlídce mrtvého, tak tam musím zaškrtnout jeden chlíveček. Jestli je tato smrt násilná, nebo není. Když to nezaškrtnu a napíšu, že to je náhlá smrt - jednalo se asi tedy o kardiaka - tak nemusí vůbec policie se toho člověka ani dotknout, nemusí konat žádné šetření. Tady by jistě bylo zajímavé, jaká byla tísňová výzva, kdo přijel první na místo tohoto případu, ale já se domnívám, a jsem o tom tedy přesvědčen, že Policie České republiky se v tomto případě skutečně nedopustila zásadního pochybení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě poslanec Zdeněk Ondráček v rozpravě.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Musím reagovat samozřejmě na pana ministra. Já nekritizuji práci policie jako takové, já si jejich práce vážím. Znám mnoho kolegů, kteří na násilné trestné činnosti dělají, a jsem s nimi dodneška v kontaktu. Já tu práci oceňuji. Mrtvol jsem viděl mnoho a mnoho mrtvol jsem také ohledával. A vím, jaké máme statistiky. Tady to je o jednom konkrétním případě, kdy prostě říkám, že to bylo provedeno špatně. A jestli jste řekl, že na místě byli čtyři, ano, byl tam klasický okresní výjezd. Ale když se podíváte do interního aktu řízení, za ohledání odpovídá ten jeden člověk, který je vedoucí výjezdové skupiny, a ten má provést ohledání těla. A můžeme se o tom bavit jak chceme, protože víme, kolik těl se dneska pitvá. Kdyby to byla stará babička a našli jsme ji doma, tak prostě ji nikdo ani pitvat nebude, ani zdravotně ji nebude nikdo pitvat, a prostě nám to unikne pod rukama a unikne nám jedna z vražd. Bohužel, takový je stav.
A ti koroneři, vrátíme se znovu k tomu, já samozřejmě se nemůžu ztotožnit s vyjádřením pana náměstka ministra zdravotnictví, že to u nás všechno funguje. Jsem rád, že to potvrzuje i pan kolega Štětina, a pracujme na tom. Každá trestná činnost násilná, která nám unikne ať nedbalostí policie, nebo lékařů, kteří provádějí ohledání těla, je prostě špatně. Myslím, že jsme se měli poučit z případů z kauzy Stodolových. Myslím, že podobných případů jsme měli i v minulosti už několik. Jde o to, abychom naši práci nebo práci naší policie zkvalitňovali, ale nezavírali oči.
A jestliže je trestné to, že nějaký úředník na katastrálním úřadě něco vloží do katastru nemovitostí, no ano, samozřejmě, je to z nedbalosti trestné. Ale jestliže nebudeme jakýmkoli způsobem - neříkám, že chci jeho hlavu na špalek, že ho má někdo trestně stíhat, ale prostě musíme říct: Tady to bylo špatně. A já jsem vám citoval § 330 trestního zákoníku u trestného činu z nedbalosti, řekl jsem vám i případy, které jsou mimo Policii České republiky, co se podle tohoto paragrafu posuzuje, a jestli tady to vnímáme, že to je všecko OK, tak znovu říkám, já se s tím neztotožňuji.
Práci policie oceňuji, včetně sobot, nedělí. Víte, že jsem vám dával interpelaci teď písemnou, jak fungují naši policisté na hraničních přechodech. Že nemají žádné sociální zázemí, že tam chodí do lesa, když si potřebují odskočit. Že tam stojí 12 hodin v dešti, že nemají ani přístřešek, to jsme spolu řešili a tu interpelaci tam máte. Já práci policie oceňuji. Ale jsem taky ochoten a schopen říct, že prostě když někde se něco nepovede, tak to taky zkritizovat. A v tomto případě to činím. Tento konkrétní jeden případ byl z mého pohledu osoby, která takovou trestnou činnost vyšetřovala, prostě pro mě byl zpackaný. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nikdo v rozpravě. Specifikujte svůj návrh, pane poslanče. Usnesení Poslanecké sněmovny, které...
Poslanec Zdeněk Ondráček: Já jsem to už v rozpravě vyjádřil, že nesouhlasím s odpovědí pana ministra.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili navrhujete, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila nesouhlas s odpovědí pana ministra Chovance na vaši interpelaci, ano?
Poslanec Zdeněk Ondráček: Ano, přesně tak. Děkuju, pane předsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 137, které zahajuji a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 137, z přítomných 98 pro 20, proti 32. Návrh nebyl přijat.
Děkuji panu poslanci, děkuji panu ministrovi, a ještě než přikročíme k další interpelaci, seznámím vás s dalšími omluvami. Omlouvá se pan poslanec Martin Novotný do 14 hodin, do 11 hodin pan poslanec Gabal a do 11.30 pan poslanec Kaňkovský.
Další interpelace, se kterou vyslovil nesouhlas poslanec Poslanecké sněmovny, je interpelace pana poslance Jana Farského, který nesouhlasí s odpovědí pana ministra financí Andreje Babiše ve věci rozhovoru v deníku Právo. Je to tisk 551. Jednání bylo přerušeno. Ptám se - pan kolega Farský se hlásí. Otevírám rozpravu a máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, pane místopředsedo vlády, v deníku Právo dne 20. června jsem se v rozhovoru, který poskytl místopředseda vlády Andrej Babiš, dočetl, že ví o minimálně čtyřech pěti zlodějích v Poslanecké sněmovně. Přesně se vyjádřil: Kolik je zlodějů ve Sněmovně? Co vím, tak minimálně čtyři pět.
Vznesl jsem tedy písemný dotaz, kdo jsou ti zloději a jakých činů se dopustili. Odpovědi jsem se dočkal v červenci, kdy mi pan místopředseda vlády zaslal odpověď ve znění: "Na dotaz konkrétního uvedení osob tyto označovat nebudu a stejně jako v rozhovoru pro deník Právo ponechám odpověď v obecné rovině, abyste mou odpověď nezneužil k dalším útokům vůči mé osobě."
Dvakrát jsem zde už předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a ani jednou bohužel pan místopředseda vlády nebyl přítomen, aby vysvětlil to, z čehož já nemůžu být než zmaten. Protože pokud si mám představit, že v odpovědi, kde bych se dozvěděl, kdo jsou zloději v Poslanecké sněmovně, bych tuto odpověď mohl použít k dalším útokům vůči panu místopředsedovi vlády, tak si to osobně nedovedu vysvětlit jinak než jako přiznání nebo jako obvinění nejbližších spolupracovníků. Jsem rád, že napotřetí už pan místopředseda vlády dorazil, a věřím, že se dnes dozvíme, kdo ti čtyři nebo pět zlodějů v Poslanecké sněmovně jsou. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Farskému. Dále do rozpravy pan ministr financí Andrej Babiš, místopředseda vlády České republiky. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, děkuji za slovo. Pan poslanec Farský se ptal, kdo jsou ti zloději. Já myslím, že ti, kteří tady dlouho sedí, tak za ta léta si pamatují, kdo co má za sebou, kdo tady co prosadil, a také víme, jak se vlastně budoval ten korupční systém u nás, ta chobotnice, ta hydra. A proto jsme dnes v situaci, kdy vlastně označením těch lidí, teď nejde o mě, teď jde hlavně o ty, kteří měli tu odvahu ukázat prstem a nahlásit korupci, tak mají velké problémy.
Ministerstvo financí zorganizovalo protikorupční konferenci. Přišli lidé z celého světa, bylo to za účasti norských fondů, byla tu státní tajemnice ministra zahraničních věcí. My jsme měli takový večer, kdy jsme se potkali s nevládními organizacemi, a ty dělaly nějakou prezentaci. Byl tam ten koruptur (?). A ten hlavní problém je v tom, že naši spoluobčané, kteří měli tu odvahu pojmenovat tu korupci, tak vlastně nakonec byli sami vyšetřováni, a dokonce někteří obviněni. A zúčastnili se toho večera. Takže my máme nějaký systém a někteří ti státní zástupci nebo policisté, co stáli na svých místech, teď máme nějakou kauzu, olomouckou, máme nějaké spekulace, že šéf GIBS byl dosazen panem Langerem.
Já bych jmenoval jenom jeden příklad z té protikorupční konference a to je příklad paní státní zástupkyně Máchová. Ona dostala od nevládních organizací titul lady Opencard a ona se zasloužila o to, že vlastně ty korupce Homolka, Pragobanka, Srba, Čs. fondy, jízdenková kauza nikdy nebyly vyšetřeny, resp. ona je zamázla. No a ta šéfka té organizace, když to oznámila, tak byla pozvána na výslech. Asi spřízněný policista. Jmenuje se plukovník JUDr. Mgr. Gejza Rakaš. Ten ji vyslýchal 3,5 hodiny. A na tom seznamu těch zastavených kauz paní Máchovou ještě chybí jedna kauza, pane kolego, a to je kauza vašeho předsedy. Protože byla to právě paní Máchová, která zařídila, aby podezření z korupce pana Kalouska bylo předáno těm správným policistům, tedy to zamázli. Ten systém stále ještě funguje. A představte si teď, taková náhodička, že ten Rakaš vyšetřuje pseudokauzu pana Pelikána, teď se píše v novinách, je to problém, je to smyšlená kauza, je to nesmysl. Vyšetřuje to stejný člověk. Není to divné? Se o tom píše v novinách. Pan ministr nebyl ani pozván na podání vysvětlení.
Takže tady je vybudován nějaký systém, který stále funguje. Tak když chcete ode mě ta jména, tak já vám je nebudu říkat. Proč bych je říkal? Ti čtyři tady včera vehementně diskutovali o rozpočtu. Poslal jsem vám knížku. (Ukazuje knížku Dvacet let úřednických a politických her.) Tady máte plno kauz. Není důkaz. Když tady byla justiční mafie pod vedením paní Vesecké, Kučery a ta korupční hydra, která tady byla vybudována, tak potom se nedivím, že lidé mají strach. A pro mne by to byla jenom ztráta času. To vidím v té kauze, co jsem se, jako pan Kalousek tady se vsadil o deset milionů. Slovíčkaření. Vyšetřován, prošetřován, tak teď jsem se už díky České televizi naučil, že nebudu říkat "prů..", ale budu říkat "průšvih" a "malér". Tak teď máme vyšetřování, jsou to samé titulky. (Ministr je poněkolikáté poslanci žádán, aby mluvil na mikrofon.) A byla to právě paní Máchová, která zařídila pátek 15.30. A dokonce mi psali ti policisté, kteří to vyšetřovali nebo prošetřovali, to je úplně jedno. Takže já jsem se vyjádřil, je to můj názor, já si za ním stojím. V té Sněmovně v minulosti jsme měli plno velice kontroverzních záležitostí. Soláry, církevní restituce atd., takže já z tohoto titulu ta jména nebudu říkat, protože za prvé by to bylo použito proti mně a za druhé je to můj názor a já jen říkám, že ta korupční síť, která tu nějakým způsobem byla vybudována, to vypadá i v rámci olomoucké kauzy, kde byli obviněni nebo vyšetřováni nebo nevím, kdy byli zapleteni do odposlechů nějací vysoce postavení policisté, tak je z toho vlastně divná pachuť.
V rámci té protikorupční konference hlavně, co my potřebujeme, je ošetřit ten whistleblowing. Vy jste tu v minulosti měli strašně moc těch protikorupčních komisí, hlavně o tom mluvili a málo prosadili. A dneska ty nevládní organizace na to poukazují. Ano, lidé, kteří poukazují na korupci, tak následně měli problémy. Někteří byli obviněni. Dneska ráno jsem četl, že někdo dostal 7,5 let za ProMoPro. Kdo to rozhodl, to ProMoPro? Nebyl to nějaký politik, náhodou? Nebo to byl ten chudák úředník? Takže se o tom můžeme takhle bavit. Takže v našem státě to vypadá, že máme jeden policejní útvar, který se nebojí jednoho státního zástupce, a když si něco dovolí proti politikům, no tak ten GIBS, který měl zasahovat v různých kauzách, i v kauze 4,5 miliardy Zadeh, o které jsme přišli díky celníkům asi, tak tam nezasahuje. Včera zasahovali náhodou, nevím, co tam je, jestli tam zneužil někdo auto nebo co.Takže já jsem vyslovil nějaký názor. To obvinění se určitě netýká mých nejbližších spolupracovníků. Já ta jména říkat nebudu. Ti lidé zbohatli díky tomu, že jsou v politice, pravděpodobně mají majetky, které asi těžko mohu prokázat, a to je můj názor. A podávat trestní oznámení je úplně zbytečné, protože za těchto nějakých systémů, které tu stále fungují, by to pro mě byla skutečně ztráta času. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Pokračujeme v rozpravě. S faktickou poznámkou paní poslankyně Věra Kovářová, potom pan poslanec Farský. Prosím, paní poslankyně, máto slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, jak jsem vás poslouchala a jak jsem poslouchala vaši analýzu posledního čtvrtstoletí, nedá mi to a musím se zeptat: Jak jste to dokázal, že jste se v tom zamořeném korupčním prostředí posledních 25 let jistě čistými způsoby dokázal propracovat na pozici jednoho z nejzámožnějších lidí v zemi? To je prosím jen řečnická otázka. Prostě konstatuji, že vás obdivuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Farský, potom pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Děkuji. Pane místopředsedo vlády, když jste v minulosti z pozice majitele Agrofertu prskal jako Pepa z hospody, jak o vás psal pan novinář Martin Komárek, současný poslanec ANO, když jste plácal v předvolební kampani, jak jste sám nazval svoje vyjadřování pro Hospodářské noviny, tak to byla vyjádření soukromé osoby. Jestliže jako místopředseda vlády řeknete, že ve Sněmovně víte o čtyřech až pěti zlodějích, tak máte jenom dvě možnosti - buď je označit, nebo se celé Poslanecké sněmovně omluvit. Jiné čestné a přijatelné řešení neexistuje. Takže já vás ještě znovu vyzývám v této fázi: Prosím řekněte ty čtyři nebo pět osob, jmenujte. Pokud jste do rozhovoru pro deník Právo 20. června 2015 letos řekl, že o nich víte, tak nás se svým zjištěním seznamte. Jste místopředseda vlády, který dostal důvěru Poslanecké sněmovny, tak si myslím, že Poslanecká sněmovna si takovou urážku nemůže nechat líbit, ať je to ze strany koalice, nebo opozice. (Potlesk zleva a zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera, poté pan místopředseda vlády. (Poslanec Kučera dává přednost.) Dobře. Nyní tedy pan ministr financí, místopředseda vlády Andrej Babiš. Máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: No, paní Kovářová, já jsem to dokázal tak. Když jsem začal tady podnikat, tak všechny státní banky byly samozřejmě pod vlivem politiků, tak jsem nedostal ani úvěr. Tak jsem vsadil na americkou Citibank a dá se to všechno dokázat. Dokázal jsem to hlavně prací a mám čistý stůl. Můžu jen zopakovat, že moje firmy odvedly za posledních devět let do státních rozpočtů 19,6 mld., dostaly necelou desetinu dotací, o kterých vy tak často mluvíte a jejichž pravidla jsou pro všechny. Takže jenom k tomu.
No a panu poslanci Farskému můžu říct jenom to, že jsem velice zaneprázdněný člověk a skutečně nemám čas se o tom dohadovat. Protože samozřejmě ty důkazy nejsou. Platí jedenácté Kalouskovo přikázání - neprokážeš. To platí. Tak to funguje u nás. Neprokážeš. To je to jedenácté, Kalouskovo. Tady je něco. Tady to máte, 20 let vašeho šéfa, pane Farský. Tady to máte. Četl jste to? (Ukazuje modrou knihu.) Četl jste to? A viděl jste, jak to dopadá? Proč ten Čunek reklamoval těch 10 mil. v tom týdnu v rámci toho povolení internetového hazardu? Já tomu nerozumím. Co to říkal v tom týdnu ten Čunek? Že Kalousek dluží KDU 10 mil.? Co to říkal? Já to nechápu. Ne, já jsem řekl, že byl vyšetřován. A co se z toho stalo? No on je génius na to, aby to otočil. Nebyl vyšetřován nebo prošetřován... A ta Máchová to zamázla. A když se paní ministryně Válková ptala na paní Máchovou, no tak to bylo - zasahuje do nezávislého... státní zástupkyně. No tak se zeptejte těch nevládních organizací někdo. Pane Farský, navrhněte whistleblower, zákon potřebujeme. Aby se lidi nebáli a chodili skutečně na policii a říkali ty nepravosti, tu korupci. To my potřebujeme.
Vy máte velkou zásluhu, že jsme přijali zákon o registru smluv. Sice je to takový produkt, kde jste neakceptovali živé smlouvy, když je to teda antikorupční produkt... Tak uvidíme jen ty nové smlouvy možná... Škoda, že nevidíme ty staré, ty historické. Já je zveřejňuju na webu. Takže já vám rozumím. Je to můj názor a já to nebudu říkat. Ti, kteří tady sedí dlouho, to dobře vědí. Jo? To je všechno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Mně se velice těžce reaguje na ty lži a pomluvy, které tady přednesl bohužel místopředseda vlády. Ale nicméně musím na některé věci přesto nějaký krátký komentář.
Pan místopředseda Andrej Babiš řekl, že ti čtyři nebo pět zlodějů jsou ti, kteří jsou tady údajně dlouho. Tak díky bohu, já tady dlouho nejsem, jsem tady první volební období, takže o mně patrně nemluví. Ale taky řekl, že jsou to ti, kteří něco prosadili. Pane ministře Babiši, vy tady prosazujete pět miliard z biopaliv pro svůj Agrofert! Jste jeden z těch zlodějů tedy vy? Patrně ano.
A já bych byl rád, kdybyste skutečně řekl, o koho se jedná. A přikláním se tady ke slovům pana kolegy Farského. Dneska nejste na ulici, dneska nerozdáváte koblihy. Dneska jste místopředseda vlády a vznesl jste závažné obvinění. Tak ho prosím doložte. Pokud nemáte důkazy, pokud nemáte pádné argumenty, tak se omluvte.
Všichni si pamatujeme, jak jste vy nosil ty kabely v těch 90. letech a jak jste lobboval pro svá biopaliva a pro svůj Agrofert. Tak nám tady nemluvte něco o zahraniční Citibank.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan poslanec Vácha a potom pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Pane ministře, takových knih je. Já jsem jednu dostal na stůl, není modrá, je bílá. Takže já nevím, jestli máme brát důkazy, které jsou v knihách, které někdo nechá úmyslně napsat, aby pomluvil toho druhého, nebo jestli budeme používat opravdu ověřené argumenty.
Já mám pocit, že tohle byl váš nejslabší výkon, který jste kdy podal ve Sněmovně. Možná proto, že jste byl opravdu zahnán do kouta a nemáte argumenty a nejste schopen vyargumentovat to, co jste o domnělých čtyřech nebo pěti kolezích tady ve Sněmovně řekl.
Mě zarazila jedna věc - nejenom mě, ale i mé kolegy. Já jsem se zděsil toho, že v průběhu vyšetřování vám volají policisté a informují vás o tomto vyšetřování. To jste tady řekl ve Sněmovně. A já si myslím, že by se tím měl zabývat GIBS. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie a zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr financí Andrej Babiš, poté pan poslanec Volný. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To je klasická debata o ničem. Pět miliard je lež vašeho Kalouska a dobře to víte. Tak zase lžete. Nebo kabely. Žádné kabely jsem nenosil. V životě jsem tady nebyl v Poslanecké sněmovně předtím, než jsem se stal politikem. Tak zase lžete. Tak to je zbytečná debata. A rozdíl mezi těma dvěma knížkami, že jednu napsal Nadační fond proti korupci a tu druhou napsal nějaký novinář na objednávku, to je všechno. A já jsem řekl můj názor a já se nikomu omlouvat nebudu. Já si za tím stojím. A to je všechno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Jan Volný, potom pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl vaším prostřednictvím k panu kolegovi Kučerovi. No, je to hodně odvážné říct - všichni si pamatují, jak nosil kabely. Prosím vás, kdo je to všichni? Vždyť je to úplně to samý, co tady kritizujete pana ministra. Všichni si pamatují... Co to je za výrok? Děkuji. (Šum v sále, někteří poslanci se hlásí, že si to pamatují.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec František Vácha. Prosím, mluví ten, komu bylo uděleno slovo. Nevykřikujte tady, pokud máte jiné téma k diskusi v předsálí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji. Teď jsme byli svědky, opravdu svědky toho, o čem ta debata je. Vy jste řekl - ta debata je o ničem. To není pravda. Ta debata je o lžích, které tady ve Sněmovně dnes a denně pronášíte.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, pan poslanec Michal Kučera.
Poslanec Michal Kučera: Pan poslanec Volný řekl "všichni si pamatujeme". Je to stejný termín, který předvedl a zde u tohoto pultíku řekl váš pan majitel Andrej Babiš. Tehdy jste nereagoval, u něho vám to zřejmě nevadí, pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedajícího. (Ukazuje knihu.) U mě vám to vadí. Takže když všichni, tak všichni.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dobré ráno.
Pane ministře, zkusme vyjednávat. Normální člověk, když někoho sprostě a lživě osočí, tak se omluví. Vy to udělat nechcete. Pokusme se najít nějaký logický politický kompromis. Kdybyste třeba místo omluvy zaplatil těch prohraných 10 milionů. (Veselost v sále.) Ty dobročinné organizace, kterým jsem ty peníze slíbil, už na ně čekají. Nepochybují o tom, že jste gentleman a prohranou sázku zaplatíte, a pořád se mě ptají, kdy jim to pošlu. To je tedy pro dobročinné organizace za prohranou sázku, za nepravdivý výrok.
A potom nám kdybyste místo omluvy do stranického archivu věnoval svoji fotografii ze svatby Ivana Langera s podpisem. A to by nám stačilo místo omluvy. To je přece slušná nabídka. Pane ministře, prosím, vyjádřete se. (Slabý potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Ještě k živé kauze. Nevím, kde jste to vzal. Nemluvil jsem o živé kauze. Já jsem mluvil o tom, že policistka, která vyšetřovala Kalouska za korupci v hazardu, internet, to bylo ložené, a jak jí to Máchová vzala, aby to dala těm správným policistům, aby Kalouska neobvinili, tak odešla od policie, psala mi. To není živá kauza. Ta je zavřená. Já se na to těším, na těch 10 milionů. Pan Kalousek byl vyšetřován za korupci, jak povolil internetové sázení českým firmám a zahraničním nepovolil. Proč ten Čunek od něj vlastně chtěl ty prachy? Já to nechápu. Co to ten Čunek povídal? Já se na to těším, jak se budeme soudit o 10 milionů. Taky by bylo dobré před soudem asi prokázat původ těch peněz.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Vylhanou story komentovat nebudu. Nicméně prosím každého z vás, ať si klepne na Wikipedii, na slovo vyšetřování. Když na vás kdokoliv podá trestní oznámení, a jistý Jarolím z Věcí veřejných jich psal sedm týdně, neboť nesvětil ani den sváteční, tak jste zavoláni k podání vysvětlení. Policista zjistí, že je to nesmysl, a odloží to. To se skutečně odehrálo, ale to se nejmenuje vyšetřování. A každý si může přečíst, co to je vyšetřování ve smyslu trestního řádu. Já jsem nabídl panu ministrovi sázku, že mu zaplatím 10 milionů, nebo on mně za předpokladu, že se prokáže, že jsem byl vyšetřován ve smyslu trestního řádu - je to na zvukovém záznamu - a on řekl "ano, sázku přijímám". Není pochyb o tom, že ji prohrál, protože jsem nikdy v životě nebyl vyšetřován ve smyslu trestního řádu a každý z vás si tu definici může přečíst. Koneckonců je to § 161 trestního řádu.
To není slovíčkaření. Podání vysvětlení není výslech a prověřování není vyšetřování. Holínky nejsou hodinky. A transfer obyvatelstvu nejsou investice. To není slovíčkaření. Vy dobře víte, pane ministře, že já tu sázku nemohu vymoci soudně, protože je to naturální obligace, která se soudně podle občanského zákoníku vymáhat nedá. Já ani nepochybuji o tom, že si radši provrtáte obě dvě kolena, než byste dostál svému závazku. Nemůže být žádný soud o sázku. Jenom jste prostě lhář, který se navíc ještě vsází, a když jednoznačně prohraje podle stanoviska všech právních kapacit včetně šéfa katedry trestního práva Univerzity Karlovy, tak nejenom že lžete dál, ale neumíte ani přiznat prohru a zaplatit tu sázku. Pro takové lidi mají všichni jenom opovržení. (Slabý potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já bych jenom krátce a přesně zopakoval, co v rozhovoru zaznělo. V pozici pana místopředsedy vlády pan Andrej Babiš 20. června do Práva řekl: "Kolik je zlodějů ve Sněmovně? Co vím, tak minimálně čtyři, pět."
Opakovaně odmítá říct, kteří to jsou, a tím pádem z mého pohledu uráží celou Poslaneckou sněmovnu. Dokud pan ministr Babiš mluví o 200 mld. rozkradených a vyplýtvaných, dokud rozkolísává svými vyjádřeními akcie ČEZu, jde jenom o peníze. Ale když začne tímto způsobem znevažovat parlament, tak jde pan vicepremiér proti základům demokracie. Proto si myslím, že je namístě, aby Poslanecká sněmovna, a tímto si dovolím navrhnout usnesení, které není zcela tradiční, ale věřím, že poslanci v rámci zachování důstojnosti své i tohoto sboru ho podpoří: Poslanecká sněmovna vyzývá místopředsedu vlády Andreje Babiše k omluvě za vyjádření v rozhovoru pro deník Právo dne 20. června 2015 na adresu Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane kolego, znáte jistě jednací řád stejně dobře jako já, že toto usnesení v bodu odpovědi na písemné interpelace není možné. To bohužel nemohu učinit. Ale samozřejmě vám nic nebrání, abyste to navrhl mimo tento bod, to znamená odpovědi na písemné interpelace. Poslanecká sněmovna může hlasovat pouze o tom, jestli odmítá nebo přinutí pana ministra nebo kohokoliv z vlády, aby odpověď udělal znovu, že je nedostatečná. V tomto ohledu mi dovolte, abych vás tedy vyzval k případně jinému návrhu, to znamená k nové odpovědi. To tady jistě odhlasovat můžeme, ale znalci jednacího řádu mi potvrdí, že o tom hlasovat dát nemohu, i když nezpochybňuji vaše právo navrhnout cokoliv, ale v tomto bodu to opravdu není možné. Prosím.
Poslanec Jan Farský: Děkuji, pane předsedající. Nevyšlo mi to. (Veselost v sále.) Byl jste na mě příliš připraven. Potom ale navrhuji, aby Poslanecká sněmovna odmítla odpověď, kterou získala od pana místopředsedy vlády.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Koníček.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pan ministr financí Babiš má problém s pochopením ještě i jiných slov než jenom vyšetřování.
Ve svém čestném prohlášení, které podal jako ministr na mandátový a imunitní výbor, uvedl, že obdržel mzdu po zdanění od Agrofertu, a. s., 20 926 998 korun. Mzda se prosím pobírá z pracovněprávního či obdobného poměru. Problém je ten, že v zákoně o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. je § 4 odst. 1: Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) - to je ministr - nesmí c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Takže pane ministře, chci se zeptat: Opravdu jste v pořádku vykázal mzdu z pracovněprávního nebo obdobného poměru z Agrofertu?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Kalousek, potom pan ministr financí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane ministře, já jsem trpělivost sama a zkouším najít nějaké východisko. Nabídl jsem, abyste místo omluvy zaplatil těm dobročinným organizacím, kterým jsem vaše peníze slíbil, plus jestli byste nám nedal do stranického archivu svoji fotku s podpisem ze svatby Ivana Langra. Pokud to pro vás není akceptovatelné, tak zkusím ještě jednu možnost.
Když vezmu ty vaše skandální výroky, tak vy jste řekl, že ve Sněmovně, co vy víte, je nejméně čtyři až pět zlodějů, odmítl jste je jmenovat, ale řekl jste, že jsou to ti, kteří jsou tu nejdéle. Nejdéle jsou tady Sobotka, Zaorálek a Vojtěch Filip (delší veselost ve Sněmovně) a pak už nás tu je hodně, těch dalších. Takže to máme tři - Sobotka, Zaorálek, Filip. (Z pléna zaznělo: Grebeníček.) Grebeníček. (Z pléna zaznělo "Benda") a Marek Benda. Tak jenom potvrďte, že to tak je, protože vy jste řekl: to jsou ti, co jsou tu nejdéle. Neříkejte, že jste to neřekl, je to napsané. To vy vždycky říkáte - i svá vlastní čísla označujete za lež. I své vlastní výroky označujete za lež. Tak řekněte "ano, potvrzuji, že to jsou ta jména, která jsou tady nejdéle", a můžeme to skončit. Odpověď je uspokojivá. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: K panu kolegovi Koníčkovi. Nevím, proč to tady otevíráte, když jsem to jasně vysvětlil. Já jsem poslední mzdu dostal v lednu 2014 před nástupem do funkce ministra financí. Dobře to víte. Takže žádnou další mzdu jsem neměl. A to nebyla mzda, ale bylo to poslední vypořádání s mou firmou. Takže jsem to vysvětlil vašemu výboru a nechápu, proč to otevíráte.
A tady samozřejmě pan Kalousek znovu lže, protože já jsem řekl: ti, kteří tady sedí nejdéle, to vědí. Vědí. Oni to vědí. Dokonce v kuloárech občas jsem se s nimi o tom bavil. A zase se manipulují slova. Vědí, co se tady v této Poslanecké sněmovně stalo od revoluce. Co všechno se tady rozhodlo a co nás to stálo za tisíce miliard.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, budeme hlasovat o návrhu pana poslance Farského podle § 112 odstavec 5, který vyjádřil názor, že by Poslanecká sněmovna neměla souhlasit s odpovědí pana ministra Andreje Babiše na jeho písemnou interpelaci podle tisku 551. Já vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
O návrhu, kterým Poslanecké sněmovna odmítne odpověď pana místopředsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci pana poslance Jana Farského rozhodneme v hlasování číslo 138, který jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 138 z přihlášených 90 pro 50, proti 23, návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.) Pan ministr financí a místopředseda vlády bude muset odpovědět panu Farskému znovu.
Tím byla interpelace vyčerpána. Budeme pokračovat třetí interpelací a to je interpelace Zbyňka Stanjury na ministra dopravy Dana Ťoka, která byla přerušena, budeme v ní tedy pokračovat. Pan poslanec Stanjura je přítomen. Ano, hlásí se do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, prosím, abyste mi pomohl, já si přesně nevzpomínám, který den jsme to projednávali naposled. Určitě to není krátká doba, takže já jenom shrnu základní věci a zkusím zareagovat na debatu a na nové věci, které se mezitím staly, a poprosím pana ministra... (Odmlka pro hluk v sále. Předsedající: Prosím o klid ve sněmovně.) Prosím o odpovědi.
Já jsem požádal pana ministra o odpovědi na otázky, jak to tato vláda myslí s otevíráním trhu v osobní železniční dopravě. V zásadě jsem dostal jsem odpověď: všechno bude až během příští vlády, dřív to nestihneme. Tam se prostě neshodujeme v tom časování. Já když jsem byl ministrem, už jsem připomínal, tak jsem byl připraven uzavřít smlouvu s nejlepší nabídkou na provozování trati Ostrava - Opava - Krnov - Olomouc, což vlastně bylo doposud jediné výběrové řízení, které řádně proběhlo. Už tehdy České dráhy bojkotovaly tuto soutěž, snažily se přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dosáhnout zrušení. To se jim nepovedlo. V té době platný zákon o zadávání zakázek vyžadoval minimálně dvě nabídky, které byly bez problémů. Ministerstvo dopravy dostalo dvě nabídky, z toho ta druhá, horší, měla formální pochybení ve vykázání kvalifikace, teď nevím přesně, na které pozici, tudíž jsme to výběrové řízení museli ze zákona zrušit, to nebylo žádné rozhodnutí na úvaze ať již výběrové komise, či zadavatele. Nicméně zákon umožňuje, a pan ministr to vlastně v odpovědi potvrzuje, že se dá uzavřít smlouva napřímo. Navíc byla podpořena tím, že to byla nejlepší nabídka v soutěži. Pokud se České dráhy do soutěže nepřihlásily, byl to jejich problém, protože odmítly soutěžit. Protože taková smlouva se musí notifikovat, požádal jsem o notifikaci v Bruselu. Potom ovšem za přechodné vlády s podporou sociální demokracie a Strany práv občanů ministr Žák ten proces ukončil. Od té doby se v zásadě nic nezměnilo a je to zhruba - v lednu nebo v únoru to už budou tři roky.
Kromě toho jsem požádal o odpověď na otázky, zda z těch přibližně skoro 13 miliard korun, které ročně obdrží České dráhy z veřejných zdrojů, a to ze dvou stran, to znamená jak z úrovně krajů, tak z úrovně státu, zda nedochází ke křížovému financování, to znamená jediné trati, která sice nesoutěžila, ale kde probíhá konkurenční souboj mezi Českými dráhami a soukromými dopravci, to je ta trať Ostrava - Praha, zda náhodou tady nejezdí České dráhy pod nákladovou cenou a nevyužívají ke krytí ztráty z této linky dotace, které jsou na jiné tratě.
České dráhy panu ministrovi, který po nich chtěl odpovědi, v zásadě vzkázaly "pane ministře, nic vám nedáme, je to naše obchodní tajemství". Pan ministr tu odpověď poslal mně, máme to černé na bílém ve sněmovním tisku 576. Načež jsme tady o tom debatovali. Já trvám na tom, že když poslanec požaduje informace, že je má dostat, a pak se vracíme k včerejší debatě o státním rozpočtu, a pak se můžeme přít o interpretaci a o tom, co ta čísla napovídají, jaké jsou trendy, co s tím uděláme, jestli je to dobře, nebo špatně, ale nemůže se stát, že ty informace nedostaneme.
Proto jsem chtěl, aby se ta interpelace projednávala na plénu, a proto budu navrhovat, nebo to možná navrhnu teď, ale po uzavření debaty o tom budeme hlasovat, abychom vyslovili nesouhlas s odpovědí pana ministra.
V té debatě, kterou jsme vedli minule, řekl pan ministr asi víc upřímně, než chtěl, pro nás podle mě znepokojivou větu: "Nemám pod kontrolou dozorčí radu Českých drah." Já jsem na to reagoval, že to prostě není možné. České dráhy jsou ve stoprocentním vlastnictví státu, i když vím, že všechna akcionářská práva nevykonává Ministerstvo dopravy, ale má tři ze sedmi členů řídicího výboru a řídicí výbor jmenuje dozorčí radu a dozorčí rada vybírá představenstvo a představenstvo vybírá generálního ředitele. Je to poměrně komplikované, ale kdo to trošku zná, tak je to v zásadě jednoduché. Nedá se udělat nic bez vůle řídicího výboru, minimálně dlouhodobě. Ano, může rozhodnout generální ředitel nebo představenstvo jinak, než si v té chvíli myslí stát, může se to dozvědět stát později, ale stát má dostatečné páky na to, aby řekl tak takhle ne, my si to jako vlastník představujeme jinak.
Že to bude setrvalý stav, mně nasvědčují vyjádření pana ministra k dalšímu ožehavému problému Českých drah a SŽDC a to je převod nádražních budov z Českých drah na SŽDC, podotýkám úplatný převod. Dočetl jsem se ve vyjádření pana ministra, že prostě notifikoval v Bruselu, to se muselo, Brusel dal nějaké limity, na základě toho došlo k nějakému ocenění a pan ministr říká, já to lehce parafrázuji, nevzal jsem si přesně tu citaci, my si myslíme, že je to dobře, udělali jsme, co jsme udělat museli, nejsem si jist ovšem, zda to schválí orgány obchodní společnosti České dráhy. A to je znova to, že o tom stát jako vlastník - má jít o úplatný převod mezi dvěma státními organizacemi, není to žádná privatizace, je to věc, která je pod kontrolou Bruselu, zda nedochází k nedovolené veřejné podpoře. Já si vůbec neumím představit, že by orgány Českých drah, ať už řídicí výbor, dozorčí rada, představenstvo, nebo generální ředitel, to nebyly ochotny akceptovat. A pokud ne, tak mají jedinou normální možnost: odejdou. To se může stát, že vlastník má jiný názor než představenstvo, dozorčí rada nebo management. To se stává ve státní sféře, veřejné sféře, ale také v privátní firmě. Ale naprosto normální je, že vlastník má pravdu, a pokud se s tím někdo neumí ztotožnit, tak odchází. Nic osobního, nic ve zlém, tak to prostě je. Nikomu není třeba brát právo na jeho názor, postup, jak má firma podnikat, strategické plány, ale v tomto naštěstí se nedá hlasovat, v tomto má pravdu vlastník.
Takže takový doplňující dotaz, jestli je to pravda, nebo České dráhy budou poslouchat, a jestli už pan ministr má pod kontrolou dozorčí radu, a pokud ne, tak mu ji doporučuji vyměnit, protože to je pro každého ministra dopravy špatné, aby se nemohl spolehnout na to, že vůle vlastníka - a veřejnost vnímá, že vlastně Ministerstvo dopravy ovládá České dráhy. Veřejnost nezná detaily, že 4 ze 7 členů řídicího výboru nominují další ministerstva. A je to logické - je to oblast dopravy, tak kdo jiný než ministr dopravy a jeho ministerstvo by to řídil.
A další věc, na kterou bych se chtěl zeptat, a ta už souvisí zase s otevíráním trhu. Já jsem se dočetl, omlouvám se, nevím, ve kterém to bylo médiu, jestli to bylo v tištěném, nebo na serverech, že proběhla schůzka, kterou inicioval pan ministr financí na Ministerstvu financí, které se zúčastnil ministr financí, ministr dopravy, generální ředitel Českých drah a jeden z privátních subjektů, který podniká v osobní železniční dopravě. Pokud je to pravda a pokud je pravda, že se debatovalo o tom, jak se bude soutěžit a co se případně udělá s evropskými penězi na pořízení vozů apod., tak by mě zajímalo, pane ministře, kdo to inicioval, co bylo předmětem jednání. Existuje z toho jednání zápis a považujete to normální? Já považuji za normální tady politický střet ve Sněmovně, kdy já vám říkám: otevíráte pomalu osobní železniční dopravu. Vy říkáte, abych byl spravedlivý, s ohledem na svého největšího koaličního partnera: oni to nechtějí. Oni se tím také netají roky. Já tomu rozumím, že sociální demokracie otevírat železniční trh prostě nechce, a kdyby takhle byla odpověď, tak já tomu rozumím, protože když se nenajde shoda a ještě kupodivu je to větší koaliční partner - a říkám, oni se v té debatě k tomu přihlásili, ale nepřipadá mi normální, aby se takhle setkali dva. Kdyby to byli aspoň všichni tři ti hráči, kteří dneska jezdí, ti velcí, ale pak máme i další menší tratě, kde i velké firmy provozují dneska spoje.
Já trvám na tom, abychom ty údaje dostali, abychom se v tom mohli zorientovat. Pan ministr se právem pyšní, že zveřejňuje všechny smlouvy na webu. V pořádku. Takže my jsme schopni se dočíst, a teď to trošku ironizuji, za 5 tisíc, co Ministerstvo dopravy nakoupilo - dneska, loni, předloni, před třemi lety. Nic proti tomu. Ale když se zeptáme, co dělají České dráhy s 13 miliardami veřejných zdrojů, tak nám České dráhy napíšou: toto je naše obchodní tajemství. Já jsem byl pár dnů ve funkci, když jsem podepisoval rozhodnutí o tom, když jeden ze soukromých dopravců požadoval podrobné informace o tom, jak vykazují linky a ztrátovost linek po Českých dráhách. České dráhy se bránily zuby nehty, dokonce to pak následně daly k soudu. Já jsem to podepsal a ty informace jsem podal, protože si myslím, že to je správné, když tam jsou veřejné zdroje. A soudní spor podle mě nedopadl dobře pro České dráhy, protože i soud usoudil, že informace, které dávají České dráhy Ministerstvu dopravy a krajům, na základě kterých dostávají veřejnou podporu, jsou prostě veřejné. Na tom podle mě není nic špatného. Tohle je podobný případ. Pokud nám to nedají České dráhy dobrovolně, tak to nakonec u toho soudu stejně skončí, bude to stát státní organizaci nějaké právní zastoupení a já jsem si takřka jist, že je donutí tyto informace zveřejnit. Pokud tam není nic, jak tvrdí České dráhy, že žádné křížové financování neexistuje a všechno je v pořádku i na lince Ostrava - Praha, tím spíš tam mohou informace poskytnout. Takovéto zneužití obchodních informací - tady byli jiní hlavní praporečníci registru smluv. A když se zeptáme na konkrétní údaje, tak akceptujeme, a já doufám, že to Sněmovna neakceptuje, že nám management Českých drah říká: toto je naše obchodní tajemství, po tom vám nic není.
Na závěr podám návrh na to, abychom vyslovili nesouhlas - ne s tím, co mi napsal pan ministr k otevírání trhu, to vnímám jako politickou realitu, ale s tím, aby i s usnesením Sněmovny měl pan ministr větší páku na dozorčí radu, představenstvo, management Českých drah, abychom ty informace dostali, a až je dostaneme, můžeme pak vést debatu o interpretaci těch dat, co to znamená, co to neznamená. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám také děkuji, pane poslanče, a pan ministr se hlásí o slovo.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Stanjurovi za jeho otázky. Já bych tady chtěl říct na začátek zcela důrazně, Ministerstvo dopravy v žádném případě této Sněmovně ani prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Stanjurovi žádné informace, které má k dipozici a které jsou u nás dostupné. (?) Takže není to tak, že bychom my chtěli něco před touto Sněmovnou tajit a nechtěli jsme odpovídat na věci, které mají být.
Já bych se tady pokusil krátce, snad výstižně odpovědět na všechny věci, které tady zazněly.
Co se týče otevírání trhu, chtěl bych říct, že není pravda, že bychom chtěli nechat otevírání trhu až na příští vládu. My máme schválen postup otevírání trhu. První soutěž je vysoutěžena. První problém je v tom, co nazval pan poslanec, že České dráhy se proti této soutěži odvolaly. V současné době máme předběžné opatření od ÚOHS a já věřím s plnou důvěrou v Úřad pro hospodářskou soutěž, že potvrdí, že naše soutěž je v pořádku, že budeme pokračovat a že tuto soutěž vysoutěžíme a začneme jezdit.
Co se týče dalších soutěží, další soutěže jsou pozastaveny z jediného jednoduchého důvodu. My prostě chceme dát možnost jak do budoucna krajům, tak ale na těchto soutěžích dopravcům, aby si byli schopni pořídit soupravy z OPD2. Tento program je v mezirezortním připomínkovém řízení a bude projednán vládou. V okamžení, kdy projde, a já věřím tomu, že to bude brzy, tak to posuneme a v těchto soutěžích se bude pokračovat. Jsem přesvědčen, že budou v příštím a dalším roce nebo koncem tohoto roku otevřeny nebo zahájeny další tři až čtyři soutěže. Takže není to tak, že bychom nechtěli. My chceme a budeme v tom pokračovat.
Co se týče křížového financování, já bych tady rád deklaroval, že Ministerstvo financí jedná s Českými dráhami. My respektujeme fakt, že České dráhy jsou akciovou společností podle zákona. Jsou samozřejmě na otevřeném trhu a jsou informace, které oni označují jako obchodní tajemství. Na druhé straně my máme dostatek informací k tomu, že víme, jakým způsobem jsou konzumovány dotace. Tyto informace jsou k dispozici. Pokud je bude kdokoli z poslanců chtít, tak je od nás dostane. Na základě těchto informací docházíme k závěru, že ke křížovému financování nedochází a hospodaření s dotacemi je v pořádku.
Já bych jenom chtěl říci jednu věc. Tady se trošku hovořilo o mém výroku, že nemám dozorčí radu pod kontrolou. Já jsem to mínil jinak. Možná jsem se ne úplně správně vyjádřil. Já tady nechci tahat za slovíčka, jenom chci říci to, co je bohužel pravda, a to je fakt, že jednotliví členové dozorčí rady v současně době jsou plně zodpovědní za své rozhodnutí a já na ně nemám žádný špagát, že bych dupl, zahrál si na supermana a řekl: Vy to musíte udělat! Já mám samozřejmě onu možnost, o které mluvil velmi obšírně pan poslanec Stanjura. Mohu, pokud se dozorčí rada bude chovat v rozporu s ideou, jak chceme, aby vypadala další obchodní politika a další chování Českých drah, provést rekonstrukci dozorčí rady. Tady bych ale upozornil na jeden fakt, a ten fakt je, že musíme dojít k dohodě na řídicím výboru. Řídicí výbor má sedm členů, tři členy nominuje resort dopravy a další členy tohoto řídicího výboru jmenuje vláda na základě doporučení jednotlivých resortů, které jsou vyjmenovány. To znamená, musíme najít shodu v řídicím výboru o tom, jaká je strategie a jak pokračovat.
Já tady přeskočím k těm nádražím. Ano, řekl jsem výrok, že mám indikace, že současná dozorčí rada má problémy se schválením onoho převodu. Já bych tady jenom chtěl upozornit na jeden fakt. Ta cena a ten posudek neprošel celou notifikací. My máme závazné stanovisko DG Competition dopisem, kdy nám říkají, že cena, která je navržena a je v posudku, který jsme získali a předložili, nepředstavuje veřejnou podporu. Na základě toho jsme se dohodli, že tento materiál předáme do vlády. Dnes je v meziresortním připomínkovém řízení. Chceme nádraží převést v co možná nejkratší době. Jsou tady jiné názory členů dozorčí rady. Já jsem jim při jednání rovněž navrhl, že pokud se s tím nemohou ztotožnit, tak mají svaté právo odejít. Ten výrok, že mám ty indikace, tady nebyl řečen celý. Já jsem ale také řekl dovětek, že pokud k tomu nedojde, tak za prvé budu chtít slyšet jak od dozorčí rady, tak od představenstva, jakou představu mají s těmi nádražími. Nebudu-li spokojen, tak přistoupím k rekonstrukci dozorčí rady. Myslím si, že ten krok, kdy by měla být transformace Českých drah dokončena tím, že se převedou nádraží, by prostě měl pokračovat.
Tyto věci bych rád uvedl na pravou míru. Není to tak, že bych já nějakým způsobem akceptoval, že dozorčí rada má chuť řídit České dráhy jinak, než je to ve strategii a v tom, jak by to chtělo Ministerstvo dopravy.
Ještě bych se rád vyjádřil k otázce pana poslance Stanjury ohledně schůzky s nejmenovaným soukromým provozovatelem. Na tu schůzku jsem byl pozván, já jsem ji neorganizoval. Onen dopravce nám na té schůzce sdělil, jakou má představu, že by měly České dráhy, potažmo Ministerstvo dopravy dělat liberalizaci a pokračovat v dalších věcech. Nebylo to žádné domlouvání, co se udělá nebo co se neudělá. To, že on měl potřebu prezentovat nebo interpretovat tu schůzku jinak - byla to schůzka, kdy my jsme si vyslechli, co chce, a řekli jsme mu právní důvody našich kroků. Jak budeme dále postupovat, je záležitostí Ministerstva dopravy a v žádném případě nešlo o žádnou konspiraci. Myslím, že zvukový záznam z této schůzky není, ale můžu dát podrobnější informace z toho, co tam padlo. V každém případě bych chtěl odmítnout, že tady šlo (řekl nešlo o žádnou) o dohodu někoho s někým. Že někdo na takové schůzce říká kategorické vyjádření a vyhrožuje, na to už jsem si zvykl. Těch výhrůžných SMS od tohoto nejmenovaného dopravce mám dostatek.
Ještě poslední věc k tomu soudu. Jestli jsem se dobře informoval, tak soudní řízení bohužel dalo za pravdu v tomto případě Českým dráhám, nikoliv Ministerstvu dopravy ohledně zveřejňování těch věcí. Rád bych zopakoval jednu věc. Ministerstvo dopravy má veškeré informace, které požadovalo pro kontrolu kvality vykonávání dohledu nad fondy, které dává. Já bych rád řekl, že to není jenom Ministerstvo dopravy, ale samozřejmě je to záležitost i krajů pro jejich součást, takže ty si dělají kontrolu samy. Tyto informace jsou k dispozici a veškeré informace, které my máme k dispozici, rádi předáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan ministr už je zkušený politik. Já jsem žádný zvukový záznam nechtěl. To zní tak konspirativně, že jsem žádal nějaký zvukový záznam. To bych byl zděšen, kdybyste z takové schůzky pořizoval zvukový záznam a ještě kdyby se někde objevil v médiích. Byl to bývalý první náměstek ministra financí, který si nahrával telefonické hovory a pak je zveřejňoval. A je to stejně nepřijatelné, když se to děje politikům ANO, jako když se to děje našim politikům. Nebudu se radovat, když někdo zveřejňuje soukromý rozhovor jenom proto, že se to děje konkurenci. Prostě je to špatný přístup, který musíme podle mne společně odmítnout.
Já jsem si - panu ministrovi to nepřipadá divné, že takové jednání je na financích. Mně to divné připadá. To, že se jedná s hráči na trhu, debatuje, jaké mají představy, to je naprosto legitimní, nic proti, ale takové schůzky jsou většinou naplánované, jsou v programu ministra dopravy, většinou je tam víc lidí než sám ministr, protože když už má nějaké detailní informace, tak samozřejmě k tomu jsou ti podřízení, aby byli schopni - mně to připadalo jenom zvláštní, ale nic proti. Já nijak nenapadám, říkám, mám to z tisku, využil jsem té příležitosti, že se to týká té liberalizace.
Já jsem neříkal, že Ministerstvo dopravy nechce dát informace. To opravdu ne. Ale říkal jsem, že České dráhy. Ale pan ministr říká, že mají všechny informace, které jsou potřebné pro kontrolu. Dobře. Tak pak se zeptám, proč mi Ministerstvo dopravy neřeklo, jaké jsou průměrné celkové náklady na jeden ujetý kilometr. Já bych si to asi mohl najít ve výročních zprávách, že si načtu celkové náklady, počet ujetých kilometrů a budu to dělit. To je předmětem obchodního tajemství? To byl první údaj, který jsem chtěl. Pak jsem chtěl průměrné celkové náklady na jednu jízdenku. To určitě najdeme zase ve výročních zprávách a mělo by to vědět i Ministerstvo dopravy. A nedostal jsem tu informaci. Pak jsem chtěl počet ujetých kilometrů, což je údaj, kterým se dělí u toho prvního. Zase jsem to nedostal. Určitě bych to našel ve výroční zprávě, ale my tu nejsme od toho, abychom prozkoumávali výroční zprávy a dělali si výpočty, když na to máme aparát Ministerstva dopravy v tomto případě. Ani k tomu jste nepotřebovali České dráhy. Ani tento údaj jsem neměl. Počet přepravených cestujících. No to přece nemůže být předmětem obchodního tajemství. A to by Ministerstvo dopravy mělo vědět, a já si myslím, že to ví. Ani tento údaj v odpovědi nenajdete. To už jsou čtyři ze čtyř.
Průměrná cena jízdenky. Tak mám tržby za jízdenky, počet prodaných jízdenek, vydělím, mám průměrnou cenu. Toto je obchodní tajemství? Tuto informaci nemá k dispozici Ministerstvo dopravy? Podle mě ví celkové tržby, počet prodaných jízdenek a ten výpočet možná nemá, ale to já věřím, že by na odboru drah nebo na ekonomickém odboru zvládli. A zase jsem tu informaci nedostal! Celkové tržby na lince. Pokud je pravda, a já myslím, že ano, že Ministerstvo dopravy kontroluje, co vykazují České dráhy, tak se to kontroluje po linkách, a musí vědět na každé lince, jaké jsou náklady či tržby. Jak to jinak zkontroluje? Jestli ten rozdíl, to je ta veřejná služba, to je to, co doplácí stát nebo kraje, sedí. A zase tu informaci nemám. A pan ministr říká - všechno, co máme, jsme vám řekli. A evidentně to není úplně pravda. Jak se může dělat kontrola, když Ministerstvo dopravy říká: nevím, kolik jsou celkové tržby na lince. Pak se ta kontrola té linky nedá udělat. Nedá! Protože musíte vzít náklady, tržby, a ten zbytek je veřejná služba, kterou hradí stát, že si to objednává. To je ten závazek veřejné služby. Protože kdyby si to stát neobjednal, nezaplatil, tak ten dopravce by to pravděpodobně neprovozoval.
Jediné, co by mohlo - i když já nevidím žádný důvod, celkové náklady na linku v členění, protože celkové náklady musíme vědět kvůli té kontrole. A já jsem tam dal nějaké věci. Ale zejména hnutí ANO si pochvaluje registr smluv. Já jsem pro něj také hlasoval. Všechny smlouvy Českých drah, kdy budou kupovat trakční elektřinu, poplatky za užití cesty, údržbu, úklid, marketingové náklady, pojištění, provozování, catering, wifi, to všechno bude zveřejněno. Já jsem jenom chtěl, ať to sečtou. Já jsem nechtěl jednotlivé smlouvy, nechtěl jsem říkat tohle dodává firma A za korunu, protože pro konkurenci by to mohlo být, že tu firmu A osloví a že to chtějí za devadesátník nebo za korunu deset. Chtěl jsem sumu. Stejně to za rok bude všechno venku. Tak si budeme muset asi někoho zaplatit z našeho expertovného, který to projde, sečte nám to. Není na tom nic, co by se podle mého názoru nemohlo - a vyjmenoval jsem několik linek, o kterých si myslím, že jsou zajímavé, na kterých bychom to mohli porovnat.
Protože já jsem zažil jednu zajímavou věc. Ta kontrola linek probíhá kontinuálně. Ty náklady. Stala se jedna věc. Na lince, která byla vybrána k první soutěži, z roku na rok, poté, co byla ta soutěž vyhlášena, dramaticky klesly náklady. Tudíž dramaticky klesl požadavek na vyrovnání té ztráty z veřejné osobní dopravy. Co je zajímavé, o tyto peníze neklesly celkové náklady. Převedly se z linky na linku. Ani korunu jsme neušetřili v tom celoročním závazku, přestože na té lince, která se čirou náhodou soutěžila, na této lince opravdu dramaticky klesly náklady. A pokud uvažujete o tom, že tu linku soutěžíte na 15 let, tak to prostě není malá částka. Ono to vypadá - no, tak jezdí o 50 Kč na kilometr méně. Ale když vezmete počet kilometrů, počet dnů a 15 let, tak jste v miliardových částkách, nebo nejméně u stamilionových. A jestli se u rozpočtu dohadujeme o nějaké peníze, tak tady tím, že stát nesoutěží, o ty peníze přichází.
Pane ministře, já věřím, že nám alespoň ty údaje, které určitě máte, poskytnete, že nám České dráhy poskytnou i ty ostatní. Chceme sumy. Mě ani nezajímá, kdo to dodává, opravdu ne. To je jejich rozhodnutí, rozhodnutí manažerské, tam se určitě soutěží, takže mě nezajímá souhrn smluv. Mě zajímá celková částka.
A teď se ještě vrátím k té politické odpovědnosti. Pan ministr má pravdu, já jsem to zažíval také, že vlastně on navrhuje pouze 3 ze 7 členů řídicího výboru. Ale má hroznou politickou výhodu, že 6 ze 7 navrhují ministři za hnutí ANO. A jednoho ministr za ČSSD. Já jsem takovou výhodu neměl, já jsem to měl mnohem komplikovanější a musel jsem hledat shodu i s koaličními partnery. Vy nemusíte. Šest nominací si uděláte vy, 3 doprava, 1 finance, 1 obrana, 1 MMR, a ten sedmý, který nepatří k hnutí ANO politicky, je MPO. Takže to se dá udělat. A pak si neumím představit - neumím si fakt představit, že 4 ministři za hnutí ANO řeknou svým 6 členům řídicího výboru, že chtějí změnit dozorčí radu a že s tím bude problém. To je pohádka! To prostě být nemůže. Navíc, jak jste říkali, vy jste tam žádné svoje lidi neposílali, to jsou ti odborníci, a ti mají rozhodovat dobře. Já si naopak myslím, že to mají být lidi, kteří mají nějakou zodpovědnost a nějakou vazbu, to je jiná debata, na jiné místo, já na tom nevidím nic špatného, když tam ministr vyšle člověka, kterému věří, než dělat nějaké výběrové řízení, kdo bude reprezentovat Ministerstvo dopravy v řídicím výboru. To mi přijde úplně absurdní. Je to na zodpovědnosti toho ministra. Ministr musí vědět, že to zvládne, že mu věří, že má nějakou morální integritu a že bude prosazovat zájmy majitele. Tady si vůbec nemusíme hrát na žádné výběrové řízení. To mi přijde opravdu úsměvné. Něco jiného je výběr generálního ředitele, ale i tam si myslím, že když vlastník osloví napřímo někoho, o kom je přesvědčen, že tu firmu povede, proč ne. Hovořit mají výsledky, ne způsob výběru. Je mnohem důležitější, jaké jsou výsledky, a ne jestli ten člověk byl dosazen do funkce přímo, nebo na základě malého konkursu, nebo velkého konkursu. To nám vůbec nezaručuje kvalitu té manažerské práce.
Přestože je tomu tak dlouho, tak my se s panem ministrem zas tolik nelišíme v tom, co jsme řekli, možná jinými slovy. Děkuji za to vysvětlení, jak jste myslel, že nemáte kontrolu. Já jsem to ale říkal také, že na momentální rozhodnutí dozorčí rady ministr žádný vliv nemá, ale má vliv na to, aby to rozhodnutí zvrátil a čí prosadil vůli. Takže po tom vysvětlení pana ministra si rozumíme, je to prostě stejný přístup, mně přijde rozumný. Všichni dnešní i budoucí členové dozorčích rad a představenstev ve státním podniku musí vědět, že budou prosazovat vůli majitele. A pokud ne, pokud se jim to nezdá, a na to mají plné právo, tak musí odejít. Nic jiného v tom není. Neumím si představit v privátní firmě, že přijde na valnou hromadu management a valná hromada řekne "tak, letos nebudeme investovat, stáhneme si dividendy", a ten ředitel řekne "ne, ne, ne, nic takového, já potřebuji peníze na investice". Říct to samozřejmě může, nic proti tomu, ale jak dlouho zůstane generálním ředitelem? Já myslím, že moc dlouho ne, jenom se svolají příslušné orgány, aby se naplnily lhůty, které odpovídají stanovám či obchodnímu zákoníku, a je to hotovo.
Končím, abychom stihli hlasovat, ať se k tomu nemusíme vracet potřetí, protože tehdy také z časových důvodů jsme to přerušili, nebylo to pro neúčast ministra. Já navrhuji Sněmovně vyslovit nesouhlas. Věřím, že kdyby hlasoval pan ministr, že hlasuje s námi a že ty informace, které tam chybí, dostaneme dostatečně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan ministr nebude reagovat. Já tedy v případě, že už se někdo další nehlásí do rozpravy, končím tuto rozpravu, a tak jak jsem zaznamenal, pane předsedo, návrh vaší odpovědi je, že nesouhlasíte se zaslanou odpovědí. Mám vnímat, že chcete, abych odhlásil přítomné a znovu zaregistroval? Dobře. Tak já vás všechny odhlásím, požádám vás o opětovnou registraci do systému. Ještě přivolám kolegy z předsálí.
Ještě zopakuji, navržené usnesení je, že pan poslanec Zbyněk Stanjura nesouhlasí s odpovědí na svou písemnou interpelaci.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 139, přihlášeno je 91 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 25. Tento návrh usnesení byl zamítnut.
Než budeme pokračovat, tak přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes mezi 11. a 13. hodinou z důvodů pracovních se omlouvá pan poslanec Jiří Skalický. Dále dnes se z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová. Dnes mezi 10.30 a 13. hodinou z důvodu jednání se omlouvá paní poslankyně Jana Hnyková. Dále dnes mezi 9.00 a 13.30 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Rom Kostřica. Od 12 hodin do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Miroslav Kalousek, dnes od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů pan poslanec František Vácha a dále od 16 do 18 hodin z osobních důvodů také pan poslanec František Vácha.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům 204, 192, 193 a 194 a poté bychom se zabývali neprojednanými body z bloku zprávy, návrhy a další a dále body z bloku smlouvy, první a druhé čtení. Odpoledne projednáme bod 206, což jsou ústní interpelace.
Hlásí se pan poslanec Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, promiňte, nebudu vás zdržovat, jenom chvilku, ale chci to mít rychle za sebou. Pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se před chvílí v kuloárech ostře ohradil proti mému vyjmenování potenciálních zlodějů, které označil pan ministr financí Andrej Babiš, s tím, že nejdéle jsou tady pánové Sobotka, Vojtěch Filip a Zaorálek. Pan poslanec Kováčik uplatnil námitku, že je tady stejně dlouho, a žádá po mně omluvu, anebo milion korun (Smích z levé části jednací síně.). Myslím si, že to je naprosto přiměřená žádost, a proto zejména z vrozené lakoty se panu poslanci pokorně omlouvám. (Potlesk z levé a pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Táži se, zda chce někdo vystoupit a navrhnout změnu programu. V případě, že... Pan předseda Stanjura, prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nemám přesnou informaci, je to moje chyba, jestli už organizační výbor schválil harmonogram na první pololetí příštího roku. Pokud to ovšem budeme dělat tak, jak to děláme letos na podzim, tak ho ani neschvalujte, je úplně k ničemu.
Minulý týden jsem poměrně intenzivně komunikoval s kolegou předsedou klubu sociální demokracie, kdy mi napsal představu vládní koalice - já jsem si tehdy myslel vládní koalice - o tom, jak bude probíhat sněmovna tento týden a další tři týdny. My jsme velkoryse vyšli vstříc, dokonce ten plán se daří. V úterý se udělalo to, co chtěla vládní koalice, ve středu se udělalo to, co chtěla vládní koalice, dneska uvidíme, máme tam jenom tři nebo čtyři body. A včera jsem obdržel jako vy všichni ostatní pozvánku na mimořádnou schůzi. Už zase mimořádná schůze. Původní informace byla: uděláme hazard, první či druhé čtení. Já jsem si myslel, že první čtení můžeme udělat na řádné schůzi, budiž, legislativa zatvrzele trvá na svém, i když nemá pravdu. Tak jsme řekli, dobře, rozumíme tomu, my jako ODS jsme nijak nebránili projednávání zákona o hazardu, proč ne. Pak ještě uděláme jeden bod a teď tady máme návrh na 17 bodů mimořádné schůze. Nemáme žádný harmonogram, víme, že skončíme v úterý, že ta schůze začne někdy večer, protože dovolím si prognózovat, že debata o školském zákonu nebude na třicet minut. To znamená, deset minut po skončení 33. schůze začne ta mimořádná. Vůbec nevíme, jak budou probíhat další týdny, které jsou výborové a poslanecký. Kolegové mají nachystané semináře, mají objednané prostory, my máme jiné věci v programu. Pak se hrozně rozčilují předsedové poslaneckých klubů, když říkáme, že je tady chaos. Je tady chaos!
Znovu: Co bude příští týden? Co bude popříští týden? Budeme jednat ve výborových týdnech? Bude to pátého? Budeme jednat pátého, to jsem akceptoval. Naplánovali jsme si velkou politickou akci na šestého, abych se dozvěděl za týden, že nebudeme jednat jenom pátého, ale i šestého, protože musíme na mimořádné schůzi například projednávat nějakou smlouvu. Tak to se na mě, milí kolegové, nezlobte, já vám avizuji, že ta mimořádná schůze tak hladce tedy nepůjde. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Přijdu v úterý na jednání grémia s tím, že všechny opoziční strany vlastně říkají: dobře, ten návrh tedy s námi komunikovali, jsme rádi, že ho akceptujeme, abychom byli svědky velké roztržky mezi dvěma největšími koaličními kluby. Tak to bude, tak to nebude, tak to bude, tak to nebude. Je tady chaos, nebo není tady chaos? Je tady pořád chaos. Jak to bude v tom týdnu - prvním výborovém? Jak to, že bude plénum v prvním výborovém týdnu? A když se zasedne ten čtvrtek, tak já říkám: já chci interpelace, když už tady máme být ve čtvrtek ve výborovém týdnu, ne 17 bodů. Takhle se fakt domlouvat nedá. (Potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem pan předseda Sklenák.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl původně k programu, ale budu reagovat na vystoupení kolegy Stanjury. Vy nám říkáte, že využijete všech možností, které vám dává jednací řád, abyste blokovali některé body, které Sněmovna má projednávat. Například avizujete půl roku, že nechcete a nepřipustíte, abychom projednávali zákon o elektronické evidenci tržeb ve třetím čtení. Byli jsme tady svědky blokování zákona o loteriích a dalších. A když tedy my využijeme jednací řád a svoláme mimořádnou schůzi, což je standardní nástroj, který jste i vy v minulém volebním období využívali, a velmi často, tak to považujete za nějaký chaos. V úterý ten program bude přesně tak, podle mého názoru, pokud nebudete tomu blokovat, tak jak jsme se o tom bavili. To znamená, že bude zahájena mimořádná schůze, projedná se první čtení vládního návrhu zákona o loteriích, což je ostatně cesta, kterou nám opozice doporučovala, abychom neprotlačovali poslanecký návrh. A je předpoklad, že pak se ta schůze přeruší, protože druhým bodem té mimořádné schůze je druhé čtení tohoto zákona, tak je jasné, že mezitím musí proběhnout jednání ve výborech.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dále s přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan předseda Sklenák se tváří tak, jako by to bylo vždycky. Není to pravda. Opravdu si pamatujete mimořádné schůze ve výborových týdnech? Opakovaně? Nemluvím o institutu mimořádných schůzí. Mluvím o tom, že k tomu využíváte výborové týdny, kdy si logicky... Naplánovat seminář přece není jen tak. A vy to těm kolegům - kolegovi Zahradníkovi minule, který dlouhodobě chystal výjezdní zasedání podvýboru, jste to zrušili, jeho práci jste zahodili. Teď to chystáte úplně stejně. Mí poslanci nevědí, co se bude dít ve výborových týdnech. Vycházíme z harmonogramu, že budou výbory. A vy si tam dáte 17 bodů. Ne tři body k hazardu, se kterými bychom neměli problém. A pak budete říkat: to jsou obstrukce. Jaké obstrukce? Přineste nějakou statistiku. My jsme řekli, že budou obstrukce, když bude služební zákon. No a byly asi 90 minut. To jsou obstrukce? Vy jste se hlásili k té dohodě. To, že říkáme u jednoho zákona, že budou obstrukce, zatím jsme se k tomu nedostali. Tak uvidíme, jak dlouho budou a jak to bude probíhat. Jeden jediný zákon. A já nechci opakovat tu debatu o tom, jak dlouho tady leží naše návrhy. Takže vy využíváte všechny možnosti jednacího řádu a řadíte si tu schůzi. Jenom to pořád měníte. K čemu jsme komunikovali minulý týden o tom, jak to bude? Budeme tady 6. listopadu, nebo nebudeme? Máme zrušit semináře, které budou pátého, nebo nemáme? A kdy to máme zrušit? Čtvrtého, když ti lidé jsou nachystaní i zvenku, že sem přijedou? Protože vy jste předpokládali, že debata bude trvat hodinu, a trvala dvě nebo tři, tak chápejte, že to musíme dojednat. Na to jsou schůze Poslanecké sněmovny a ne výborové týdny. Na druhé straně, když nebudou výborové týdny, nebudeme moct projednávat, tak ta Sněmovna se pak zastaví úplně, protože nebudou usnesení výboru, nebude to projednané. Tak si vyberte. Nakonec vás to stejně doběhne.
Tak se nedivte mému rozčilení, když tady týden vyjednáváme, v úterý si to de facto potvrdíme. Včera jsem žádal, abych viděl ten návrh předem, pak jediné, co jsem udělal - ani jsem ho nedostal, najednou. Jediné, co jsem dostal, že jsem si ho našel na internetu. A to je vyjednávání! Tady říkal pan předseda Faltýnek: Na každé schůzi je opoziční okénko. Tak já jsem si tu statistiku nechal... Prostě neříkáte pravdu, pane předsedo. Nebudu říkat jak váš šéf, prostě se mýlíte. Těch schůzí bylo - máme 34, vy jste svolali 35., tak si spočtěte z těch 35 schůzí, na kterých byl nějaký opoziční návrh zákona. Ale my noví na rozdíl od těch starých, i těch sociálních demokratů a KDU, to jsme my, kteří na každé schůzi prosadíme opoziční okénko. Škoda, že to není pravda, byl bych rád.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Faltýnek.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já rozumím této debatě. Je pravda, že se snažíme v rámci všech klubů ve Sněmovně hledat nějaký kompromis. K těm opozičním okénkům. Přece všichni, kdo jsme seděli na grémiu a dávali jsme dohromady program tohoto týdne, tak jsme se dohodli a akceptovali jsme vlastně požadavek opozičních stran, aby každá ze stran si tam zařadila jednu svoji prioritu, což se stalo. Předpokládali jsme třeba, že ta debata ke státnímu rozpočtu bude trošku kratší a že se stihnou ty zákony projednat. Bohužel se to nepodařilo. Můžeme si udělat statistiku těch vystoupení a i obsahy, jestli se tam některé věci neopakovaly desetkrát, patnáctkrát, ale to není podstatné, každý má právo samozřejmě říct svůj názor a já to nechci kritizovat. Ale jenom bychom byli objektivní v této debatě.
Pokud se týká té statistiky, o které hovořil pan předseda Stanjura, já řeknu pouze dvě čísla. Není to žádná statistika, je to pouze srovnání stejného období za minulé volební období a stávající volební období. Pokud se týká mimořádných schůzí, tak v minulém volebním období za stejné časové období jich bylo 16 a v tomto volebním období 13, takže to není nějaký dramatický rozdíl a je to zhruba podobné číslo. Minule toho bylo o tři víc.
K tomu času, přestávkám a obstrukcím. Myslím, že nemá smysl to nějak komentovat. Já bych spíš řekl, že pokud se týká té mimořádné schůze, tak z programu, který je navržen, vyplývá, že by se mělo jednat v podstatě 27., kde je vlastně ta priorita, ten vládní návrh, tisk 626, pracovně řečeno "hazard Volný", a potom tedy 5., 6. a 13. Vychází to z toho navrženého programu. Je asi pravda, že jsme to neřekli explicitně, nicméně při podávání té žádosti to takto z toho vyplývá.
Takže tolik jenom velmi stručně moje reakce k těm mimořádným schůzím a té statistice. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Taková statistika je k ničemu, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana místopředsedy. Aby k něčemu byla, tak musíte říct, jestli ji vyvolala vládní koalice, nebo opozice, tu mimořádnou schůzi. Mimořádná schůze je jedním z nástrojů opozice, legitimních, aby se aspoň o bodech, o kterých chce, debatovalo v návrhu programu. Takže 13 (nesrozumitelné). A hlavně, a o tom jsem mluvil, kolik z těch mimořádných schůzi bylo ve výborových týdnech? Já neprotestuji proti mimořádným schůzím. Je sice úsměvné, když si je svolává vládní koalice - teď nám běží tři, že, a od úterka nám poběží čtyři schůze, jestli se nepletu. Ale dobře. Ale ani jednu z těch čtyř schůzí nesvolala opozice. Dobře, může je svolat koalice, je to nezvyklé, ale abych měl statistiku, musel bych říct, kolik vyvolala opozice, kolik koalice, protože spíš je to nástroj pro opozici docela logicky, protože koalice má většinu a prosadí si na program, co potřebuje, to je taky logické, a kolik z těchto schůzí bylo ve výborových týdnech. To je to, co já kritizuji, ne že... Ale já už vím, jak to bude - pátého a šestého. No pátého to musíme udělat za tři hodiny, abychom šestého mohli skončit. A když to nestihneme pátého ani šestého, no tak budeme hledat zase jiný termín než třináctého. Protože vy tam ta data nemáte. Takže vy jste to svolali a ani jste nám to neřekli. Teď děkuji pěkně, že jsem se to dověděl oficiálně alespoň na mikrofon. Ale to taky nemusí být pravda, vždyť víme, jak to tady funguje.
Takže když budete svolávat mimořádné schůze do sněmovních týdnů, je to sice úsměvné, když si je svolává vládní koalice, to svědčí o tom, že něco nezvládá organizačně, ale proč ne. Nesahejte poslancům, ale i vašim, i vládním poslancům, i ti chystají semináře a mají naplánované akce. A vy, protože něco... Tu jednou zapomene někdo přinést návrh - vždyť to řekněme celé. Kdybyste avizovali tu mimořádnou schůzi k hazardu, vláda byla v pondělí, odsud je to tak 400 metrů. Kdyby to přinesli včas, tak jsme mohli mít první čtení hazardu na této schůzi. Je to tak. Takže někdo pochybil. Dobře, my jsme to akceptovali, mimořádná schůze. A podívejte se, jak narostla ta mimořádná schůze. Já vám jenom říkám dopředu, abyste nečekali, že když už sem přijedeme, tak budeme chtít rychle odjet. Budeme debatovat velmi důkladně a velmi podrobně. Ale to samé budeme chtít v těch výborech. A když výbory nebudou schopny projednat kapitoly rozpočtu, tak zase budeme pod tlakem, budeme obviňováni, že jsou nějaké obstrukce. Ale debatovat o rozpočtu nějakých šest nebo sedm hodin, jestli to vůbec bylo, to mi nepřijde (nesrozumitelné). Jestli někdo opakoval svoje vystoupení, tak to byli představitelé vlády a je to logické. Na tom není nic špatného, já nebudu říkat: to už jste řekl jednou, tak zas můžete přijít k mikrofonu za čtrnáct dní, my už jsme to jednou slyšeli. Já jenom říkám, že jsme přišli v úterý a neplatilo to, co jsme si řekli, pak jsme (nesrozumitelné) týdny a dneska to zase neplatí a oznámili jste nám to stylem - najděte si to na webu, je svolána schůze. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní v pořadí, tak jak se přihlásili, nejprve pan poslanec Laudát a po něm pan poslanec Faltýnek.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych byl rád, aby se grémium domluvilo skutečně na nějakých asi zřejmě zásadních změnách. Protože čemu jsme vystaveni? Koalice není schopná se domluvit na skutečných prioritách a pak si tady dělá i věci, že i to, co je domluvené, pak se ještě individuálně snaží protlačit svoje body. Tím pádem ty dohody velice komplikují celkový jízdní řád.
Za druhé není možné, nebo je velice špatné, když... (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, kolegové a kolegyně, ale prosím o ztišení, aby bylo rozumět, co se zde říká. Prosím, pokračujte.
Poslanec František Laudát: Za další, na grémiu padlo upozornění, že je krajně nevhodné, aby byly svolávány různé akce, semináře, do Sněmovny, projednávání některých věcí s odbornou či laickou veřejností v době, kdy běží sněmovna. Přináší to nejen technické a organizační komplikace, ale i bezpečnostní rizika. Sněmovna je nastavená, že v době, kdy zasedá Sněmovna, se tady nic neděje. Všichni předsedové klubů to na grémiu slyšeli. Jestliže takto zcela nekoordinovaně a přepadově svoláváte do výborových týdnů schůze, tak v tu chvíli vystavujete organizátory akcí ať už ve Sněmovně, tak i mimo Sněmovnu, výjezdní zasedání apod., obrovskému hazardu a ztrátě serióznosti. Obrovským způsobem tímhle poškozujete pověst poslanců, pověst Sněmovny jako seriózního partnera. Ani v regionech různé firmy, různí krajští politici, obecní, komunální politici nejsou zvědaví na nějaké šachy, které tady předvádějí dva, tři, čtyři šéfové klubů. Spíše dva. A to, co zkomplikovalo život, a je potřeba asi se nad tím zamyslet, je nový jednací řád, a to je zpětné projednávání dalších návrhů znova, to znamená, že ten zákon, ty návrhy se vlastně do každého výboru vracejí dvakrát. A do tohoto výborového týdne, jestliže vy začnete do toho dělat ještě akce, i bez toho je to svým způsobem chaos, časově se to zcela začíná vymykat, tak prostě působíte obrovský problém.
Problém projednávání opozičních návrhů, předpokládám nebo si myslím, že se nevyřeší dříve, dokud nebude vždy pevně stanoven např. jeden den, a pojďme se bavit o tom rozsahu, kdy bez ohledu na projednávání vládních návrhů nebo koaličních návrhů bude stanoveno, že tento den se prostě budou projednávat opoziční návrhy.
Já jsem už na to upozorňoval pana předsedu klubu Miholu, že jiné řešení nevidím. A pojďme se bavit o tom, kolik to bude. Bude to na každé schůzi jeden celý den? Budou to dva dny? Ale jinak asi se toho nedobéřeme, pokud nezačnete v koalici se chovat tím způsobem, že si budete dávat skutečné priority, že sem nebudete nosit povídavé zákony, které si myslím, že ani k jednání Sněmovny nepatří. A pokud si neuděláte ten jízdní řád tak, aby u bodů, které zjevně víte, že ne tak snadno projdou, tak abyste s nimi nezačínali. Naposledy se vám to zcela zbytečně povedlo v úterý. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený s přednostním právem je pan předseda Faltýnek. Prosím.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, já jsem tady nic nekritizoval. Já jsem pouze konstatoval nějaká fakta a ani nechci v té debatě se dohadovat. K té statistice, omlouvám se, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím kolegovi Stanjurovi, že jsem to nedopověděl. Těch 16 mimořádných schůzí byl poměr 9 vládní koalice, 7 opozice. Za to časové období srovnatelné. A v tomto volebním období 7:5. Takže je to stejný poměr, zhruba.
Ale ještě jednu poznámku na to si možná většina z vás, kteří tady sedí delší dobu, vzpomene, abychom byli objektivní. Dne 3. 11. 2011 proběhly v jeden den čtyři schůze Poslanecké sněmovny a mimo to byly rozjednány ještě dvě další schůze. Takže to byl asi hezký podzim. A k tomu chaosu ve Sněmovně, když si děláme statistiku z toho chaosu, který tady byl v minulém volebním období, a všichni víme, jak ten chaos nakonec skončil, tak ty poznámky jsou celkem úsměvné. Ale to si myslím, že uděláme lepší statistiku, abychom mohli tedy být konkrétnější. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, dále pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To, že jsme byli úplní beránci, jsem nikdy netvrdil. Ale zeptejte se tehdejších předsedů opozičních klubů, jestli jsme s nimi konzultovali časový rozvrh. Aby všichni věděli, ale všichni poslanci, nejenom část vybraných vládních, jak to bude. To jsou dvě různé věci. To, že jsme měli ostré politické střety, já si to nepamatuji, 3. listopadu 2011, no ale tak jsme to udělali, to byl určitě sněmovní týden, tak jsme udělali šest schůzi za jeden den. Už nevím, kdo je svolal, podívám se na to, to si skutečně v hlavě nenosím. Ale já jsem hlavně kritizoval, a vy jste se zase vyhnul odpovědi, to, že to je ve výborových týdnech. Kdyby to bylo dneska, zítra, tak budiž. Víme, jak dopadla ve sněmovním týdnu schůze o poště a k Volnému a nevím, co tam ještě bylo. Ale to bylo ve sněmovním týdnu, tak nic proti. Žádné jiné akce než to, že budeme ve Sněmovně, jsme naplánovány neměli a jsme připraveni jednat o bodech,které se dostanou na program. A víme, že to nebude podle nás.
A k tomu včerejšku. Tak já nevím, to asi budou vědět spíš kolegové z KSČM, že byli první, logicky z těch čtyř. Sedm minut nebo devět? Už nevím. Myslím, že 18.51 se začalo. A takové ty řeči, mohli jste jednat do půlnoci - no nemohli! Protože jsme dělali rozpočet těch šest nebo sedm hodin. A to je vážná debata. A pokud se jí někdo vážně zúčastní, tak těžko má sílu potom věcně argumentovat další čtyři hodiny u čtyř návrhů zákonů, z nichž ani jeden není úplně jednoduchý.
A to jsme ještě zcela vstřícně vyšli vstříc, že mezi rozpočet a ty opoziční jsme dali takový společný, poslanecký návrh k Velkému pátku byl v zásadě společný. Myslím, že s výjimkou členů klubu KSČM to podepsali poslanci ze všech klubů.
Tak nám nechte výborové týdny na výbory, poslanecké týdny nám nechte na jednání v našich regionech, variabilní týdny, když bude sněmovna, to je běžné, to nikdo nemůže být překvapený, že ve variabilním týdnu jedná Sněmovna. Nesahejte do těch ostatních týdnů! To je všechno, co chceme. Nic víc nekritizujeme. Jenom aby se dodržoval harmonogram. To je všechno.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A přednostním právem pan předseda Faltýnek.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já ještě poslední reakci vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, s tím čtvrtkem. Máte pravdu, nicméně pokud se týká pátku, tak statistika z letošního roku od začátku letošního roku v pátek byl jenom jednou jeden výbor a konkrétně výbor pro veřejnou správu. Jinak v pátek nikdy žádný výbor v letošním roce nezasedal.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se někdo hlásí s přednostním právem, případně chce navrhnout změnu programu nebo úpravu programu. Nikoho nevidím. Vnímám to tedy tak, že začneme s projednáváním bodů tak, jak jsme si naplánovali. Předtím přečtu ještě omluvy, které dorazily. Od 12 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Vlasta Bohdalová. Dále dnes od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Martin Sedlář. A dále dnes od 9 do 12.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Plzák.
Otevírám první bod dnešního jednání a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.