Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016
/sněmovní tisk 617/ - prvé čtení

Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (V sále je opět hluk.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, který byl vládou schválen dne 23. září 2015.

Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 jsou předkládány v této podobě -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, já vás přeruším a poprosím ten hlouček na pravé straně, aby se přesunul do předsálí, protože jsme ve státním rozpočtu, budete chtít potom k tomu diskutovat a v tomhle hluku se neslyšíme. Myslím si, že to je škoda.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To nevadí, já to přečtu. (Předsedající: Děkuji.)

Takže příjmy státního rozpočtu jsou 1180,9 miliardy Kč, výdaje státního rozpočtu 1250,9 miliardy Kč, to znamená, saldo státního rozpočtu je 70 miliard Kč.

Pro rok 2016 je navržen deficit státního rozpočtu ve výši 70 miliard Kč, což je o 30 miliard Kč méně, než činí schválený deficit pro rok 2015.

Saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,9 % v roce 2015 na minus 1,2 % HDP v roce 2016 a strukturální saldo vládního sektoru se snižuje z minus 1,8 v roce 2015 na minus 1,4 % HDP v roce 2016. Střednědobý rozpočtový cíl České republiky, který činí minus 1 % HDP, by měl být tak dosažen v roce 2018.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna t. r. České ekonomice se daří. Její výkonnost se během 1. pololetí letošního roku dynamicky zvýšila především vlivem růstu spotřeby a investic. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech.

Vně naší ekonomiky záleží na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují hospodářský cyklus. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že neplánujeme zvyšování daňové zátěže kromě již oznámených daní na tabákové výrobky.

Světová ekonomika pokračuje v růstu, ten však zůstává regionálně velmi nerovnoměrný. Navíc v posledních týdnech se výrazně zvýšily obavy ze zpomalování růstu čínského hospodářství a jeho vlivu na zbytek světa, což se projevovalo značnými výkyvy na finančních trzích a na trzích s komoditami. Ceny energetických komodit proti dřívějším předpokladům nerostou, ropa Brent se obchoduje pod 50 dolarů za barel, což je pro nás jednoznačně pozitivní.

Ekonomický vývoj eurozóny v 1. pololetí odpovídal očekáváním. Oživení je ovšem stále křehké a napříč jednotlivými zeměmi nerovnoměrné. Státy jako Francie, Nizozemí, Rakousko jsou blízko stagnace. Jiné země, mezi které patří Česká republika, Polsko, Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, rostou dynamicky. K podpoře ekonomik přispívají nízké úrokové sazby a politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu zde dále přetrvávají podstatné nerovnovážné faktory, zejména vysoké zadlužení vládního sektoru. Navíc vzrůstá riziko stupňování nepříznivých geopolitických událostí, které by případně mohly narušit průběh globální konjunktury.

Česká ekonomika v 1. pololetí výrazně zvýšila svůj výkon o 4,2 %. Tento vývoj je však do značné míry ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Jedná se hlavně o propad ceny ropy na polovinu, silné zlepšení čerpání prostředků z fondů Evropské unie a fiskální podpora ekonomického růstu zejména v oblasti investic. Za celý rok 2015 reálný HDP vzroste zhruba o 4 %. Růst bude tažen domácí poptávkou. V roce 2016 očekáváme obdobnou strukturu růstu založenou na domácí poptávce. Jednorázové faktory, jako meziroční propad ceny ropy a masivní dočerpávání alokace evropských fondů z prostředků z minulého programového období, však vyprchají a ekonomika se vrátí k svému normálnímu výkonu, proto očekáváme růst HDP kolem 2,5 %.

Nízká inflace v roce 2015 zrychlí v roce 2016. Rok 2015 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Proti zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků jde zavedení druhé snížení sazby DPH a zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví. Průměrná míra inflace by tak mohla dosáhnout asi 0,5 %. V roce 2016 by proinflačně měly působit domácí poptávka a patrně i vyšší ceny ropy. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst o 1,5 %.

Na trhu práce růst zaměstnanosti a pokles míry nezaměstnanosti v roce 2015 i 2016. Spolu s vzrůstem ekonomiky očekáváme také zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2015 nárůst kolem 1 %. V roce 2016 by měl být nárůst pomalejší.

V oblasti vývoje míry nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2015 měla dosáhnout 5,7 % a dále klesnout v roce 2016 na 5,5 %. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2016 souvisí jednak s mírnějším růstem ekonomiky, jednak s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.

Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme zvýšení růstu jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z tohoto důvodu předpokládáme v roce 2015 i 2016 mírný přebytek salda běžného účtu.

Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí.

Nyní bych vás rád podrobně seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu v roce 2016.

Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 619,7 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2016 oproti rozpočtu 2015 rostou o 44,6 mld. korun a v porovnání se schváleným výhledem na rok 2016 dochází k růstu téměř o 30 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, činí 18,9 %. Složená daňová kvóta, která činí 33,5 % HDP.

V daňových příjmech je zahrnuto: kontrolní hlášení, tam je dopad 6,3 mld. korun plus. Elektronická evidence tržeb - dopad 2 mld. plus. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 ­% je dopad 400 mil. minus. Zavedení tříletého harmonogramu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, spotřební daně s dopadem 3,3 mld. korun plus. Úprava povinného vzniku revaluačních fondů ve finančním sektoru s dopadem minus 300 mil. Zvýšení slevy na druhé a další dítě oproti roku 2015, a to o sto korun na druhé dítě a o 300 korun na třetí a další dítě, s dopadem minus 500 mil. korun. Znovuzavedení slev pracujícím důchodcům a školkovné, to je pokračování z roku 2015, je dopad minus 1,1 mld. korun. Navýšení podílu krajů na celkovém hrubém výnosu DPH, tzv. RUD, a to z 7,86 % na 8,92 %, dopad minus 3,7 mld. korun. To je v současné době projednáváno v parlamentu s navrhovanou účinností od 1. ledna 2016.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 422 mld. a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 21,3 mld., tzn. 5,3 %.

Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finanční mechanismy jsou do rozpočtu zapojeny částkou 94,5 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 5,8 mld. korun.

V návrhu rozpočtu na rok 2016 jsou rozpočtovány příjmy od státních podniků v objemu 6,9 mld. korun v kapitolách Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy a dále příjmy z privatizačních účtů na kompenzaci deficitu důchodového systému ve výši 11,7 mld. korun.

Nyní mi dovolte vás seznámit s výdaji státního rozpočtu.

Celkové výdaje jsou pro rok 2016 navrženy ve výši 1250,9 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2016 jsou rozpočtovány ve výši 708,2 mld. korun a tvoří 56,6 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující:

Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 400,7 mld. korun s meziročním růstem o 1,5 % v porovnání s očekávanou skutečností 2015. Valorizace důchodů k 1. lednu 2016 bude v souladu s platným právním stavem daným zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. To znamená, při valorizaci bude zohledněn stoprocentní nárůst spotřebitelských cen a jedna třetina mezd. Dále je uvažováno s jednorázovým příspěvkem k důchodu ve výši 900 korun v měsíci únoru 2016.

Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti, a to na odhadovanou výši 24,7 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky v objemu 63,1 mld. korun. Měsíční platba státu za státního pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění se zvýší z částky 845 korun na částku 870 korun na osobu a měsíc.

Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery z prostředků Evropské unie se rozpočtují ve výši 10,9 mld. korun v roce 2016. Byly posíleny dotace na sociální služby a ostatní dotační a podobné systémy. Pro rok 2016 byly posíleny investiční výdaje na domovy důchodců v působnosti krajů. Dále jsou v rozpočtu zapracovány výdaje na dávky státní sociální podpory, na dávky pomoci v hmotné nouzi, na příspěvek na péči, na výplatu podpor v nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.

Nyní bych se chtěl zmínit o dalších výdajových oblastech státního rozpočtu.

Na výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a z příspěvkových organizací jsou pro rok 2016 rozpočtovány v objemu 149 mld. korun, což představuje zvýšení o 10 mld. oproti roku 2015. Růst platů státních zaměstnanců o 3 % a zaměstnanců ve státní službě plus další 2 %. Příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb byl zvýšen pro rok 2016 o půl procenta na celkový příděl ve výši 1,5 %. Pro další léta je rozpočtován nárůst o 1 %, to znamená příděl ve výši 2 %.

Růst platů soudců a státních zástupců - nárůst činí 9,2 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 2,4 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů činí 14,1 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 7 %.

Růst počtu funkčních míst oproti rozpočtu na rok 2015 je 13 329, z čehož 7 065 míst v organizačních složkách státu a 6 264 míst ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení 5 811 míst v regionálním školství v souvislosti s růstem počtu žáků, 1 083 míst na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1 257 míst na řešení koncepce Armády České republiky a zajištění kybernetické obrany, 354 míst v Generálním finančním ředitelství na řešení EET, 168 míst u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu EET, 444 míst u Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce na problematiku nelegálního zaměstnávání, 300 míst zaměstnanců soudů, asistenti soudců a vyšší soudní úředníci v kapitole Ministerstva spravedlnosti, 49 míst ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci vlivem rozšíření kompetencí, 105 míst ve Státním pozemkovém úřadu, 93 míst z důvodu zřízení tří nových příspěvkových organizací - hřebčíny Písek, Tlumačov a Zemědělský servis, 80 překlenovacích míst pro diplomaty, 25 míst v České inspekci životního prostředí na rozšíření kontrolní činnosti, 18 míst v České obchodní inspekci - novela zákona o ochraně spotřebitele, 40 míst v Energetickém regulačním úřadu - rozšíření kontrolní činnosti, 12 míst Úřad vlády na posílení oblasti výzkumu, vývoje, inovací.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 35,7 mld. korun včetně prostředků z Evropské unie. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2016 dosáhne 0,77 %.

Výdaje na podporu exportu včetně navýšení základního kapitálu České exportní banky jsou rozpočtovány v celkovém objemu 4,7 mld. korun určením pro Českou exportní banku a pro EGAP.

Ve vazbě na projednávaný zákon o loteriích byly posíleny výdaje o 500 mil. korun v roce 2016 a v letech 2017 a 2018 o jednu miliardu na podporu činnosti v oblasti sportu.

V oblasti kultury na financování programu péče o národní kulturní poklad jsou v letech 2016 a 2017 rozpočtovány prostředky ve výši 1 miliardy korun každoročně. Na filmové pobídky je rozpočtována částka 800 milionů korun. Posíleny byly výdaje na záchranu a obnovu kulturních památek a investice příspěvkových organizací na obnovu státních kulturních zařízení a regionálních kulturních zařízení, na podporu živého umění, na podporu kultury národnostních menšin a na kulturní dědictví ve vlastnictví státu podporované evropskými fondy.

V oblasti dopravy dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury je rozpočtována ve výši 208 miliardy korun pro rok 2016. Na kompenzace slev na jízdné v roce 2016 jsou určeny výdaje ve výši 260 milionů korun. Výdaje na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě jsou rozpočtované ve výši 7,14 miliardy korun ročně v letech 2016 až 2018, z toho pro kraje a hlavní město Prahu 2,77 miliardy korun ročně.

Výdaje na volitelné programy Evropské kosmické agentury ESA byly navýšeny o 200 milionů korun.

Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou navrženy v letech 2016 až 2018 ve výši 47,8 miliardy korun pro 2016, ve výši 52 milionů korun pro rok 2017 a 57,2 miliardy korun pro rok 2018. Podíl těchto výdajů na HDP činí cca od 1 % až do 1,14 %. Byly navýšeny prostředky na opatření v souvislosti s migrační situací v České republice v objemu o 1,1 miliardy korun. Byly posíleny výdaje na bezpečnostní opatření v České republice. Byly posíleny výdaje na financování činnosti dobrovolných hasičů o 250 milionů korun.

Dotace na obnovitelné zdroje energie jsou pro rok 2016 rozpočtovány ve výši 20,4 miliardy korun. Byly posíleny výdaje na zahlazování následků hornické činnosti, technický útlum, na podporu strategických investičních akcí a budování průmyslových zón, na technologická centra a centra strategických služeb.

V kapitole Český telekomunikační úřad jsou rozpočtovány prostředky na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence pro Českou poštu ve výši 700 milionů korun.

Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou navrženy na rok 2016 ve výši 36,3 miliardy korun, přičemž největší položku tvoří přímé platby s objemem 24 miliard korun. Na podporu rozvoje venkova je rozpočtovaná částka 11,5 miliardy korun, z toho 4 miliardy korun představují prostředky státního rozpočtu České republiky určené na spolufinancování a 7,5 miliardy korun jsou prostředky státního rozpočtu, které budou následně kryté příjmy z Evropské unie. Financování programu se zvýší z 25 na 35 %.

V kapitole Ministerstva pro místní rozvoj byly posíleny výdaje na podporu cestovního ruchu, podporu bydlení, na územně plánovací činnost obcí do 3 tisíc obyvatel, výdaje byly zvýšeny o 1,5 miliardy korun v roce 2016 na spolufinancování integrovaného regionálního operačního programu.

V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 5,7 miliardy korun a současné výdaje, a to v poloviční výši těchto rozpočtovaných objemů. Druhá polovina je rozpočtována v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu obnovitelných zdrojů energie.

V kapitole Ministerstva spravedlnosti kromě platových úprav byly aktualizovány kapitálové výdaje a posíleny provozní výdaje Vězeňské služby a výdaje na znalecké posudky v návaznosti na nový občanský zákoník. Rozpočtované jsou prostředky na zajištění novely zákona, kterým se mění zákon číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a na pořízení a provoz elektronického monitorovacího systému na trestní justici. Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši necelých 3,8 miliardy korun, tj. 0,3 % výdajů státního rozpočtu.

Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2016 navrženy v objemu 52,8 miliardy korun. V roce 2016 se očekává relativní stabilizace podílu státního dluhu na HDP, ke konci roku 2016 se očekává státní dluh na úrovni 1 733,7 miliardy korun, podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2016 by měl činit 37,3 %, tzn. že nadále klesá, poměrově koncem roku 2013 jsme měli 41,3 %.

Na závěr bych chtěl říct, že ten rozpočet sleduje naši strategii snižování deficitu s cílem mít vyrovnaný deficit. Je to rozpočet, který podporuje růst naší ekonomiky, je to rozpočet proticyklický, který, i když to vypadá, že se nám daří, a daří se nám, otázka je udržitelnosti toho růstu, je odpovědný, odpovědný vůči příštím generacím a zároveň odšpuntovává nadále ekonomiku, investuje a motivuje spotřebu.

Takže já si vás dovolím požádat o podporu tohoto státního rozpočtu a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane ministře. Předseda Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Je to rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny číslo 39. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 617/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, kolegyně, kolegové, já bych si dovolil vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru číslo 316 ze dne 14. října 2015 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. Bude to možná o něco delší, takže prosím o trpělivost.

Rozpočtový výbor na své 29. schůzi ze dne 14. října 2015 k prvému čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, sněmovní tisk 617, po úvodním slově ministra financí, zpravodajské zprávě předsedy výboru a po rozpravě rozpočtový výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 v prvém čtení přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna:

1. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 podle sněmovního tisku 617, kterými jsou

výše příjmů stanovená částkou 1 bilion 180 miliard 856 milionů 787 tisíc 167 korun,

výše výdajů stanovená částkou 1 bilion 250 miliard 856 milionů 787 tisíc 167 korun,

rozdíl mezi příjmy a výdaji, což je saldo stanovené částkou 70 miliard korun.

B. Způsob vypořádání salda těmito financujícími složkami

a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 70 miliard 635 milionů 100 tisíc korun,

b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 635 milionů 100 tisíc korun.

C. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 miliarda 69 milionů 972 tisíc 700 korun.

D. Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí s výjimkou hlavního města Prahy v úhrnech po jednotlivých krajích, a to dotace a příspěvky v celkové výši 7 miliard 517 milionů 337 tisíc 044 korun.

E. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 833 milionů 725 tisíc 300 korun,

F. Zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1, 2, 3, včetně možnosti změnit výši celkových příjmů, celkových výdajů a dalších ukazatelů zde uvedeným postupem a v daném rozsahu, zmocnění Ministerstvu financí postupovat při stanovení výše příspěvků na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze podle § 1 odst. 10 příloha číslo 8, vše ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016, podle sněmovního tisku 617.

II. Bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2016

a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 92 909 566 387 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 40 500 000 000 Kč,

b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., ve výši 230 000 000 000 Kč a výši dotace pro doplnění jejích pojistných fondů 2 200 000 000 Kč.

III. Přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2016 takto - to s dovolením nebudu číst. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé výbory a jim přikázané kapitoly.

Za druhé. Zmocňuje zpravodaje výboru poslance Václava Votavu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem si tímto dovolil učinit.

Vážená paní místopředsedkyně, jinak se hlásím do rozpravy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana premiéra, po něm se připraví s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Hezké dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Státní rozpočet nepochybně patří k nejdůležitějším zákonům, které v daném roce projednává Poslanecká sněmovna, a nepochybně to patří také k nejdůležitějším věcem, na kterých se dokázala dohodnout naše současná vláda a vládní koalice. Já jsem přesvědčen o tom, že debatu o státním rozpočtu, kterou dnes začínáme oficiálně vést na půdě Poslanecké sněmovny, nelze vést a organizovat jako účetní cvičení. Já si myslím, že debatovat na téma má dáti - dal má smysl tehdy, když parlament projednává státní závěrečný účet. Tohle je návrh zákona o státním rozpočtu a rozpočet je v každé zemi, v každém demokratickém státě klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o hospodářskou politiku, a klíčovým nástrojem vlády, pokud jde o řešení těch problémů, které vláda řešit chce a pro jejichž řešení se rozhodla.

Česká republika zažívá velmi silný hospodářský růst. Dá se očekávat, že letos ekonomika poroste zhruba o 4 %. Naštěstí klesá také nezaměstnanost. Nezaměstnanost dosáhla zhruba 6 % a je to skutečně velmi dobrý výsledek. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že takto masivní hospodářský růst zažíváme v letošním roce mj. proto, že máme poslední možnost dočerpat peníze z evropských fondů. Já bych rád na tomto místě řekl to, že tento silný hospodářský růst je tady jenom díky chytré politice současné vlády, ale není tomu tak. (Smích zprava.) Není tomu tak. Já jsem přesvědčen o tom, že naše vláda k tomu hodně přispívá (smích zprava), ale rozhodně nemá odpovědnost za to, že ekonomika letos roste takto raketově, s výjimkou jediné věci, a to je urychlení čerpání evropských fondů. To, že letos dočerpáváme evropské fondy, je klíčový ukazatel, který podporuje růst ekonomiky a podporuje zaměstnanost.

Já na to poukazuji právě proto, že je dobré si uvědomit, že v příštím roce už tady takto silný impuls nebude. My jsme udělali všechno možné i nemožné pro to, abychom letos začali čerpat evropské prostředky. Víte, že jsme museli udělat řadu těžkých kompromisů s Evropskou komisí, abychom dosáhli schválení operačních programů. V létě se to povedlo, ministerstva vypisují výzvy, hlásí se uchazeči. Celý ten těžkopádný proces čerpání evropských fondů se začíná rozjíždět. Ale příští rok určitě nebude vrcholem z hlediska finanční perspektivy, ve které se nacházíme. Naším cílem je, abychom příští rok vyčerpali co nejvíce, ale nebude to rok vrcholného čerpání. Letošek je rok vrcholného čerpání a má to samozřejmě i silný vliv na ekonomiku. Proto je velmi důležité, aby státní rozpočet, tak jak je předložen, počítal s podporou hospodářského růstu. Protože příští rok nám jenom evropské fondy hospodářský růst nezajistí. Je velmi důležité, aby tady aktivně přispěl státní rozpočet. Říkám to proto, že velmi často slyšíme kritiku zprava - měli byste škrtat odvážněji, ekonomika rekordně roste, tak proč potřebujete schodek 70 mld. korun. Právě proto, že je důležité se dívat nejenom na statistiku, na ta čísla hospodářského růstu, ale je důležité se také dívat na strukturu, jak velká část toho růstu je tažena např. tím, že jednorázově dočerpáváme evropské fondy, které se prostě nestihly z různých důvodů v minulých letech vyčerpat. Proto je důležité, aby rozpočet měl svůj prorůstový charakter, a proto zdůrazňuji, že debata o rozpočtu není účetní cvičení, ale je to debata o klíčovém nástroji hospodářské politiky vlády.

Já jsem rád, že v příštím roce klesne v České republice deficit veřejných rozpočtů. Jestliže vláda očekává, že ten deficit letos bude někde kolem 1,9 % HDP, příští rok se očekává deficit někde kolem 1,2 %. To je výrazně pod 3% limit, na kterém se dohodla vládní koalice jako na maximu deficitu veřejných rozpočtů. Čili deficity se příští rok přiblíží 1 % hrubého domácího produktu. Nepochybně budeme patřit mezi tu lepší polovinu Evropské unie z hlediska hospodaření státu a z hlediska tempa zadlužování.

Ale naším cílem je, nejenom abychom měli dobré parametry rozpočtového schodku. Cílem vlády je, aby růst ekonomiky pokračoval i v příštím roce. Cílem vlády je, abychom i v příštím roce udrželi nízkou nezaměstnanost. Když se podíváme na čísla nezaměstnanosti, ta letošní jsou velmi dobrá. Trend je pozitivní. Počet nezaměstnaných klesá. Ale máme tady obrovské disproporce. Máme tady na jedné straně ještě pořád v evidenci úřadů práce 440 tis. lidí. Na druhé straně tady máme 110 tis. volných pracovních míst v české ekonomice, která avizují podnikatelé a která avizují podniky. Tady je velký rozpor. A jedním z cílů politiky vlády v příštím roce, a i na to potřebujeme využít finanční prostředky, je pokusit se mobilizovat maximum z těch více než 400 tis. lidí v evidenci úřadů práce tak, aby využili této příznivé situace na trhu práce a své pracovní místo si našli. Tohle je jedna z největších výzev, která před naší vládou stojí - využít hospodářského růstu a ještě udělat hodně pro to, aby se snížila nezaměstnanost zejména ve strukturálně postižených regionech, jako je Moravskoslezský kraj a jako je Ústecký kraj.

Rád bych zmínil hlavní priority, na kterých jsme se dohodli a které návrh rozpočtu obsahuje. První, kterou chci zdůraznit, je otázka podpory investic. V minulých letech se často škrtalo. Často se škrtalo plošně a musím říci, že se škrtalo na těch nejhorších místech. Klasickým případem je dopravní infrastruktura a investice státu do dopravní infrastruktury. Byl tady ve vládě tuším Petra Nečase ministr dopravy, který se jmenoval Bárta. A ministr dopravy Bárta zastavil přípravu všech dálničních staveb a všech rychlostních komunikací v České republice. Tím pádem jsme získali obrovské zpoždění z hlediska celé řady těchto staveb a bohužel nám to díky těm škrtům tehdejšího ministra Bárty zkomplikuje i posuzování staveb teď podle novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Prostě mělo to bohužel velmi negativní následky, se kterými se budeme potýkat i v příštích letech.

Naše vláda tuhle chybu opakovat nebude. Cílem vlády je, abychom na přípravu dopravních staveb vyčlenili dostatečné množství finančních prostředků, abychom mohli projektovat, abychom mohli vykupovat pozemky, a jakmile budou stavby připraveny, aby bylo možné reálně zahajovat výstavbu. Čili i v oblasti investic klíčová priorita je investice do dopravní infrastruktury.

Druhá klíčová priorita je spolufinancování evropských fondů. Jestliže jsem mluvil o tom, že zahajujeme čerpání z nových fondů, tak je důležité, aby v rozpočtu byl dostatek peněz na kofinancování, aby se skutečně čerpání fondu rozjelo.

Pokud jde o investice, chci zmínit ještě třetí důležitou prioritu, a to jsou investice do kapacit mateřských a základních škol. Tam, kde jejich kapacita nestačí, tam, kde nastupují silnější populační ročníky, tam je vláda připravena podat obcím pomocnou ruku a pokračovat v investičních programech, pokud jde o základní školy a pokud jde o mateřské školy.

Čili priorita číslo jedna - podpora investic v příštím roce.

Priorita číslo dvě je otázka sociálních aspektů státního rozpočtu. Nejde jenom o to, že to je politická priorita, že jsme se na tom v koalici dohodli, že budeme dělat sociálně spravedlivou politiku, že se budeme vůči lidem chovat slušně, ale je to také ohled na spotřebu domácností. Když jsme ve státním rozpočtu na letošní rok navrhli zvýšení platů, když jsme na letošní rok prosadili zvýšení důchodů, tak jsme si od toho také slibovali určité oživení spotřeby domácností. Já jsem rád, že oživení se dostavilo. Letos vedle evropských fondů a samozřejmě exportu našeho průmyslu je dalším důležitým tahounem ekonomiky právě spotřeba domácností. Podařilo se probudit určitý spotřebitelský optimismus a i to pomáhá k těm dobrým číslům ekonomického růstu. Byl bych rád, kdybychom v podpoře spotřeby domácností formou sociálních opatření vlády pokračovali i v příštím roce.

Zvyšují se platy zaměstnanců veřejného sektoru. U lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, policisté nebo hasiči, vláda rozhodla o zvýšení platů o 3 % už od letošního 1. listopadu. Přirozeně zvýšení zůstane zachováno i v příštím roce.

Jsem rád, že rozpočet obsahuje navýšení plateb za státní pojištěnce, protože to nám umožní, abychom od 1. ledna příštího roku zvýšili platy zdravotníků, lékařů, sester o 5 %. Možná se ptáte, proč je rozdíl mezi zvýšením platů pro zaměstnance veřejného sektoru a zvýšením platů lidí ve zdravotnictví. Doporučuji rozjet se do venkovských nemocnic. Doporučuji rozjet se do nemocnic, které jsou na německých hranicích. Zjistíte, že začínáme mít velmi silný problém mzdové konkurence, a to nejenom vůči Německu, ale už dneska i třeba vůči Slovensku, kde se platy například sester zvýšily, a už není taková možnost získávat zdravotnický personál ze Slovenska, jaká byla třeba před pěti lety. Potřebujeme zvýšit platy ve zdravotnictví rychleji, aby vůbec měl pacienty v České republice kdo léčit. Proto zvýšení platů od 1. ledna o 5 %.

To, co pokládám za velmi důležité kromě toho, že vracíme zaměstnancům veřejného sektoru část peněz, které jim sebrala Nečasova vláda, když snižovala platy, tak za další důležitou oblast sociální politiky pokládám valorizaci penzí v příštím roce. Situace je následující. Naše vláda, když přišla k moci, tak jednu z prvních změn, kterou jsme tady prosadili v Poslanecké sněmovně, byla změna valorizace penzí. Podle starých pravidel se důchody valorizovaly z jedné třetiny podle inflace a podle jedné třetiny růstu reálných mezd. My jsme to změnili, to znamená důchody se nově valorizují podle inflace ze 100 %. To znamená, že jsme více zohlednili vývoj cen, než tomu bylo za předcházejících vlád.

Problém ale je, že inflace je extrémně nízká. Problém je, že mzdy v minulých letech téměř vůbec nerostly. I na tom se podílely politiky předcházejících vlád. Toto valorizační schéma znamená, že důchody v příštím roce porostou v rámci této valorizace pouze o částku kolem 40 korun. To je velmi nízká valorizace, a proto jsme se rozhodli jako vláda, že poskytneme kompenzaci starobním důchodcům a v únoru bude vyplacen jednorázový příspěvek penzí, který je navržen ve výši 900 korun. V únoru bude vyplacen proto - my jsme původně chtěli vyplatit příspěvek ve výši 700 korun v prosinci, ale bohužel pravice tady v Poslanecké sněmovně zablokovala zrychlené projednávání tohoto návrhu a nejbližší termín, kdy budeme moci jednorázový příspěvek vyplatit, je únor roku 2016. Čili bude nižší valorizace, vláda to nemohla ovlivnit, valorizujeme na maximum to, co nám zákon umožňuje, ale abychom kompenzovali starobním důchodcům tu situaci, poskytneme jednorázový příspěvek k penzi v únoru příštího roku ve výši 900 korun.

Chci také zmínit další důležitou věc, která se týká sociální stability, a to se týká sociálních služeb, zejména pokud jde o péči o naše seniory, pokud jde o péči o zdravotně postižené. Je strašně důležité, aby kraje, které podle nového systému už dneska odpovídají za rozdělování dotací na sociální služby, měly dostatek peněz na spolufinancování těchto sociálních služeb. To se týká domů pro seniory, to se týká různých pobytových a odlehčovacích center, ale samozřejmě se to týká sociálních služeb, které jsou poskytovány přímo v domácnostech. Já jsem velmi rád, že nakonec jsme se dohodli ve vládě a že mohu informovat Sněmovnu o tom, že na sociální služby v příštím roce byl zachován stejný objem finančních prostředků, jaký je poskytován letos. To znamená, že nedojde k žádným škrtům v dotacích na sociální služby a kraje budou moci rozdělit stejný objem finančních prostředků, jako rozdělovaly v letošním roce. To je myslím další z důležitých parametrů tohoto návrhu zákona o státním rozpočtu.

Když už mluvím o krajích a o veřejných službách, jsem rád, že rozpočet také zohledňuje změnu rozpočtového určení daní. Zákon tady budeme v krátké době hlasovat. Rozpočtové určení daní je něco, co pomůže také zlepšit veřejné služby. To, že vrátíme krajům 3,5 mld., které jim byly sebrány v minulosti, to, že je vrátíme krajům, znamená, že kraje budou mít více peněz na zdravotnictví, na sociální služby, na opravu komunikací dvojek a trojek, konkrétně pozitivně se to projeví vůči občanům v jednotlivých regionech. Já si myslím, že když se mluví o RUDu a říká se, že peníze dostanou kraje, tak klíčové je si uvědomit, že peníze dostanou občané prostřednictvím veřejných služeb, které se k nim dostanou.

A poslední věc. V oblasti sociální stability je otázka školství. Objevila se v minulých měsících kritika, že údajně vláda zvyšuje počty úředníků a že o několik tisíc zvyšujeme počty úředníků. Vážené dámy, vážení pánové, učitel není úředník, policista nebo voják není úředník. To, že zvyšujeme počet učitelů v příštím roce, souvisí s tím, že nám přibývá dětí na prvním stupni základních škol a je potřeba, aby děti měl kdo učit. Proto z rozpočtu budeme financovat více učitelů, než financujeme v letošním roce. Ne úředníci, ale primárně učitelé přibudou v příštím roce na výplatní pásce našeho státu.

Třetí důležitá priorita, kterou chci zmínit, a neměli bychom na ni zapomínat, je bezpečnost. My jsme tady ve Sněmovně trávili v letošním roce desítky hodin debatou o bezpečnostní situaci, desítky hodin jsme diskutovali o migrační krizi. Přece není možné, aby na to vláda nereagovala. Rozpočet je rozpočtem posílení bezpečnosti. Říkám to jasně a na rovinu. Ano, navyšujeme výdaje na obranu o několik miliard korun. Navyšujeme výdaje na policii, navyšujeme výdaje na tajné služby. To jsou oblasti, kde vláda má povinnost garantovat občanům bezpečnost. Já bych byl rád, kdyby si všichni kritici rozpočtu vzpomněli na atentát v Paříži. Co jste říkali po atentátu v Paříži? Že se má zvýšit kapacita bezpečnostních služeb. Co jste tady říkali, když přišla migrační krize? Že potřebujeme více policistů v cizinecké policii. Co jste říkali, když přišla krize na Ukrajině? Že musíme zvýšit výdaje na obranu. My jsme to v rozpočtu udělali. Tohle je rozpočet, který má bezpečnost jako svoji prioritu. Musíme reagovat na migrační krizi, reagujeme. Musíme reagovat na hrozbu terorismu, v tomhle rozpočtu na to vláda reaguje.

Dovolte mi ještě poslední prioritu, ono se o tom příliš nemluví, ale je důležité, že skutečně konsolidujeme veřejné rozpočty. Já jsem velmi rád, když se podíváte na srovnání České republiky s ostatními státy, my patříme mezi země, které snižují podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. Tohle tady řadu let nebylo. My se zlepšujeme, to znamená od těch 44 % veřejného dluhu vůči HDP, který jsme měli, se snižujeme a blížíme se ke 40 % podílu veřejného dluhu. V Evropě není mnoho zemí, které by byly schopny postupovat tímto způsobem, aniž by to znamenalo drastické škrty vůči občanům. A my žádné drastické škrty nerealizujeme, ale konsolidujeme veřejné finance.

Je také dobré si uvědomit, že s výjimkou vyšší spotřební daně na tabák a s výjimkou vyššího zdanění hazardu my nezvyšujeme daně. Naopak jsme daně snížili. Letos jsme snížili daň z přidané hodnoty na léky a na knihy, také se zvýšily slevy na dani pro rodiny s dětmi a příští rok by měly vzrůst, pokud se nám včas podaří schválit příslušný návrh zákona. Vrátili jsme pracujícím důchodcům, už tady o tom hovořil ministr financí, vrátili jsme jim slevu na dani. To znamená, my jsme řadě skupin obyvatel snížili daňové zatížení, zvyšujeme daňové zatížení škodlivých věcí, ať už je to tabák, nebo je to hazard, a jinak v zásadě daňová zátěž stagnuje. To si myslím, že je také důležité si uvědomit, když debatujeme o výši schodku.

A jsem také rád, že toto je rozpočet, který už navazuje na aktivitu vlády v oblasti boje proti daňovým únikům. Tohle je tady těžká bitva v Poslanecké sněmovně, zčásti už ji vláda vybojovala, od příštího roku budou fungovat kontrolní hlášení, pokud jde o plátce daně z přidané hodnoty. Zčásti ta bitva tady ještě trvá - mám na mysli elektronickou evidenci tržeb. Já pevně věřím, že nakonec se podaří elektronickou evidenci tržeb schválit, a že pomůže vládě v příštím roce zvýšit výběr daní a omezit daňové úniky.

Takže jdeme cestou aktivních opatření proti daňovým únikům. A chci říci, že pro vládu se ten arzenál a rozsah opatření nevyčerpal, že jsme připraveni vést debatu o tom, jak ještě zefektivnit boj proti daňovým únikům tak, aby v naší zemi nedocházelo k daňovým podvodům. To, co přispěje k příjmům rozpočtu, budou nejenom ta opatření proti daňovým únikům, ale také zrušení druhého pilíře. Pevně věřím, že se to podaří v letošním roce také tady v Poslanecké sněmovně definitivně schválit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci. Na závěr svého vystoupení bych vás chtěl požádat o podporu zákona o státním rozpočtu. Je to rozpočet, který Česká republika potřebuje. Je to rozpočet, který přinese v neklidné době, kterou dneska zažíváme kolem nás, přinese České republice potřebnou stabilitu. Je to rozpočet, který podpoří růst a zaměstnanost, podpoří dobré fungování veřejných služeb - mám na mysli školství, zdravotnictví, sociální služby. Je to rozpočet, který posílí bezpečnost občanů a našeho státu. Je to rozpočet, který snižuje schodek, a je to rozpočet, který umožňuje, aby pro řadu skupin občanů klesalo daňové zatížení.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za vaši pozornost a ještě jednou si dovoluji apelovat na vaši odpovědnost a požádat vás o to, abyste pro tento návrh zákona o státním rozpočtu zvedli svoji ruku a přidali k němu svůj hlas. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a s přednostním právem prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážený pane ministře financí, milý dlužníku mých deseti milionů, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych na začátku svého projevu se vypořádal s tvrzením pana premiéra, že vláda konsoliduje veřejné rozpočty.

Jistě se mnou budete souhlasit, že ten parametr, který ukazuje skutečnou vůli vlády konsolidovat veřejné rozpočty a šetřit či nešetřit, je takzvaný strukturální deficit, tedy deficit očištěný od hospodářského cyklu a od mimořádných příjmů. My jsme odevzdávali strukturální deficit, podle aktuálních čísel Ministerstva financí jsme odevzdávali strukturální rozpočet v plusu, nebo chcete-li na nule. Prostě aktualizované číslo Ministerstva financí uvádí údaj plus 0,2. Přebírali jsme ho na minus 3,7, tedy ve výši vyšší než 150 miliard korun, a odevzdávali jsme ho ne vyrovnaný, ale dokonce v mírné nule.

Bylo to poměrně rychlé tempo konsolidace. Pro to rychlé tempo jsme měli řadu důvodů a za to tempo konsolidace jsme byli velmi kritizováni, že to bylo příliš rychlé a podlamovalo to hospodářský růst. Dobrá. Já si to nemyslím. Já si myslím, že ta rychlost měla svůj důvod, ale nepokládám se za nositele jediné pravdy a rád přijmu kritiku, nebo budu brát za relevantní kritiku, že to bylo tempo příliš rychlé. Ale i vyznavači této kritiky, tedy vyznavači keynesiánské teorie, že v dobách recese má vláda se dopouštět fiskálních impulzů i za cenu deficitů, tak by si měli vzpomenout, že tato teorie má také to své B, že v dobách hospodářského růstu se mají vytvářet přebytky, aby se vytvořily rezervy pro možné další fiskální impulzy, až nějaká recese přijde, jako že zcela nepochybně přijde.

My jsme v době velmi slušného hospodářského růstu, jak už tady zmínil pan premiér, a vy přesto vytváříte deficit. A kdy jako, prosím pěkně, chcete dělat ty přebytky? A porovnejme to s tím, kde jste přebrali veřejné rozpočty, a znovu odpovídám, znovu zdůrazňuji, to jsou čísla současného ministra financí, my jsme předávali strukturální deficit na mírné plusové nule, a vláda plánuje strukturální deficit na rok 2016 ve výši minus 1,4, a ten rozdíl mezi naším předáním a vaším plánem na příští rok a to je rozdíl 1,6 procenta strukturálního deficitu, což shodou okolností je zhruba těch 70 miliard korun nominálního deficitu, který plánujete na příští rok. Kdybyste skutečně konsolidovali, tak jste ve vysokém strukturálním přebytku. Kdybyste nekazili naši práci, tak jste na nule. Ale vy jste to o 70 miliard zhoršili. Takhle konsolidujete veřejné rozpočty.

Souhlasím, že není pouze otázka výše deficitu, ať už strukturálního, nebo nominálního, ale že velmi důležitá je ona vnitřní struktura, o které tady hovořil pan premiér, a zdůrazňoval, jak je rozpočet prorůstový. Nezmínil se o tom základním strukturálním problému, kterým je zatížen český státní rozpočet, vždycky byl a upřímně řečeno má to společné se všemi státy Evropské unie, a to je výše mandatorních výdajů. I tady samozřejmě vláda dosahuje smutného primátu, protože rozpočet na rok 2016 bude mít historicky nejvyšší číslo a nejvyšší podíl mandatorních výdajů, aniž by měla vláda v průběhu těch již dvou let, co vykonává svůj mandát, snahu cokoliv se strukturálními výdaji udělat. Opak je pravdou. Těch několik reformních krůčků, které se podařilo prosadit v oblasti nemocenské, sociálního pojištění, spoluúčasti u zdravotního pojištění, jste zrušili, tento strukturální problém jste ve veřejných rozpočtech zhoršili a nemáme sebemenší signál o tom, že byste tento základní strukturální problém ve veřejných rozpočtech chtěli řešit.

Prostě mandatorní výdaje tady jsou, my je budeme zvyšovat a on si s tím někdo po nás poradí. Někdo po nás opět bude muset zase zavádět vyšší spoluúčast ve zdravotním pojištění, více odpovědnosti, více spoluúčasti, protože bez více odpovědnosti a více spoluúčasti se tento problém vyřešit nedá. Ale vy ho necháváte na těch, co přijdou po vás. Vy neděláte vůbec nic kromě toho, že jste zrušili těch pár kroků, které jsme udělali my!

Nemá smysl teď žádat, abychom cokoliv změnili na skladbě mandatorních výdajů v rozpočtu na rok 2016. Možná vás to překvapí, ale i my, ač opozice, si přejeme, aby byl státní rozpočet schválen k 1. 1. 2016, protože země bez schváleného státního rozpočtu je nestabilní země s celou řadou nevýhod, včetně snížení důvěry zahraničních investorů, a veškeré změny mandatorních výdajů jsou možné pouze na základě změny zákonů a legislativní proces, jsme-li teď v polovině října, už naprosto vylučuje příslušné změny zákonů tak, aby se mohla změnit struktura mandatorních výdajů. Takže já se tady omezím pouze na konstatování, že s tím se nedá nic dělat, tyhle peníze v historicky nejvyšší výši mandatorních výdajů prostě budeme příští rok muset vyplatit, protože jsou ze zákona, a pouze zdůrazňuji, že vláda tuto situaci zhoršila a nemíní ji zlepšit. Rozhodně tedy v žádném kroku, kterým by chtěla legislativně řešit výši mandatorních výdajů. Nevíme, veřejnost to také neví.

Pojďme tedy k výdajům fakultativním, tedy k těm, které vláda skutečně může ovlivnit svým rozhodnutím během několika dnů či několika týdnů, a zastavme se u tvrzení, že rozpočet je prorůstový, uvolňuje investice a podporuje vědu a výzkum. No, v roce 2011, v dobách recese a v dobách kritiky dnešních vládních stran, že velmi málo investujeme, jsme investovali 119 mld. korun, v roce 2012 jsme investovali 114 mld. korun - a vy rozpočtujete na rok 2016 77,7 mld. korun. Opravdu jsou tou vaší prioritou investice? Znovu opakuji, v roce 2011 v době hluboké recese jsme investovali 119 mld., v roce jsme investovali 114 mld. a vy plánujete na rok 2016 77,7, tedy 78 mld., a říkáte tomu, že je to vaše vládní priorita a že oproti nám uvolňujete investice.

Tato čísla jsou součtem prostředků z EU i národních zdrojů, takže je fér ukázat si to na národních zdrojích - tedy stejné porovnání, ne ukázat si to, ale stejné porovnání provést na národních zdrojích, kdy v roce 2011 naše vláda investovala 48 mld., v roce 2012 z národních zdrojů investovala 48 mld., a vy na rok 2016 plánujete investovat 44,5 mld. Tady to porovnání není tak dramatické, ten rozdíl není tak dramatický, ale pořád, přestože jste v době růstu a přestože tvrdíte, že oproti nám uvolňujete investice, tak plánujete investovat méně, než jsme investovali v dobách recese a v dobách, kdy jste se mohli strhat kritickými větami, že jsme investovali málo.

Dámy a pánové, pro ty, kteří třeba začali poslouchat až po začátku, znovu opakuji, necituji jiné zdroje než otevřené zdroje Ministerstva financí. Všechna tato čísla jsou ověřitelná jak z návrhu státního rozpočtu, který projednáváme, tak z jiných otevřených a veřejně dostupných zdrojů Ministerstva financí.

Tedy vypořádal jsem se s vaším tvrzením, že konsolidujete veřejné rozpočty. Oproti nám jste zhoršili strukturální deficit o 1,6 %. Vypořádal jsem se s vaším tvrzením, že rozpočet je prorůstový a proinvestiční, a dovoluji si vám na vašich vlastních číslech dokázat, že plánujete investovat příští rok méně, než my jsme jak z národních zdrojů, tak ze zdrojů smíšených - národních a EU - investovali v době nejhlubší recese, a to přesto, že jsme v období docela slušného hospodářského růstu. Kde jsou tedy ty priority? Jsou ve vědě a výzkumu, jak také říkal hrdě pan premiér? Asi ne! Vědecká obec už poměrně dlouho usiluje o to, aby výdaje na vědu a výzkum přesáhly alespoň 1 % HDP. My jsme se k tomu blížili, a protože byla recese, tak se nám to nepodařilo. V roce 2012 jsme na vědu a výzkum dokázali vyčlenit z rozpočtu 0,97 % HDP - v roce 2012 - a vy plánujete na rok 2016 0,77 % HDP. Samozřejmě v absolutních číslech se to téměř rovná, protože jsme v době růstu, takže dnešní procento HDP je víc, než bylo naše procento HDP, ale nemůžete tvrdit, že je to vaše priorita, když snižujete procento HDP na vědu a výzkum. To je prostě nesmysl, to je výsměch!

Tak kde to doopravdy je? Byl rok 2013, bylo před volbami a tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek na půdě Hospodářské komory vedl s řadou dalších kandidátů do voleb diskusi o úsporné či neúsporné politice vlády, a tehdejší lídr hnutí ANO vystoupil a provedl kritiku zcela opačnou, než mě kritizovala sociální demokracie, a říkal: Netvrďte nám, že šetříte! Vy vůbec nešetříte! My podnikatelé na personálních nákladech, na provozu musíme ušetřit daleko víc než vy a vy jste ušetřil jenom 15 %! Jste k smíchu! Tam jsou o desítky miliard víc. Já bych dokázal ušetřit o desítky miliard víc a vy neumíte šetřit. Tato slova byla pronesena a jsou zaznamenána. Já jsem tu kritiku pokládal za nespravedlivou a příliš nepoučenou, ale trochu jsem ji chápal jako spravedlivé rozhořčení podnikatele, který zaměstnává lidi, který skutečně musí šetřit na personálních nákladech a který se domnívá, že stát je pořád moc rozjedený a že bych mohl ušetřit o desítky miliard víc, než jsem šetřil tenkrát. Vy jste to také slibovali - budeme makat, budeme šetřit, budeme snižovat personální náklady. To slibovaly koneckonců všechny vlády od roku 1990, že budou šetřit na objemu, na státních zaměstnancích a že se budou snižovat personální náklady, a vždycky, když byly deficity a zeptali jste se před volbami každého lídra politické strany: na čem chcete ušetřit? Samozřejmě na státních úřednících, na státních zaměstnancích, aby bylo víc peněz pro lidi. Tak jak se to vyvíjelo? My jsme odevzdávali počet státních zaměstnanců - ano, tam jsou všichni: učitelé, hasiči, policisté, ale také úředníci - na 413 600 lidech. Rusnokova vláda si dovolila ten přepych, podle mého názoru úplně zbytečný přepych, protože nové úkoly se mají zvládat efektivitou systému. Jestli potřebuji víc lidí u bezpečnosti, jako že potřebuji, tak je musím ušetřit jinde, tak jako se chová každý podnikatel ve svém ranku, tak my jsme... tak Rusnokova vláda si dovolila ten přepych, že vytvořila další 3 000 pracovních míst a odevzdávala to na 416 600 lidech. Tato vláda to rychle zvýšila o dalších 8 000 na 424 000 a na příští rok plánujete zvýšení o dalších téměř 13 500 na 437 000 lidí. Ten graf vypadá takhle. (Ukazuje.) To už není přímka, to je exponenciála!

Až vám zase pan premiér bude říkat, že to jsou hlavně ti hasiči a ti učitelé, tak se třeba, vážení kolegové z ANO, podívejte na kapitolu svého vlastního pana ministra financí. Já jsem celkem bez problému dokázal snížit personální náklady zhruba o 15 % a efektivita toho systému byla celkem uspokojivá i v rámci všech zemí EU. Současná efektivita Ministerstva financí klesá, o tom není pochyb, ten nepořádek je tam mimořádný, už jen to, že nedokáže přinést včas vládní návrh do Poslanecké sněmovny, o něčem svědčí, a plánuje ministr financí na příští rok - a to nejsou učitelé, to nejsou hasiči, pane premiére - přijmout nových 638 lidí do své kapitoly s personálními náklady většími než 1 mld. - 1,1 mld.! Já jsem nikdy žádnou firmu neřídil, ale byl jsem přece jenom v představenstvu několika společností a vím, že kdyby můj generální ředitel za mnou přišel a řekl by: naše efektivita klesá a já chci přijmout nových 630 lidí a přes miliardu personálních nákladů zvýšit v rozpočtu a v cash flow na příští rok, tak bychom ho jako představenstvo vyhodili obloukem z okna. Nepochybuji o tom, že majitel Agrofertu Babiš by takhle vyhodil svého šéfa, pan bývalý ředitel, dnes ministr životního prostředí Brabec, mi určitě potvrdí, že by vás také vyhodil, kdybyste za ním přišel, že chcete 638 lidí do Lovochemie navíc a 1,1 mld. personálních nákladů navíc. Tady ovšem z cizího krev neteče, tady to zaplatí daňoví poplatníci.

Tady je ta skutečná vládní priorita, dámy a pánové! Na personálních nákladech státu! Od roku 2012 jste to dokázali zvýšit o 20 mld. Kč. Až zase budete přesvědčovat veřejnost jak šetříte, tak na personálních nákladech, na té absolutně nejméně prorůstové položce, na té naopak projídací položce, jste zvýšili nároky na daňového poplatníka o 20 mld. Kč! Investujete méně, než jsme investovali my, nebo aspoň to pro příští rok plánujete, investovat méně, než jme investovali my, ale zato o 20 mld. Kč budete vyplácet personální náklady více. A máte odvahu tomu říkat prorůstový rozpočet. Máte odvahu říkat, že šetříte.

Slyšíme také spoustu mediálních úspěchů o tom, jak jsme koupili levnější papír ať už do tiskáren, či toaletní, jak lítáme levněji a nakupujeme levnější služby. No tak si to porovnejme s čísly, která jste nám předložili a u kterých chcete, abychom je schválili.

Nákup materiálu roste. Roste proti loňskému roku o víc než 1 mld., oproti vašemu projídacímu roku roste víc než o miliardu nákup materiálu, i když tvrdíte, že šetříte. Proti našim nákladům na nákupy materiálu je to víc než 2 mld.

Nákup služeb roste. Celkové výdaje rostou proti vašemu loňskému projídacímu roku na nákup služeb, rostou o 1,8 mld., proti našemu rozpočtu rostou o 3,8 mld.

Energie. Já jsem si nevšiml, že se zdražuje energie. Včera v novinách čteme, jak je energie zaplať pánbůh levnější. Nákup paliv, vody a energie roste! Proti vašemu projídacímu loňskému roku roste pouze o 160 tisíc, proti nám roste téměř o miliardu. Ale všude v novinách čteme, jak šetříte energie. Nešetříte vůbec nikde! Nákupy materiálů, služeb, energií, všude chcete na příští rok víc peněz, než jste dokázali utratit letos, a to vůbec neporovnám s námi. Chcete o miliardy víc, než jsme utráceli my v době, kdy pan ministr Babiš chodil po České republice a říkal: hlavně aby nám nevládli balíci, jsou úplně neschopní, my budeme šetřit. Ale ty náklady rostou! Proč rostou? Protože je to v zásadě panu ministru Babišovi jedno. Protože nejdůležitější je další položka, kterou opravdu nepokládám také za prorůstovou, a ta akceleruje nejvíc. A ta položka se v rozpočtu jmenuje neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, to znamená to, co státní rozpočet dává soukromým podnikatelům. "Neinvestiční dotace podnikatelským subjektům" je velmi dlouhé, odborná veřejnost si to běžně zkracuje v hovorovém slangu jako položku "Babiš sobě". Proti loňskému roku tuto položku chcete zvýšit o 8 mld. Kč. V roce 2015, ještě ten rok neskončil, ale lze předpokládat, že budou poskytnuty neinvestiční dotace ve výši 44 mld. a na příští rok plánujete 52 mld., o 8 mld. Kč víc. Hrdlíte se tady s paní ministryní Marksovou, že nemáte miliardu pro zdravotně postižené. Já bych vás i chápal, kdybyste dokázal také šetřit na nákupu materiálu, paliv, energií a zejména na těch dotacích. Od roku 2012 jste tuhle položku dokázali zvýšit o 46 %. Ano, jsou tam i přímé platby zemědělcům, jistě, jsou tam i dotace pro fotovoltaiku, jistě, a je tam řada dalších položek. Ty přímé platby jsou samozřejmě vyjednávány na půdě EU tak, aby vyhovovaly těm největším podnikatelům v agropotravinářském komplexu. A kdo je ten největší podnikatel v agropotravinářském komplexu?

Jinými slovy, dámy a pánové, nešetříte nikde. Jestli ano, tak mi řekněte. Možná pan ministr řekne "koupil jsem levnější papír". Ale když sečtete nákup materiálu za celou vládu, tak prostě chcete utratit víc. Mnohem víc, než jsme utráceli my, a mnohem víc, než utratíte letos! Říkáte, že investujete, a chcete investovat méně. Jak z národních zdrojů, tak ze součtů chcete investovat méně, než jsme my investovali v letech 2011 až 2012.

A to, co je skutečnou vládní prioritou - protože prosím pěkně politické priority jsou rozpočtové priority. Když vám kterýkoliv ministr nebo správce kapitoly bude říkat "tohle já podporuji, tohle je moje priorita", tak se mu nejdřív podívejte do té rozpočtové kapitoly. Jestli tam na to dává opravdu hodně peněz, tak je to skutečně jeho priorita. Pokud říká, že je to jeho priorita, a dává na to málo peněz, tak klame, možná i sám sebe, v každém případě veřejnost a v každém případě nás, po kterých chce, abychom ten rozpočet schválili. Protože těmi skutečnými prioritami rozpočtu jsou personální náklady, které akcelerují naprosto neodpustitelným způsobem v rozporu se všemi předvolebními sliby, a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům.

Znovu opakuji: Jsme konstruktivní opozice. Nemohu žádat snížení mandatorních výdajů, jsme-li v polovině října. Jen upozorňuji, že jste situaci zhoršili a neděláte nic. Mohu žádat pouze alespoň trochu odpovědnosti a trochu méně rozjedenosti v těch výdajích, kde se skutečně šetřit dá během několika dní či týdnů, protože o tom může vláda rozhodnout. Jsou to provozní výdaje státu a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Jsem přesvědčen, že v provozních výdajích státu a v neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům se dá nalézt daleko víc peněz, než navrhnu. Slyšel ve veřejných zdrojích, že kolegové z ODS navrhnou 30 mld.

Já si myslím, že to je i víc, ale respektuji nějaké politické limity a alespoň těch dvacet, které dokázal pan ministr rozdat přes prázdniny oproti svému původnímu návrhu z června, alespoň těch dvacet by bylo milých. Jak jistě víte, podle zákona o jednacím řádu se rozpočet v prvním čtení nezamítá. Buď se propouští do druhého čtení, nebo se vrací s doporučením, jak ho přepracovat, proto si dovolím jménem poslaneckého klubu TOP 09 předložit následující návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna vrací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2016 vládě k přepracování. Doporučuje vládě následující změny:

1. výdaje a deficit snížit minimálně o 20 mld. korun,

2. úspory nalézt zejména v provozních výdajích států a v neinvestičních dotacích podnikatelským subjektům.

Lhůta pro předložení nového návrhu 20 dní od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré dopoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a poprosím ho o ten návrh usnesení. Děkuji.

Protože nebyla otevřena zatím rozprava, tak já otevírám... Omlouvám se, paní kolegyně mě informovala, že ještě nebyla, ale já ji teď otevírám. Otevírám rozpravu a do ní se jako první přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura a pan zpravodaj Votava. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Skutečně faktická, protože vzhledem k mému pořadí se možná do oběda nebo po obědě na mě dostane, ale když jsem slyšel ten příval argumentů, které jsou samozřejmě velice precizní, ale pouze tam, kde se to hodí, tak jsem se neovládl, nevzal jsem si tedy tu tabulku z rozpočtu a nepodíval jsem se, jak je to s těmi mandatorními výdaji, a marná sláva, ale stojí to za to připomenout, jestliže je navržen podíl 56,6 % mandatorních výdajů v roce 2016, tak v roce 2012 - pamatujeme, kdo byl ministr financí - to bylo 56,7 %, čili o jednu desetinu procenta víc, než se navrhuje v roce 2016. Takže nominálně byly mandatorní výdaje za předchozích vlád, a dokonce ještě za vlád kolem roku 2006 na nižší úrovni. Takže asi takto bychom argumentovat nemuseli. Ty mandatorní výdaje nejsou ani vyšší ani nižší, čímž nezpochybňuji debatu na téma strukturálního deficitu, ale ta čísla jsou prostě taková.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. S faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Nezpochybňuji čísla pana poslance Dolejše, jsem přesvědčen, že jsem mluvil o nominální výši. Pokud ne, tak se omlouvám, nicméně samozřejmě 57 % v době recese a 57 % v době růstu je trochu jiná káva a naprosto jasná informace o tom, že vláda ten strukturální problém neřeší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu celkem rychlá, protože když tady už přišla řeč na mandatorní výdaje, tak bych chtěla říci, že zrovna v oblasti kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, kde máme příjmy celkem 423 mld. korun, ale výdaje 544 mld. korun, tak tam nám meziročně narůstají právě mandatorní výdaje o 7,930 mld. korun a je to podíl v kapitole z celkových výdajů 94,48 %. Opravdu celkový objem mandatorních výdajů v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí je 94,48 %. A meziroční nárůst, a na to chci upozornit, meziroční nárůst právě mandatorních výdajů v této kapitole jako časovaná bomba je 1,57 % - meziroční nárůst.

A jinak na dokončení, v této kapitole máme výdaje 544 mld., ale příjmy 423. Této kapitole chybí v rozpočtu 121 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové za její faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Po něm pan předseda Votava.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V té záplavě čísel, kterou jsme slyšeli jak ve vystoupení pana ministra financí, pana premiéra, pana předsedy klubu TOP 09 poslance Kalouska, bychom se mohli ztratit. Kdo z vás měl čas, a věřím, že mnozí z vás už čtou i jednotlivé kapitolní sešity, tak debata o jednotlivých kapitolách, podrobnější, bude bezesporu ve druhém čtení. Já se za nás vyjádřím pouze k těm základním parametrům rozpočtu a tam, kde my vidíme největší chyby, které vláda předkládá.

Na druhé straně nejsme překvapeni. Když si vzpomenete, jak fungovaly, jaké výsledky státního rozpočtu byly v době, kdy byl dnešní pan premiér ministrem financí, tak kdo by očekával radikální změnu v okamžiku, kdy se stane z ministra financí premiérem, tak ten by samozřejmě byl zklamán. Je to pokračování politiky zdroje jsou, odkládání, neustálé odkládání snahy mít vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Samozřejmě je lepší říkat v roce 2014 - nula bude v roce 2017, v roce 2015 říkat - nula bude v roce 2018. Dovolím si prognózovat, až přijde tato vláda s příštím návrhem rozpočtu, tak tam bude napsáno, že nula bude v roce 2019. No kdo by nebyl rád, že už za tři roky bude mít vyrovnaný státní rozpočet, až na to, že to datum, výchozí datum, od kterého se ty tři roky počítají, se neustále odkládá.

Letos zažíváme poměrně silný ekonomický růst. Velmi často vedeme debatu s panem ministrem financí na rozpočtovém výboru, co je hlavní příčinou. Myslím, že ta debata neskončila a že ji povedeme i nadále, až budou finální čísla za celý rok 2015, nadále povedeme debatu o tom, které faktory nejvíce ovlivňují růst HDP, zda je to růst zásob, logické masivní čerpání evropských peněz v posledním roce. Vzpomeňme si, když byly zadržovány peníze, tak se v tom posledním roce vyplatí, a bylo by to tak za každé vlády. Nechci zpochybňovat ovšem úsilí vlády, aby se vyčerpalo co nejvíc. To určitě ne a myslím si, že to je i povinnost a že v tomhle bodě si vláda vede relativně dobře. Musíme také říct, že když připočítáváme ty nedočerpané peníze, tak musíme vzít v potaz jakoby dramatickou změnu kurzu zhruba před dvěma lety, kdy ta původní alokace byla v eurech, a když najednou máte o dvě koruny na euro více, tak v těch českých korunách roste ten celkový objem, který máme čerpat. A jsem rád, že i v té veřejné debatě ze všech stran slyším, že už není klíčové heslo "musíme vyčerpat každé euro, nesmí tam zůstat ani koruna", a stává se klíčovým heslo "musíme mít dobré projekty". Myslím, že to je dobrý postoj a měli bychom si ho udržet i po celé nové programovací období a říkat si, že důležitější jsou dobré projekty, než za každou cenu vyčerpat ty zdroje, protože velmi často evropské peníze směřují do oblastí, které pak automaticky generují provozní výdaje v dalších letech, zejména v tom veřejném sektoru, ať už je to na úrovni obcí, krajů, či státu.

Bubu muset zopakovat ty základní parametry. My kritizujeme zejména fakt vysokého navrženého státního schodku 70 mld. v období, kdy vláda prognózuje - a já musím říct, že ty prognózy sedí, to znamená ty základní parametry 2,5 % růst HDP, 5,5 % nezaměstnanost, inflace 1,5 %, to jsou data, na kterých se shoduje převážná většina institucí, nejenom vládních, ale i nezávislých, takže nebudeme zpochybňovat čísla. Já chci ocenit i kvalitu toho materiálu. Kdo chce, tak tam najde všechny informace. My vedeme debatu o politickém zadání toho rozpočtu, což je vlastně věc, kterou za prvé může vláda a my ovlivnit legislativními změnami jak na straně příjmů, či výdajů, a potom o tom, jak se rozdělují ty výdaje, do kterých kapitol jsou soustředěny a které rostou.

Bohužel je pravda, že ty základní příjmy a výdaje jsou rekordní v historii České republiky, nejvyšší příjmy a současně i nejvyšší výdaje. Zkusme si říct, že jenom v oblasti příjmů je nárůst o 62 miliard korun a převážná většina toho je tvořena příjmy z daní. V okamžiku, kdy my jako opozice přicházíme s návrhy na zrušení nesmyslných daní, které jsou příliš administrativně náročné a přitom mají poměrně nízký výnos, ať už je to zhruba 5 miliard u silniční daně nebo 9 miliard u daně z nabytí nemovitostí, vláda standardně ve svém stanovisku říká: nemůžeme si to dovolit, státní rozpočet na to nemá. V okamžiku, kdy navrhujeme vrátit sazby DPH na 19 a 14 %, jak to bylo před zavedením druhého pilíře, ve stanovisku vlády se dozvíme, že státní rozpočet na to nemá zdroje. Pak se podíváte do návrhu státního rozpočtu a zjistíte, že v té jediné kolonce DPH je nárůst proti letošnímu roku podle očekávané skutečnosti letošního roku plus 17,5 miliardy korun, což je číslo přibližné, které odpovídá našim návrhům, a na tom se shodujeme i s Ministerstvem financí, když jsme odhadovali, jaký dopad by mělo snížení daní, které navrhujeme, do příjmů státního rozpočtu. Takže pokud bychom pracovali se současným inkasem DPH, máme prostor těch 17 miliard, nebo 15, nechat daňovým poplatníkům. A vláda se rozhodla, že ne.

Takže za prvé není pravda, že není prostor pro snižování daní, ba právě naopak. V letech, kdy roste ekonomika, tím automaticky rostou daňové příjmy, je prostor pro to nechat peníze daňovým poplatníkům. A to je první ideový, či chcete-li ideologický střet s vládou, která říká: Pro podporu ekonomiky je nejlepší, že budeme zvyšovat výdaje státu, ať už v oblasti - a na to se vláda zaměřuje zejména - mezd, platů, počtu úředníků. A my říkáme, a to je ten ideový či ideologický spor, že je lepší nechat ty peníze daňovým poplatníkům, a pak je velice pravděpodobné, že oni ty peníze sami dobrovolně vloží do ekonomiky podle toho, co budou považovat za potřebné, ať už to budou firmy, které mohou na jedné straně investovat, na druhé straně mohou zvyšovat platy, anebo jednotliví občané, kteří utratí peníze, které jim vláda nechá. A tato vláda nepřekvapivě, protože realizuje především program sociální demokracie, věří tomu, že je lepší ty peníze vzít a pak je moudře přerozdělovat. To je ten základní střet mezi pravicí a levicí, který je věčný, který se stále opakuje a který se podepsal i v tom návrhu rozpočtu.

Když vláda říká - říkal to pan premiér ve svém úvodním vystoupení k tomuto bodu, že vláda zvyšuje investiční aktivitu, tak zase, díky materiálu, který máme všichni k dispozici, máte porovnání minimálně od roku 2012. Všichni se můžete podívat jednak, jak to bylo rozpočtováno, za roky 2012, 2013, 2014 už máme skutečnost, za rok 2015 máme rozpočet, a kdo chce, se podívá na plnění za 9 měsíců, to jsou zase čísla, která jsou známá. A když se podíváme do návrhu rozpočtu, tak zjistíme, že investice proti návrhu roku 2015 v zásadě stagnují - 77 ku 75 proti loňskému návrhu, a proti období let krizových, kdy ekonomika stagnovala či mírně klesala, jsou dramaticky nižší v porovnání s některým rokem tu o 30, tu o 40 miliard. Kde je ta investiční aktivita?

Když se podíváme, a pan premiér mluvil o investicích do dopravní infrastruktury, tak vedlejší materiál, ne státní rozpočet, vezměte si návrh rozpočtu SFDI na rok 2015, číslo 94 miliard, vezměte si návrh rozpočtu SFDI na rok 2016 - zhruba o 30 miliard nižší. My tomu rozumíme, proč to tak je, že v letošním roce, nebo v příštím roce budou mnohem nižší příjmy i na dopravní stavby z evropských zdrojů. To nikdo nezpochybňuje. Ale místo toho - když už chceme mít tak vysoký schodek - abychom tenhle výpadek, logicky, podotýkám, to by se stalo každé vládě, vlastně de facto to bude první rok, kdy se dá čerpat, zejména u těch dopravních staveb to není tak jednoduché, ty většinou mají delší období, tak místo toho, aby vláda to doplnila z národních zdrojů, tak nechala de facto i národní zdroje do dopravy na úrovni předchozích let a ten výpadek evropských zdrojů - na to není.

Kromě toho, a to velmi správně řekl pan premiér, tady vzniká komplikace s novým zákonem EIA. Vzpomeňme si na debatu, kterou jsme tady vedli, jak jsme upozorňovali nejenom my občanští demokraté, ale mnozí další, že přijetí toho zákona může zpomalit budování dopravní infrastruktury. Pokud máte správné informace, tak nám reálně hrozí zpoždění klíčových staveb o roky. Ať už je to D11, R35, nebo D3. Pro ty, kteří s tím nepracují denně, v zásadě ty dopravní stavby se chystaly v režimu tří zákonů. První zákon, který jsme přijali ještě před naším vstupem do Evropské unie, kdy jsme vlastně žádnou povinnou EIA mít nemuseli, a právě některé ty klíčové stavby, o kterých jsem mluvil, R35, D11 nebo D3, například obchvat Českých Budějovic, mají EIA z doby tohoto prvního zákona. Pak platil druhý zákon, který už nějakým způsobem reagoval na povinnosti, které má Česká republika, letos platí nový zákon. Podle zpráv, které mám k dispozici, tak se někteří úředníci v Bruselu rozhodli, že pokud máme platnou EIA, a tím pádem platné například územní rozhodnutí nebo stavební povolení podle toho úplně prvního zákona, a to je u těch tří klíčových staveb, a to si myslím, že není spor mezi koalicí a opozicí, že R35, D3 a D11 jsou klíčové stavby, že u nás budou požadovat úplně nové posouzení EIA podle nového zákona. Optimisté říkají to bude zpoždění dvou let, pesimisté, že to bude zpoždění čtyři roky. Ale i to dvouleté je hrozné. Takže i naše rozhodování v jiných zákonech má samozřejmě dopad jak do státního rozpočtu, tak do reálného čerpání těch zdrojů.

Když jsme loni kritizovali rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, tak jsme říkali ne že by nebylo hezké mít 95 miliard, ale považovali jsme za nereálné je vyčerpat. Říkali jsme, že to je marketingové číslo, kterým se pan premiér a někteří ministři chválí - my jsme to letos zlomili, z roku na rok jsme o desítky miliard zvýšili výdaje. No, počkáme si. Já jsem viděl poslední materiál, který měla vláda k dispozici, mám pocit, že to bylo v polovině září, čerpání prostředků SFDI, a žádnou radost z toho nemá nikdo. Ani vláda, ani opozice, protože zrovna dopravní stavby nejsou věc klasického politického střetu. Je to věc řekl bych společného zájmu, společných priorit, možná se někdy dohadujeme o nástrojích. Mimochodem - protože tady vidím i kolegy z vládních lavic - podali jsme návrh novely zákona o výkupech. Vzpomeňme si, jak oslavně o nich mluvil pan premiér, jak jsme varovali, že ta zvolená metoda není šťastná a že může přinést komplikace, a dneska se to společně, koaliční a opoziční poslanci, snažíme napravit. Proto zmiňuji, že někdy je dobré poslouchat názory opozice, zejména v těch věcech, které nepředstavují klasický politický střet, ať už to jsou daně, sociální či zdravotní systém, a možná to vyřešit včas, ne to pak řešit nějakou novelou do roka a do dne.

Je to sice nad rámec té dnešní debaty a ještě budu mít příležitost, ale věřím, že vláda svým vyjednáváním nepřipustí interpretaci toho, že ty staré EIA nebudou platit a bude muset postupovat podle nové. Protože kdo to někdy zažil i u menších staveb na obci, na kraji nebo i na státu, tak ví, jak dlouhý proces to je, jak mnohdy z ideologických důvodů ti ideologičtí odpůrci staveb to uměle blokují a prodlužují, a tím samozřejmě trpí nejenom občané dotčených lokalit, ale ekonomika jako celek, dopravní obslužnost, zvýšení konkurenceschopnosti toho území, pokud je dobré dopravní napojení apod.

Zopakuji: Vláda, místo aby nahradila výpadek z evropských zdrojů, který je logický, tak na to ty zdroje nenašla. Zato našla zdroje na dramatické zvýšení o 9 % ve dvou položkách - dotace privátním subjektům a platy. A když mluvíme o těch mandatorních výdajích, tak na jedné straně máme mandatorní výdaje, jsou povinné ze zákona, a zase děkuji, tam ten vývoj je naprosto jasný, někdo může používat absolutní čísla, někdo může používat relativní čísla, že to je o desetikorunu nižší, na druhé straně říkat ale o miliardy je to vyšší, ale pak máme něco, čemu my říkáme pseudomandatorní výdaje, a k tomu musíte připočítat ty platy. Připomínám rozpočet na rok 2015, kdy na provozní výdaje ministerstev jste si vy, vládní koalice, zvýšili výdaje z roku na rok o 10,5 miliardy, a jak jsme varovali, to nebylo jednorázové, mimořádné, ale pravidelné. Máme novou základnu plus 10,5 miliardy a k tomu bude v příštích letech nějakou indexovou metodou tu jedno, tu dvě, tu tři procenta. A kdybych vyšel z teorie, která neplatí, že už se to nenavýší ani o korunu, tak za čtyři roky vládnutí, nebo za tři roky, 2015, 2016, 2017, to je 31,5 miliardy na běžných provozních výdajích našich ministerstev. A pak říkáte, že tu není prostor ke snižování schodku, resp. rychlejšímu snižování schodku, a že tu není prostor pro snižování daní.

Podobnou debatu vedeme u výdajů na vědu a výzkum. Opět můžeme použít nějaká kritéria. Buď absolutní číslo, nebo, a to je zase velmi oblíbený parametr, kterým vždy zdůvodní ty resorty, které chtějí navýšit, a bylo to za každé vlády, podíl těchto výdajů na HDP. V každém resortu najdete zemi v Evropské unii, která v tom konkrétním čísle má víc. Takže se dozvíme, že tu ve zdravotnictví je větší procento výdajů na HDP, tu v sociálním systému, a když se podíváme na podíl výdajů na vědu a výzkum vůči HDP, tak vidíme, že přestože vláda tvrdí, jak to podporuje a že to je její priorita, z 0,98 % to klesá na 0,77 %. A kdybych chtěl použít nějaké dramatické číslo a jestli mi dovolíte nějaké zaokrouhlování a řeknu že to je z 1 % na 0,75 %, tak vidíme, že ten propad za čtyři roky je o 25 %. Tady sami vidíte, jak s těmi čísly, na kterých se shodujeme, jak různá může být interpretace. Někdo řekne: Je to o miliardu víc než loni. Někdo řekne: Je to o dvě desetiny méně než loni nebo předloni. A my můžeme říct: Za čtyři roky to kleslo v poměru k HDP o 25 %. A všechna ta čísla jsou správná. Jak říkal velmi úspěšný britský politik Winston Churchill: Věřím jen těm statistikám, které si sám zfalšuji. Nebo které si sám vyberu - kdybych nechtěl používat tak silná slova.

Další oblíbenou položkou, a vláda tím tvrdí a pan premiér zejména, že podporuje ekonomiku tím, že zvyšuje platy ve státní sféře. A já bych chtěl, abychom v té debatě o platech ve státní sféře rozlišili dvě veličiny. Průměrný plat a celkové mzdové výdaje. Za sebe říkám a za nás, že není problém zvyšovat platy těm ve státní sféře, kteří odvádějí výborné výkony. A není jich málo. Co kritizujeme, že roste celkový objem. Nebavíme se o jednotlivém platu, průměrném platu. Přece lepší, a například jsme to měli ve volebním programu nejenom my, ale i kolegové z hnutí ANO, že chtějí malý, štíhlý, efektivní stát. Na tom se shodujeme. Aspoň s některými. Jiní z levice si myslí, že čím větší stát, tím lepší. To je ten ideologický spor, který já plně respektuji. Nejhorší na tom je, vždycky říkám, když to chci odlehčit, že ne že to říkají, ale že tomu i fakt věří. To je ještě horší, než že tomu říkají. Protože takhle to nefunguje. Potom ten produktivní sektor, ta reálná ekonomika, která vyrábí ty hodnoty, ze kterých inkasuje potom stát, ať už to jsou daně, odvody za sociální a zdravotní pojištění, tak počet lidí v tomto sektoru se zmenšuje a zvětšuje se počet lidí v tom neproduktivním.

Takže my říkáme: Ano, platy se mají zvyšovat, to je v pořádku, zejména když ekonomika roste, ale ne tak, jak si představují odbory a naše levice. Všem stejně! To vždycky slyšíte. Vždycky se zvyšují tarify! Teď vláda zvedla tarify od 1. listopadu. Kdyby to bylo aspoň jenom pro ty státní zaměstnance. Ale mnozí z nás mají kolegy na městech, obcích a krajích. I tam jste zvedli úředníkům tarify. Ale těm obcím jste nepřidali ani korunu! Tak k čemu to vede? Zákon se dodržovat musí, tarif je nároková složka, to znamená všichni dostanou plus tři procenta. V okamžiku, kdy ty peníze nemám a nemohu je mít vůbec v listopadu, kdy se blíží konec rozpočtového roku, tak co udělají tajemníci obecních úřadů, ředitelé krajských úřadů? No sníží složku, která není nároková. Osobní ohodnocení a odměny. A zas je to na úkor těch lepších, pracovitějších, těch, kteří si zaslouží plat vyšší. A objem prostředků roste: 9 procent. Ekonomika o 2,5. Porovnejte jenom tato dvě čísla. Ale kdybychom si řekli: Rostou platy o 10 %, ale celkový objem zůstal stejný, co to znamená? Budeme mít kvalitní zaměstnance, ti budou kvalitně odměněni a budeme se blížit tomu, o čem mnozí mluvíme: malý, štíhlý, efektivní stát.

Nevím, kdo z ministrů, členů vlády či vládních poslanců je připraven přijít sem a říct: My dnes máme efektivní stát. Já si to nemyslím. A cesta je snižování počtu regulací, zákazů, kontrol, výkazů, neustálé komunikace. Stát má všechna data, nepředává si je. Zase to je problém, který se týká všech vlád. Vy byste možná řekli: Vy jste to taky nedělali! To je oblíbená (nesrozumitelné) vy jste to taky nedělali. Ano, přiznávám, v tomhle se mnohým nedařilo. My jsme aspoň ten objem celkových mezd snižovali, nebo aspoň drželi na stejné úrovni. Snižovali jsme počet pracovních pozic, tím pádem byla šance k tomu, aby rostla průměrná mzda nebo mzda pro ty, kteří jsou skutečně výkonní.

Pan ministr financí velmi rád říká, že snížil celkové zadlužení České republiky. Zase vedeme spor, podle mě je to účetní operace, kdy se snižují rezervy, které se do toho počítají. V tomto materiálu ovšem sám přiznává, že zadlužení České republiky se zhruba o ten schodek zvýší. Je to logické. Rezervy, které byly vytvořeny, jsou zrušeny, tudíž generovaný schodek se připočte ke stávajícímu schodku.

Možná bychom mohli vést, a to proto, že je to agregované číslo, debatu, jak vláda přišla na těch plus 63 mld. příjmu proti letošnímu roku. To číslo je poměrně masivní a vzniká tady riziko, že se rozpočet nenaplní. Protože ten schodek nižší o 30 mld. se vytvořil tak, že se zvedly výdaje o 33 mld., omlouvám se, zaokrouhluji, ale příjmy se zvýšily o 63 mld. A stát sám nic negeneruje. To znamená, zaplatí to daňoví poplatníci. Plus 63 miliard. A vy říkáte: Není prostor pro snižování schodku, není prostor pro snižování daní. Opak je pravdou.

Mohl bych tady porovnávat jednotlivé kapitoly, k tomu určitě vystoupí i mí kolegové, kteří se tím zabývají ve výborech, a ta podrobná debata nás určitě čeká. My navrhneme usnesení vrácení tohoto materiálu k přepracování vládě s doporučením snížit to o 30 mld. korun. Na druhé straně jsme političtí realisté a předpokládáme, bohužel, že ani náš návrh ani návrh jiné části pravicové opozice neprojde. Tudíž se budeme věnovat podrobné debatě.

Tak když už jsem mluvil o těch dvou částkách, protože když říkáte snížit schodek, tak musíte ukázat kde. Určitě vám těch 30 mld. ve druhém čtení přineseme. A budeme říkat: Tohle si myslíme, že je částka, kterou by stát mohl ušetřit. Budeme hledat to snížení schodku na straně výdajů. Nepřijdeme s návrhem, že příjmy zvýšíme o 20, a tím (nesrozumitelné) schodek. To jsme viděli v tom létě. Pan ministr financí je postupně přijímal, ostatní kolegy z vlády, a najednou se během července a srpna našlo 20 nebo 22 mld. plus. Takže není žádný problém, aby se v průběhu října a listopadu zase těch 22 mld. vrátilo zpátky do toho původního návrhu, se kterým šel pan ministr financí, myslím že v červnu, na první jednání vlády. Tím pádem se dá snížit ten schodek. Když už necháme ty příjmy, můžeme o těch 22 mld. výdajů, ke kterým se našlo krytí v průběhu léta, v průběhu podzimu zase vzít zpět, a to bez toho, že vláda vůbec neplní tu část ze svého programového prohlášení.

Mně to nijak netrápí, protože já jsem nehlasoval pro důvěru vládě, tudíž jsem nehlasoval, protože věřím, že vláda splní své programové prohlášení, ale je tam věta, že vláda pečlivě posoudí a prověří všechny mandatorní výdaje. Už loni u rozpočtu jsme říkali, že bychom chtěli nějakou zprávu. Ale zpráva je jedna věc, druhá věc je konkrétní legislativní návrh. A ten je za dva roky od voleb nula! Žádný návrh nepřinesla vláda na snížení mandatorních výdajů. Vláda se, a je to zase v souladu s její ideologií a přesvědčením, soustředí na to, jak co nejvíc vzít, co nejvíc přerozdělovat. Tím, že přerozdělujete, si samozřejmě zavazujete ty, kteří jsou příjemci peněz ze státního rozpočtu, a je to na úkor těch, kteří do toho státního rozpočtu přispívají.

Velmi často, když vláda chce podporu pro nějaký svůj legislativní návrh, vychází ze stanoviska Hospodářské komory. Tentokrát jsem tu neslyšel, co říká Hospodářská komora České republiky k návrhu rozpočtu. Myslím, že všichni víme proč. Hospodářská komora tvrdí: Místo toho, aby vláda využila období ekonomického vzestupu České republiky ke konsolidaci veřejných financí, fakticky ho promarňuje. Hospodářská komora České republiky je také nespokojena s vývojem výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Dále Hospodářská komora tvrdí, že by peníze měly jít spíše na investice než na narůstání počtu zaměstnanců státní správy. Když tak často argumentujete poměrně vstřícným stanoviskem Hospodářské komory k EET, tak zkuste vzít v potaz stanovisko Hospodářské komory i k návrhu státního rozpočtu. Říká jinými slovy totéž co my: Ekonomika roste, dluhy nesnižujete, promarňujete příležitost, nedáváte dostatek peněz na vědu, výzkum a inovace, nedáváte dost peněz na investice. Tak pokud vám to připadá, že to je pouze názor opozice, vidíte, že v tom nejsme daleka sami, že je to i ze strany, kde byste možná takovou kritiku neočekávali.

A úplně poslední poznámka, protože jsem říkal, že nechci zacházet do podrobností. Dávky v hmotné nouzi. To je systém, který má podporovat ty nejchudší. Jak se vláda chová k těm nejchudším podle návrhu rozpočtu? Zvyšuje výdaje na tyto dávky těm nejpotřebnějším o 7 %. O 7 %! A přitom vláda tvrdí, jak podporuje zejména ty, kteří tu pomoc potřebují nejvíce. Ta rétorika vůbec neodpovídá tomu návrhu a samozřejmě zejména v tom druhém čtení kolegové v sociálním výboru tuto položku budou velmi podrobně debatovat. Tak jak je to s tou sociální politikou vlády? Jak je možné, že se zvyšují dávky pro ty nejpotřebnější o 7 %? To bych rád slyšel.

Ale závěrem. Mohl bych parafrázovat stanovisko Hospodářské komory, ale ty základní výhrady, které slyšel pan ministr financí i na rozpočtovém výboru, a chci říct, že např. od ministra spravedlnosti, kterého na ÚPV ještě neviděli, tak pan ministr k těm nejdůležitějším zákonům chodí na rozpočtový výbor, máme možnost tam debatovat, tak my jsme mu říkali, že nepůjdeme do podrobností, ale že ty hlavní výhrady jsou: příliš vysoký schodek, příliš vysoké provozní výdaje, příliš vysoké zvedání platů, nízké výdaje na investice, nízké výdaje na vědu, výzkum a inovace. To jsou důvody, pro které nemůžeme hlasovat pro propuštění rozpočtu do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážené pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych se také rád vyjádřil k návrhu rozpočtu na rok 2016, a to nejen jako poslanec za sociální demokracii, tedy koaliční poslanec, i jako předseda rozpočtového výboru. Nebudu asi tak dlouhý jako pan kolega Stanjura, který samozřejmě nesl ten svůj projev v kritice návrhu rozpočtu, je to legitimní, od toho je opozice, aby kritizovala rozpočet, i když ne vždycky ta pravda v tom musí být, samozřejmě.

Chtěl bych říci, že ten státní rozpočet je především nástrojem, který umožňuje vládě provádět hospodářskou politiku, a úvodem k procesu přípravy rozpočtu bych si dovolil také pár slov.

Chtěl bych zdůraznit, že prakticky po celou dobu projednávání státního rozpočtu, resp. jeho přípravy, se s postupem prací seznamovali a byli konzultováni i sociální partneři, a to zástupci jak podnikatelských svazů, tak i odborů. Myslím si, že to je významné. Ne vždy tomu tak v předchozích letech bylo. Předložený návrh rozpočtu v sobě zahrnuje samozřejmě výsledky v podstatě půlroční diskuse ve vládní koalici, je to tedy rozpočet kompromisní, protože samozřejmě i strany vládní koalice mohou mít při přípravě, nebo mají při přípravě rozpočtu na některé věci odlišný názor, ale samozřejmě důležitý je potom konsenzus. Dovedl bych si představit někdy i více prostředků do zdravotnictví, do sociální sféry, to je věc jiná. Jak říkám, je to rozpočet kompromisní a myslím si, že je to rozpočet dobrý.

První etapa probíhala tedy v podstatě již na jaře, v létě potom došlo k určitým parametrickým změnám, kdy se výrazně rozpočet restrukturalizoval mezi jednotlivými kapitolami, jako příklad mohu uvést výrazný pokles výdajů na dluhovou službu, ale znamenal i určité rozšíření celkového rozpočtového rámce. A právě o proti těm červnovým východiskům byl návrh rozpočtu na příjmové a výdajové straně navýšen o 94,5 miliardy korun z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a dále pak o dalších necelých 18 miliard korun domácích zdrojů, to souviselo především se zlepšenou ekonomickou situací a pozitivním vývojem v oblasti výběru daní. To vše samozřejmě při zachování schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. A my směřujeme k vyrovnanému rozpočtu, to je třeba si říci, samozřejmě postupnými kroky a strukturální deficit, na který se neustále poukazuje, tak je pro rok 2018 plánován ve výši, ve schodku tedy, 0,9 % hrubého domácího produktu a podle bruselských pravidel vyrovnaný rozpočet v podstatě je vyjádřen ve strukturálním deficitu minus 1 %, takže my v podstatě směřujeme k vyrovnanému rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu je tedy založen, jak jsem řekl, na postupném snižování deficitu, a to z 1,2 % v roce 2016 na 0,6 % v roce 2018 v metodice ESA 2010, vychází z předpokladu konzervativního předpokladu růstu HDP v roce 2016 o 2,5 %.

Možná bych se zde dotkl, nebo bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal jako předřečník pan kolega Kalousek. Ono strukturální deficit, to je jeho taková mantra. On neustále zdůrazňuje rok 2013, kdy ten strukturální deficit činil v podstatě 0,2 plus, nebyl to tedy deficit, ale v podstatě jsme se pohybovali na nule. Chtěl bych říci, že on ani nemohl mít nějaký výrazný vliv na to, jak ten strukturální deficit v roce 2013 vypadal, protože tam šlo především o to, že ekonomika se nacházela poměrně v hluboké produkční mezeře, zhruba o 3 % hrubé přidané hodnoty, byl tam výrazný přebytek v hospodaření územních rozpočtů, byl tam také přebytek v hospodaření zdravotních pojišťoven, nečerpaly se investice v objemu zhruba 17 miliard korun. To všechno na to mělo samozřejmě vliv. Takže já si myslím, že se tak trochu pan ministr Kalousek tady chválí cizím peřím, že v podstatě ani tak velký vliv na to mít nemohl. Paradoxní je dokonce, že on v květnu 2013, a to ve fiskálním výhledu, plánoval deficit pro rok 2016 ve výši minus 2,4 % hrubého domácího produktu a rozpočet na rok 2016, který předkládá současná koaliční vláda, tak počítá s tím deficitem 1,4 % hrubého domácího produktu, tzn. o 1 % níže. Takže to mi připadá dosti zvláštní.

V souvislosti s návrhem státního rozpočtu na rok 2016 bývá často vládní koalici opozicí vytýkáno, že při současném vysokém růstu hrubého domácího produktu je deficit příliš vysoký a že by se měl pohybovat minimálně okolo 50 mld. nebo ještě níže. Já si myslím, a jsme o tom přesvědčeni, že je třeba tyto úvahy také silně odmítnout. Jsme přesvědčeni, že prudké snížení plánovaného schodku na polovinu či snad ještě více, tak jak navrhuje opozice, by ekonomický růst České republiky spolehlivě brzdilo. Ten ekonomický růst prosím nespadl z nebe. Ve skutečnosti je vysoký růst hrubého domácího produktu v letošním roce naprosto zřetelným a jasným důsledkem hospodářské politiky této vlády a Česká republika je druhou nejrychleji rostoucí zemí Evropské unie. To je fakt, to je skutečnost.

Fiskální konsolidace a ekonomický růst jsou samozřejmě spojené nádoby a příliš velký tlak na jedné straně působí problémy také na straně druhé. Hospodářská politika státu proto musí opatrně vyvažovat obě dvě tyto strany. Podle našeho názoru si nelze dosavadní vývoj ekonomiky a růst hrubého domácího produktu vykládat tak, že je tedy třeba mnohem rychleji, překotněji snižovat deficit. Jsou tady poměrně výrazná rizika budoucího vývoje, která se začínají projevovat v posledních měsících, to signalizované zpomalení světové ekonomiky, je to jistě příliv uprchlíků, se kterými se potýkáme, a to nám určitě radí spíše se držet při zemi. Myslím si, že pro nás bylo dostatečným ponaučením, kdy předchozí pravicová vláda přemrštěnou restrikcí zahnala ekonomiku tam, kam ji zahnala, a my teprve nabíráme dech právě po dopadech celosvětové recese. A určitě bychom nechtěli, aby ten hospodářský růst, který byl tak dobře nastartován, byl brzděn a poklesl. Chceme samozřejmě konsolidovat naše rozpočty. Chceme se přibližovat k vyrovnaným rozpočtům, ale ne skokově bez uvážení všech rizik. To chci znovu zopakovat. Protože prudké skoky a přemety patří především do tělocvičny.

Rozpočet na rok 2016 stejně jako předchozí rozpočet na rok 2015 je jistě zaměřen na podporu ekonomického růstu, a to na podporu jak v oblasti investic státu především do dopravní infrastruktury, do budování průmyslových zón především v oblastech, které trpí vysokou nezaměstnaností, tak i na podporu kapacity škol, školek - mluvil tady o tom i pan premiér - a především i na podporu spotřeby obyvatel jako výrazný faktor, který posiluje růst.

Co se týká investic, tak si určitě uvědomujeme, že příští rok nebude lehký především pro náběh nového programového období 2014 až 2030. O to více je potom nezbytné se zaměřit na maximálně možné využití právě těch rozpočtovaných prostředků tak, aby byly dobře využity.

Já bych se v této souvislosti zastavil i u toho, co říkal pan kolega Kalousek ohledně investic. No, on vždycky, když hovoří o investicích, tak samozřejmě říká jenom A a neříká B. On počítá u sebe v podstatě, když to takto nazvu, do investic vše, a u současné vlády započítá jen to, co je rozpočtováno nebo co je na investice uvedeno ve státním rozpočtu, 77 mld. On už nepočítá s tím, že samozřejmě se tam zahrnují i prostředky z Evropské unie, že se tam zahrnují nároky z nespotřebovaných výdajů, že se tam zahrnují i fondy třeba SFDI atd. Takže pak samozřejmě jestliže on u sebe sčítá hrušky s jablky, tak u nás sčítá jenom hrušky. Takže myslím si, že to je velice nekorektní.

Je třeba také říci, jak to bylo dříve, když on byl ministrem financí. Jedna věc byla naplánovat investice do rozpočtu a pak ty investice využít. Tam to je naprosto zřetelné, jak to bylo. Řada prostředků se prostě nevyužila. Nevyužila proto, že byla totální nepřipravenost třeba v dopravní infrastruktuře atd. To není blbost, pane kolego (dívá se směrem vpravo), to je pravda, to je naprostá pravda. Já vím, že máte svůj graf, který ukazujete vždycky. Ukazujete neustále. Vy umíte dobře manipulovat s grafy a s čísly, to umí každý samozřejmě. Takže já si myslím, že pravda je samozřejmě někde jinde a tu vy už nechcete říct.

Já jsem tady hovořil o spotřebě domácností. Tak nárůst spotřeby domácností bude jistě podpořen především růstem platů v rozpočtové sféře, ale také dalším nárůstem daňového zvýhodnění třeba rodin s dětmi. Pan premiér tady hovořil o tom, že bohužel příští rok podle valorizačního klíče nevychází pro naše seniory, pro naše důchodce vyšší nárůst důchodu, vychází pouze o 40 korun. Také proto počítáme s tím, že bude jednorázová kompenzace v únoru asi o 900 korun. Ale koalice se ještě zamýšlí nad tím, jak právě upravit valorizační klíč tak, aby i v případě, kdy je velmi nízká inflace, která má výrazný vliv v tom valorizačním klíči, to zvýšení důchodů bylo vyšší.

Na příjmové straně státního rozpočtu počítá státní rozpočet také s prvními pozitivními přínosy souvisejícími s programem boje proti daňovým únikům. Boj proti daňovým únikům je jistě prioritou této koaliční vlády, nejenom tedy boj s daňovými úniky, ale boj s šedou ekonomikou jako takovou, a proto i na příjmové straně státního rozpočtu se již počítá např. s dodatečnými příjmy od již schváleného kontrolního hlášení, které prošlo legislativně a které od 1. 1. 2016 bude zavedeno. Počítá i s příjmy z připravované elektronické evidence tržeb, a to na rok 2016 ve výši 2 mld. korun. V dalších letech, pokud se ten náběh podaří, by to mělo být kolem 10 až 12 mld. korun. Myslím si, že jsou to výrazné prostředky do státního rozpočtu.

Je nutno také ocenit, že při té závěrečné fázi projednávání státního rozpočtu byl výrazně posílen rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale byly posíleny i prostředky pro Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany. Samozřejmě víme, jaká je situace v současné době i s migrací a je třeba i prostředky pro bezpečnost a obranu země zvýšit.

Závěrem. Jsme přesvědčeni, že pro příští rok byl předložen velmi dobře zpracovaný rozpočet, rozpočet, který vyváženě propojuje prvky směřující k další nápravě veřejných financí s opatřeními výrazným způsobem napravujícími celkové ekonomické a sociální prostředí a s rozpočtem podporujícím růst příjmů a zaměstnanosti občanů České republiky. A znovu bych zdůraznil, že tento rozpočet byl již ve své přípravné fázi, prakticky po celou dobu té přípravné fáze, konzultován se sociálními partnery, a byť tedy byly určité dílčí připomínky od nich, tak návrh rozpočtu pro rok 2016 v té své základní koncepci zástupci zaměstnavatelů a odborů také podporují.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Votavovi. Nyní tu mám několik faktických poznámek. S první faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat a také bych nepovažoval za fér předskakovat. Nicméně rozpočet je nejdůležitějším zákonem, který je. Mohli jsme kritizovat v minulosti neúčast vlády, ale to, co se teď tady odehrává, už je nedůstojné. Aby tady seděl premiér, už tady neseděl ani předkladatel zákona... To proboha považuji za pohrdání touto Sněmovnou. Tudíž dávám procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do příchodu alespoň dvou třetin členů vlády.

Pane premiére, nevím, co vám na tomhle je k smíchu. (K premiéru Sobotkovi, který jako jediný sedí v lavici členů vlády a usmívá se.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, se kterým se vypořádáme hlasováním. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Laudáta, který - pane poslanče, kontrolujte mě - navrhuje přerušení projednávání prvního čtení státního rozpočtu do doby, než zde budou přítomny alespoň dvě třetiny členů vlády. Je to tak správně.

O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 125, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro 46, proti 58. Návrh nebyl přijat.

 

Další s faktickou poznámkou je poslanec Adolf Beznoska. Po něm pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, hezké dopoledne. Jenom krátká reakce na pana předsedu rozpočtového výboru Votavu.

Chtěl bych zdůraznit, že hospodářský růst, a všichni se z něj těšíme a je poměrně robustní, a i odhad pro příští rok 2,5 % růstu si myslím, že je velmi střízlivý. Ale v žádném případě to není zásluha téhle vlády, nakonec to potvrdil ve svých slovech v úvodním projevu i premiér této vlády. Takže to je první poznámečka.

Druhá poznámečka. A také to budu kvitovat - ano, podařilo se vám zastabilizovat nárůst mandatorních výdajů. Tomu rozumím. Je to z krátkého pohledu v pořádku. Vy jistě budete přemýšlet o tom, abyste mandatorní výdaje i do budoucna snižovali. Letošní jsou v absolutní výši opravdu rekordní. Souhlasím, že jsou zastabilizovány, ale zase k tomu, že se mandatorní výdaje zastabilizovaly, přispěla minulá vláda, protože minulé vlády dělaly taková legislativní opatření, která způsobila, že se postupně mandatorní výdaje a jejich nárůst stabilizovaly.

A třetí krátká poznámečka k podpoře spotřeby domácností přes vyšší počet úředníků ve vládě. Těch 13 329 je opravdu dramaticky vysoké číslo. Jakkoliv rozumím slovům pana předsedy i pana premiéra o tom, že strukturálně budeme souhlasit s nárůstem počtu kantorů, s nárůstem počtu vojáků, s nárůstem počtu hasičů, či policajtů, s tím problém nemám, ale ptám se, jestli jste si jisti, že děláme dobrou personální politiku ve všech státních úřadech, na všech státních organizacích a jestli tento extenzivní nárůst je opravdu nutný. Protože dopady do rozpočtu, teď mám na mysli mzdové, jsou v řádech miliard korun.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. Dalším přihlášeným s faktickou poznámkou je pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Občas se to stane každému, že se rozhovoří u mikrofonu a sám sebe usvědčí, že materiál, ke kterému vystupuje, nečetl. To se stalo panu předsedovi Votavovi před chvílí. Já bych opravdu žádal prostřednictvím pana místopředsedy Poslanecké sněmovny svého ctěného kolegu, aby nepoužíval tak silná slova, že manipuluji s grafy. Jestli někdo, tak váš kolega po pravé ruce. Grafy jsou z materiálu, který se jmenuje Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016. Tuto zprávu, tyto grafy nám předložilo Ministerstvo financí. A nepoužiji na hodnocení vašeho vystoupení k investicím oblíbené slovo pana ministra financí lež, ale budu předpokládat, že se mýlíte.

Takže strana 27, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana místopředsedy, vládního materiálu. Vy jste říkal, že jedna věc byla skutečnost, a pak jste investice nečerpali. Kdybyste ten materiál četl, tak byste věděl. 2011 - rozpočet, investice 104,9 mld. proti 77, skutečnost 118,9. Kde jsme nedočerpali? Rok 2012 - rozpočet 96,9 mld. zase proti 77, skutečnost 112,6. Kde jsme nedočerpali? Rok 2013 - poslední naděje pana předsedy rozpočtového výboru - rozpočet 97, plnění 102,3 - zase vedle. Tak nám prosím neříkejte vaše smyšlenky. Neobviňujte mě, že manipuluji s grafy: "Vy tam máte nějaký svůj graf." Je to graf vlády, usvědčil vás z neznalosti či chyby, věřím, že ne úmyslné, a věřím, že se omluvíte za tato slova, protože to není pravda. Strana 27, sešit B ke státnímu rozpočtu. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi i za kultivaci diskuse a nepoužívání silných výrazů.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, k věčné debatě o tom, co je zásluhou nebo vinou příslušné vlády. Já myslím, že ekonomicky korektní je říct, že když jsme byli v recesi, tak jsme se mohli podívat na Německo. To je ekonomika, se kterou dýcháme, a každý pohyb díky tomu, že jsme exportní a průmyslovou zemí, v Německu je znatelný i v České republice během pár hodin symbolicky. Když jsme padali k recesi minule, tak Německo na tom bylo o trochu lépe. Čili bylo vinou té předchozí vlády, že jsme padali rychleji do hlubin, tedy ten rozdíl mezi průměrem Německa a Českou republikou? No bylo! Protože vláda dělala špatnou hospodářskou politiku. Ekonomicky korektní je říct, že teď rosteme rychleji než Německo, a tedy ten rozdíl mezi německou, nebo chcete-li průměrnou evropskou ekonomikou, tedy růstem, a Českou republikou, která roste rychleji, je podle mého názoru zásluhou této vlády a její hospodářské politiky.

Čili si myslím, že opravdu stojí za to, když tady vedeme tyto argumenty z opozičních nebo vládních lavic, snažit se být korektní. Podle mého tedy to, co je rozdílem nad růst průměrný v Evropské unii, tedy řekněme hlavně německým růstem, je zcela určitě nějakou zásluhou stávající vlády a její hospodářské politiky, zrovna tak jako když jsme padali v recesi a padali jsme rychleji než německá ekonomika, tak to bylo zásluhou, chcete-li vinou, tehdejší vlády. To je myslím ekonomicky korektní pohled. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. I jeho příspěvek vyvolal smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura, a tak dále. Prosím pana poslance Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já jen krátce navážu na to, co před chvílí říkal kolega Stanjura. Já jsem se taky díval na ty tabulky - investice, už jsme to řešili v minulém návrhu státního rozpočtu. Je to zmiňovaná strana 27 zprávy k návrhu zákona, sešit B, to je tabulka, o které se tady teď vede polemika. Já jsem se díval i na stránky Ministerstva financí, kdy byl nějaký komentář k výhradám, výtkám. Tam je doslova psáno, že předpokládané celkové investice v letošním roce budou o 88 mld. korun vyšší než investice v roce 2013. Čili předpokládám opět celkové investice. Když si to započítám tedy do této tabulky, kdy skutečnost v roce 2013, celkové investice byly 108 mld., tak to bychom tedy investice za letošní rok měli mít 190 mld. A tady, prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Stanjurovi, rozdíl mezi tím, co bylo v návrhu rozpočtu, a tou skutečností by tedy za letošní rok 2015 měl být několikanásobně větší než veškeré rozdíly, které tady uváděl kolega Stanjura.

Proč o tom mluvím? Jestliže ve vládním materiálu na straně 27 je uvedeno, že celkové investice na letošní rok jsou rozpočtovány 75 mld., a podle toho, co je napsáno na stránkách Ministerstva financí, by tedy měly být někde okolo 190 mld., což je opravdu drastický rozdíl, jestli to správně počítám, a myslím si, že ano, tak čemu tedy máme v těch údajích věřit, která čísla platí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já bych ke ctěnému kolegovi Milanovi Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího, protože on dobře ví, když tady sám tvrdil, že česká ekonomika z významné části dýchá s německou, tak v okamžiku, kdy se Německo dostávalo do krize, respektive silné společnosti, které v České republice jsou, tak své problémy řešily jejich mateřské společnosti na úkor svých výsadků, které po Evropě mají, tím pádem i na úkor České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak pan poslanec Urban vlastně potvrdil má slova, že oni tomu fakt věří. S tím se nedá nic dělat. Víra tvá tě uzdraví. Sociální demokraté věří tomu, že vláda může významným způsobem ovlivňovat ekonomiku směrem nahoru nebo dolů. Ale v té debatě o těch ekonomických parametrech, a říkal jsem to v minulém volebním období, nevybírejme si jenom jeden parametr, a to je růst HDP. Bezesporu je zajímavý, je i důležitý, ale není jediný a není klíčový.

V té debatě ti, kteří, HDP se jim hodí, zapomínají například, v tom období recese a stagnace jaká byla průměrná nezaměstnanost v Evropské unii a jaká v České republice. Ambiciózně je samozřejmě správné porovnávat se s nejsilnější evropskou ekonomikou, Německem, nic proti tomu, máme být ambiciózní, ale jestli zavedeme nové ekonomické kategorie typu "pokud je růst vyšší než průměr v EU, vláda to dělá dobře, a pokud je růst HDP nižší než průměr v EU nebo v Německu, vláda to dělá špatně", tak proč to samé neříkáme například u nezaměstnaných? Pro naše občany je klíčovější, než jestli roste HDP o 0,1, 0,2, 0,3 procenta, jestli roste počet nezaměstnaných, nebo ne. A jaký v těch krizových letech byl tento parametr, průměrná míra nezaměstnanosti, v Evropské unii a nezaměstnanosti v České republice? Nebo jiný parametr: jaká v těch krizových letech byla průměrná úroková míra, kterou platily státy Evropské unie za své státní dluhopisy, a jaké my? Tak nevytrhávejme jedno číslo, růst HDP, a pokud chceme popsat ty roky 2009, 2010, 2011, 2012, v pořádku, dneska můžeme ta čísla analyzovat, ale musíme mít všechna čísla, ne pouze jeden parametr.

Díky naší politice jsme měli nízké úroky a z toho těží i tato vláda a to je dobře. Čím méně platíme za ty staré dluhy, tím lépe pro všechny, a díky tomu jsme udrželi velmi nízkou nezaměstnanost v rámci EU. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Plzák, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady opakovaně slyšel argument o tom, že když se dobře daří, má se šetřit. Vy ta čísla určitě dobře znáte, já jsem je tedy neznal, takže jsem se schválně podíval, jak to vlastně vypadalo s tím hospodářským růstem a s tím šetřením v minulých letech. Sami přiznáte, že v letech 2006 až 2008 se nám vedlo dobře, že naše ekonomika zřejmě prosperovala, však také ten procentuální růst na HDP byl 7 procent v roce 2006. A jaká tady byla sekera - 97 miliard, nic se neušetřilo! V roce 2007 - 5,7 růst, sekera 66 miliard atd. A v té krizi to bylo 192 miliard, 156 miliard, 142 miliard.

A ještě mě napadla taková jedna polemika - jestli ta miliarda tenkrát, před těmi deseti lety, nebyla jiná než ta miliarda dneska, protože tenkrát za tu miliardu se dalo určitě nakoupit víc věcí než dneska, to znamená, my ještě srovnáváme ekonomicky nepoměřitelné údaje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych se chtěl naopak pana kolegy Urbana zastat. Velmi vás prosím, abyste se podle jeho apelu všichni podívali na Německo. Skutečně v době krize, v těch letech 2008, 2009, Německo se dopustilo několika neuvěřitelných fiskálních impulzů, dokonce takových, na kterých jsme vydělali my, například ono šílené šrotovné, které pan poslanec Urban chtěl zavést i u nás, zaplať pánbůh se mu to nepovedlo.

A v době růstu, jako teď a loni, Německo velmi tvrdě trvá na vyrovnaných rozpočtech. Dokonce když teď jako nejohroženější stát Evropské unie imigrační krizí skutečně nese obrovské náklady, tak zatímco tady na 85 - slovy osmdesát pět - žádostí o azyl pan ministr Babiš přijímá třináct a půl tisíce nových zaměstnanců, tak Wolfgang Scheuble naprosto tvrdě říká "ne, byť máme tento problém, musíme se s ním vypořádat sami, bylo by to nefér přenášet to na příští generace", a trvá dál na vyrovnaném rozpočtu na příští rok.

Prosím, pane poslanče Urbane, spolu s vámi ano, chci se dívat na fiskální politiku Německa, a velmi bych si přál, aby to dělala i vaše vláda. Ale ta si bere příklad z Chorvatska.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Urban, po něm pan předseda Votava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Dvě věci. První. Já bych poprosil pana premiéra, aby skutečně alespoň tedy po odpolední pauze s přítomnosti ministrů něco udělal. Mně to opravdu přijde nedůstojné. Potom se nestačíme divit... Já bych rád, aby si tady tu diskusi vyslechl pan Ťok, který pokračuje v neblahé praxi svého předchůdce, co se týká stavu resortu, a další a další. Takže nebudu dávat další procedurální návrhy, třeba že by vás tady mohla být aspoň polovina, třetina a podobně, nebudu, ale prosím vás, po obědě ať sem aspoň pár lidí přijde. Jestli to poslancům klubu ANO a sociální demokracie nevadí, mně to tedy vadí.

A druhá věc. Já jsem moc rád, že pan kolega Urban tady přiznal, že na nás zásadním způsobem dopadá to, co se děje v sousedním Německu. Protože oni tady sedm roků vykládali a pouštěli do světa, to lze dohledat v tisících, v tisících, a nepřeháním, výrocích, jak oni by i za světové krize zajistili ekonomický růst a že vlastně to, že tady je ekonomický propad, oni to zajistí. Teď nejsou schopní zajistit vyrovnaný rozpočet, nebo alespoň důstojný rozpočet ani v době růstu, který zřejmě už ani příští rok se nemusí opakovat.

Korelace mezi Českem a Německem - já si tu analýzu udělám, protože pořád se bavíme o nějakých pocitech. Ale docela jedna věc se změnila. Předchozí vláda, nebo předpředchozí, i přes velké propady dávala na podporu inovací, podporu vzdělávání v technických vědách, vy tímto rozpočtem teď lámete tu trajektorii na přesně opačnou cestu. A to jsou přesně ty firmy, které dávají tu přidanou hodnotu, a vy dneska tvrdíte, prostě že vy to zajišťujete a že ta vláda to potlačila. V žádném případě. Teď ztrácíte dech z nějakých důvodů oproti třeba Slovensku.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pan poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, to není o tom, čemu věřím nebo nevěřím a jaké mám pocity, to je prostě realita, že naše ekonomika díky tomu, že je exportní ekonomikou, že průmysl tvoří více než 31 procent HPD, tak naše ekonomika je spjata s tou německou, průmyslovou. Vždyť to přece víme, to není otázka, jestli si to myslím,věřím tomu nebo je to nějaký pocit. Samozřejmě že je spjata s Evropskou unií a samozřejmě že je dobře že se snažíme diverzifikovat ty směry, obchodovat nejen s Evropskou unií, ale rozšířit to na jiné kontinenty, tedy v tom smyslu BRICS, ale o tom nechci hovořit. To je přeci jasné a polemizovat o tom nedává žádný smysl.

Faktem je, že prostě bývají rozdíly. Někdy padáme na dno rychleji než Německo, někdy rosteme rychleji než Německo. A já tady říkám, že to je vždy vinou nebo zásluhou vlády, ten rozdíl. A tato vláda, můžeme se bavit o detailech, ale jedno udělala a to jí upřít nemůžete. Vytvořila tady pozitivní ekonomickou atmosféru pro investice. Tím pádem domácnosti se nebojí utrácet, nebojí se investovat firmy, a díky této atmosféře samozřejmě můžeme možná růst rychleji - nejenom díky tomu, ale i díky této atmosféře můžeme možná růst rychleji než to Německo.

Tedy není to o pocitech. A kdyby vláda neměla vůbec žádný význam, jak tady říkáte, tak nemusí být. Na co tady máme potom vládu, na co tady máme ministry průmyslu a obchodu, na co tady máme ministry financí, které jste nominovali v minulých obdobích s velkou radostí a rozhodností? Čili pak tady by nemuseli být tito lidé. Pak by to nějak běželo, nějakým provozem, jakoby zrcadlo Evropské unie, a nemusela by tady žádná vláda být. To přeci uznáte, že také není pravda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Votava, po něm pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Pilný. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jenom ke kolegovi Stanjurovi - teď odchází. (Posl. Stanjura zůstává v sále.) Ano. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jednak nevím, proč bych se měl omlouvat. Omlouvat se nebudu, nepovažuji to za nutné. Já jsem jenom říkal, že vy při té argumentaci vždycky vytrhnete z celkového objemu investic to, co se vám hodí. Vytrhnete jenom to, co je rozpočtováno ve státním rozpočtu, a to porovnáváte zase na celkové výdaje jiné za vaší éry. Neříkal jsem nic jiného.

Říkal jsem také, že v roce 2013 se nedočerpalo 17 mld. na investicích vzhledem k tomu, že nebyla připravenost. Jedná se o dopravní infrastrukturu. Já čerpám z čísel Ministerstva financí - korektně. Já jsem to nepočítal. Ale čísla Ministerstva financí hovoří o tom, že nebylo dočerpáno 17 mld. korun. A pokud si dobře pamatuji, tak když jsme byli v opozici, tak jsme toto velice kritizovali, že něco naplánujete a samozřejmě výsledek potom je jiný, že nedokážete investice vyčerpat, protože to prostě není připraveno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Votavovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Miroslav Kalousek, po něm pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Pilný, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího dej Bůh, pane poslanče Urbane, abyste měl pravdu, aby tady ta pozitivní atmosféra vydržela. Vy jste přesvědčen, že ji vytváří tato vláda, ta vláda určitě také vydrží, kdyby nedej Bože se příští rok něco stalo, což se může v Evropě kdykoliv stát, tak se vás zeptám, co ta vaše vláda dělá, ale nepřeji si to. Přál bych si, byť je váš argument pokrytecký a nepravdivý, aby to tak zůstalo.

Ale přihlásil jsem se k faktické poznámce z jiného důvodu. Pane premiére, nijak mě netěší to, co teď řeknu, ale já už jsem fakt starý rozpočtový bard. Déle než 20 let pracuji na veřejných rozpočtech a státním rozpočtu ČR. Pracoval jsem s Hejdukem, s Havlem, s Janotou, pravděpodobně jenom jedno z těch jmen už si pamatujete, a za Klause i za Zemana blahé paměti, když se projednával státní rozpočet v Poslanecké sněmovně, tak tady ti ministři byli takhle vyrovnaní na hřadě! Všichni! Neumím si představit, že Václav Klaus nebo Miloš Zeman by dovolili, aby tady neseděli, když vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o bilion korun.

Já teď jménem poslaneckého klubu žádám o 10 minut přestávky na poradu poslaneckého klubu. Nejsem ani Klaus ani Zeman a netrvám na tom, aby tady byli všichni, ale jestli jich tady nebude aspoň půlka, tak po 10 minutách budeme pokračovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Eviduji jeho procedurální návrh a přerušuji jednání Sněmovny do 12.02 hod. pro přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09.

 

(Jednání přerušeno v 11.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.02 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené kolegyně a kolegové, dobré poledne. Budeme pokračovat po přestávce na jednání klubu TOP 09. Mám tady tři faktické poznámky... Procedurální... (Po převzetí řízení schůze studuje přihlášky poslanců do rozpravy.) Pan kolega Laudát vám dal přednost, ještě kolega Stanjura, který tady není, takže mu propadá přihláška a pan poslanec Pilný tady je. Takže pan poslanec Pilný s faktickou poznámkou. Prosím sněmovnu o klid!

Pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, jako předseda hospodářského výboru bych vás rád zbavil jednoho mýtu. Výkon české ekonomiky závisí na lidech, kteří vytvářejí, to znamená na lidech, jako jsou OSVČ, malé a střední podniky a velké průmyslové podniky. Základní strategií vlády podle mého názoru by mělo být nepřekážet. Když se podíváme na to, že česká ekonomika za minulé vlády klesala pod průměr okolních států EU a za současné vlády vysoce převyšuje výkon ekonomik okolních států, sami si uděláte úsudek, která vláda překáží víc a která méně. Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Pane premiére, velmi se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího, ale ještě jednou. Tohle je vládní návrh zákona o státním rozpočtu. To není zákon jako každý jiný. To je svým charakterem exekutivní norma, kdy legislativa ingeruje do exekutivy. Proto také vládní návrh zákona o státním rozpočtu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna, protože vláda se zodpovídá pouze Poslanecké sněmovně, nikoliv Parlamentu jako celku. Vy tady teď po všech lidech v České republice chcete více než 1 bilion korun. Jeden bilion korun je poměrně hodně peněz na to, aby vláda, která to chce po lidech v České republice, kteří jsou tu zastoupeni, byla tady zastoupena alespoň svou většinou. Ještě jednou připomínám, že za pánů ať již Klause, nebo Zemana, když některý ministr nebyl ve Sněmovně, když se projednával vládní návrh zákona o státním rozpočtu, omlouvala jen těžká nemoc. (Velmi důrazně:) Já chápu, že časy se mění, mně stačí většina. Před deseti minutami jsem chtěl osm, teď chci devět! Jestli tady může být většina Poslanecké sněmovny, tak tady musí být většina vlády! A jestli tady není většina vlády, tak nemá nárok na těch více než 1 bilion korun, protože jí na tom asi vůbec nezáleží, když tady nesedí. To je váš problém, pane premiére!

Takže já vám dám šanci. Ve 12.45 hodin jsou volby. Žádám o přestávku poslaneckého klubu do 12.45 hodin, pak budou volby, pak by mohla být polední pauza a do té doby by tady snad mohlo sedět devět ministrů. Opovrhujete Poslaneckou sněmovnou a protestuji proti tomuto chování! (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě předtím, než jsem stačil vyhlásit přestávku na poradu klubu TOP 09, o slovo požádal s faktickou poznámkou pan předseda vlády. (Hlas z pléna.) Já vás mám poznamenaného, pane...

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, já už jsem vystupoval k zákonu o státním rozpočtu tady v Poslanecké sněmovně. Vystoupil jsem poté, kdy návrh zákona uvedl ministr financí. Ministr financí je ministr, který předkládá za vládu takovýto návrh zákona v Poslanecké sněmovně. Já pokládám za důležité, aby při projednávání zákona o státním rozpočtu tady byl přítomen předseda vlády. Proto jsem také přišel a účastním se diskuse, která se zde vede. Nicméně nepokládám za nezbytné, aby se projednávání zákona o státním rozpočtu tady účastnili všichni členové vlády včetně těch, kteří nemají poslanecký mandát, a nemohou se tedy přímo podílet na rozhodování o zákonu o státním rozpočtu. Já nechci brát právo opozici, aby zde vznášela směrem k vládě jakékoliv požadavky. Obeslal jsem samozřejmě všechny členy vlády, kteří jsou v budově a kteří jsou přítomni a mohou se účastnit projednávání rozpočtu přímo tady v sále. Požádal jsem je, aby se do sálu dostavili a aby sledovali rozpravu, která tady je. Nicméně vycházím z toho, že členové vlády mají svůj program, řada z nich je řádně omluvena na dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že jsou tady přítomni ti členové vlády, kteří primárně za státní rozpočet odpovídají, to je především ministr financí a to je především předseda vlády. Pak je také důležité, aby tady byla přítomna vládní většina, to znamená poslanci všech tří koaličních klubů. Já předpokládám, že vládní většina tady v sále je a že vládní většina je schopna zajistit, aby návrh zákona o státním rozpočtu postoupil do druhého čtení. Tím jsme povinováni občanům. Návrh zákona o státním rozpočtu jsme řádně předložili, přesně ve lhůtě, která je stanovena zákonem. Návrh zákona tady hájíme, budeme ho hájit do samotné konečné, poslední fáze projednávání rozpočtu. Jsme připraveni pro rozpočet hlasovat. Nelovíme přeběhlíky tady na poslední chvíli. Vládní koalice má dostatek hlasů, je schopna garantovat včasné schválení rozpočtu. Zemi nehrozí rozpočtové provizorium. A souhlasím s vámi, že by členy vlády mohlo projednávání rozpočtu více zajímat, nicméně si nemyslím, že to, že tady není přítomna celá vláda, je důvod k tomu (předsedající se snaží vstoupit do řeči), aby bylo přerušováno projednávání rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, nenuťte mě porušovat jednací řád, protože pan kolega Kalousek navrhl přestávku na poradu klubu a ta se vyhlašuje bez dalšího. Evidoval jsem ale dvě přihlášky k faktickým poznámkám. Dal jsem slovo předsedovi vlády, musím dát tedy slovo k faktické poznámce i předsedovi klubu ODS. Potom vyhlásím přestávku. Pane premiére, to není o tom, jestli budeme, nebo nebudeme hlasovat o přerušení, ale jde o to, že klub řádně požádal na protest proti chování vlády o přestávku na poradu klubu. Takže to budu muset učinit.

Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejprve ke slovům pana premiéra. Má jich tady sedm, členů vlády. Nikdo nechtěl celou vládu, takže nemůžete argumentovat: nepovažuji za potřebné, aby tu byla celá vláda. Nikdo nic takového neříkal. Ten požadavek zazněl: naprostou většinu. Kdybych chtěl obstruovat, tak navrhnu, abychom přerušili projednávání státního rozpočtu do přítomnosti pana ministra Pelikána, který medituje v Indii. Ale já to nenavrhnu, obstruovat nebudu. Možná by se to i některým koaličním poslancům líbilo. Ale to, že jste tady doposud byli sami s ministrem financí, svědčí o tom, že vaše ministry ten rozpočet skutečně nezajímá. Taky jsme měli většinu od roku 2010 pohodlnou, taky jsme ten rozpočet vždycky schválili, nikdy tu neseděl sám premiér a samotný ministr financí. Vy tady jste, to je v pořádku, vystoupil jste, jinak zatím nikdo rozpočet nehájil kromě ministra financí, který musí, a premiér. Je dobré zvykové právo, že ho hájí, ostatní nevystoupili, nehájí to.

Ale já jsem se přihlásil k vystoupení pana předsedy Votavy, který se zase mýlil, bohužel. On říkal: To jsou čísla ministra financí. Nevím, z čeho čerpal. Tak já jsem si našel na stránkách Sněmovny závěrečný účet SFDI za rok 2013. Ne 17 mld. nedočerpáno, ale 8,5. A za rok 2014, to už byla vaše vláda, ne? Kolik myslíte, pane předsedo - to je řečnická otázka - kolik myslíte, že to bylo? 15,9 mld. Takže pane předsedo rozpočtového výboru, řekl jste: Vy jste nedočerpali 17 mld. v roce 2013 a my to děláme lépe. Nám se povedlo 8 mld. nedočerpat, nejsme na to nijak pyšní, vám skoro 16. A vsadím se s vámi - nevsadím se s vámi, to je řečnická otázka zase - letos to bude víc než těch 15. Uvidíme. A ta čísla, ta čísla (nesrozumitelné) jste řekl, že manipuluji grafem. Je to graf vlády, Ministerstva financí. Já jsem ho jenom citoval a vás jsem kritizoval za to, že jste ho nečetl a že ho neznáte. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji. Nyní tedy, protože přihláška k faktické poznámce od kolegy Laudáta byla až po žádosti o poradu klubu TOP 09, tak vyhlásím... Přečtu nejdříve omluvy, abych to měl vyřízeno, a budeme mít přestávku do 12.45. Omlouvá se z dalšího jednání paní ministryně Šlechtová, pan poslanec Pavel Havíř, omlouvá se paní poslankyně Nina Nováková, omlouvá se paní poslankyně Miroslava Němcová a pan poslanec Stanislav Berkovec od 11.15 do 14.30. To jsou omluvy a vyhlašuji přestávku do 12.45.

 

(Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Já tady vidím několik kolegů z TOP 09, takže už snad přestávka na poradu klubu skončila. Budeme pokračovat v rozpravě ke státnímu rozpočtu, respektive nebudeme, protože slova se ujme předseda volební komise, kterému jsem zkrátil o pět minut jeho šanci na provedení všech druhů voleb. Takže předseda volební komise pan Kolovratník. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji. Přeji dobré odpoledne a konstatuji, že předsedovi volební komise zkrácení nevadí, protože víte, že naše komise je vždy výkonná a efektivní, snažíme se vás volbami provést co nejrychleji a nejúsporněji z hlediska času.

Vážené kolegyně a kolegové, bez zbytečného povídání okolo bych vás rád teď provedl třemi volebními body. Ten první z nich, číslo 179, navrhneme provést veřejným hlasováním tady na plénu a věřím, že ho zvládneme.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.