Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti
k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 471/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, předkládaný návrh novely zákona o silničním provozu a zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v sobě sdružuje témata vzešlá z vyhodnocení předchozích novelizací těchto zákonů od roku 2011 a z odborných diskusí, které Ministerstvo dopravy vedlo zejména v letech 2013 a 2014 s řadou subjektů, na něž úprava těchto zákonů dopadá, například sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia, Svaz dopravy, hlavní město Praha, zástupci odborné veřejnosti z řad dopravních psychologů a cyklistických sdružení, Ministerstvo vnitra, dopravní policie a další.

Vymezeno bylo několik oblastí týkajících se bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, které vyžadují změnu nebo doplnění. Jedná se zejména o otázky provozu samohybných osobních vozítek typu segway, zadržení osvědčení o registraci vozidla při špatném technickém stavu vozidla, kaucí, viditelnosti chodců na pozemních komunikacích a další dílčí úpravy směřující ke zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, jeho kontrole a řízení. Vedle cílů v oblasti zvýšení bezpečnosti silničního provozu byly zohledněny cíle k podpoře cyklistické dopravy, odstranění nadbytečné administrativní zátěže profesionálních řidičů a dopravců a částečně i zabezpečení slučitelnosti s právem Evropské unie. Předkládaný návrh zákona tedy dále obsahuje změny a návrhy v nové úpravě, v dopravně psychologickém vyšetření, profesní způsobilosti řidiče, zejména úpravu pravidelného školení, opravu transpozice směrnice Evropské unie o řidičských průkazech a úpravu některých aspektů cyklistické dopravy.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky svým usnesením ze dne 2. září 2015 doporučil návrh zákona projednat a schválit ve znění pozměňovacích návrhů, s nimiž Ministerstvo dopravy souhlasí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 471/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Martin Kolovratník, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Já vám přeji, dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, dobré teď už odpoledne.

Protože ta debata asi bude delší, je nás hodně přihlášených do obecné i podrobné rozpravy, tak se pokusím být velmi stručný. Jen připomenu, že první čtení proběhlo 7. července, hospodářský výbor po přerušení zákon projednal 11. září a přijal usnesení 471/2 s pozměňovacími návrhy. Těch pozměňovacích návrhů se už v září urodilo hodně, hospodářský výbor jich nakonec přijal 18. Zopakuji to, co říkal pan ministr Ťok - všechny, které byly hospodářským výborem přijaty, byly zároveň vypořádány kladně Ministerstvem dopravy. Pokud budete souhlasit, já je v tuto chvíli nebudu všechny číst, protože jsou obsaženy v usnesení hospodářského výboru. Ale já jsem si je v přípravě rozdělil aspoň zkráceně do čtyř skupin a budu konstatovat, že body 1, 3, 4 a 5 hospodářského výboru řešily právě jízdní pruhy vyhrazené pro cyklisty. Tady bych rád připomenul, že v bodě takzvaného cyklobalíčku jsme nakonec hlasovali zvlášť o jiném pozměňovacím návrhu, který byl také mnou navržen, který tyto cyklopruhy zavádí, a zatím ho nepřijal. Já jsem ho do systému opět zadal v trochu mírnější verzi po dohodě s ministerstvem a vysvětlím to později v obecné rozpravě, do které už jsem přihlášen. V bodu 2 hospodářský výbor zavádí institut takzvaných cyklistických zón a potom body 6 až 11, 13 a 17 zjednodušují pro občany proces vydávání řidičských průkazů. Konečně v té druhé části se věnujeme zákonu 247/2000, zkráceně o autoškolách. Jsou to body 12, 15 a 16, které se právě věnují autoškolám.

Urodilo se nám poměrně bohatě teď do druhého čtení i po hospodářském výboru. Do dneška jsem napočítal 14 dalších pozměňovacích návrhů, takže já teď dále nebudu zdržovat a prosím, pojďme se do nich pustit. Předpokládám, že jednotliví autoři je teď budou vysvětlovat a obhajovat. Já pamětliv, diskuse z úterka o SFDI, nebudu si brát až závěrečné slovo, ale zkusím průběžně krátce vždycky na ně reagovat, sdělit svůj názor i během té obecné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Prosím k mikrofonu prvního přihlášeného a tím je pan poslanec Junek, připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, paní předsedající, já jsem si dovolil předložit - a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím - pozměňovací návrh k tomuto zákonu a ten se týká článku 1 § 5. Tento pozměňující návrh by zavedl toleranci hladiny alkoholu v krvi u řidičů nemotorových vozidel, a to do úrovně půl promile, což zhruba odpovídá asi dvěma desetistupňovým pivům. V této chvíli bych uvedl důvody, které mě k tomuto pozměňujícímu návrhu vedly.

Tak za prvé je to určitě ta skutečnost, že ve velké části evropských zemí, řekl bych ve většině, tato tolerance již existuje. Je to samozřejmě dáno tím, že ta tolerance platí i pro řidiče motorových vozidel, ale jsou země, kde ty hranice jsou odděleny, kdy nižší je pro řidiče motorových vozidel a ta vyšší pro řidiče nemotorových vozidel. Jako příklad mohu uvést Rakousko, Finsko, Dánsko. V Německu se to řeší úplně jinak, kdy řidič nemotorového vozidla, respektive cyklista, nemá stanovenou žádnou hranici, pouze musí prokázat bezpečnou jízdu na svém stroji. Takže to je jeden z těch důvodů. Tím bychom vlastně přiblížili naše právní předpisy většině evropských zemí.

Tím dalším důvodem a myslím si, že tím hlavním, je skutečnost, že v dnešní době budujeme velké množství cyklostezek a budujeme je s tím, že to jsou cíle výletů, slouží k relaxaci atd., a tam asi logicky předpokládáme a čekáme to, že dotyčný se tam i nějakým způsobem občerství. Koneckonců kdo jste po těch cyklostezkách jeli, tak víte, že tam je veliké množství různých bufetů a stánků, a notabene máme i na jižní Moravě přímo vinné cyklostezky, které si na tom vlastně staví svůj obchod a svůj byznys. Bohužel ten přístup je v tomto směru takový dvojí. Někde se tváříme, že na těch cyklostezkách žádné občerstvení není, asi to je příklad jižní Moravy, děláme, jako že tam nikdo alkohol nepožije. No a pak je druhý extrém a druhý případ, kdy naopak na konci cyklostezky stojí hlídka Policie České republiky a dává těm cyklistům dýchnout. Já si myslím, že ani jedno není dobře a že je potřeba s tím něco udělat.

Tím třetím důvodem, který mě k pozměňovacímu návrhu přivedl, je fakt, že už dnes u nás je tolerovaná určitá míra alkoholu v krvi, je to hladina 0,24 promile a je to dáno tím, že 0,2 promile je považováno za jakousi fyziologickou hladinu alkoholu u jednotlivých lidí a těch 0,04 je odchylka přístrojů. Není to samozřejmě nikde ukotveno v zákoně, ale jakási tolerance tady je.

Takže to jsou ty hlavní důvody, které mě k předložení tohoto návrhu vedly. Ano, já jsem tento návrh už předložil na hospodářský výbor, který ho zamítl, byť to bylo o jeden jediný hlas. Z toho důvodu jsem si řekl, že se o to pokusím ještě jednou přímo na plénu. Obdobně k tomu dalo zamítavé stanovisko i Ministerstvo dopravy, už na ten hospodářský výbor. Já už jsem to tam říkal, že ty argumenty mě moc nepřesvědčily, respektive se opíraly o dvě statistiky, nebo o dva statistické údaje, přičemž jeden hovořil o tom, že 30 % veškerých nehod, které cyklisté zaviní, je právě pod vlivem alkoholu. Nicméně už tam nikde nebylo uvedeno, jaká ta hladina alkoholu byla, jestli 0,2, 0,5 nebo 1 promile. Čili nic moc tento údaj nevypovídal. Druhý statistický údaj hovořil o tom, že největší meziroční nárůst usmrcených osob v dopravě, čili sedm, je právě u řidičů, kteří požili alkohol, ale do té hranice 0,24. Čili to je ta hranice, která už je dneska tolerovaná.

Já jsem se podíval na jiné statistiky. Uvedu jenom dva příklady, které hovoří trošku o něčem jiném, nebo mají jinou vypovídající hodnotu. První statistika hovoří o tom, že ti cyklisté, kteří způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, celkové množství těch nehod je 17 %, tak 87 % z nich mělo v sobě více než 1 promile. Čili tady vidíme, že to je věc, kterou neovlivní ani nulová tolerance, ani těch půl promile, že to jsou zkrátka lidé nebo cyklisté, kteří možná kolo používají jako dopravní prostředek do hospody. Druhá statistika, kterou jsem zachytil před několika dny, hovoří o tom, že v Evropské unii je na 1 milion obyvatel průměr usmrcených osob v silničním provozu 51. U nás, kde platí nulová tolerance, je 61 a v Polsku, kde platí téměř také nulová tolerance, je to 84. Čili tady absolutně nevidíme žádnou souvislost mezi tím, jestli je nulová tolerance, nebo není, a tím, jaký je počet usmrcených osob v silničním provozu. Takže to jenom stručně k těm statistikám.

Já čekám, že ten můj návrh určitě vyvolá diskusi a možná i bouřlivou diskusi. Očekávám to, nicméně byl bych rád, aby v té diskusi zaznívaly fér argumenty a relevantní věci, nikoliv třeba argumenty typu, že když dnes máme nulovou toleranci, tak si cyklista dá jedno nebo dvě piva, a když povolíme 0,5, tak že si dotyčný dá čtyři nebo pět. To nepovažuji za argument, to není ničím podložené, je to spíš nějaká jenom tucha, předtucha. Není to realita, ale k tomu se dostaneme v diskusi. A už vůbec si myslím, že nejsou fér argumenty, jaké jsem slyšel v televizní reportáži od pana plukovníka Lercha, když říkal, že tu nulu, kterou tady máme, tak mu většina kolegů z ostatních zemí, kde tu nulu nemají, závidí. Tak já nevím, že už ji tam tedy dávno nezavedli.

Jeden z těch argumentů, který v diskusi zazníval a který je třeba brát v potaz, je to, proč tedy pro jednu skupinu účastníků silničního provozu zavádíme jakousi toleranci a pro druhou nikoliv. No tak už jen ten samotný zákon nám vytváří dvě skupiny účastníků silničního provozu: řidiče motorových vozidel a řidiče nemotorových vozidel. Jedni musí mít řidičský průkaz, druzí nemusí atd. Ale to, že se jinak pohlíží na řidiče nemotorového vozidla a motorového vozidla, i na to, zda požil, nebo nepožil, o tom mluví i komentář trestního zákoníku, konkrétně k trestnému činu podle § 274, ohrožení pod vlivem návykové látky. Já bych ho s dovolením ocitoval.

Takže tento komentář hovoří následujícím způsobem: "Ohrožení naznačené intenzity naproti tomu obecně nevyplývá z jízdy podnapilého cyklisty, jehož vozidlo bez motorické síly a v důsledku své konstrukce i malé hmotnosti nemá značnější kinetickou energii. Toto ohrožení sice může za určitých okolností vzniknout, avšak v takovém případě vyplývá jen z dané konkrétní situace, nikoliv ze samotné povahy vozidla a jízdy na něm v podnapilém stavu. Nebezpečnou situaci v tomto smyslu může v konkrétním případě vytvořit podnapilá osoba jinou činností, například tažením vozíku, přenášením břemene i závadnou chůzí. Dojde-li zaviněním podnapilého cyklisty ke vzniku poruchy vykazující znaky některého trestného činu, je třeba skutek posoudit podle povahy následku jen jako poruchový trestný čin, tedy nikoliv v souběhu s trestným činem podle § 274." K tomuto komentáři existují i judikatury soudů, takže je to podpořeno i rozhodnutím soudů.

Takže to je, jak se říká, ve stručnosti k mému návrhu vše, ale pro tuto chvíli si myslím, že to asi stačí, a případně se těším na další diskusi i na to, že můj návrh ve třetím čtení podpoříte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické, už tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Kasala, připraví se pan poslanec Huml, potom pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, já jsem se zájmem vyslechl příspěvek svého kolegy z regionu, ale musím s ním zásadně nesouhlasit. Nejen jako lékař, ale jako dětský lékař musím říct, že zrovna dneska v rozhlase se probíralo to, jakým způsobem se zvyšuje alkoholismus, a myslím si, že v tomto máme obrovskou tradici nejenom v dospělé populaci, ale i v té dětské populaci. A měli bychom se na to koukat z globálu, nejenom vyloženě z hlediska dopravy.

Když řeknu ještě jeden příklad, pamatuji si, kdy existovaly tzv. pivní maratony, a můžu říct, že ten výsledek byl fakt nehezký, když jsem jako student na pitevně viděl šest těl a otázka byla toho, jestli jsem tam cítil opravdu víc tu becherovku, anebo jestli tam bylo něco jiného. Takže já si opravdu myslím, že zavádět něco takového není vůbec možné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Humla. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Huml: Děkuji. Dobrý den. Já bych si také dovolil nesouhlasit s kolegou Junkem a předložit možná trošku jiný argument. Já jsem přesvědčen o tom, že je důležité posoudit, zda když někdo pojede pod vlivem alkoholu na kole, může způsobit nějaký následek, nebo nemůže. Uvedu příklad z praxe. My jsme na dopravních nehodách na Benešovsku jednou vyšetřovali dopravní nehodu, kdy nám na silnici ležela dvě těla a mezi nimi jízdní kolo. Mysleli jsme si, že tam někoho porazilo auto, a výsledkem vyšetřování bylo to, že cyklista jel pod vlivem alkoholu na kole, srazil chodce, jeden z nich byl mrtvý a druhý z nich byl těžce zraněný. Takže ono jde o to, že řízení jakéhokoliv prostředku, který je v dopravě, vyžaduje určité psychické vypětí, určitou soustředěnost a alkohol, ať chcete nebo nechcete, vám ty možnosti snižuje. Máte pocit, že jste neomylní, že jste neodvolatelní, prostě je to o tom, že ta rozlišovací schopnost je snížena. To je prostě fakt.

Navíc druhý příklad, velmi podobný. Chodec vychází z baráku, přejde pět metrů, má tam kolmo chodník a na chodníku jede cyklista, a když se střetli, tak tam bylo to dítě zase opět zraněno a cyklista ujel. Nechci tím polemizovat s vámi nad ničím jiným, než nad tím, že i tím jízdním kolem jste schopni způsobit následky na zdraví, dokonce i na životě. Takže to omezení na to, aby lidé, když jedou na kole, jedou vyšší rychlostí než pěší chůzí, byli střízliví, si myslím, že je opodstatněné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci podpořit pozměňující návrh pana kolegy, pana poslance Junka, protože je rozumný - i v tom oblíbeném Chorvatsku je 0,5 povolená hladina alkoholu pro řidiče. Mluvím o motorových vozidlech. Když to funguje v naprosté většině západoevropských zemí, a teď nemluvíme jenom o cyklistech, ale mluvíme i o řidičích, tak já na rozdíl od jiných se nedomnívám, že jsme horší. My velmi často, nebo někteří z nás budeme říkat "nejsme tak vyspělí, nejsme tak dobří, oni si to mohou dovolit, my si to nemůžeme dovolit". Já si to prostě nemyslím. Nemyslím, že jsme horší řidiči či cyklisté než v Rakousku, v Německu, v Andoře, v Belgii, v Bosně Hercegovině, v Bulharsku, v Černé Hoře, v Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Islandu, Itálii, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Lucemburku, Makedonii, Maltě, Monaku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku - můžeme udělat kompromis - v Rakousku je 0,49. Já myslím, že i pan poslanec Junek by na to mohl přistoupit, jestli 0,5 nebo 0,49. Je to náš blízký soused, mají tam podobné tradice, vinaři o tom jistě vědí své. Skončil jsem u "r", takže ještě je to v Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Turecku, Ukrajině, Velké Británii. Z ostatních zemí statistiky nemám. A s tou nulou je to Bělorusko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Maroko, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Ukrajina (?). Takže i ten jednoduchý aritmetický výčet, a mluvil jsem o povolené hladině alkoholu u řidičů motorových vozidel a ne nemotorových vozidel.

Ale vy, kteří tak vášnivě říkáte nulu - a co ti chodci? Neměli by mít také nulu? Máme statistiku, kolik chodců bylo pod vlivem alkoholu? A nemusí jít rychle, stačí, když vám skočí pod auto, a jste v průšvihu jako řidič. Dlouho se to vyšetřuje, taková tragická nehoda. Odeberou vám oprávnění k řízení. Takže zamyslete se, jestli byste nechtěli být ještě tvrdší. Já myslím, že ten návrh je rozumný a že stojí za podporu, a my ho ve třetím čtení podporovat budeme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní mám další tři faktické poznámky - pana poslance Junka, Jakubčíka a Hegera. Jako prvního prosím k mikrofonu pana poslance Junka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji. Já jenom budu reagovat na ta dvě vystoupení kolegů.

Kolega Kasal. Já úplně nevím, jak dětský alkoholismus souvisí s tím, že pro cyklisty zavedeme toleranci 0,5. Tomu úplně nerozumím. Buď tady máme, že alkohol je od 18 let, nebo - já tomu fakt nerozumím, tomu argumentu. A ten argument o tom, že jste zažil pivní maratony a že to nebylo hezké, tomu já věřím, ale tam určitě z těch účastníků nikdo neskončil u toho 0,5 promile a u těch dvou piv. Tam určitě měli daleko, daleko víc. Takže tam úplně ten argument - také nevím.

Pan poslanec Huml. Rozumím, co tím chcete říct, určitě i ta srážka cyklisty s chodcem může být fatální, ale tu zaviní, ať má tu nulovou toleranci, nebo nemá. Hlavně při těch vašich příkladech - tam mi zase chybělo to, že vy jste tady neřekl, jestli ten cyklista, který tam někoho porazil nebo se srazili, jestli měl v sobě nulu nebo do půl promile, nebo jestli naopak byl úplně opilý.

Já říkám, pořád se bavíme o tom, že já chci jenom toleranci, která se rovná dejme tomu nějakým dvěma desetistupňovým pivům, a nechci toleranci pro ty, kteří by měli používat kolo jako dopravní prostředek do hospody. Jak jsem mluvil o té statistice - 80 % cyklistů, kteří způsobili dopravní nehodu, mělo víc než jedno promile. Pro ně ta novela snad nic neřeší, ti prostě jedou do hospody na čtyři, na pět, na šest piv. To je spíš jako běžný provoz. Řekněte mi, když jedete na cyklostezku nebo jste doma po obědě, kdy si běžně dáte po obědě čtyři piva! To asi ne. Dáte si jedno, dvě. A o tom se tady bavíme, abyste nemuseli přemýšlet, jestli po nedělním obědě, když jste si dali pivo, dvě, můžete vyjet za půl hodiny nebo za dvě. To je smysl té novely. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Jakubčíka a připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, mně tady ta argumentace připadá ve stylu 17 % dopravních nehod způsobí opilí řidiči, tak musíme vyhnat těch 83 % střízlivých. Já si myslím, že vyjmenovávat státy, kde je, kde není povolena určitá hladina alkoholu - nejsem si jist, jestli je to ta pravá argumentace. Pokud ty státy, kde je povolená určitá hladina, určité promile alkoholu, pokud v těch státech všichni skočí do vody, my budeme také skákat do vody? Já si myslím, že my jsme Česká republika a že my máme svůj vlastní rozum. A proč bychom se nemohli řídit vlastním rozumem! Pokud se u nás osvědčila ta nula, proč ji nenechat, proč prostě se snažit o něco, co si myslím, že hlavně v České republice by mohl být trošku problém. Pokud u nás povolíme 0,1, tak se bude tolerovat 0,2. A všichni budou pít, aby měli 0,5. Stejně jako je to s omezením rychlosti. Víme všichni, jak to funguje. Proto já osobně jsem pro to, abychom nechali tu nulovou hranici a tento pozměňovací návrh nepřijali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Členové vlády, páni poslanci, paní poslankyně, musím složit velký hold kolegovi Stanjurovi prostřednictvím paní předsedající. To bylo skvělé marketingové představení, to čtení zemí, kde se alkohol může. Škoda, že se u toho nemohlo promítat, jak jezdí ta auta 150 po dálnici. To by se docela hodilo.

Tak jenom vážně. Já jsem samozřejmě proti. Ta otázka není jenom otázkou argumentů. Já bych dodal proponentům zvýšení hladiny alkoholu, že by mohli ještě říkat, že ten rozdíl mezi řidičem, který má pár setin nebo desetinek promile, a řidičem, který je nachlazen nebo rozčilen, že není vůbec velký. Že těch faktorů, které způsobuje řízení ve špatném stavu a zvyšuje jeho riziko, je hodně. Ale říkám to proto, že si myslím, že ty, které vznikají spontánně při řízení nebo před ním, jsou dostatečné a není k tomu potřeba přidávat ještě riziko dalšího zhoršujícího krůčku, a to je hladina alkoholu.

Poslední, co bych dodal k argumentu pana kolegy Junka, je, že to lze opravdu obtížně prokázat, kdo má pravdu v tom, jestli by se to jedno pivo tolerované dnes víceméně neformálně překračovalo nebo nepřekračovalo. Já osobně si myslím že ano, že kdo je trošku závislý na alkoholu, při tom absolutním zákonu odolá, jestliže si bude moci dát jedno pivo, tak to ho naladí k tomu, aby si dal to další. To je velmi pravděpodobné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Máme před sebou ještě čtyři faktické poznámky. S prvním prosím k mikrofonu pana poslance Pilného, připraví se pan poslanec Novotný, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, byl bych nerad, aby se opakovala stejná situace jako na hospodářském výboru. Probíráme novelu důležitého zákona, kde je mnoho bodů, které je potřeba nějakým způsobem se k nim postavit a prosadit je. Diskuse na hospodářském výboru se protáhla o tři čtvrti hodiny k tomuto bodu, zaznívaly tam naprosto stejné argumenty. Bylo by špatné, kdyby se to tady nějakým způsobem opakovalo. Je to jako obvykle souboj mezi právem a odpovědností. Hospodářský výbor dal přednost odpovědnosti a zmíněný pozměňovací návrh zamítl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Novotného. Připraví se pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Černoch. To jsou zatím všechny faktické. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chtěl jsem jenom upozornit, že tohle je ta krásná situace, kdy si můžeme číst, jaká je v tom či onom praxe v různých zemích Evropské unie, a zároveň se můžeme sami rozhodnout, jaká praxe bude v České republice. Je to ta jiná situace vůči těm převažujícím situacím, kdy tady říkáme, že něco přijmout musíme. A protože jsme povinni to tu transponovat, tu implementovat do našeho právního řádu. Já jsem v debatě, kterou tady připomněl pan kolega Pilný, na hospodářském výboru jenom upozornil na svoji zkušenost spíše občasnou jakožto notorického nealkoholika z návštěvy jižní Moravy. Mně přijde, že bychom neměli tak úplně pustit a mávnout rukou nad tím, že máme poměrně podstatnou část území České republiky, která je praxí různých orgánů vyňata z naší jurisdikce. A tam je zcela zjevné, že na těch cyklostezkách, do jejichž vzniku byl investován velký objem peněz z Evropské unie, tak tam všichni vědí, že v tom regionu probíhá tolerance de facto, ačkoli de iure není. Já si myslím, že je to o citu a přístupu každého z nás, a já mám mentálně v tomhle blíž k zemím, kde ta tolerance mírná je, než k zemím, kde je ta nulová, a proto ten návrh podpořím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana poslance Stanjuru. Připraví se pan poslanec Černoch a po něm pan poslanec Koskuba. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív mám dobrou zprávu pro pana poslance Hegera, svého váženého kolegu. O stopadesátce dneska určitě mluvit budeme, je to součástí jednoho našeho pozměňovacího návrhu. O tu debatu nebudeme ochuzeni, to bezesporu ne. Ale podle mě odpůrci tohoto pozměňovacího návrhu jsou v argumentační tísni. Najednou zahraniční zkušenosti nejsou důležité. Čirou náhodou to jsou ty samé země, o kterých jsem tady včera kvůli EET slyšel, jak jsou to skvělé země. Tak když se to hodí, tak to Chorvatsko, Švédsko a Rakousko se nám předhazuje, jak to dělají výborně. A když se nám to nehodí, tak nebudeme se na ně přece ohlížet, oni nám to vlastně závidí! Kdyby to byla pravda, tak to zavedli, to říkal pan poslanec Junek. Ale hlavně ta argumentace: když povolím 0,5, tak ti naši lidé - říkáte vy, já si to nemyslím - si místo jednoho piva dají čtyři! A když povolíte 150 jako v Německu, tak ti naši lidé budou jezdit 180! Co to jsou za názory? To jsou takové jako vy všichni si dáte víc piv! No to není pravda! Co my, co pivo nepijeme, že jo? Jak k tomu přijdeme, k takové argumentaci? A už vidím, jak tito zastánci té nuly se chtějí v neděli projet na kole, mají amatérskou foukačku a čekají, jestli mohou vyjet o půl třetí nebo ve tři, aby je náhodou...

Ale co je důležitější a to je mnohem horší! Co bude dělat Policie České republiky? Je toto klíčové, aby stála na těch cyklostezkách nebo aby hlídala reflexní vesty, jak se taky navrhuje v tomto zákoně? Nebo jsou jiné, podstatnější věci? Já myslím, že jsou jiné, podstatnější věci. Nicméně tyhle se zase poměrně jednoduše plní: postavit se někam na cyklostezku a nechat nafoukat 50 cyklistů a pak zveřejnit zprávu: Dneska jsme chytli 10 % cyklistů, kteří měli více než nula promile. A jak jste tím přispěli k bezpečnosti silničního provozu? Neměli by být radši někde, kde je nebezpečná jízda? Kde se předjíždí v nepřehledných situacích, kde chybí třeba cyklopruh nebo cyklostezka? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Připraví se pan poslanec Koskuba, poté pan poslanec Huml a poté pan poslanec Laudát. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo a hezké odpoledne, dámy a pánové. Jenom v rychlé reakci na mého předřečníka. Určitě by nebylo dobré, aby policie trávila svůj čas tím, že bude čekat na cyklisty na cyklostezkách a vybrala co nejvíce pokut. S tím souhlasím. Na druhé straně, je to možná selský názor, ale myslím si, že alkohol nepatří ani za řidítka, ani za volant, ani za kormidlo, ani za knipl letadla, prostě nikam. Protože na někoho i to malé množství alkoholu může mít vliv - ani do Sněmovny. (Reaguje na hlas z pléna.) Na někoho může mít vliv. A ve chvíli, kdy ten vliv má a něco se stane, tak to odnese člověk, který za to opravdu reálně nemůže. Proto je to možná tvrdé, ale já osobně a myslím si, že můžu mluvit za celý klub Úsvitu, tak jsme pro nulovou toleranci alkoholu v jakémkoliv dopravním prostředku. Protože je to zbytečné. Pokud si prostě chci dát alkohol, tak nebudu řídit. A pokud mám řídit, tak si ten alkohol nedám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Koskubu, připraví se pan poslanec Huml. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, já reaguji skutečně na vystoupení řady předřečníků. A hlavně musím vyslovit nesouhlas s mým ctěným kolegou panem Pilným, že bychom o tom diskutovat neměli. Ve vší úctě, po dvou úmorných týdnech v této Sněmovně si myslím, že je to jedna z prvních zajímavějších debat, která se týká dokonce opravdu života našich lidí. To za prvé.

Za druhé chci vyslovit poklonu kolegovi Junkovi za to, jakou formou svůj pozměňující návrh přednesl. Myslím, že bychom se z toho měli poučit, protože bylo to věcné, podepřené argumenty a i mě donutil k zamyšlení.

Navážu ještě na kolegu Pilného. Řekl tam jednu velkou moudrost. Je to o právu a odpovědnosti. Ano, s tím já musím souhlasit a mně najednou připadá, že tou záplavou zákonů v této zemi vlastně naznačujeme, že ti lidé vůbec odpovědní nejsou. (Potlesk z pravé části sálu.) To je totiž ta věc, kterou my zde produkujeme. A jsem zvědav, jestli stejně budeme postupovat, až budeme zakazovat to, že někdo chce mít vůbec jednu kuřáckou restauraci ve městě, že někdo chce mít otevřený obchod atd.

Navážu na kolegu Stanjuru. Ano, my bereme příklady z ciziny, ale jelikož, vaším prostřednictvím, si Zbyňka vážím, milý Zbyňku, zde je paradox jeden, že pouze jedna jediná země nemá rychlost omezenou. To jenom na okraj.

Nicméně Holandsko kupříkladu toleruje přibližně 0,5 % alkoholu, ale způsobí-li někdo nehodu, ta jeho odpovědnost je daleko větší, než když je střízliv. A to je o právu a o odpovědnosti.

Budu o návrhu kolegy Junga, ač jsem lékař, přemýšlet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Humla, připraví se pan poslanec Laudát. Stále ještě faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Huml: Já bych také rád navázal na kolegu Stanjuru a na jeho příklad mezinárodního porovnání a naši nulu a jejich 0,5 promile, 0,8. My jsme tu dokonce jeden čas měli alkohol jako polehčující okolnost a bylo to podobné v celém světě. Dával jste příklad postupným snižováním. U nás se to zastavilo na nule, v některých státech na 0,8, v některých na 0,5. A je to jenom zase otázka toho, zda naše nula v hodnotě 0,25 promile, když to takhle musím přiznat, že my tu určitou toleranci opravdu máme, jestli je důvod ji zdvojnásobovat. Nic víc a nic míň. Myslím si, že vědecky lékaři potvrzují, je prokázáno, že člověk by měl být střízlivý za volantem i řídítky, takže tam ten vývoj od toho polehčující okolnost a dnes nějaké omezení šel klesající tendencí. Ta u rychlosti jízdy, o které se také dohadujeme, tam je to naopak. Bylo povoleno nejdřív běhat s praporkem, potom se světlem, pak někdo dal osmdesát, pak byl někdo statečný a dal sto deset, pak byl ještě statečnější a dal sto třicet a vy navrhujete zvýšit rychlost v některých úsecích a jenom se souhlasem policie, a nevím, koho všeho, na sto padesát. Takže tolik moje úvaha. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Jestli tady kolega Koskuba říkal, že bude přemýšlet o tom návrhu, já tedy přemýšlet o tom návrhu nebudu vůbec. Rychlosti se zvyšují, a kdyby cyklista nebo kdokoliv, řidič, nakonec způsobil újmu sám sobě, tak tomu ještě rozumím, ale fyzika je jasná, takže prostě já jsem vždy pro držení nulové tolerance. Srovnávat to s kázní řidičů v Německu a v Rakousku bohužel nemůžeme, protože každý vidí na první pohled, že v Německu se jezdí jinak, a není to zřejmě jen o výchově v autoškolách a o kvalitě výcviku, ale je to také o kázni lidí. Je zajímavé, že když Češi přijedou do Německa, tak patří mezi nejukázněnější. Zase nesouhlasím, zřejmě pan ministr se domnívá, že je to tím, že jsou tady malé sankce, já s tím nesouhlasím, je to o nějaké atmosféře té země, společnosti. Dneska se dramaticky začíná... Nevím, co se děje, já sám pro to žádné vysvětlení kromě nějakého rozvolnění mravů zase nemám, ale pozoruji to a čísla o nejvážnějších nehodách tomu nahrávají, že se stalo něco někdy na přelomu roku 2013/2014, ta morálka na silnicích se zase dramaticky vrací do doby někdy první poloviny minulé dekády. Kdo jezdí dramaticky hodně na D1, ale všude, tak prostě vidíte, že něco se zase děje, vrací se to do té šílenosti, kdy si říkáte, že snad v této zemi se neučí fyzika. Takže za této situace, a když se ptám, jestli jsou tolerovány někdy nějaké lapsy vůči zákonům, tak je to na zamyšlení se pro policii, to ať se na mě nikdo nezlobí, ale jako proč, když by jako byly vinné stezky, proč ne pivní stezky, už každá obec bude mít za chvíli svůj pivovar zpátky nebo soukromníci tam dělají, regionální pivovary. Prosím, čím dál víc lidí jezdí zfetovaných, čím dál víc lidí jezdí zpátky zase opilých. Tak já bych tohle nedoporučoval.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Urbana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, debata je sice zajímavá, ale podle mého názoru naprosto akademická. Je totiž úplně jedno, jestli projde pozměňovací návrh pana kolegy, nebo neprojde, z hlediska toho, jak se bude ve skutečnosti ten život odvíjet. Já si myslím, že když je dneska nula, tak všichni víme, jaká je realita. Když bude 0,5, tak ta realita se moc nezmění a bude přibližně stejná, přestože je fakt, že alkohol nějakou pozornost toho cyklisty nebo motoristy snižuje. Když si to vyzkoušíte sami, já jsem to zkoušel na, řekněme, bezpečném úseku, zkoušel jsem to i na motorce a tam je to, řekl bych, nejvíc znát. Takže to musí být znát i na tom kole. Já bych to nikomu nedoporučoval. Nicméně my se bavíme o něčem, jako jsou takové ty cestičky, jak bývaly na sídlištích. Udělal se ten chodník, po kterém se má chodit, a protože to bylo delší, tak lidé chodili úhlopříčkou, tak tohle je něco podobného. Prostě jestli je tam zákaz nebo není zákaz a jede po té cyklostezce a má chuť na to pivo, tak když je zodpovědný, tak si možná, podle mého názoru, může dát i jedno. A jestli to něco v současné době změní.... A to mě zarazilo, že policajti prostě vedou tu statistiku, co máme nulu, a jestliže v nějakém daném místě a okrese najednou vykazují málo pokut za to, kolik kontrolovali cyklistů, no tak jsou za to kritizováni. Jak jsou prostě zvyklí žít podle statistik, kontrolujeme a statistiky se pak někde hodnotí na té centrále, tak momentálně jediné, co existuje ohledně cyklistů, jsou statistiky, že málo pokutovali a kontrolovali cyklisty, jestli něco pili nebo nepili. Takže prosím, veďme tu debatu, ale ne zase už tak dlouho, protože ať se rozhodneme jakkoliv, tak ten reálný život to zase tolik nezmění. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Novotného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěl jen poznámku ze své letité zkušenosti onoho řidiče na těch dálnicích, který nedávno, už asi definitivně, přešel na spojení s Prahou vlakem, tj. ze stejně negativní zkušenosti, jakou má pan kolega Laudát, a přesto člověka, který by si dovedl představit a byl by rád, aby na některých úsecích českých dálnic byla povolena rychlost 150 km/h.

Já jsem přesvědčen, že jádro neschopnosti zrealizovat u nás podobný systém jakési vnitřní společenské dohody o chování na dálnicích léta u nás spočívá v neschopnosti i Poslanecké sněmovny udělat něco s chováním kamionové dopravy na českých dálnicích. Pro české řidiče je to, jak se chová kamionová doprava na českých dálnicích, symbolem této nedohody a možná jakýmsi akcelerátorem i té agresivity a netolerance ve smyslu neschopnosti realizovat ten německý model skutečně zodpovědného ježdění pomalých aut v těch pruzích a rychle jedoucích aut v jiných pruzích. Jestli nepřekonáme tuto naši neschopnost a letitou neochotu, kde si asi skoro všichni klademe otázku, jaký je za ní lobbing a nikoliv politická nevůle, pak jsem přesvědčen, že se z toho dilematu nikdy nedostaneme. Já si prostě dovedu 150 na našich dálnicích představit, myslím si, že to v tom Německu funguje, ale kamiony nám v tom dělají neskutečný nepořádek.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a další s faktickou je pan poslanec Votava, připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové a kolegyně, stran alkoholu a pití alkoholu a jízdy automobilem už tu padala řada návrhů. Už jsem poměrně pamětníkem v této Poslanecké sněmovně a jen tak možná pro zasmání a odlehčení si vzpomínám na jeden pozměňovací návrh, myslím, že ho podával pan kolega Pleva, který chtěl, aby nulovou toleranci nemuseli mít faráři, protože pijí mešní víno. Takže vidíte, jak někdy se mohou dávat poměrně absurdní návrhy. Já osobně jsem pro nulovou toleranci, protože si myslím, jak povolíme něco jiného, tak samozřejmě z 0,5 to pak nebude jedno pivo, ale budou to hned dvě piva atd. Jenom pro odlehčení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já už k tomu bodu opravdu vystupuji naposled. Jenom bych chtěl říct na adresu pana poslance Koskuby prostřednictvím paní předsedající, že to, co mě opravdu překvapilo u jeho příspěvku, že je lékař. A rozhodl jsem se tedy, že při výběru svých lékařů budu velmi opatrný, protože pojem odpovědnosti u lékařů je zřejmě někde jinde. Diskutovalo se tady o mešním vínu. Možná že budeme diskutovat o tom, kde začíná a končí odpovědnost v této oblasti u lékařů. A to bych tedy opravdu nerad. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Koskubu. Prosím máte slovo. Ale vydržte ještě chviličku. Poprosím kolegy, aby nekřičeli nahlas, protože opravdu je to velmi slyšet a ruší to při projevu. (Hluk zejména vpravo.) Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já musím na svého předřečníka reagovat. Já jsem zde kromě jiného pochválil kultivovanost projevu poslance Junka. To, co jste prostřednictvím paní předsedající teď předvedl vy, kolego, má ke kultivovanosti hodně daleko. A jinak vás mohu ujistit, že české zdravotnictví díky věčným reformám funguje jenom díky zodpovědnosti jak lékařů, tak sester a díky tomu si s výběrem nemusíte lámat příliš hlavu. Ano, český národ by měl být očividně opatrnější při výběru svých zástupců, ale já ho v tom omezovat nemíním a ani jeho výběr nemíním kritizovat. To je vše, co mohu dodat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Černocha s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Padlo tady, že alkohol byl polehčující okolnost. Alkohol za volantem nemá být a nesmí být polehčující okolnost, protože je na vůli každého člověka, jestli si ten alkohol dá před řízením, nebo nedá. A v případě, že způsobí nějaké zranění nebo úmrtí, tak naopak ty tresty by tam měly být ještě vyšší.

Já bych se rád zeptal možná kolegů, kteří sloužili u policie -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám. Já vám váš čas nastavím. Ale ten hlouček u těch levých dveří je opravdu hlasitý.

 

Poslanec Marek Černoch: Tam zrovna jeden bývalý policista je... Ve chvíli, kdy přijedeme - ať už je to Německo, Rakousko nebo Spojené státy, tam si někdo půjčí auto a najednou se ti řidiči chovají daleko odpovědněji, mají daleko větší respekt před policií, dodržují rychlost. Dodržují striktně rychlost. Jestli je to dáno tím, že policie nemá takový respekt tady u nás v České republice, nebo jestli ty tresty v případě, že dojde k porušení, jsou natolik nízké, že se jich naši řidiči nebojí... Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Karamazova. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi přeorientovat pozornost k již zmíněným reflexním vestám. Skoro ani nemohu uvěřit, že se také budeme vážně zabývat tak bizarním opatřením, jako je nová povinnost pro občany nosit reflexní vesty. Ta přitom nově vyplývá ze zákona o silničním provozu, podle kterého bude muset každý chodec za tmy mimo obec obléci reflexní prvky, např. vestu. Těžko soudit, kde se předkladatelé tohoto návrhu inspirovali - snad v Severní Koreji nebo v jiné diktatuře, která si potrpí na nošení uniforem. Každopádně se zdá, že Česká republika opět přispěje světu něčím novým, tentokrát módním trendem, který by asi nevymyslel ani extravagantní návrhář. Legrace jde ale stranou, pokud si představím, jak se ve večerních hodinách loučí mladá dvojice, on obléká oranžovou vestu, ona slušivou svítivě žlutou a oba odcházejí do tmy. Snad aspoň pokud jde o barvu nového kusu oblečení, ponechá velký bratr občanům na výběr.

Již delší dobu jsme všichni svědky neblahého trendu omezování osobních svobod po záminkou vyšší bezpečnosti - od stále důkladnějších kontrol na letišti přes snahu omezit otevírací dobu až po zásah do něčeho tak intimního, jako je oblékání. Vzpomínám si na minulý režim, který nám přikazoval, nejen co si vzít na sebe, ale i správnou délku účesu. V roce 1989 jsem si myslel, že tato doba je definitivně pryč. Ačkoliv se socialismus tolikrát ukázal jako totálně nefunkční, stále o sobě dává vědět odněkud ze záhrobí, příp. z Bruselu, aby nás zbavoval lidské důstojnosti a jednotlivce přetvářel v beztvarou masu. Všem rozumným lidem musí být jasné, jak absurdní je zabývat se takovou záležitostí, jako jsou reflexní vesty, ve chvíli, kdy čelíme opravdovým problémům, jako je např. imigrační krize. Příliv ilegálních imigrantů je totiž rozhodně větší hrozbou než noční chůze bez reflexní vesty.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já chci posloužit jedním příkladem, na který teď poukazoval pan kolega Karamazov. Jsem z malé vesnice, která spadá pod jinou obec. Jsme spojení silnicí, nikoliv chodníkem. Všechny svoje úřední věci si musíme chodit vyřizovat tam a jede nám tak čtyřikrát za den autobus. Tímhle opatřením, povinným nařízením, že každý musí mít reflexní vestu, by si u nás ve vesnici každý, kdo jde pěšky z jedné vesnice do druhé, tu reflexní vestu musel koupit (s úsměvem) a mít ji preventivně s sebou, aby když mu ujede autobus, buď šel lesem domů, protože tam ta cesta pořádná není, nebo bude muset mít každý občan u nás, a myslím, že to není jeden jediný případ, strčenou v kapse reflexní vestu, a pozor, aby mu ji náhodou někdo nevzal, aby ho za to někdo nechytil. Já si myslím, že zákonem se všechno vyřešit nedá.

Použiji ještě dva příklady chycení lidí s alkoholem za volantem, kde pokaždé se policista zachoval jinak. Jednou jsme jeli s kamarádem na motorce. Zastavili nás policajti, dali nám dýchnout. Já jsem nenadýchal nic a on nadýchal 0,02. Toho kluka sebrali, odjeli s ním do Rakovníka do nemocnice, sebrali mu papíry a sebrali mu krev. On dal krev a teprve za tři nebo za čtyři týdny mu vrátili řidičák, protože se v krvi nic nenašlo. Nic se tam nenašlo, ale byl tři nebo čtyři týdny bez papírů, což byla pro něj životně důležitá záležitost.

A druhý příklad. Byl jsem u toho, kdy policisté zastavili člověka, který nadýchal 0,1. Policistka mu řekla - tamhle si sedněte, za dvacet minut nám znovu nadýcháte a on měl v krvi asi 0,03. (Předsedající upozorňuje na čas.) A nakonec ho pustili. To je jenom tak, když se používá mozek, protože to zákon ne vždycky je schopen zařídit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, přeji vám krásný den, krásné poledne.

Projednáváme zákon o provozu na pozemních komunikacích, jehož významnou složkou je také zajištění bezpečnosti a příp. tresty za porušení pravidel proti bezpečnosti silničního provozu. Za posledních několik let se stále zvyšuje počet nehod na železničních přejezdech. Nárůst počtu mrtvých je přitom více než zarážející, protože pokud by řidiči, a nejen oni, skutečně respektovali všechna pravidla, je střet s vlakem na železničním přejezdu zcela vyloučen.

V drtivé většině nehod na železničních přejezdech jsou viníky účastníci silničního provozu, kteří vejdou na železniční přejezd v době, kdy to zákon zakazuje. Riskantní chování řidičů automobilů potvrzuje i dlouhodobá statistika drážní inspekce. Možná by nám pan ministr dopravy mohl referovat, jak ministerstvo usiluje o to, aby bylo co největší množství železničních přejezdů doplněno závorami. Tento způsob řešení úrovňového křížení silnice a dráhy je jistě nejméně rizikový, a přestože na přejezdu se závorami platí stejně důležitá pravidla, dochází k neštěstím i na nich, a to ne zrovna v malé míře a vždy s velmi vážnými následky. Vláda shodou okolností o letošních prázdninách důsledky jednoho takového neštěstí nepřímo zažila. Myslím tím vážnou dopravní nehodu ve Studénce.

Chování řidičů i chodců na železničním přejezdu nejen že upravuje zákon, ale také vyplývá ze zdravého rozumu. Zákon také pamatuje na sankce uvalené, pokud se účastník silničního provozu podle zdravého rozumu a zákona nechová. Stávající úprava říká, že za přestupek vjíždění na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, lze uložit pokutu do tří tisíc korun a zákaz činnosti do šesti měsíců tomu, kdo se v době dvanácti měsíců po sobě dopustí takového přestupku opakovaně. Proto vláda přichází s novelou a navrhuje, aby se za přestupek vjezdu v době, kdy je to zakázáno, uložila pokuta od dvou a půl do pěti tisíc korun. Tomu, kdo spáchal přestupek vjíždění na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, se uloží zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců, pokud tak učiní více než dvakrát a vícekrát od doby jednoho roku.

To musíme pořád čekat, až se něco stane? (V sále je velký hluk.) Česká televize měla reportáž o tom, v kolika případech řidiči přejeli přes železniční přejezd, byť museli vidět, že bliká červené světlo, zvoní signál, také ukazovali případy, kdy řidič prokličkoval přes závory. Malé viny je potřeba trestat hned, to je skutečně preventivní a výchovné. Pokuta dva a půl, tři tisíce nebo pět tisíc korun je skutečně nic -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám. Znovu vyzývám kolegy v levé části, aby ztišili své hlasy, abyste je nemusel překřikovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Já to vezmu jak pan kolega Kalousek od začátku. (Veselost v sále.)

Malé viny je potřeba trestat hned. To je preventivní a výchovné. Pokuta pět tisíc korun není skutečně nic ve srovnání s nebezpečím a ohrožením životů a majetku osob, které takovým jednáním hrozí. Proto navrhuji, aby se za přestupek vjíždění na železniční přejezd v době, kdy je to zakázáno, udělil vedle pokuty také zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců. Tady pan kolega Bendl říkal, že pán byl bez řidičského průkazu několik dní, než se prokázalo, že neoprávněně. Zadržení řidičského průkazu na jeden měsíc nikoho existenčně neohrozí. A myslím si, že bude nesmírně výchovné. Vezme si několik dní dovolenou a ve své podstatě, než se vzpamatuje, tak ten jeden měsíc uběhne. (Veselost v sále.)

Malé přestupky je potřeba trestat hned a oni si to všichni uvědomí, jestli budou na železniční přejezd skutečně vjíždět a takhle riskovat. Měsíc bez řidičského průkazu skutečně není tak vážný trest.

A vedle toho chci upozornit na jeden nešvar. Sankce působí výchovně a je zde nějaká část řidičů, nevím přesně statistiku, jak velká, kteří ignorují pravidla silničního provozu i pravidla slušného chování a svým chováním na silnicích ohrožují jiné účastníky, a na ně dnes není metr. Našel jsem si na internetu návod, kterak se vyhýbat správnímu řízení. Velice praktický a věřím, že i funkční metr. Přebírat obsílky v poslední den lhůty, odpovídat poslední den lhůty, několikrát se omluvit ze zdravotních důvodů, použít k tomu lékařské zprávy, pak se na jedno řízení můžeš dostavit a navrhnout provedení co nejvíce důkazů, jednou za tebe přijde zmocněnec bez správně vyplněné plné moci a takovým způsobem se dá správní řízení tak dlouho prodlužovat, až nakonec vůbec nebude přestupek projednán. Tyto přestupky jsou takovým způsobem projednávány i v případech, kdy konkrétně v Ostravě řidič naboural do tramvaje a byl v takovém stavu, že nebyl schopný pořádně říct své jméno, ale odvolal se pro podjatost úředníka, který jeho přestupek vyšetřoval, projednával ve správním řízení, odvolal se až k Ministerstvu dopravy, protože ta tramvaj, do které naboural, byla města Ostravy, tudíž celý magistrát města je v jeho případě podjatý. A takovým způsobem se účelně vyhnul správnímu řízení.

Takže v mém druhém pozměňovacím návrhu, ke kterému se přihlásím, navrhuji, aby u přestupků, u kterých se ukládá zákaz činnosti na dobu větší než půl roku, měli policisté na místě právo odebrat řidičský průkaz. A věřím tomu, že se přestupci rádi ke správnímu řízení dostaví.

To jsem to o půlku zkrátil. (V sále je stále velký hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kolovratník. Pane kolego, než vám dám slovo, opět ten samý kroužek poprosím, aby, pokud si mají co sdělit, tak udělali v předsálí. Počkáme, až se uklidní a budeme pokračovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: My sice spěcháme, ale já budu trpělivý.

Kolegyně a kolegové, my stále máme ambici, abychom zvládli tento zákon, druhé čtení, kde se nehlasuje, do konce dnešního jednacího dne. Já se tomu pokusím pomoct a budu fakt stručný. Slíbil jsem postupnou reakci zpravodaje na vaše návrhy. Teď v čase odzadu bych to mohl vzít, jak jste je podávali.

Pan poslanec Petr Kudela: návrhy 28, 21, 29, 31 - určitě se k nim nebudeme moci přiklonit. Za prvé je potřeba říci, že vjezd na železniční přejezd už je dneska trestným činem obecného ohrožení, a byť chápu motivaci neštěstím ve Studénce, a to by asi za mě lépe upřesnil pan ministr, ministerstvo se tomu věnuje, bude vyvíjet tlak na SŽDC, aby maximum přejezdů skutečně bylo mimoúrovňových. Debatuje se o infračervených laserových čidlech a tak dále a tak dále.

U prvního pozměňovacího návrhu pohnutky pana kolegy chápu. On pochází ze severní Moravy a Moravskoslezský kraj sám toto už navrhoval letos v lednu v tisku 377, kde vláda vydala jasné nesouhlasné stanovisko a i my jako Sněmovna jsme zamítli tento návrh už v prvním čtení. Tam jde o to, že bychom skutečně řidičům a občanům popřeli právo na spravedlivý proces. Lze to pochopit u alkoholu, kdy řidič evidentně řídí pod vlivem a je nebezpečný, ale v momentech, kdy je podezřelý z vysoké rychlosti a tak dále, tak mu okamžitě odebrat řidičák, je to symbolické, poslat ho do vazby bez nabytí právní moci rozsudku, protože by snad mohl něco provést. Myslím si, že to není dobré, byť chápu argumenty o odkládání a vyhýbání se správnímu řízení.

Pak jsem zaznamenal asi v náznaku anonce kolegů z Občanské demokratické strany o té stopadesátce. Ona je v pozměňovacích návrzích Ivana Adamce zmíněna dvakrát. Asi to bude vysvětlováno. Mně ten druhý návrh 2963 ani nedává logiku. Myslím si, že je chybný, protože pan kolega tam navrhuje vložit do § 18 odst. 7 za slova "jízdními pásy" slova "a na dálnici". Ten paragraf jsem si několikrát četl a žádná slova "jízdními pásy" v něm ani nejsou. Ale v návrhu 2831 skutečně kolega Adamec opět jiným způsobem zkouší podle § 18 odst. 3 možnost zvýšit v určitých úsecích onu mediálně zajímavou rychlost 150 km/h. Tady jenom připomenu, že Sněmovna se nakonec přiklonila k názoru Senátu a i avizovanému názoru prezidenta Zemana, a věřím, že naše stanovisko zůstane konzistentní.

Teď se trochu bojím reagovat na pana poslance Junka, na onen alkohol, abych nerozpoutal další sérii faktických poznámek. Opravdu budu stručný a omezím se na to, že statistika mluví jasně o 30 % z celkového počtu nehod u cyklistů právě díky alkoholu. A jedno číslo, které nezaznělo, bylo to šest mrtvých v loňském roce. U chodců to byla nula. Chodci pod vlivem alkoholu zavinili 193 nehod s žádným usmrcením. U cyklistů to bylo šest mrtvých. Myslím, že tohle číslo mluví samo za sebe. Opravdu, kolegyně, kolegové, prosím, abychom tady vzali rozum do hrsti a nic neměnili a zůstali u takového nastavení, jaké je.

V tuto chvíli děkuji a těším se na další příspěvky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dávám procedurální návrh, abychom doprojednali dneska tento bod, a vyzývám všechny, aby přednesli své příspěvky bez zbytečné redundance, jen zásadní věci, abychom skončili co nejdříve. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vy jste to vznesl jako procedurální návrh. Já si nemyslím, že je nutné ho hlasovat, protože oficiální jednání Sněmovny je do 19 hodin. Pokud na tom ale trváte, nechám to hlasovat. (Část poslanců žádá o hlasování, část poslanců tvrdí, že je zbytečné o tom hlasovat.) Dobře. Předpokládám, že je to na základě dohody předsedů klubů. Budeme tedy pokračovat i přes 14. hodinu. (Rozruch v sále.)

Ptala jsem se pana předkládajícího, jestli to chce odhlasovat. Samozřejmě to odhlasuji. Chce to. Dobrá. Zavolám kolegy z předsálí. Všechny vás odhlásím. Poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu jednat do konce projednání tohoto bodu i po 14. hodině. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 91, do kterého je přihlášeno 93 přítomných, pro 58, proti 8. Konstatuji, že návrh byl přijat. Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. (Velký hluk v sále. Poslanci stojí v hloučcích.)

 

Prosím k mikrofonu pana poslance Korteho. Dříve než mu dám slovo však poprosím sněmovnu, aby se ztišila. Prosím o klid. Děkuji. Prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, budu stručný, neb se připozdívá. Obávám se, že problematika spojená s provozem vozítek nazývaných segway většina z vás, členů tohoto ctihodného sboru, vnímá jak -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, velice se omlouvám, dělám to velmi nerada a musím vás znovu přerušit a prosím všechny kolegy, jestli si mají co říct, aby to udělali v předsálí, ať můžeme tenhle bod projednat v co nejkratší době.

 

Poslanec Daniel Korte: Paní předsedkyně, já mám poměrně mocný hlas. Já ho klidně zvýším.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: V pořádku. Už jsem zjednala pořádek.

 

Poslanec Daniel Korte: Tím chci říci, že problematiku provozu vozítek segway vnímá možná většina z vás jako problematiku ryze pražskou a týkající se výhradně Prahy 1, neboť tam se s nimi setkáváte, v historickém centru zde na Malé Straně. Je přitom zřejmé, že chodníky na provoz těchto vozítek nejsou dimenzovány a že představují závažné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu, zejména například matek s kočárky, popřípadě osob hendikepovaných. Připomínám, že tady na Malé Straně v Loretánské ulici máme Školu Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Na Maltézském náměstí je Konzervatoř Jana Deyla a Střední škola pro zrakově postižené. Tito lidé, kteří se zde pohybují ve zvýšeném počtu, jsou samozřejmě ohroženi na prvním místě, protože při střetu s těmito vozítky je prostě v uličním ruchu ani neslyší.

Zdání, že to je problém výhradně Prahy 1, je zdání mylné, protože cena těch zařízení prudce klesá, a to se nebavím o tom, kolik asi budou stát čínské padělky. Začátkem tohoto týdne jsem byl v Českém Krumlově. Když jsem pozoroval turistickou klientelu, která je evidentně vyšší ekonomické úrovně, a tudíž náročnější, dovedu si bohužel před svým duševním zrakem představit, že se tato morová rána rozšíří brzo i tam. Popřípadě jinam. Pak si toho všimnete a bude pozdě.

Proto jsme s Františkem Laudátem usoudili, že vzhledem k této potenciální expanzi je třeba věc řešit systémově a komplexně. Náš společný pozměňovací návrh zahrnuje pět bodů. Já vám je stručně obecně pojmenuji a odůvodním.

Bod první je definice tohoto vozítka v § 2. Ona tam původně byla a v textu zákona se s ní pracuje, ale během legislativního procesu se ráčila nějak vytratit, takže ji tam vracíme. (V sále je obrovský hluk.)

Za druhé doplňujeme do vyjmenovaných komunikací, kde se tato vozítka mohou pohybovat, doplňujeme tam pěší a obytné zóny, čili rozšiřujeme a zpřesňujeme ten...

Paní předsedající...

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já to slyším, ale vidím pana kolegu Sklenáka, že se snaží ten hlouček uklidnit. A pokud se mu to nepovede, tak prostě počkáme. (Předseda Sklenák volá na své kolegy: Nekřičte, prosím vás.)

 

Poslanec Daniel Korte: Je to marný. Je to marný. Je to marný.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Jako opravdu jste hrozně slyšet. Vy si to neuvědomujete... Není to marný. Můžete pokračovat. Děkuji.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. A zároveň doplňujeme také do dalšího odstavce, kde je zákaz ohrozit chodce či cyklistu, také ty pěší a obytné zóny. Tento paragraf mi přijde takový trošku zvláštní, protože domyšleno do důsledku, tak to znamená, že mimo vyjmenované zóny ohrozit cyklistu nebo chodce mohou. Ale vycházím z předloženého návrhu.

Bod třetí je naprosto zásadní a klíčový. Dává možnost obci, aby vymezila místa, kde bude provoz zakázán. Řečeno jinak, znamená to možnost vyhlásit zónový zákaz, který vychází ze zásady, že obce jsou lépe s to posoudit místní podmínky a adekvátně na ně reagovat než při vší úctě vzdálené ministerstvo.

Na to navazují poslední dva body, to jest povinnost obce označit tyto lokality obecně srozumitelnou značkou tak, aby byla srozumitelná i pro nečesky mluvící. Kdo jste šel někdy v poslední době přes Malou Stranu, přes Kampu, víte, že taková značka tam je. Já jsem rodilý mluvčí, ale nerozumím jí.

A posléze poslední z našich pozměňovacích návrhů je výjimka ze zákazu zónového vjezdu pro Policii České republiky a obecní policii.

Musím říct, že tyto návrhy byly projednány s navrhovatelem a jsou v souladu s filozofií této novely, neboť vycházejí ze záměru, ze zásady deklarované v důvodové zprávě, totiž poskytnout obcím možnost reagovat na místní problémy, a zároveň představují důležité nástroje pro posílení bezpečnosti silničního provozu. Tyto návrhy jsou zaneseny v systému. Já se k nim přihlásím v podrobné rozpravě.

Jenom úplně na okraj. Nalezl jsem zajímavé slovo retroreflexní vesty, či materiály z retroreflexních vest. Retroreflexní materiály, je to velmi těžké slovo a já se přiznám, že jsem z něj trošku zmaten. Je to slovo původu latinského. Reflecto znamená ohýbám, otáčím, re - zpět. Jak bych přeložil retro reflecto nevím, asi zatáčím, ohýbám zpět, zpětně. Nebo zatáčím, ohýbám zpět dozadu. Zajímalo by mě, v čí chytré hlavě se tento termín zrodil.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Berkovec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, páni poslanci, přeji vám příjemné odpoledne. Dovolte několik slov k mému pozměňovacímu návrhu, ke sněmovnímu tisku 471.

Pokud vám teď položím otázku, vám všem, zda je dovoleno na křižovatkách předjíždět, tak mnozí z vás si odpovědí že ano. Pokud vám položím otázku, zda je zakázáno u nás na křižovatkách předjíždět, mnozí z vás si odpovědí také ano. Obě skupiny v podstatě mají pravdu. Je to tím, že v naší právní normě, která se zabývá provozem na komunikacích, ve znění zákona č. 361/2000 Sb., jsou dvě vzájemně kolizní ustanovení, § 17 a § 21, která vedou k objektivní právní neřešitelnosti situací, kdy je nasnadě otázka, kdo zavinil nehodu střetu řidiče, který odbočuje a předjíždí. Předjíždějící auta, která jedou většinou rychleji, bourají velmi často do aut, která odbočují a která jedou pomaleji.

Dovolte ještě jednu malou retrospektivu. Píše se rok 2009, kdy už se to projednávalo v této Sněmovně. Je to komentář k bodu 6 sněmovního tisku 679. Dovolte, abych citoval: Vypuštění výjimek ze zákazu předjíždění na křižovatce a v těsné blízkosti před ní je motivováno snahou ustanovení jasného pravidla pro chování řidiče v křižovatce. Splnění podmínek pro užití výjimek z předjíždění dle stávajícího § 17 bod 5, respektive odst. 5 bod 2 až 4, se podle poznatků z praxe obtížně dokazuje a dané přestupky patří k nejčastěji odkládaným v rámci správního řízení.

Tedy namísto dosavadního znění § 17 je nutno najít takovou formulaci zákonného ustanovení, aby nebezpečí bylo výrazně sníženo, tam nám zůstanou jenom nehody z nerespektování zákazu, a aby se zároveň zcela odstranila zmíněná právní neřešitelnost a aby se nekomplikoval provoz tam, kde předmětně nebezpečí nehrozí. Tady ovšem nejde jenom o to, označit viníka, ale zamezit také nehodám. Když to vezmu z filozofického hlediska tak odbočování a předjíždění je vlastně ve vzájemné kontradikci. Ve vzájemném kolizním stavu. Dovolím si to přirovnat k tomu, kdybychom například při řízení dopravy na železnicích pustili dva vlaky na stejnou kolej.

Ještě dovolte jeden výlet do minulosti. Je to 8. listopad roku 1968, tzv. Vídeňská úmluva, tehdejší Československo je jejím signatářem, později Česká republika, a která - opět cituji: "V článku 11 Předjíždění a jízda v proudech dává výslovně možnost právě v otázce předjíždění na křižovatkách upravit pravidlo, vypustit negaci zákazu předjíždění na křižovatkách."

Jsem přesvědčen, že přijetím pozměňovacího návrhu, který upřesním v podrobné debatě, zamezíme tomu, aby neměli řidiči nejasno, aby bylo zcela jasné jejich rozvažování a chování při vjetí na křižovatku.

Ještě dovolte, abych dodal, že tomuto návrhu předcházely konzultace na legislativním oddělení Ministerstva dopravy, konzultace s Dopravní fakultou Českého vysokého učení technického, s Ústavem soudního znalectví a také s pánem, se kterým už dlouho spolupracuji a kterého si velmi vážím, je to pan profesor docent inženýr Jindřich Šachl, CSc., a také mé skromné zkušenosti ve spolupráci s Mobility clubem jako signatáře Evropské charty bezpečnosti silničního provozu a praxe od roku 1993, kdy se této mobilitě bezpečnosti silničního provozu věnuji.

Dámy a pánové, děkuji za vaši vzácnou pozornost, přeji vám dobré cesty, čímž už míním cesty, ve kterých bezpečně dojedete do svého cíle. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Novotný. Připraví se pan poslanec Koubek.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, jsme stále v obecné rozpravě, takže se budu snažit i vyslyšet výzvu ke stručnosti. Navážu nejprve na kolegy, kteří z ideového hlediska hodnotili onu ideu reflexních vest jako povinnosti pro chodce, pakliže se ocitnou v situaci, že se pohybují v prostoru mimo obec tam, kde není veřejné osvětlení. Chci tady avizovat, že tento příslušný paragraf, který nás jako mnoho jiných aktů dnešní vládní koalice chce pozvat do krásného nového světa, kde bude všechno úplně dokonalé, kde se všichni budou chovat naprosto dokonale a zodpovědně, akorát se v něm nebude dát už vůbec žít a svět je mimo realitu a mimo naplnitelnost podmínky něčeho, co bychom mohli v reálném životě skutečně zrealizovat, tak chci tady jenom avizovat, že pan kolega Adamec, který je dnes řádně omluven a jehož já tady v tuto chvíli zastupuji, připravil pozměňovací návrh, který máte ve sněmovním dokumentu pod číslem 2928 a který jednoduchým opatřením z tohoto zákona, příslušný paragraf, který tuto novou povinnost stanoví, tak ji z ní vyjímá.

Jak tady bylo avizováno, určitě k vaší velké radosti se nám vrací zároveň na stůl i problematika oné nejvyšší povolené rychlosti na výjimečných, vybraných, pečlivě posouzených úsecích českých dálnic. Nebudu už provádět nějaké zásadní názorové zdůvodnění tohoto návrhu kolegy Adamce, ale jenom se vyjádřím k tomu důležitému technickému aspektu, který se týká toho, jak příslušný návrh, který máte ve sněmovních dokumentech pod dvěma čísly - jedno je číslo 2831 a druhý je sněmovní dokument 2963. Tak jak je to, proč jsou dva? Pan kolega Kolovratník tady upozornil před chvílí na to, že když se asi díval, předpokládám na internet, do nějakého znění zákona, tak že tam v příslušném paragrafu nenašel ona slova, na která pan poslanec navazuje. Skutečně jsme se ocitli v situaci, že jsme ve dnech, kdy na internetu najdete ještě v naprosté většině případů nějakou verzi zákona, ale pan prezident v době, kterou lze počítat na hodiny, už podepsal nové znění, takže pan kolega Adamec v podstatě připravil dva návrhy - ke starému znění a k novému znění. Aby nevznikla jakákoliv legislativní pochybnost, oba dělají totéž, návrhy ale řeší tu situaci z hlediska legislativy v různých časech, tak se potom v podrobné rozpravě přihlásím k oběma mnou uvedeným číslům těchto pozměňovacích návrhů, aby legislativa tento problém vyřešila. Meritorně už asi o tom padlo tady tolik argumentů a názorů, že se k tomu nebudu dále rozšiřovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A jenom mám dotaz na pana poslance Kučeru, zda se hlásí k faktické poznámce, nebo do rozpravy. Do rozpravy, děkuji. Takže prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kolovratníka.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, teď to bude opravdu faktická poznámka. Věřím, že nevyprovokuji další reakci. Hovoří se o těch reflexních vestách, tak chci jenom upozornit - v tom návrhu slovo vesty vůbec není použito. Jsou to reflexní nebo retroreflexní prvky. Hovoří se o prvcích a jsou tím myšleny ty pásky na bundě, na kalhotách. V žádném případě vesty. To tam není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Koubka, řádně přihlášeného do rozpravy, a poté pana poslance Kučeru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, dovolte mi k tomuto zákonu jenom dvě věci.

První. Podrobně jsem to četl, zejména záležitost, která se týká segwayů, která je obecně záležitostí, která hodně Prahu a její historické centrum trápí. Dovolil bych si upozornit na důvodovou zprávu, se kterou se rozhodně nemohu ztotožnit. Dovolte mi citovat str. 32: "Chodci jakožto majoritní uživatelé chodníků a pěších zón ve městech a obcích jsou skupinou potenciálně ohroženou jízdou uživatelů segway po chodnících/pěších zónách, jíž hrozí riziko střetu a vzniku úrazů. Ačkoli dle dostupných informací k žádnému úrazu či obdobnému incidentu doposud nedošlo, např. na území větších měst či turistických destinací se hromadí stížnosti na uživatele vozítek segway... atd."

Já bych si dovolil polemizovat, ačkoliv nemám v ruce žádnou statistiku, ale přece jenom pokud projednáváme takovýto zásadní zákon - a já děkuji navrhovatelům, že počítají s omezením nebo vůbec s vymezením toho, jak segwaye vůbec budeme v zákoně mít -, abychom se nebalamutili tím, že nejsou žádné úrazy. Já jsem si jednak lehce - když jsem si to zadal do Googlu, tak můžete nalézt případy lékařů, kteří dali rozhovory, z Nemocnice na Františku a podobně, jak ošetřují úrazy, které jsou způsobeny segwayi. To znamená, jenom to nepodceňujme. Já to nijak nerozporuji, ale pokud tyto případy nejsou zaznamenány, možná to v důvodové zprávě mělo být nějak rozšířeno a vysvětleno. To je první věc.

Druhá věc. V podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňujícímu návrhu, který jsem si podal. Týká se to právě segwayů. Já se osobně domnívám, že je potřeba najít nějakou rovnováhu mezi chodci a segwayi. Nechci být úplně v té rovině, že bychom měli snad segwaye úplně zakázat.

Velice oceňuji pozměňovací návrh poslanců Korteho a Laudáta dát obcím možnost, aby si mohly upravit provoz segwayů na svých územích, resp. městským částem. Osobně bych doporučil ještě jednu věc, která se týká pozměňovacího návrhu, který podávám, a to je, že osoba na osobním přepravníku by měla mít povinně výstražnou reflexní vestu. Teď myslím opravdu vestu, nemyslím ten retroaktivní materiál, tedy jenom nějaký proužek. Vycházím z obecné zkušenosti. Pokud jdete po ulici nebo jedete autem, tak pokud vidíte skupiny školáků, kteří mají na sobě reflexní vesty, tak přirozeně zpozorníte. Prostě najednou uvidíte v dáli skupinu někoho v reflexních vestách, skupinu, kterou byste možná normálně přehlédli nejen tou výškou těch školáků, ale prostě je to najednou shluk reflexních barev, který vidíte v dáli. Myslím si, že vzhledem k tomu, jak je správně v celém zákoně psáno, segwaye se týkají spíše turistů a týkají se hromadných skupin, tak si myslím, že pro jakési upozornění se vzájemné je, že i ten chodec a podobně uvidí najednou tuto skupinu segwayistů. Dávám k úvaze tento pozměňující návrh. Není finančně náročný pro nikoho a už vůbec ne pro uživatele segwayů. Pokud Ministerstvo dopravy plánuje informační kampaň v souvislosti s povinností pro chodce nosit reflexní nebo retroreflexní materiály, tak není jistě problém potom do této kampaně zahrnout i povinnost pro uživatele segwayů používat tyto reflexní vesty. Pochopitelně by se to netýkalo integrovaného záchranného systému.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím s faktickou pana ministra. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych tady prostřednictvím paní předsedající rád reagoval na pana poslance Koubka. Má pravdu v jedné věci. V důvodové zprávě je napsáno, že neevidujeme žádné kolize segwayů s chodci. Je to míněno tak, že z policie jsme takovéto zprávy oficiálně nedostali. Na druhé straně musím říci, že jsem dostal informace z Nemocnice na Františku, že těchto nehod evidují poměrně hodně a některé z nich jsou závažné. Já se tímto omlouvám za nepřesnost. Pravda je, že takové nehody jsou a jsou i prokázány.

Jinak k označování segwayistů reflexními prvky nebo vestami - s tím zásadní problém nemáme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěl říci jednu věc. My tady v tomto zákoně řešíme i jednotlivosti poměrně účelově směrem právě k oněm vozítkům segway. Samozřejmě s tím souhlasím a podporuji to. Vím, že návrh tam je a je důležitý. Nicméně chci upozornit, že problematika omezení právě těchto typů různých vozítek a vozidel se nedá zúžit právě na vozítka segway. Já už jsem tady, nemyslím ve Sněmovně, ale už jsem někde upozorňoval, že s problematikou poměrně podobnou se setkávají například v našich národních parcích, kde se snaží omezit používání motorových kol, kol a koloběžek se spalovacím motorem. Možnost současné právní úpravy, současného zákona, jim to nepříliš umožňuje. Vím, že například v národním parku Krkonoše jsou cyklostezky, kde je povolen vjezd kol, je tam logicky povolen také vjezd elektrokol, ale podle současné právní úpravy tam tudíž smějí i koloběžky s benzinovým spalovacím motorem, což samozřejmě pro národní parky je poměrně zásadně špatně a samozřejmě správa národního parku se to snaží omezit. Uživatelé těch koloběžek s benzinovým spalovacím motorem se odvolávají právě na zákon o silničním provozu, kde podle platného znění jsou motorové koloběžky považovány za motorové vozidlo, neboť motorovým vozidlem se mimo jiné rozumí i nekolové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou. To je argumentace právě národního parku. Nicméně protiargumentace zaznívá, že -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, pane kolego - teď je to zase hlouček před řečnickým pultem. Děkuji za pochopení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Michal Kučera: Nicméně uživatelé koloběžek se spalovacím motorem se odvolávají na osvědčení Strojírenského zkušebního ústavu, který údajně potvrzuje splnění všech bodů. Tam se říká: "Jízdní kolo může být vybaveno dodatečně pomocným motorkem, jestliže nadále bude zachován původní charakter jízdního kola, pomocný motorek bude přiměřeně plnit podmínky, jeho výkon nepřesáhne 1 kilowatt a v případě použití spalovacího motoru nebude mít takový motor, jehož objem válců bude větší než 50 kubických centimetrů, maximální konstrukční rychlost nebude vyšší než 25 kilometrů za hodinu... atd." To znamená, že ta koloběžka víceméně spadá do této kategorie, a pokud vozidlo splňuje všechny výše uvedené požadavky, považuje se pro potřeby této vyhlášky nadále za jízdní kolo. To znamená, že skutečně správa národních parků nemá pak možnost je nějakým způsobem omezit. Hovoří se tady dále i o vyhlášce, že jízdním kolem se dále rozumí jízdní kola s pedály, která jsou vybavena přídavným elektrickým motorem.

Na co bych tady chtěl upozornit. Já vím, že v této novele zákona to pravděpodobně nestihneme, ta případná úprava této novely by byla asi poměrně náročná, kdybychom ji činili pozměňovacími návrhy. Chci ale upozornit, že tady je jistá nejednoznačnost jak v zákoně, tak ve vyhlášce. Tyto případy se budou nadále množit, protože těchto typů vozítek či vozidel bude přibývat. Problém nebude pouze v národních parcích, ale bude pravděpodobně i v některých účelových zařízeních, v některých obcích. A skutečně samospráva i státní správa by měly mít možnost, jak v případě potřeby právě tato různá vozítka regulovat.

Tento případ, konkrétní případ v národních parcích, se budu snažit řešit v novele zákona číslo 114, který je teď ve Sněmovně, to znamená zákona o ochraně přírody a krajiny, kde se tato možnost naskýtá. Ale tím se vyřeší zase účelově pouze ty spalovací motory v národních parcích. Nevyřeší se to obecně. To znamená, já bych tady chtěl v tuto chvíli vyzvat Ministerstvo dopravy, aby se touto tematikou zabývalo i do budoucna a v příští novele zákona o provozu na pozemních komunikacích přišlo s takovým návrhem, který umožní právě tato různá vozítka regulovat obecně, nejenom účelově nějakými pozměňovacími návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Ještě zde mám jednu faktickou poznámku pana poslance Zahradníka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedají, děkuji za slovo. Pan kolega zmínil provoz motorových zařízení v národních parcích Šumava. Já jenom chci upozornit, že v Národním parku Šumava existuje aktivita, která provozuje elektrická kola, elektrické skútry, elektrické malé automobily, které jsou napájeny z chytrého energetického bodu nedaleko Hartmanic. Výbor pro životní prostředí pořádá 5. listopadu tohoto roku zde ve Sněmovně v místnosti 205 seminář, kde také mimo jiné další referenty vystoupí právě představitel této aktivity provozující tato elektrická kola. Ten název semináře je Decentralizovaná energetika. A opakuji, koná se 5. listopadu od 13 hodin v místnosti 205 tady u nás ve Sněmovně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Já už se omlouvám, jenom velice krátce na kolegu Zahradníka. Já jsem hovořil o motorových koloběžkách v Národním parku Krkonoše. Právě ten problém není s elektrokoly a koly s elektrickým pohonem, ale právě s pohonem se spalovacím motorem a nemožností oddělit od sebe tyto dvě skupiny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že se nikdo již do obecné rozpravy nehlásí, obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Pak pan zpravodaj? Také ne. Otevírám podrobnou rozpravu a do ní mám prvního přihlášeného pana poslance Junka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo. Takže já bych se chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému vložen pod číslem 2802.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu, připraví se pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Petr Kudela: Já se hlásím ke svým dvěma pozměňujícím návrhům, které jsou vloženy pod jedním číslem v systému, a to 2931. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana poslance Kolovratníka, připraví se pan poslanec Huml. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, já se hlásím ke svým čtyřem pozměňovacím návrhům. První je v systému pod číslem 2815, je to zavedení jízdního pruhu pro cyklisty, dále 2817 - řešení odstranění překážek na dálnicích, dále 2924 - zavedení nebo zpřísnění odpovědnosti za náklad na odesílatele. A poslední můj pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, má číslo 2926, ten bude nově navrhovat vypustit povinnost držitele řidičského průkazu oznamovat změnu bydliště. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Humla, připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslanec Stanislav Huml: Tak ještě jednou dobrý den. Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, respektive dvěma, který mám pod číslem 2797.

Krátké odůvodnění jenom. Mluvili jsme tady o těch reflexních páscích nebo vestách. To, že jsou lidé zmateni, pane ministře, je kvůli tomu, že jste nepopsali, jak velké to má být. Když to budu mít na knoflíku, tak to splňuji v podstatě. Takže já jsem vám to upřesnil a myslím si, že ten můj návrh ještě navíc mluví o tom, že baterka, tedy světlo, je víc než odražené světlo. To je poprvé. A ten druhý návrh je o tom, že když je v přepravním řádu napsáno, že je povinnost se v autobuse držet, tak zákonem musíme ukládat povinnosti, nikoliv v přepravních řádech, které někdy ani v těch autobusech nejsou. Je to požadavek řidičů MHD, aby cestující, který cestuje v autobuse, kde se může stát, tak aby byla stanovena povinnost se za jízdy držet. A zákon jedině může ukládat lidem povinnosti. Takže si myslím, že oba ty návrhy by Ministerstvo dopravy mohlo akceptovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Korteho, připraví se pan poslanec Čihák.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem přednesl v obecné rozpravě. V systému jsou zavedeny pod číslem 2902 a využívám této příležitosti, abych opravil tiskovou chybu. Prosím v bodě 24, kde do § 60a doplňuji odstavec 7. Je to to vynětí z toho zákazu pro Policii Českou republiku, čili zákaz se nevztahuje na - text praví - Policii České republiky, má tam být samozřejmě Policii, nikoliv regál (?). Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Čiháka, připraví se pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému uveden pod číslem 2964. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Novotného, připraví se pan poslanec Berkovec a po něm pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, v návaznosti na to, co jsem řekl v obecné rozpravě, se hlásím k pozměňovacímu návrhu kolegy Adamce, který je v systému pod číslem sněmovního dokumentu 2963 a týká se oněch retroreflexních prvků, a potom ke dvěma pozměňovacím návrhům téhož autora, které jsou v systému pod čísly 2831 a 2928 a týkají se oné rychlosti 150 kilometrů na dálnici.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Berkovce, připraví se pan poslanec Kudela. Pan Kudela stahuje svoji přihlášku do podrobné rozpravy. Ano, výborně, a hlásí se do ní pan poslanec Koubek. Výborně, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji. Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku číslo 471, který byl vložen do systému pod číslem sněmovního dokumentu 2809. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Koubka.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu, se kterým jsem vystoupil a odůvodnil v obecné rozpravě. Je pod číslem 2966 a děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji, že ho zváží. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak, pan zpravodaj také ne. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

Dříve než přeruším schůzi, dovolte mi načíst omluvy, a to pana poslance Farského, který se omlouvá z dnešního jednání od 14 hodin z rodinných důvodů, pan ministr Jurečka od 13.45 z resortních důvodů, od 13.30 z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler, od 13.15 se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Štětina, paní poslankyně Válková se omlouvá od 12.30 do konce dnešního jednacího dne a pan poslanec Vácha se z dnešního dne omlouvá z důvodu nemoci.

V tuto chvíli přerušuji 33. schůzi do 20. října, kdy se sejdeme ve 14 hodin. Děkuji vám za spolupráci a přeji hezký víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.19 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.