Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr Dan Ťok. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, byl jsem požádán o předložení novely zákona o významné tržní síle ve druhém čtení této Sněmovně. Protože jsem přesvědčen, že pan premiér při svém úvodu tento zákon dostatečně vysvětlil a podpořil, tak bych se jenom zmínil, že zemědělský výbor na svém posledním jednání podpořil novelu zákona o významné tržní síle v pozměňovacích návrzích a ve stejný den jej podpořil také hospodářský výbor, a požádal bych o schválení. Požádal bych o jeho projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán hospodářskému výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 444/1 až 4. Prosím zpravodaje zemědělského výboru a zároveň i hospodářského výboru pana poslance Ladislava Velebného, aby se ujal slova a informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, zemědělský výbor jako garanční projednal na své 21. schůzi dne 2. září letošního roku tento sněmovní tisk 444 a po úvodním slově předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky a zpravodajské zprávě poslance Ladislava Velebného a po rozpravě přijal usnesení číslo 80, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, sněmovní tisk 444, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Jedná se o šest pozměňovacích návrhů, které jsou součástí tohoto usnesení, sněmovního tisku 444/3, a všichni je máte v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A ještě usnesení hospodářského výboru, jestli vás mohu požádat.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Ano, děkuji za slovo. Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního slova předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje, zpravodajské zprávy poslance Ladislava Velebného a po obecné a podrobné rozpravě tento sněmovní tisk 444 dne 2. září 2015 na 25. schůzi doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 444 ve znění schválené legislativně technické připomínky, která zní: V bodě 13 § 8 odst. 1 se za slova "tržní sílu" doplňuje slovo "se". To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky. První je paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Laudát. Omlouvám se, paní poslankyně. Slovo má paní poslankyně Černochová s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Mě překvapilo, a musím říci nemile, že tady nesedí pan premiér, který je předkladatelem toho návrhu, ale sedí tady pan ministr. Nevím, z jakého důvodu se tak děje, a proto navrhuji procedurální návrh, abychom hlasovali o přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, tak o něm dám hlasovat bez rozpravy. Přivolám kolegy z předsálí. Eviduji vaši žádost o odhlášení. Odhlásím vás všechny a požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se ustálí počet poslankyň a poslanců v jednacím sále.

 

Pro pořádek zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je zde procedurální návrh paní poslankyně Černochové, která navrhuje, aby tento bod byl přerušen, a to do doby, než se jeho projednávání bude účastnit pan premiér Bohuslav Sobotka jako předkladatel.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 128 poslankyň a poslanců, pro návrh 34, proti 69. Výsledek hlasování je, že tento procedurální návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat v projednávání. Vracím se tedy zpět do obecné rozpravy, kterou jsem otevřel. Jako první vystoupí paní poslankyně Kovářová, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ve svých minulých vystoupeních jsem se opakovaně ptala na to, co stojí za vynětím dodavatelů z této novely. Uspokojivé odpovědi jsem se bohužel nedočkala. V zásadě bylo řečeno, že dodavatelé se v takových situacích, které by vyžadovaly regulaci, neocitají. To ale vzhledem k informacím, které proběhly tiskem, neobstojí.

Například Mladá fronta DNES psala 4. září, že podle analýz jsou výrobci některých druhů potravin výrazně silnější než největší řetězce. Zatímco největší dodavatel minerálních vod na tuzemský trh ovládá 55,6 % trhu, trojice největších řetězců má dohromady pouze 27,1 %. Jen o něco málo nižší podíl než u minerálek má největší pivovar, dodavatel sušenek, tuků či kávy. Že tedy i dodavatelé mohou disponovat významnou tržní silou, zdá se ve světle těchto studií nepochybné. Kladu si proto otázku, jaké skutečné důvody vedly k vynětí dodavatelů z regulace. Na tuto otázku odpověď nečekám. Ale pokud bude vládní koalice dál trvat na nezahrnutí dodavatelů, bylo by korektní v rámci novelizace změnit název zákona, o kterém tu diskutujeme. Místo zákona o významné tržní síle by bylo příhodnější hovořit o zákonu proti malým obchodníkům, jejichž postavení bude tváří v tvář velkým dodavatelům slabé, a tato vláda s tím přes opakovaná upozornění nechce nic dělat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Laudát. Připraví se paní poslankyně Havlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já myslím, že u věcných návrhů jako byl ten předchozí, jsem vám předvedl, že je podporuji a mám na mysli dobro této země a že to je racionální a pomůže to věci. Ale co se týká tohoto zákona, tak přece jenom trošku zrekapituluji dosavadní průběh vyjednávání.

V tuto chvíli regulaci tržních vztahů má ve svém resortu ministr průmyslu a obchodu. Tato novela byla vypracována jedním členem ODS na Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, takže je to z dílny pana Rafaje, s tím, že neumí jaksi využívat stávající normy. Jeden významný činitel hnutí ANO v televizi diváky a všechny uklidnil tím, že ten zákon není třeba novelizovat, takže takto obelhal národ, aby pak řekl později, že vlastně tam byl jako občan nebo poslanec, kdežto tady potom bude hlasovat jako koaliční poslanec. Takže výborné.

Já jsem se dozvěděl z médií - a pan premiér, já to považuji od něho za velký faul, že tady není - bylo zběsile rychlé projednávání na narychlo svolaném hospodářském výboru, jestli se nemýlím, tak to bylo asi 10. července, když tak mě opravte, a bylo to krátce potom, co pan premiér se nechal slyšet, že zřejmě ti, co tady blokují tento zákon, tak za nimi stojí různé tržní řetězce a že to není normální. Shodou okolností poté, co se setkal s představiteli svazu dodavatelů, té komory, které předsedá pan Toman. Když jsem se ho na hospodářském výboru - mě se tohle dotýká, protože patřím k častým vystupujícím v této záležitosti a před léty už jsem tady navrhoval zrušení tohoto zákona jako celku, protože ten byl za takové podivné situace, kdy nevládní koalice nabyla trochu navrch a tady protlačili tento zákon, dneska říkají, že je špatný, tak jsem se pana premiéra dvakrát opakovaně zeptal, protože podle toho, co vyšlo na veřejnost, tak ten návrh z dílny pana Rafaje byl tak, že řešil obě strany tržních vztahů, to znamená jak stranu dodavatelskou, tak stranu obchodní, prodejců. No tak jsem se ho zeptal, zda může tedy konečně říci, ve které fázi a kdo, ať už na vládě, nebo v rámci připomínkového řízení, tu jednu stranu atrofoval, to znamená najednou zmizela.

Neodpověděl a přednesl tu svoji standardní přednášku o tom, jak je to velmi dobré, a pan Rafaj přidal, jak už teď někdy v září - máme začátek října - prostě bude obrovský skandál, jak bude obviněn nějaký z těch řetězců z nějakého fatálního pochybení, porušení toho stávajícího zákona. Zatím je ticho po pěšině. No ale třeba s něčím přijdou, nějaká mediální show může být. I vyslechl jsem tuto přednášku podobně jako všichni další účastníci toho hospodářského výboru, zeptal jsem se podruhé a odpověď jsem na poměrně jasnou a jednoduchou otázku, kdo, v které fázi a kdo je ten, kdo vyndal jednu stranu těch dodavatelů, opět nedostal. Takže to byl takový dialog dvou hluchých lidí. Je mi to líto. Přitom tato vláda slibovala transparentnost, slibovala férové věci.

Podnikl jsem velkou misi, a nejenom já, i řada mých kolegů, ve snaze najít ten původní návrh a dobrat se toho a případně tady dát pozměňující návrh, který by to vrátil. My jsme tady kdysi v zákoně, nebo kdysi, v minulém období - řešili nějaký hospodářský vztah, regulaci horizontálních kartelů a další věci. Byla to nejenom transpozice evropského práva, ale bylo to velice racionální. Takto bych si nějak představoval, že budou politici a jejich odborné zázemí zasahovat do hospodářských nebo tržních vztahů. Tady ovšem v tomto případě máme přesný opak. Tady dokonce dozorový orgán nad národohospodářskou soutěží něco udělá, to znamená ani ekonomové, kteří by se tím měli zabývat, měli by zhodnotit dopady této novely, ani politici, ani odborné svazy kromě toho - a zřejmě to byl svaz, který dokonce navštívil před- před- předchozího jednoho ministra - takže ani on nesouhlasil se zrušením zákona o významné tržní síle. Takže já jsem se tedy pokusil to vrátit do hry, objednal jsem si nějaké právníky, nicméně říkám na rovinu, že bych byl spíše rád, pokud by toto udělala vláda, nebo přiznala barvu a umožnila, aby se to vrátilo, když už tedy musí tento zákon podle hnutí ANO a zejména sociální demokracie - ti jsou v tom tedy konzistentní, ANO v tom konzistentní není. Sami jste se přesvědčili, pan Babiš sliboval protestujícímu Svazu obchodu a cestovního ruchu, že ten zákon není potřeba, že je zbytečný a tak proč by se měl schvalovat. Pak tady dneska pan Faltýnek řekne, že je to důležitý zákon, všichni jste to tady slyšeli při návrhu pořadu. Děláte si z lidí srandu. Objektivně musím konstatovat, že to děláte mistrovsky, protože zatím vám to tedy na preferencích velice vychází.

Nicméně já jsem se tedy pokusil a chci tady načíst potom při podrobné rozpravě pokus aspoň tedy o vyvážení toho a vrácení té druhé strany tržních vztahů, a teď se, páni a dámy z ANO, ukažte, jak že to s tou pravicovou politikou a férovým prostředím myslíte. Takže vzhledem k tomu, že přece jenom je to zásadně nová věc, která jde i nad rámec hospodářského výboru, kde bych tady mohl asi hodinu číst analýzu návrhů a jejich možné negativní dopady pana poslance Kudely, ale předpokládám, že to bude až ve třetím čtení, pokud o to bude vůbec zájem. Nicméně co se týká mého návrhu a poprosil bych, aby vláda k němu - aby potom se tím někdo zabýval, protože skutečně na rozdíl od nich já tu drzost přijít s něčím a takhle to hodit bez promyšlení, bez analýzy dopadů, nemám. Oni tuto drzost mají.

Tudíž pozměňovací návrh by byl v § 1 odst. 1 písm. a) návrhu se mezi slova "v souvislosti" vkládá tento text: "s prodejem nebo".

2. V § 2 návrhu se pod písmeno a) návrhu za slova "dodavatelem podnikatel" vkládá tento text: "nebo prodejní aliance podle písmene d)".

3. V § 2 návrhu se za písmeno c) vkládá ustanovení písmene d) tohoto znění: "d) prodejní alianci uskupení dodavatelů vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, která provádí spolupráci mezi dodavateli v souvislosti s prodejem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost".

4. V § 2 návrhu se dosavadní písmeno d) označuje jako písmeno e).

5. V § 3 nově zní takto: "§ 3 Významná tržní síla

1. Významná tržní síla je takové postavení odběratele", a teď tam tedy vracím "nebo dodavatele, v jehož důsledku si odběratel", nově se tam přidává "nebo dodavatel může vynutit bez pravidelného důvodu výhodu vůči", škrtá se "dodavatelům", "druhé smluvní straně". To znamená vrací se to do rovnováhy jak dodavatel, tak odběratel. Pokračuji: "... druhé smluvní straně v souvislosti s nákupem nebo prodejem", to tam přibývá, "potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

2. Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh a finanční sílu odběratele.

3. Pokud je odběratelem podnikatel, který zajišťuje nákup potravin nebo služby s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu, jeho významná tržní síla se posuzuje společně s postavením odběratele, pro kterého činnost zajišťuje. Pokud je dodavatelem podnikatel," to tam je nově, "který zajišťuje prodej potravin nebo služby s prodejem potravin související pro jiného dodavatele na základě smlouvy příkazního typu, jeho významná tržní síla se posuzuje společně s postavením dodavatele, pro kterého činnost zajišťuje.

4. Má se za to, že významnou tržní sílu má

a) odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců;

b) odběratel, který je ovládanou osobou, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím související na území České republiky nepřesáhne 5 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, pokud jeho obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky společně s obratem ovládající osoby za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. korun českých za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců nebo

c) nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců."

Na to, jaký tady paní kolegyně předvedla před časem výkon, nevím, proč zdržování v této věci bylo přiřčeno mně, když ona tady rozpoutala asi dvouhodinovou diskusi se svými nehoráznými a neuvěřitelnými výroky na úroveň Poslanecké sněmovny, se tady něčemu posmívá.

"d) dodavatel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 1 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců;

e) dodavatel, který je ovládanou osobou, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky nepřesáhne 1 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, pokud jeho obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky společně s obratem ovládající osoby za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 1 mld. korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců; nebo

f) prodejní aliance, u které společný obrat jejích členů za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne jednu miliardu korun za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

5. Významnou tržní sílu nemá odběratel uvedený v odst. 4 pod písm. a) nebo b) ani nákupní aliance uvedená v odst. 4 pod písm. c) vůči dodavateli uvedenému pod písm. d) nebo e) ani vůči prodejní alianci uvedené v odst. 4 pod písm. f).

6. Významnou tržní sílu nemá dodavatel uvedený v odst. 4 pod písm. d) nebo e) ani prodejní aliance uvedená v odst. 4 pod písm. f) vůči odběrateli uvedenému pod písm. a) nebo b) ani vůči nákupní alianci uvedené v odst. 4 pod písm. c).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, pane kolego, abyste nerušil v průběhu projevů jednotlivých poslanců. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec František Laudát: 6. Už se blížím ke konci. Asi tři papíry ještě. V § 3a návrhu se za slova "mezi odběratelem a významnou tržní silou a dodavatelem" doplňuje tento text: I smlouva mezi dodavatelem s významnou tržní silou a odběratelem.

7. V § 4 odst. 2 návrhu se doplňuje ustanovení písm. i) až m) tohoto znění:

i) dodání zdravotně závadné potraviny či jiné nebezpečné potraviny, dodání falšované potraviny či opakované vadné dodávky potravin, včetně senzorických vad a včetně vad obalu, nebo porušování hygienických předpisů i sjednaných hygienických podmínek při dodání potravin, včetně porušení teplotního řetězce,

j) nikoliv nepodstatná změna ve složení potravin v podílu jejich jednotlivých složek v jejich objemu či hmotnosti, změna obalu či změna země původu provedená v době trvání smlouvy, pokud tato změna nebyla odběrateli prokazatelně oznámena nejméně ve lhůtě, která je o 14 dní delší než lhůta, ve které může odběratel dodávku těchto potravin, smlouvu o této dodávce, vypovědět,

k) vázání dodávky potravin a povinnost odběratele odebrat i jiný výrobek či službu, která s původní dodávkou věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

l) vázání dodávky potraviny na povinnost odběratele odebrat určité minimální množství potravin v určeném množství nebo finančním objemem,

m) uplatňování delší než sjednané lhůty dodání.

8. V § 8 odst. 1 se za slovo "odběratel" doplňuje "nebo dodavatel", zase je to vyvážení toho vztahu.

9. V § 8 odst. 3 návrhu se za slovy vypouští text "nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období" a text "1 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období".

10. V § 8 odst. 3 návrhu se za slovo "odběratelem" doplňuje "nebo dodavatelem".

11. Zase se to vyrovnává. Odběratel nebo dodavatel, zkrátím to, abyste tady všichni nebyli nervózní.

12. Za slova "nákupní alianci nebo jejím členům" se doplňuje "prodejní alianci nebo jejím členům". Zase je to vyvážení toho vztahu.

13. Zase v § 8 se za slova "nákupní aliance" vkládají slova "prodejní aliance".

Pokud by si tady vláda nehrála, předtím, než ještě ocituji nějaké důvodové zprávy k tomu návrhu, zkrátím to, na tajnůstkářství a nezatloukala, z jakého důvodu chce rozvážit tyto tržní vztahy, stačilo prostě, že bych převzal původní jejich návrh a nemuseli jsme se tady zdržovat.

Důvodová zpráva k bodům 1 až 8 má 10 až 13. Důvodem změny je vyvážení zákona na obě strany smluvního vztahu. Rozšíření dopadu zákona i na dodavatele s významnou tržní silou bylo jedním z hlavních cílů novelizace. To, že regulace dopadá pouze na jednu stranu smluvního vztahu odběratele, bylo opakovaně kritizováno jak odbornou veřejností a označováno za diskriminační. Původní návrh novely rozšíření regulace na obě smluvní strany v takové podobě, už jsem to tady říkal, prošel i Legislativní radou vlády. Je nepochybné, že na trhu s potravinami v České republice existují i dodavatelé s významnou tržní silou a že tuto významnou tržní sílu mohou zneužívat nejen vůči velkým řetězcům, ale zejména vůči malým a středním obchodníkům.

Teď tu jsou nějaké průzkumy, nebudu to tady číst. Navíc existují tzv. nepostradatelné výrobky, které si obchodníci nemohou dovolit dlouhodobě, krátkodobě ano, nenabízet ve svých obchodech, i dodavatelé těchto výrobků mají nesporně významnou tržní sílu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, kolegyně a kolegové, požádám vás o ztišení, zvlášť levou část sálu. Děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Takže s ohledem na to zase vypustím nějaké věci, abych vás nenudil. Ty, kteří potom prohlašují, že tady bylo hnojniště. Poslankyně a poslance z hnutí ANO, tak vypustím, zkrátím.

Tak s ohledem na tyto skutečnosti navrhuji rozšíření regulace i na dodavatele s významnou tržní silou. Obecně platí, že nelze porovnávat obrat obchodníků a obrat výrobců. Výrobci potravin dosahují významného postavení na trhu již při obratech mnohem menších, než je tomu u obchodníků. Například výrobce potravin EMKO na svých internetových stránkách označuje své postavení na trhu jako dominantní, a to již při obratu 839 milionů korun. Je tu i odkaz na tu internetovou stránku. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím k definici malých a středních podniků dle doporučení komise 2003/361 Evropského společenství ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků se pro dodavatele s významnou tržní silou navrhuje obratová hranice ve výši jedna miliarda korun.

Pokud se týká zneužívání významné tržní síly dodavateli vůči obchodníkům, jsou zejména ze strany malých a středních obchodníků zaznamenány stížnosti, z nichž vyplývá, že tito dodavatelé např. podmiňují dodávky odebráním určitého minimálního objemu zboží, odebráním celopaletových dodávek či odebráním jiného zboží. Stejně tak jsou zaznamenávány praktiky spočívající v nedodržení dohodnutého termínu dodávky či nedodání zboží. Veřejně pak jsou opakovaně diskutovány problémy se změnami složení potravin, které vedou ke znehodnocení jejich kvality. Tyto změny provádějí zejména velcí potravinářští výrobci, a to bez vědomí nejen obchodníků, ale především zákazníků. Proto je navrhováno tato jednání sankcionovat. Jednání jsou popsána pod bodem 7 tohoto pozměňovacího návrhu. Navrhuje se doplnit, že smluvní strany, které by jinak měly významnou tržní sílu, tj. ji nemají vůči subjektům, které rovněž mají významnou tržní sílu. Účelem správního trestání je ukládání přiměřených, a nikoliv likvidačních sankcí. Stávající návrh stanoví pokuty, jejichž výše přiměřená není. V důsledku toho hrozí, že se obchodníci v mnoha případech raději vyhnou spolupráci s českými dodavateli. To by vedlo k poklesu podílu českých výrobků na tuzemském trhu i k poklesu vývozu českých potravin. Pokles podílu českých výrobků na tuzemském trhu a pokles vývozu českých potravin by měly zásadně velmi negativní dopady pro národní hospodářství České republiky, zejména od oblasti zaměstnanosti do oblasti technologického rozvoje, do oblasti investic a výběru daní. Proto navrhuji tento pozměňovací návrh.

Krátké shrnutí. Já se domnívám, že místo toho, aby tady vládní koalice vedla tuto válku, která je zbytečná, která je nedomyšlená, která ohrožuje, ve skutečnosti může ohrozit, já neříkám, že tomu tak bude, nejsem znalec potravinářského průmyslu a velkovýrobců, může ohrozit české producenty, tak místo aby pan ministr zemědělství přišel se solidním zákonem o potravinách, aby zde byla zlepšena kvalita českých potravin, ať už z řetězců, tak i menších dodavatelů, tak tam flagrantně vyhlašuje, že to si musí rozhodnout trh, musí si to rozhodnout sami odběratelé nebo kupující.

Takže místo toho - a skutečně ta novela tady potřebná je jako sůl. Určitě jste měli šanci si přes léto přečíst, z čeho jsou u nás vyráběny různé nápoje, limonády, malinovky. A to panu ministrovi zemědělství nevadí. Zato tady vláda - a ještě ne dokonce resortní ministr, ten mám pocit, že k té problematice ani nevystoupil, myslím ministra Mládka - tak namísto toho se tady tímto způsobem objeví tento zákon, kde hrábneme do tržních vztahů bez domyšlení důsledků. Já chápu, že leckterý dodavatel mohl narazit a chce větší práva, aby mohl obchodníka vydírat. Ale jestli se budete chtít - a je to typicky socialistický přístup - vrhat i do dalších věcí, protože to není problematika potravin rozvažovat tržní vztahy, což je blízké levicovým stranám - zasahovat, regulovat, vyhrožovat, tak ono to může být u dalších komodit. Tak proto prosím, skutečně abyste zvážili, zda tuto novelu vůbec přijmout. Za další, aby skutečně se když tak někdo začal zamýšlet a přišel s komplexní novelou zákona o hospodářské soutěži, která bude ale férová a nebude křivit prostředí a ohrožovat. Tak vás chci poprosit, abyste to znovu zvážili.

Doufám, že jsem nezabral tolik času. Snažil jsem se tentokrát věcně. Nebudu sem míchat žádné emoce. A pokud si tuto novelu prohlasujete, tak prosím aspoň neoblbujte veřejnost, myslím hnutí ANO, že jste nějaká středová nebo pravicová strana. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji faktickou poznámkou pana poslance Kalouska a po něm s přednostním právem pan přednosta Bělobrádek. (Poslanec Kalousek dává přednost místopředsedovi Bělobrádkovi, ale ten ho nechává jít k řečništi.) Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte, abych předložil procedurální návrh. A pokládal bych za fér, pokud to pan předsedající a jednací řád umožní, abychom o něm hlasovali až po vystoupení pana místopředsedy Bělobrádka, proto jsem mu dával přednost.

Je to procedurální návrh, který by modifikoval usnesení, které jsme zde učinili, když jsme rozhodli, že v 19 hodin začneme projednávat novelu pana poslance Volného. Ten procedurální návrh předkládám proto, že nechci, abychom to byli my, kdo budou obviněni z blokování vládních návrhů. Na tabuli můžete vidět vládní návrhy, které myslím vláda pokládá za důležité, ať už je to bod 20, 22, 5, 7 nebo 8. A já si dovoluji tedy navrhnout, aby Sněmovna dnes jednala tak, aby projednala kontinuálně body v pořadí, tedy po tomto bodu 2 bod 20, 22, 5, 7 a 8, i za tu cenu, že bude jednat po 19. a 21. hodině, a tím ukončila dnešní jednání. V opačném případě začneme projednávat bod pana poslance Volného v 19 hodin a já vás ujišťuji, že do zítřka do 9 hodin do rána ho neprojednáme. Já vám nabízím seriózně dvě alternativy. Jedna, která vám umožní projednat ještě pět vládních návrhů, které blokovat nechceme, druhá, která vám je neumožní projednat, budete přemýšlet, kdy je projednáte. A ten poslanecký návrh, o kterém odmítáme, aby měl přednost třeba před poslaneckým návrhem paní poslankyně Semelové, neprojednáte tak jako tak. Myslím si, že je to fér, rozhodnutí je na vás.

Prosím, aby se o tomto procedurálním návrhu hlasovalo po vystoupení pana předsedy Bělobrádka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to poměrně nestandardní postup. Protože o procedurálním návrhu se dává hlasovat bezprostředně, mohla by se zde rozproudit debata. Tudíž budu respektovat jednací řád a nechám hlasovat o vašem návrhu a potom udělím přednostní právo. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby přišli hlasovat.

 

Zopakuji, pane předsedo, váš procedurální návrh. Kdybych ho nezopakoval přesně, tak mě upřesněte. Nyní budeme hlasovat o návrhu, aby Poslanecká sněmovna dnes po 19. hodině hlasovala kontinuálně body v pořadí 20, 22, 5, 7 a 8, tak jak jsou uvedeny, a tím skončila dnešní jednací den. Řekl jsem dobře váš procedurální návrh? (Poslanec Kalousek souhlasí.) Dobře.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto předložený procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 133 poslankyň a poslanců, pro návrh 37, proti 56. Návrh byl zamítnut a my budeme pokračovat v projednávání.

S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já to plně respektuji. Jenom prosím, aby pro historii bylo zaznamenáno, že jsme byli plni dobré vůle vůči pěti vládním návrhům a že jsme to nebyli my, ale vy, kdo jste je zablokovali, protože jste dali přednost poslaneckému návrhu, který předbíhá ve frontě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. Takže se táži, pane předsedo, zda chcete vystoupit také s faktickou poznámkou. (Místopředseda Bělobrádek souhlasí.) Takže budete v pořadí třetí, abych zachoval pořadí přihlášek. První s faktickou poznámkou je pan poslanec Ivan Adamec. Potom eviduji faktickou poznámku pana předsedy Kalouska... Trvá vaše faktická poznámka, pane předsedo Kalousku? Ne. Takže v tom případě pan poslanec Adamec a po něm pan předseda Bělobrádek (řečeno Hamáček). Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se vrátil k tomu tisku 444, druhé čtení. Já bych chtěl reagovat na kolegu Laudáta, který říkal, že na ÚOHSu tento návrh zákona, který teď projednáváme v nějaké podobě, to připravoval člen ODS. Tak bych ho chtěl upozornit, že to byl bývalý (s důrazem) člen ODS, ať je jasno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, tak přečtu omluvenky. Od 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Radim Fiala a Tomio Okamura. Dále dnes od 17.45 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Jitka Chalánková. Dále dnes od 19 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá paní poslankyně Markéta Adamová. Dnes se omlouvá od 18.30 paní poslankyně Věra Kovářová. Dnes od 17 do 24 z důvodu nemoci se omlouvá pan poslanec Martin Sedlář. Od 17 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler. Z důvodu naléhavé pracovní záležitosti se dnes omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne paní ministryně Kateřina Valachová. A dále dnes od 18.30 do konce jednacího dne z důvodu jednání Bezpečnostní rady státu se omlouvá pan premiér Bohuslav Sobotka.

Eviduji jednu faktickou poznámku, se kterou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já se jenom omluvím ODS, protože jsem žil v domnění, že tam ještě u vás je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Pavel Bělobrádek, po něm s přednostním právem pan zpravodaj Velebný. Máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem místopředseda vlády zatím, ale jednou to dopadne, budu i předseda. Nicméně bych navázal na to, co říkal pan kolega Laudát. Já jsem v potravinářství pracoval osm let a musím říct, že praktiky, se kterými jsme se setkávali ve výrobním podniku, který se orientoval na produkci masa a masných výrobků, byly někdy velmi smutné. A myslím si, že je to věc, která není nijak v tomto sektoru nová. Vím, že se o tomto zákoně hovořilo už mnoho let.

Ty praktiky byly velmi nevybíravé a je tady určitá snaha, jak tomu zabránit. (V sále je velký hluk.)

Rozumím tomu, co jste říkal o hospodářské soutěži. Tomu rozumím. Nemyslím si, že je cokoliv socialistického, nebo levicového na tom, když se nastaví pravidla tam, kde trh selhává, kde jsou praktiky nekalé. To znamená v tomhle smyslu si myslím, že to má svoji logiku, protože v případech -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane místopředsedo. Opět požádám kolegyně a kolegy o ztišení, abychom slyšeli, co říkáte.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Protože i sociálně tržní hospodářství bylo založeno na tom, že jsou pevná pravidla a ta se tvrdě vyžadují. Já myslím, že tady hovoříme prostě o těch pravidlech. Neberu to jako nabourávání se do vztahu mezi poptávkou a nabídkou, ale spíše o stanovení pravidel, protože v některých případech prostě selhávala. Mohl bych tady vyprávět o různých fikaných systémech, jak se v podstatě na úkor producenta podíleli nikoliv distributoři, ale už i přímo prodejci. A byly to skutečně metody, které byly od paletovného a regálovného až po propichování vakuového balení neprodaných výrobků špendlíkem, aby to byla jaksi vada. Já tomuhle rozumím. Myslím si, že to smysl skutečně má.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní faktická poznámka - pan poslanec Michal Kučera. Připraví se s přednostním právem pan zpravodaj Velebný. (V sále je stále velký hluk.)

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já si myslím, že pan vicepremiér Bělobrádek si právě odpověděl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane kolego, u stolku zpravodajů.

 

Poslanec Michal Kučera: Hovořil o tom, že významnou tržní sílu zneužívají jak distributoři, tak prodejci. A o tom to tady je, o tom tady mluvíme. Zákon je prostě diskriminační. Jak jste ho předložili vy, je diskriminační. Je zatížený pouze na jednu část a není zatížen na dodavatele, kteří skutečně obchodují s prvovýrobci. Když už tuto novelu máme schválit, tak se to snažíme právě napravit tímto pozměňovacím návrhem, který předložil kolega František Laudát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj Velebný.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si myslím, že by bylo korektní v reakci na pana poslance Laudáta říci, protože prohlásil, že se to projednávalo nějak ve zrychleném režimu, anebo prostě nestandardně. Nemluvím za předkladatele, ale jako zpravodaj, že projednávání jak v zemědělském výboru, tak i v hospodářském probíhalo dle schválených jednacích řádů těchto výborů. Měli bychom být trošku korektní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Jinak, pane poslanče, jste i řádně přihlášen do rozpravy, jestli chcete. To neplatí, v tom případě vaše faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Jenom technická. Já se musím ohradit, protože jsem neřekl, že to bylo nestandardní projednávání. Já jsem se snažil, a myslím, že kdo jste byli na hospodářském výboru, získat minutovou nebo půlminutovou jednoduchou odpověď od pana premiéra, kdo vyhodil jednu stranu tržního vztahu. Ale já bych tady vůbec nevystupoval, kdybyste přišli, já bych s tím třeba nesouhlasil, abyste nechali vyvážený zákon. Proč to tajíte? Vy jste něco lidem slibovali o transparentnosti, tak to dodržte. Ale tady někdo zasahuje a já se pak dočtu, že možná my, kteří tady k tomu vystupujeme, jsme ovlivňováni, kdo ví, kdo za námi nestojí. Za mnou nestojí nikdo a mě se to hluboce dotklo. Ale ptal bych se, kdo stojí za vámi. Proč to tutláte? Nemluvě o tom, že jsem dal kus svého expertného, tak jste to mohli vrátit zpátky nebo aspoň neututlat původní návrh. Já bych ho převzal, nebo byste to sem dali a mohl ten zákon ve vašem podání už dávno být projednán.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Havlová, řádně přihlášená, a po ní pan poslanec Iva Adamec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o významné tržní síle je dlouholetá záležitost, dlouhodobě diskutovaná. Jsem přesvědčená, že zákon o potravinách je velmi důležitým nástrojem kontroly potravin, protože se týká všech občanů v této republice. Velice často se dozvídáme o případech, kdy doplácíme na důsledky nedokonalosti tohoto zákona.

Vnímám dva hlavní problémy tohoto zákona, a proto jsem do systému vložila také dva pozměňovací návrhy.

První je, že se projednávaná varianta zákona týká jen jedné strany smluvního vztahu. Týká se pouze odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Považuji za důležité podotknout, že právě tato pasáž zákona se měnila na poslední chvíli a v podstatě bez vysvětlení. To, že se na straně dodavatelů vyskytují firmy, které mohou významnou tržní sílu využívat, je jasné. To vyplývá z průzkumu trhu a každý to víme. Zkrátka velké řetězce mají proti sobě obdobně velké dodavatele. Pokud zákon vztáhneme jen na jednu stranu situace, bude krajně nespravedlivý. (V sále je neklid.)

Druhou zásadní připomínkou je specifikace zakázaného chování. Opakovaně odborníci na tuto problematiku uvádějí, že formulace v zákoně jsou velmi nešťastné. Jsou velmi vágní, nespecifické, a tím i zneužitelné. Takto postavená novela může velmi tvrdě dopadnout na naše malé české zemědělce a zpracovatele.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně. Velice nerad, ale o to důrazněji vás požádám, abyste se ztišili v sále, protože skutečně není rozumět, co se zde přednáší. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Olga Havlová: Velké řetězce budou mít snahu vyhnout se riziku nejasných a likvidačních formulací zákona a raději od malých českých dodavatelů nenakoupí a budou se poohlížet po zboží v zahraničí. Podíl potravin od českých výrobců a dodavatelů se u velkých řetězců pohybuje mezi 70 až 80 %. Obchodní řetězce navíc exportují české výrobky do svých zahraničních poboček v objemu desítek miliard korun, což nejsou zanedbatelná čísla, a o kterých se vůbec nemluví. Může to být morová rána pro české potravinářství, kde ve finále posílí jen velcí dodavatelé, kterých se zákon kupodivu vůbec netýká, i když disponují také významnou tržní silou a jsou ve výhodě a budou mít ještě větší výhodu a malí přijdou na buben.

V podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacím návrhům, které tyto problémy řeší. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za váš příspěvek, paní poslankyně. Nyní požádám řádně přihlášeného pana poslance Ivana Adamce, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, myslím, že tady toho už hodně o tomto návrhu zákona padlo. Když jsem se nad tím zamýšlel, říkal jsem si, že opravovat takovýto návrh zákona je velmi problematické, přesto se o to dnes pokusím.

Nicméně dovolte mi pár postřehů. Dodavatelsko-odběratelské vztahy, respektive dnes moderně říkáme tržní prostředí, mně to trošku připomíná sousedské vztahy. Já jsem dělal, a dělám pořád, dlouho v komunální politice. Když zasáhnete do sousedských vztahů, tak v lepším případě o vás řeknou, co si myslí, obě strany, anebo vás kamsi pošlou. Když zasáhnete do tržních vztahů, situace je výrazně horší, protože se deformuje trh a může to mít následky, které nemusí být až zase tak marginální. Ne nadarmo se říká základní poučka o ekonomice, že máte mikrotenový pytlík plný kapaliny, a když začnete tlačit, to jsou sociální aspekty, to inženýrství, na ten trh, tak co se vám stane? Pytlík se vám vyboulí, a když zatlačíte hodně, tak vám praskne a budete rádi, že v pytlíku byla jenom voda. Možná to je můj přístup.

Já jsem dodneška nepochopil, kde je ta významná tržní síla. Už to tady padlo. Naznačovalo se to tady. Já si myslím, když se podíváte na situaci, která je v Evropě, že v České republice, co mám informace, a čísla se hodně liší, síla na straně odběratelů v součtu deseti řetězců nedosahuje ani 50 %. Ale co se týká dodavatelů, velkých dodavatelů, tam dokonce čtyři, když se spojí, mohou mít skoro tři čtvrtě procent trhu. A teď si vezměte další pikanterii, a jsem zvědavý na to, jak bude reagovat ÚOHS, když si jeden z velkých dodavatelů zamane, že si koupí jeden řetězec, co se pak bude dít. Já si myslím, že opravdu cestu, kterou jsme zvolili, jsme nezvolili dobře. Porovnám-li třeba Velkou Británii, nebo Itálii, tak ve Velké Británii máte dneska čtyři řetězce a mají 80 % trhu.

To se dá považovat za významnou tržní sílu. Tomu rozumím. A také proti tomu jsou ty sankce, pokud se chovají nějak divně, když už připustíme, že stát nějakým způsobem trh reguluje. Ale my jsme si vybrali vlastně kombinaci těch dvou možností, kdy naše podle navrhovatelů významná tržní síla nedosahuje ani 50 %, ale sankce dáme jako ve Velké Británii, kde dosahuje podstatnou část trhu. To já vidím jako velký problém, protože pokud se chceme tímhle způsobem chovat, tak se chováme velmi špatně.

Já chápu, že se může dít ledacos. Víte, já ty markety taky moc nemiluji. Za prvé mě okrádají o čas, když už tam teda musím a když mě vyženou ty krámy, které nejsou schopny zajistit normální běžné potraviny, ale víc než tyhle ty odběratelsko-dodavatelské vztahy mi vadí to, co se v těch krámech prodává a co se vydává za potraviny. Tady si myslím, že tímhle tím návrhem zákona to nezměníme. A lidé do marketů chodí, protože zboží je levné. A my jsme se pořád nenaučili, že levné nerovná se ještě zdravé a kvalitní.

Teď se vrátila má známá ze Španělska, které vnímáme jako zemi s velkou nezaměstnaností, která má velké problémy, ale tam když jdete do marketů, tak tak nekvalitní zboží, a neříkám, že ve všech našich marketech, v některých řetězcích se to podstatně zlepšilo, tak nekvalitní zboží tam nenajdete. Myslím si, že naše úsilí by mělo být zaměřeno na to, abychom si opravdu v marketech mohli koupit kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Tyhle ty záležitosti, které máme před sebou, dle mého soudu deformují trh, v důsledku budou znamenat zdražení zboží. A nechci být žádným prorokem, jako nejsem Sibyla, myslím si, že to takhle skončí, a nakonec to může skončit tak, že trh se celý přepíše a bude to vypadat úplně jinak.

Vrátím se ke svým pozměňovacím návrhům. Jeden se týká náležitostí smluv, protože je potřeba se také podívat, jak vypadá praxe smluv, které uzavírají dodavatelé s odběratelem. Tam jsou takzvané roční rámcové smlouvy a návrh zákona na to vůbec nepamatuje. Dovolím si pak v podrobné rozpravě načíst tento pozměňovací návrh. Druhý se týká sankcí, které jsou nastavené tak, aby nebyly likvidační, odpovídaly tržnímu prostředí v České republice a tomu, kdo jak významnou tržní sílu má.

Na závěr možná ještě takový postřeh malinko. Víte, kdyby jiná obrana proti tomu, aby se prodávaly nekvalitní potraviny v těchto marketech nebo potraviny, které nemají patřičnou úroveň, je v tom, že lidé si to nebudou kupovat. Jsou země, kde to tak funguje. Jestli si někdo myslí, že to zařídíme nějakým zákonem, že to lidem nařídíme a že sankcemi a častými kontrolami se toto změní, nezmění. Já tomu nerozumím. Když půjdu do hospody, kde se mi nelíbí, kde mě špatně obsluhují nebo mají špatné pivo, tak už tam nikdy nepřijdu. Ale do těch marketů ti lidé chodí. Hlasují prostě nohama. Takže zamiřme se spíš na to, aby se prodávalo kvalitní zboží, a regulaci trhu nechme trhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi za jeho příspěvek do rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, v prvním čtení jsme k tomuto návrhu zákona debatovali poměrně často a diskuse na jednání zemědělského výboru mě přesvědčily, že velmi málo, protože evidentně řada lidí vůbec nepochopila, co se tady vládní návrh, nebo řekněme společně koaliční poslanci pokoušejí udělat s českým trhem, podotýkám nejenom s potravinami, ale týká se to i zemědělských produktů jako celku, i když jsme nebyli schopni se na zemědělském výboru shodnout, co do toho vlastně patří, jestli tam patří i zemědělské stroje, nebo nepatří. Předkladatel nebyl schopen vyvrátit nebo jasně říct, o co vlastně kráčí, čeho se má dotyčný dodavatel či odběratel vlastně obávat. Seznam produktů tam nakonec někdo, tuším, že bývalý ministr zemědělství Toman, zmínil nějakou vyhlášku WTO nebo odkud ji vytáhl. Nicméně není zcela jasné, čeho se to podrobně týká.

Co je jasné, je, že stát se rozhodl, že chce tímto návrhem zákona vstupovat mezi dva privátní subjekty, a stát se rozhodl, že bude říkat svým zákonem, co je v oblasti dodávky nebo pro dodavatele ještě spravedlivé vůči odběrateli a co je spravedlivé od spotřebitele k dodavateli. K tomu vymýšlí velmi šroubovitý návrh zákona, který stanovuje další povinnosti, spoustu úzkých hrdel tohoto zákona, protože v praxi nikdo pořádně neví, jak to bude vypadat a co to udělá. Udělá to v každém případě to, že přibude byrokracie, protože si všichni budou muset dávat pozor, jestli náhodou zákon takový či onaký, jestli naši odběratelé nebo dodavatelé nepřekračují ten či onen zákon. Takže minimálně u těch malých přibude řada právních problémů, které budou muset začít řešit. Takže my jim na náklady spíš saháme. Nesaháme na náklady jenom velkých řetězců, ale budeme sahat i do nákladů spojených s hlídáním toho, jestli porušili, či neporušili zákon i u těch malých a středních, které to ve svém finále může extrémně poškodit na straně jedné, na straně druhé budou muset všechny položky, které se budou týkat právní pomoci atd., zahrnout do ceny svých výrobků. Takže ve finále to půjde k tomu, že na trhu jim bude hůře.

I předkladatelé tohoto návrhu zákona říkají, že ceny jsou nespravedlivé a že se to musí dorovnat a že přece není možné odvádět zisky někam jinam. I když si tohle neumím představit, jak v otevřeném trhu v případě, že jsme členy Evropské unie, tohle chceme opravdu zařídit. Já tvrdím, že tento návrh zákona to nezařídí. Řetězce si prostě budou moci a najdou si cesty, jak odebírat zboží. Ale protože to budou mít komplikované v České republice, navíc to budou mít naši producenti a výrobci poměrně dražší, protože se budou muset věnovat i věcem, kterým se doteď věnovat nemuseli, a to se samozřejmě projeví v nákladech, pak logicky ti, na které je to namířeno, sáhnou spíš po produktech, kde to budou mít jednodušší, ve finále možná i lacinější. Zkrátka a dobře, řetězce budou více nakupovat zboží, myslím si, že je to evidentní, za hranicemi České republiky a to je v přímém rozporu tomu, co tady říkáme, že chceme pomoct malým a středním. Někdo to říká a někdo to myslí úplně jinak, protože tenhle návrh zákona dopadne nejenom na ty velké, ale ty ten problém vyřeší, ale dopadne i na ty malé.

Na jednotlivých výborech, ale v každém případě na výboru zemědělském byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které ten vládní návrh zákona ještě více zkomplikují a přinesou některé praktické problémy, které se pokusím popsat, a některá úskalí, u kterých je potřeba, aby také vláda věděla, že se tím budou vystavovat možným postihům v případě, že návrh zákona projde tak, jak říkají některé části pozměňovacích návrhů.

V pozměňovacím návrhu se navrhuje, aby v článku I novelizačním bodě 3 § 3a písmeno a) bylo znění: a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury, výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění.

Už teď si troufnu říct, že 95 % lidí vůbec nebude vědět, o čem jsem mluvil. ale to je konkrétní návrh jednoho paragrafu, který prošel jako pozměňovací návrh. Přičemž já jsem přesvědčený o tom, že jde v podstatě o snahu regulovat marže v České republice. A tam můžeme narazit na některé předpisy Evropské unie, zejména - malý moment, já ho najdu, abych někde... (Listuje publikací.) Ano, na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Evropského parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, který se týká dohledu nad obchodním a distribučním trhem. A jmenuje se to "Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020", kde varují obecně v záležitosti právě snahy regulovat marže, kdy mnoho členských států se pokusilo řadu praktik regulovat. V mnoha případech však tyto pokusy vedly k vytvoření nových překážek, jež omezují schopnost zahraničních podniků usadit se v dané zemi, což je v rozporu se zásadami vnitřního trhu Evropské unie. Často se tady vládní koalice ohání, když říká "tento zákon musíme přijmout, protože jinak by přišly sankce ze strany Evropské unie", tak já tady jenom říkám, že takovouhle možnost si tady krystalizujeme, pokud přijmeme pozměňovací návrhy, které prošly jednotlivými výbory. Navíc se tam zachází s pojmy jako například peněžní plnění, přičemž nikdo pořádně neřekne, co toto peněžní plnění je. Jestli do toho pojmu patří i prosté slevy, nebo do pojmu peněžní plnění patří jen úhrady za služby spojené s dodávkou potravin, nebo jestli k tomu patří třeba i úhrady spojené s dodávkou potravin a jejich reklamy. Protože i takto by se ten problém mohl dál a dál větvit a potom si s tím budou moci jenom právníci hrát, o co tam vlastně ve skutečnosti jde a koho to asi poškodí. Já myslím, že ty velké ne, ti si nakonec poradí. Ale opravdu je to podle mě mířeno možná ne zcela úmyslně, ale v každém případě to postihne malé a střední dodavatele i odběratele u nás.

Ten novelizační bod zároveň říká, že celková suma nesmí překročit tři procenta z ročních tržeb. Ale jak vy v březnu roku 2016 budete vědět, jaké budete mít roční tržby k 31. 12. 2016? Budete to v březnu vědět? Nebo v dubnu? Nebo budete používat termíny, že to bude k roku 2016 nebo 2015? Jak má ten dodavatel vědět, že překračuje zmíněná tři procenta z hlediska objemu celého obchodu v tom daném kalendářním roce? Budete mu je tedy počítat zpětně? Co když začne podnikat v polovině roku? Nebo někteří mají různá účetní období. To účetní období nemusí být jenom od 1. ledna do 31. prosince. Nevím, jestli pan ministr dopravy tady může, při vší úctě, pane ministře, zaskočit za předkladatele, ale je tady ministr zemědělství, tak on nám to určitě vlastně vysvětlí, jak jsou ta tři procenta myšlena. K jakému období se to tedy vztahuje a jestli je to tak, že já jako dodavatel či odběratel mám vědět, že ta tři procenta v březnu s jistotou k 31. prosinci překročím či nepřekročím? Nebo jestli se používá předcházející období? Ale možná vám to řekne, paní poslankyně, vám to poradí, jestli to ví, pan ministr zemědělství, zdali na to bude ochoten anebo schopen vůbec odpovědět.

V článku 1, novelizačním bodě § 3 a) se na konci písmene b) slovo "a" zrušuje a na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena d) a e), která znějí: "d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit tři měsíc od data první dodávky potravin, na kterou byla kupní cena sjednána."

Myslím, že takové omezení může a ve skutečnosti povede ke zdražení potravin jako celku, a tím pádem je potřeba potom i lidem zdůvodnit, že jsme to páchali, nebo pácháním dobra v Poslanecké sněmovně jsme některými ustanoveními zákona, který, a často slýchám, že zákon o trvalé tržní síle už platí, tak přeci jenom tak drobně novelizujeme. On platí, ale nikdo si toho v podstatě pořádně nevšiml, protože si ten trh s tím poradil.

Tyhle návrhy zákona, které předkládáte, trh postihnou poměrně značně. A já vím, že se o tom bavíme teď v oblasti, co se asi stane, a že si všichni myslí, že ono se vlastně možná nic nestane anebo svět bude spravedlivější. Myslím, že ti velcí nakonec opravdu najdou kličky, jak to obejít. S některými malými se nakonec dohodnou, že budou respektovat pravidla těch prodejců a budou je muset nějak dodržet. Ve finále to pro ně bude zcela určitě dražší.

Je evidentní, že dodavatelé při každém takovémto jednání budou nuceni tlačit na cenu, protože vzhledem k vysoké míře byrokracie i vzhledem k těm pravidlům, která zavádíte, se do ceny té komodity prodávané nebo nabízené dodavateli budou muset promítnout. Vznikne nejistota vytvořená podle mě absolutně nejasným vymezením zakázaných jednání ve spojení se sankcemi, které zapříčiní oslabení pozice obchodníka vůči dodavatelům.

Co je na pováženou, tak je v článku 1 novelizačním bodě 4 § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která včetně poznámky pod čarou 2 znějí: j) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem nebo jím pověřenou fyzickou osobou nebo právnickou osobou na náklady dodavatele včetně požadování rozborů potravin na náklady dodavatele, to podtrhuji, jak se ten trh nám bude krásně vyvíjet, až tohle začne fungovat, nebo, a dodává se, nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru odběratele.

Tento pozměňovací návrh totiž předpokládá, že kontrolní orgány, myšleno Státní veterinární správa anebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jsou naprosto neomylné. Že platí takové to, co si lidé často dávají na taková tabla a podobně, že "nemá-li moje žena pravdu, platí bod č. 2 - moje žena má vždycky pravdu". Tak tady v tom případě bude všechno platit o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o Státní veterinární správě."

Měli jsme v minulosti řadu afér, kdy kontrolní orgány, a nemyslím tím teď Státní veterinární správu, i když i tam se občas chybuje, stejně jako se občas chybuje ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci, chybovat je lidské, kdo nic nedělá, nic nezkazí, a přestože si myslím, že naši veterináři nebo naše Státní veterinární správa i Státní zemědělská a potravinářská inspekce je velmi profesionální, pak není možné a bylo by hloupé vylučovat, že se nejsou schopni dopustit jakékoliv chyby, ale pak to ve svém důsledku bude znamenat možné likvidace některých přímo řeknu dodavatelských subjektů apod. a teprve zpětně po čase zjistit, že tedy někdo byl odstaven z trhu nějakými vysokými sankcemi chybou někoho konkrétního apod. A to si myslím, že bychom rozhodně dopouštět neměli.

Já bych chtěl na závěr svého krátkého resumé k tomuto návrhu zákona říct, že představa o tom, že budeme regulovat dodavatelsko-odběratelské vztahy jakýmkoliv zákonem, je minimálně významnou hloupostí. Trh si cestu nějakou najde. Když jsme o tom diskutovali na zemědělském výboru, pokládal jsem otázky typu: Kdo ty smlouvy bude kontrolovat? Jestli máme představu, kolika smluv se to vlastně týká. Jestli to bude jenom na udání, nebo jestli to bude mít nějaký systém. Jestli Státní veterinární správa nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce si někoho úplně náhodně z těch desítek tisíc podnikatelských subjektů vybere, úplně náhodně zrovna někomu přijde, že je potřeba někam přijít zkontrolovat dodavatelsko-odběratelské vztahy, a úplně náhodně začne kontrolovat zrovna někoho, kdo buď je nepřítelem někoho na trhu, nebo je zrovna přítelem někoho na trhu. Chtěl jsem vědět, zda existuje systém, nebo jestli máme jasno, jestli to bude ÚOHS, nebo kolik lidí na to ÚOHS přijme. Bylo mi řečeno, že ÚOHS to zvládne, akorát že ÚOHS zatím prý nemá ty správné legislativní podmínky a že tohle bude konečně ta perla v legislativě ČR, která zajistí, že dojde ke spravedlivému odměňování uvnitř dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nebylo mi na to odpovězeno. Bylo řečeno, že to prostě bude dobré a že takhle to je v pořádku, a šli jsme od toho. Já jsem byl tedy jediný, kdo hlasoval proti tomuto návrhu zákona v zemědělském výboru, ale i sám být někdy proti je víc než nic.

Myslím si, že nás za to brzy naši zákazníci zejména, protože ono se to sice bude týkat desítek tisíc podnikatelských subjektů, možná stovek tisíc, ale v každém případě desítek, ale ve finále za to Poslaneckou sněmovnu nepochválí zákazníci, protože jim prodejci, dodavatelé a odběratelé budou říkat, kdo za to může. A že to postihne trh, to si tedy buďte sakra jistí! Dojde ke zdražení potravin, dojde k vymýcení řady podnikatelských subjektů z trhu. Možná je to úmysl, možná si to předkladatelé zákona opravdu přejí - proč bychom tady měli mít některé malé a střední subjekty v oblasti potravin či prodeje zemědělských projektů, je potřeba jim hodit vidle do jejich podnikání, vždyť on už to někdo prostřednictvím velkých firem zařídí. Já si to nepřeji. Ti z vás, kteří za to zvednete ruku, tím v podstatě říkáte, že to je ta správná cesta. Já s ní nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi za jeho příspěvek do obecné rozpravy a nyní prosím pana poslance Michala Kučeru, řádně přihlášeného do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, to, jak významná je to novela, jak důležitá je to novela, vidíme na vládních lavicích za mnou. Tuto novelu dnes předkládá ministr dopravy. Podotýkám, že novela se jmenuje novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Souvislost s Ministerstvem dopravy moc nevidím, nicméně patrně mi některé věci unikly. Nevím, proč na místě ministra dopravy nesedí raději ministr zemědělství, který je tuším v tuto chvíli v bufetu.

To, že zákon o významné tržní síle má diskriminační charakter, tady zaznělo už několikrát. Zatím nikdo neodpověděl na otázku, proč se tato novela vztahuje pouze na obchodníky. Tato otázka zazněla během prvního čtení, zazněla několikrát během projednávání na hospodářském výboru, zazněla i ve druhém čtení. To, že se odpovědí nedočekáme ve druhém čtení, tak to už je patrno z toho obsazení za mnou a ministr dopravy nám to skutečně neodpoví. To skutečně mu nemám za zlé. Ale to, že jsme se odpověď na tuto otázku nedozvěděli ani na hospodářském výboru od premiéra, tedy předkladatele této novely, mně skutečně velmi zaráží. Přitom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže skutečně poukázal na tržní sílu velkých dodavatelů. Všichni víme, že v původním návrhu novely tržní síla dodavatele byla uvedena. Podle Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, aspoň toho původního návrhu, bylo žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu. Proč toto nakonec vypadlo a do Sněmovny doputovala tato okleštěná a diskriminační novela zákona, to skutečně vědí pouze koaliční poslanci, případně ani si nemyslím, že všichni, pouze možná někteří vládní činitelé.

Chtěl bych říct naopak, že oproti původní novele se zpřísnila možnost postihovat řetězce tím, že pokuta už nemusí padnout za soustavné porušování zákona, ale může být pokutován i za jednotlivé přestupky. Já skutečně na otázku proč, která tady několikrát zazněla, umím odpovědět jenom sám sobě - protože Agrofert. Nic jiného mě skutečně nenapadá.

Proto vítám pozměňovací návrh, se kterým tady přišel můj kolega František Laudát, který se snaží vrátit rovnováhu do této jinak zbytečné a nadbytečné novely. Já bych si dovolil odcitovat jednu ze zásadních pasáží právě onoho pozměňovacího návrhu, se kterým kolega František Laudát z TOP 09 přišel. Cituji z pozměňovacího návrhu kolegy Františka Laudáta: Jsou výrobky, které jsou na trhu jedinečné nebo dominantní a díky kterým... Pardon. Je to paragraf číslo 3 - významná tržní síla: 1. Významná tržní síla je takové postavení odběratele nebo dodavatele, v jehož důsledku si odběratel nebo dodavatel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči druhé smluvní straně v souvislosti s nákupem nebo prodejem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

Já si myslím, že toto je to těžiště pozměňovacího návrhu, které se snaží zvrátit diskriminační charakter vládní novely zákona o významné tržní síle. To, že jsou výrobky, které jsou na trhu jedinečné nebo dominantní, díky kterým mají dodavatelé mimořádnou vyjednávací pozici, je snad všem jasné. Stejně tak jsou dodavatelé, kteří mají téměř monopolní postavení v daném regionu. A dokážou tuto výhodu mimořádně dobře využít.

Já jako stejně celý klub TOP 09 tuto novelu zákona o významné tržní síle nepodporujeme. Novelu zákona považujeme za zbytečnou a již jsme také navrhovali její zamítnutí. Stejnou roli jako tento zákon může velmi dobře plnit zákon o ochraně hospodářské soutěže nebo případně jeho novela. Nicméně -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, že vás musím přerušit. Nicméně prosím, abyste přerušil svůj projev, je 19 hodin a my jsme si na tuto hodinu zařadili jiný, pevně stanovený bod. Takže se velmi omlouvám, budete pokračovat následně v dalším termínu projednávání tohoto návrhu zákona, přerušuji sněmovní tisk 444, druhé čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Na dnešní 19. hodinu je pevně zařazený bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.