(16.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Z důvodové zprávy není jasné, co vedlo předkladatele ke změně dosavadní koncepce, podle které je větší část příjmů z technických her rozpočtově vázána ve prospěch obcí, kde jsou tato zařízení umístěna a kde jsou případně také vyžadovány dodatečné výdaje například... (hledá v podkladech) tak, a teď jsem se... pardon - například na zajištění veřejného pořádku, pokud je tento v příčinné souvislosti s provozováním uvedených zařízení ohrožován. Ke snížení procenta připadajícího obecním rozpočtům dochází navíc paradoxně v situaci, kdy zákon o hazardních hrách přenáší na obecní úřady celou řadu kompetencí včetně správního řízení k povolení herního prostoru, tedy v situaci, kdy by naopak měl být dosavadní poměr spíše navýšen ve prospěch obcí na úkor státního rozpočtu.
Je potěšitelné, že nejenom my, politická strana, která vyznává princip subsidiarity a úzce spolupracujeme s hnutím Starostové, takže u nás to tak nepřekvapí, ale i Hospodářská komora zásadním způsobem nesouhlasí se změnou rozpočtového určení daní znevýhodňující obecní rozpočty ve prospěch rozpočtu státního a trvá v souladu se svými předchozími připomínkami na zachování stávajícího stavu, pokud jde o konstrukci daně z hazardních her, jakož i o její rozpočtové určení. Dokonce to Hospodářská komora formulovala jako zcela zásadní připomínku. Přesto tato připomínka nebyla vládou vyslyšena. Zdá se, že když ČSSD, KDU-ČSL i ODS hlasovaly ve vládě pro tento návrh, tak zájmy obcí pro ně nebyly priorita. Tato konstrukce naprosto neumožňuje, že by si obce přilepšily. My si myslíme, že si pohorší, a když to dopadne tak, jak předpokládá předkladatel, tak si výrazně přilepší státní rozpočet a obce zůstanou na svých. Ale to je ta ideální situace, ke které podle našeho názoru nedojde. Podle našeho názoru může dojít k tomu, že si nepolepší nikdo, a v optimální situaci si trochu polepší stát a obce budou mít méně. To bude výsledek této konstrukce rozpočtového určení daní.
Dále dovolte, abychom se přidali k těm, kteří se domnívají, že je zde nedostatečné využití nástrojů boje proti nelegální nabídce. Návrh změnového zákona v rozporu s důvodovou zprávou k zákonu daňovému neobsahuje novely souvisejících předpisů, které by zaváděly účinné nástroje boje proti nelegální nabídce hazardních her. To pokládáme za velmi riskantní zejména v předpokladu, že se zvýšením daňové zátěže a se zvýšením regulatorních nákladů se logicky zvýší motivace k úniku do šedé zóny, a i když nebude likvidační, škrticí, rdousicí, tak to bude prostě více motivační k úniku do šedé zóny, a přesto nejsou zaváděny podle našeho názoru účinné nástroje boje proti nelegální nabídce hazardních her.
Příkladem je například absence novely zákona o platebním styku, která je podle předkladatele nezbytná k zavedení blokací platebních transakcí ve prospěch nelegálních provozovatelů hazardních her. Tato absence je o to více zarážející v situaci, kdy zákon o hazardních hrách obsahuje celou řadu restrikcí a opatření, která stanoví přísné požadavky na využívání jednotlivých platebních metod používaných k dotacím hráčských účtů u legálních provozovatelů. Za nekoncepční podle našeho názoru tak lze označit situaci, kdy využívání platebních metod ve prospěch nelegálních provozovatelů této regulaci podléhat nebude a nebude ani jinak regulováno či postihováno. Obecně lze předkladatele upozornit na skutečnost, že přísnější nastavení regulačních a daňových podmínek jednoznačně posiluje tendence k obcházení nastavené regulace a k využívání mezer v právním řádu v takových situacích, k nimž lze nepochybně zařadit i nový regulační rámec pro provozování hazardních her... (Odmlka kvůli neklidu v sále.) Dobrá, já počkám... Tím spíše vzrůstá potřeba a význam všech mechanismů a opatření, jimiž lze nabídku nelegálních her omezovat a sankcionovat.
Dovolte také poznámku o ochraně spotřebitele. Teď jenom pro zorientování se v mém projevu, teď hovořím o jednotlivých ustanoveních změnového zákona. Jen co pan kolega Okamura dotelefonuje, dostanu se k dalšímu ustanovení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Teď už budu adresný. Prosím pana kolegu Okamuru, aby své hovory přenesl před sál. Děkuji. Patří to mezi elementární politickou kulturu. Děkuji.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já bych samozřejmě počkal.
Návrh zákona o hazardních hrách vylučuje z působnosti tohoto zákona spotřebitelské soutěže s tím, že jejich regulace by měla nadále být upravena toliko zákonem o ochraně spotřebitele. Tuto úpravu obsaženou v novele zákona o ochraně spotřebitele je však nutno považovat za zcela nedostatečnou. Zákon obsahuje... No, ochrana spotřebitele a spotřebitelská loterie a pan ministr odchází. Snad aby si to poslechl... (Zpravodaj: Ministr telefonuje.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Jednací řád nemluví o tom, že by si nemohl odskočit na telefonování.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já poprosím pana zpravodaje, aby byl tak laskav a ve stenu panu ministrovi vyznačil tuto část, která se týká problematiky, u které se domnívám, že může skutečně znamenat mimořádný konflikt zájmů pana ministra Babiše a pana podnikatele Babiše. Myslím si, že by si na to měla dát pozor i Poslanecká sněmovna.
Zákon o ochraně spotřebitele obsahuje pouze obecný zákaz spotřebitelských soutěží, u nichž cena transakčních nákladů přesahuje cenu obvyklou, nikoliv již úpravu, která by zakázala veškeré spotřebitelské soutěže, u kterých cena zboží nebo služby přesahuje cenu obvyklou. Zároveň není nijak upraveno, jakým způsobem se bude postupovat v případech, kdy spotřebitelské soutěže budou využívat k určení výherců prvek náhody. Takovéto soutěže by měly být z logiky věci považovány za hazardní hry a jako takové by měly být zakázány dle § 6 odst. 2 písmeno a) návrhu zákona o hazardních hrách. Uvedený výklad však zcela zásadním způsobem nekoresponduje s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o hazardních hrách, který spotřebitelské soutěže zcela vyjímá z působnosti tohoto zákona.
Hospodářská komora i poslanecký klub TOP 09 jsou toho názoru, že pokud jsou spotřebitelské soutěže pořádány za účelem podpory prodeje zboží či služby a cena takového zboží či služby nepřesahuje cenu obvyklou, pak není potřeba tyto soutěže považovat za hazardní hry. Pokud však cena zboží, služby či transakčních nákladů spojených s účastí na této soutěži tuto cenu převyšuje, pak část ceny převyšující obvyklou představuje vklad podle zákona o hazardních hrách, a pokud o výherci rozhoduje náhoda či předem neznámá okolnost, pak jsou naplněny všechny znaky hazardních her. Zákon o hazardních hrách stejně jako novela zákona o ochraně spotřebitele pak by z této premisy měly vycházet. ***