(16.30 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Ústavní soud rovněž v minulosti judikoval, že zvolení daňového systému či zátěže nesmí zasáhnout do vlastnických práv tak, aby se majetkové poměry dotčeného subjektu zásadně změnily do té míry, že by došlo ke zmaření samé podstaty majetku, tj. ke zničení majetkové základny poplatníka. Tady si dovoluji odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 13. 8. 2002, spisová značka PL US 3/02, a dále, že hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nesmí nabýt škrticího, rdousicího působení. Nález Ústavního soudu, to škrticí, rdousicí, nalezneme v nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2004, spisová značka PL, Ústavní soud, tedy US 7/03.
Hospodářská komora je však toho názoru, že navržená výše daňového zatížení v kombinaci s dalšími požadavky, které nebyly při ekonomické analýze zohledněny, jak jsem o tom již několikrát hovořil, této intenzity již dosahuje. Prosím ještě jednou, je to velmi varovná připomínka. Pokud by ji tady říkal předseda opozičního klubu Kalousek, můžete mít pocit, že je vznášena účelově v rámci politického zápolení opozice - koalice. Já ji zdaleka neformuluji tak silně, protože o tom nejsem přesvědčen, právě proto, že nemám tu analýzu, jako Hospodářská komora. Ale Hospodářská komora jako instituce, kterou jistě nelze podezírat z nějakého jednostranného politického postoje, je tady přesvědčena, že dochází ke rdousicímu, škrticímu efektu. Myslím si, že buď tu připomínku musíme v diskusi nějakým způsobem akceptovat, anebo tento názor věrohodným způsobem vyvrátit. Ale těžko si můžeme dovolit rozhodnout a říct: Tak uvidíme. Uškrtí se, nebo se neuškrtí. To vůči podnikatelskému prostředí není ani fér ani produktivní a jistě by to nenaplnilo ani cíle, které v tomto případě vláda má.
Jsou také, a mluvil o tom jeden z mých předřečníků, jsou silné důvody pochybovat o analýze, na základě které předkladatel očekává dodatečný výnos daně ve výši 5 mld. korun. Pokud by zdrojem tohoto dodatečného výnosu měl být již dnes loterijními odvody zatížený tuzemský legální segment trhu, podobná predikce se jeví jako nepravděpodobná, dokonce nereálná, protože při této výši zdanění nelze uvažovat s tím, že nám vyjde obyčejná trojčlenka. Tam prostě k nějakým ztrátám dojde. S ohledem na výše uvedené tedy navrhuje Hospodářská komora v návrhu zákona stávající parametry sazeb u jednotlivých her a k jejich diferenciaci přistoupit až po důkladné analýze všech proměnných, pokud se ukáže, že je to k dosažení deklarovaných cílů nezbytné.
Dosažení cíle v podobě zvýšeného výběru z titulu provozování loterií a jiných podobných her může být efektivnějším způsobem dosaženo rozšířením daňové základny než variací daňových sazeb. Druhého cíle, spočívajícího v eliminaci sociálněpatologických jevů spojených s provozováním hazardních her, pak podle názoru Hospodářské komory musí být dosaženo jinými nástroji než změnou sazby daně. Ta podle našeho názoru nemá potenciál ovlivnit vznik problémového hráčství, jak ostatně vyplývá i z vládní studie, která se touto problematikou zabývá.
A nyní mi dovolte několik připomínek ke konkrétním ustanovením, kde jsme se opět snažili postupovat tak, abychom se přidali k některým připomínkovým místům, abychom neformulovali své připomínky sami, aby bylo zřejmé, že náš pohled má prostě širší míru objektivity. Dokonce jsme si v zájmu této strategie některé vlastní připomínky odpustili, protože je nepokládáme za tak zásadní jako ty, které jsem tady teď citoval a citovati budu.
Za zcela principiální považujeme upozornit na nekoncepčnost vynětí turnajů malého rozsahu a spotřebitelských loterií. Ty nejsou zákonem o hazardních hrách vůbec považovány za hazardní hry nejen z regulace zákona o hazardních hrách, ale také z předmětu daně, podle návrhu zákona o dani z hazardních her. Toto vynětí může představovat významnou mezeru v právní regulaci a prvek motivující adresáty právní normy k obcházení zákona. Jeho nekoncepčnost je dále podporována souvisejícími právními předpisy, které pro pořádání turnajů malého rozsahu a spotřebitelských loterií nestanoví prakticky žádná pravidla a omezení. Ve svém důsledku tak takto nastavené regulační a daňové podmínky motivují adresáty právní normy k pořádání hazardních her v nikým nekontrolovaných a státem nezdaněných formách. Obě tyto kategorie navíc nepředstavují marginální podnikatelské odvětví, u kterých by podobná exempce mohla být ospravedlněna. Už teď toho není málo. A lze předpokládat, a prosím, abychom o tom přemýšleli, že pokud to bude takto uzákoněno a bude schválena exempce, že pravděpodobně prudce klesne počet některých hazardních her dnes provozovaných, na které se regulace vztahovat bude, a prudce se zvýší turnaje malého rozsahu a spotřebitelské loterie, které regulovány nebudou, a jsou dokonce vyňaty z daní.
Já pravděpodobně budu - už necituji Hospodářskou komoru, takže pravděpodobně budu obviněn z fobie, ale spotřebitelské loterie používají určité typy byznysu a tato blízkost předkladatele ke spotřebitelským loteriím zdá se mi velmi nápadná. Proč zrovna spotřebitelské loterie mají být vyňaty z regulace a osvobozeny od daní? A kladu každému z vás řečnický dotaz a od pana ministra budu pak prosit o odpověď, zda i tady jako v mnoha jiných případech nedochází k jednoznačnému konfliktu zájmů a k nepotismu, který uplatňuje předkladatel vůči byznysu sobě nebo sobě blízkému.
Další připomínkou je skutečnost, že z navržené úpravy ani z důvodové zprávy a zprávy RIA není zřejmé, jakým způsobem došel předkladatel ke koeficientu pro pevnou část daně z technických her, konkrétně k určení sazby pro herny a kasina. To je uvedeno, prosím pěkně, v odstavci 4 návrhu. S ohledem na nepřesvědčivé zdůvodnění a v souvislosti s nepodloženým zvýšením sazby u herního prostoru kasin je evidentní, že oproti informacím prezentovaným představiteli Ministerstva financí v závěru loňského roku se navrhuje několikanásobný nárůst daňové zátěže. Není zřejmé, proč by měl herní prostor kasin podléhat právě pětinásobně vyššímu zatížení pevnou částí daně než provozování heren, a to při prakticky totožných požadavcích na příslušné herní prostory v zákoně o hazardních hrách. Tento postup iracionálně znevýhodňuje provozovatele herních prostorů, s jejichž provozem jsou spojeny největší investiční a provozní náklady a které podléhají nejpřísnějším zákonným a podzákonným standardům. ***