(11.30 hodin)
(pokračuje Nováková)
A já se teď vrátím - pod číslem A1 bodu 2 se zaměříme znovu na první stupeň základních škol. Tam je v pozměňovacím návrhu, a my jsme byli přesvědčeni jako předkladatelé toho pozměňovacího návrhu, respektive já, že je to tam implicitně jasně obsaženo. Mluví se tam o tom, že za kvalifikovaného je považován absolvent akreditovaného magisterského studijního programu v oblasti umění studijního oboru umělecko-pedagogického zaměření a že bude na tom prvním stupni působit pouze v předmětech, kde jeho kvalifikace odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Tím jsem byla přesvědčena, že implicitně je tam obsaženo, že to bude umělecká výchova. Protože ale vznikly diskuse při jednání výboru, rozhodli jsme se vám navrhnout, a budu to potom také navrhovat při hlasování, v programu hlasování. Výbor schválil tuto hlasovací proceduru, že bychom před hlasováním o pozměňovacích návrzích a potom o novele zákona jako celku ještě hlasovali o legislativně technické úpravě, která explicitně znovu do toho bodu A1 bod 2 dává adjektivum, přídavné jméno, "umělecký", čili že ti absolventi mohou působit tam, kde to odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu. Je to legislativně technická úprava a já budu prosit, abychom při hlasovací proceduře o tomto hlasovali jako prvním.
Dále už jenom bych velmi přála pedagogickým pracovníkům, aby jejich stabilita se zase posunula o kousíček dál a aby v rámci společného vzdělávání, takzvané inkluze, ale myslím, že je vhodnější mluvit o společném vzdělávání, abychom začali tímto realizovat novelu školského zákona, kterou jsme před časem schválili. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní zpravodajce a prosím k mikrofonu pana poslance Hegera, který je dalším řádně přihlášeným. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, já bych se rád vyjádřil také k tomu pozměňovacímu návrhu, který je zde prezentován pod Ninou Milerovou (Novákovou), a vyjadřovala se k němu paní poslankyně Berdychová. Ten zákon má dopad do škol pro děti neslyšící a já jsem chtěl říct jednu věc okolo těch neslyšících. Je to porucha, která je velmi těžká a sociálně s mimořádně těžkým dopadem. Já si vzpomínám na doby svého studentského mládí, kdy jsme byli vystaveni lidem nevidomým a lidem neslyšícím a ujišťováni našimi učiteli, že ta porucha neslyšících je sociálně daleko, daleko obtížnější než porucha nevidomých, kteří navíc mají ve společnosti jakousi přirozenou ochranu a velmi ohleduplné zacházení ze strany společnosti, což u těch neslyšících není často tak zvýrazňováno.
U těch neslyšících je jedna fascinující věc, kterou jsem se dozvěděl později, a byl jsem z ní velmi překvapený. Já jsem se vždycky na základě čtení o neslyšících, náhodného čtení v mládí, domníval, že neslyšící jsou schopni komunikovat přirozeně písemně, čímž ten hendikep trošku kompenzují. Ale ona to není pravda, a neví se to tak moc, přestože to jejich život velmi výrazně komplikuje. Souvisí to s plasticitou mozku a ranou výchovou, kdy je ten stav trošku podobný jako u postižení, které je známo jako tupozrakost, kdy když dítě šilhá a každým okem kouká jinak, tak se naučí dívat jedním okem a to druhé oko zůstane bez možnosti ostrého vidění prostě proto, že ve věku, kdy se vidění stává v mozkové kůře analyzovatelné a to dítě se na to přizpůsobuje, tak ta mozková kůra se pro oko ty velmi složité procesy nenaučí.
Podobné je to s vnímáním obrazců v mozkové kůře, které vytvářejí zvukové vjemy. Jestliže zvukové vjemy nejsou přítomné, tak celá řada obrazů, které naskakují v mozku při vnímání jednotlivých slov, a to jak vnímání sluchovém, tak vnímání vizuálním, se prostě nevytváří. Ti mladí lidé se naučí písmo tedy po jednotlivých písmenkách, a protože nejsou schopni ve své mozkové kůře ta písmena při vyslovení analyzovat díky své zvukové podpoře, tak nejsou schopni se jednoduše ani naučit písmo a spojovat jednotlivá písmena do symbolů, které jsou pro ně snadno vnímatelné, a oni se potom učí číst, jako bychom se my učili ne číst z jednotlivých písmen a slabik, ale jako kdybychom se to učili z čínských znakových symbolů, čili mnohem, mnohem obtížněji.
Já tohle to říkám trošku bokem od celé té problematiky, která je tady řešena kvůli pedagogickému vzdělání uznatelnému jiným pracovníkům, ale říkám to jako zajímavost, která by snad mohla podpořit vaše vnímání problému neslyšících, a soustředit se na ně v celé řadě jiných oblastí, nejenom v této oblasti jakési speciální pedagogiky, kterou v tomto momentě projednáváme. Prosím vás tedy o příznivé posouzení toho jmenovaného pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. S přednostním právem paní ministryně Valachová. Zeptám se: Chcete to jako závěrečné slovo? (Ministryně: Ano, přesně tak, paní místopředsedkyně.) Takže výborně, tak ještě chviličku vydržte, ještě se hlásí s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je škoda, že i služebně nejmladší ministryně chce použít takovou starou politickou fintu, že využije závěrečného slova k svému vystoupení, a poslanci bez přednostního práva tím pádem nemají šanci. Tak teď už to víte, doufám, že se přihlásíte do řádné rozpravy.
Já jsem chtěl paní ministryni připomenout její slib, který zazněl na konci druhého čtení k tomuto návrhu zákona... Já se omlouvám, mluvím k vám, tak jsem chvilku počkal, nevadí. Já jsem vám chtěl připomenout váš slib, který jste učinila na konci druhého čtení, že v třetím čtení nás seznámíte s daty, odhady a podobně. Očekávám, že to uděláte v obecné rozpravě, abychom případně mohli položit nějakou doplňující otázku, případně reagovat na ta data. Já vás sice vyvolat nemohu, ale bylo by mnohem lepší, kdybyste vystoupila v obecné rozpravě, abychom na to případně mohli reagovat. Možná nebude potřeba, že ta informace bude vyčerpávající. Možná ano. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Tudíž paní ministryně se hlásí do obecné rozpravy s přednostním právem. Prosím, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji vám. Vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za možnost vystoupit v rámci obecné rozpravy. Předem se tedy jako služebně nejmladší ministryně musím ohradit, že skutečně jsem neměla v úmyslu žádný procedurální trik, a jenom procedurální zkušenosti pana předsedy Stanjury samozřejmě mohou ospravedlnit to jeho podezření, že jsem se s těmito triky už stihla za tu dobu, co jsem ve funkci, seznámit. Takže se omlouvám za případný zmatek v proceduře. ***