(17.20 hodin)
(pokračuje Klaška)
Z vládního stanoviska bych chtěl vyzdvihnout, nebo uvést, že vláda považuje navržené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí za neopodstatněný a nekoncepční zásah do českého daňového systému. Tato daň má v našem daňovém systému dlouholetou tradici a v různých podobách je obvyklá ve většině zemí Evropské unie. Výnos daně z nabytí nemovitých věcí je stabilním příjmem veřejných rozpočtů, přičemž tato daň je transparentní, snadno prokazatelná, její správa a kontrola poměrně snadná a lze u ní předpokládat malý rozsah daňových úniků. Výnos z daně z nabytí nemovitých věcí činil v roce 2014, jak bylo řečeno, 9 mld., přesněji 9,3 mld. korun, a její případné zrušení by vyvolalo propad státního rozpočtu. Vláda říká významný propad státního rozpočtu.
Vláda dále namítá, že navržené zrušení daně z nabytí nemovitých věcí není dostatečně odůvodněno a případné potenciální přínosy tohoto postupu nejsou v důvodové zprávě nijak vyčísleny. Odůvodněn není rovněž názor předkladatelů, že zrušením daně dojde k růstu investic do nemovitostí a k navýšení příjmů státu z ostatních daní. Vláda se naopak domnívá, že zrušení této daně by umožňovalo spekulativní převody nemovitého majetku, což by mohlo vést k daňovým únikům u daně z příjmů, neboť lze předpokládat, že by poplatníci upřednostňovali převádění nemovitého majetku touto formou a vyhýbali se placení daně z bezúplatného příjmu.
Další argument. Vláda upozorňuje, že realizací navržené změny by mohla být vyvolána nerovnost daňového zatížení ve vztahu k zahraničí. V praxi by to znamenalo, že pokud by došlo v České republice ke zrušení daně z nabytí nemovité věci, pak při úplatném nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem na našem území by cizinci daň do našeho rozpočtu neplatili, kdežto naši občané by při úplatném nabytí nemovité věci, která se nachází mimo území našeho státu, daň zpravidla platili.
A poslední argument, který bych chtěl zmínit. Vláda upozorňuje, že případné zrušení daně z nabytí nemovitých věcí by bylo v rozporu s doporučením Evropské komise, která opětovně upozorňuje na nízké zdanění majetku v České republice. Evropská komice a OECD tento typ daní podporují, zejména proto, že jsou méně ovlivňovány ekonomickým rozhodováním subjektů a jejich výnos je stabilní.
Ze všech výše uvedených důvodů nedoporučuji uvedený sněmovní tisk propustit do dalšího projednávání. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, a na začátek přečtu omluvy, které ke mně dorazily. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Vlasta Bohdalová, dnes od 17.45 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Pavel Antonín, a ze dne 29. 9. až 2. 10. z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan poslanec Pavel Holík.
Eviduji řádně přihlášeného pana poslance Votavu. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když se podívám do vládních lavic, tak tu zůstal jenom ministr kultury. Nikdo není přítomen. Tak jestli by pan ministr mohl reprezentovat vládu, když je tady jediný.
Mě by zajímalo z toho stanoviska - a jenom připomínám, že když šlo o 9 mld. u návrhu kolegů zleva, ideologicky blízkým sociální demokracii, tak se neřešily dopady. Tady se řeší velmi podrobně, a je to správně, že se řeší podrobně dopady. Já jsem kritizoval, že to tam nebylo, ne že tady to je.
Nicméně já bych chtěl vysvětlit, co vláda myslela tím spekulativním darováním majetku. Znamená, že v okamžiku, kdy člověk prodává majetek a zjistí, že nebude daň z prodeje nemovitosti, tak ho daruje tomu kupci? Já tomu vůbec nerozumím. Je to pod bodem 3 toho stanoviska vlády a já bych to potřeboval vysvětlit. Já nevím, jak spekulativně bude někdo dobrovolně darovat svůj nemovitý majetek. Darovat, podotýkám, ne prodat.
A já jenom zopakuji několik čísel a ta čísla jsou ze sněmovního tisku 423 a jsou to čísla Ministerstva financí. Tak za rok 2014 jsme měli 140 tisíc daňových přiznání, nebo poplatníků této daně, a zhruba jenom 8 tisíc právnických osob. To znamená, naprostou většinou plátců této daně jsou fyzické osoby, které prodávají či nakupují. Na druhé straně je nemovitost. Platí to, že to nakonec zaplatí kupující. Je to zohledněno v té kupní ceně. Není důležité, kdo to formálně tomu státu odvede, jestli prodávající, nebo kupující. Obě strany o tom vědí, automaticky si do kupní ceny prodávající ta 4 % připočte. To, že to může zaplatit jedna, či druhá strana, že si vzájemně někdy ručí, to je jiná věc, ale promítá se. Takže pokud bychom to zrušili, určitě dojde ke zlevnění a ti prodávající tohle to nebudou kalkulovat do ceny, kterou chtějí, když nabízejí svoji nemovitost. Těch 780 úředníků, kteří dneska administrují - a je pravda, že to je pro stát administrativně jednoduché, to já s tím souhlasím. Tím, že to posílá katastr, tak jako je to dohledatelné, tomu já všemu rozumím. A teď bez ironie, opravdu bez ironie. Těchto takřka 800 úředníků by mohlo honit ty velké podvodníky, ty velké ryby, mohlo by řešit ty karusely. A říkám, nemyslím to jako vtípek, myslím to opravdu vážně. Samozřejmě že by měli těžší práci. Protože administrovat na finančním úřadě daň z nabytí nemovitosti je opravdu čistě mechanická, jednoduchá činnost. Je pravda, že to není úplně jednoduché, výpočet té daně tím, jak je to zákonné opatření nastaveno. Není to tak jednoduché, leckdy k tomu potřebujete znalecký posudek, a tím se dále zvyšují, zejména pokud tam v tom domě je nebytová jednotka. To je složité, v tom okamžiku to je prostě pro ten finanční úřad, a v kolika domech je nebytová jednotka. Takže tam to skutečně není úplně jednoduché a není to triviální. A zase všichni prodávající si na to někoho najímají, kdo jim to za peníze připraví jako poradenskou činnost a podobně. Ale 800 lidí je poměrně hodně na 140 tisíc. Když se podíváte na odpověď na tu mou interpelaci, tak zjistíte, že celkově na finanční správě pracuje přibližně 15 tisíc lidí, ale z toho se tomu výběru a správě daně věnuje pouhých 9 tisíc. A 800 je opravdu významný počet a ti lidé by se mohli věnovat výběru jiných, podstatnějších daní, kdy stát inkasuje stamiliardy ročně, a ne 9 mld.
Když se podíváte na návrh státního rozpočtu - který sice ještě nemáme, tu poslední verzi, k dispozici, ale máme ještě jeden den času, takže to nekritizuji. Zítra je poslední den, kdy to musíme mít na sněmovním webu. Tak zaprvé vláda počítá se zvýšením příjmu o 60 mld., a to vychází při návrhu státního rozpočtu z poměrně pesimistického odhadu růstu, to je 2,5 % HDP. Dnes se i nezávislé instituce většinou shodují, že to bude 3,5 % a více, což vytváří dalších odhadem 15 mld. Budou rekordní daňové příjmy díky ekonomickému cyklu. Takže není pravda, že ten návrh by nějakým zásadním způsobem ovlivnil hospodaření státu. Ano, nutil by vládu k větším úsporám. To je pravda. Respektive k úsporám, protože žádné úspory se nekonají. Občas jsme viděli takové, a byl na to expert bývalý první náměstek ministra financí Wagenknecht, který uměl najít nejlevnější kancelářský papír, minimálně ve střední Evropě. Nicméně když se podíváte na provozní výdaje ministerstev, tak pro rok 2015 plus 10,5 mld. To jsou ty takzvané úspory. Žádné úspory se nekonají.
Když se podíváte do návrhu státního rozpočtu, aspoň ten, který byl poslední v eKLEPu, tak příští rok se navrhuje zvýšení počtu státních zaměstnanců takřka o 13 tisíc. O 13 tisíc. Současně se k tomu navrhuje zvýšení mezd úředníkům. A my říkáme ano, těm, kteří si to zaslouží. Ale opět se to, tak jak je to typické levicové řešení, všem stejně, ne těm, kteří si to zaslouží, ale všem stejně se navrhuje. Mimochodem to také míří na obecní a krajské rozpočty, pokud to nařízení vlády projde, a to je také důvod, proč budeme navrhovat pro obce navýšení podílu na sdílených daních, protože to jsou dodatečné náklady, které žádným způsobem kterákoliv samospráva není schopna ovlivnit. Vláda rozhodne o zvýšení tarifů, to se samozřejmě týká i těch zaměstnanců na obecních a krajských úřadech, a tím pádem vznikají vlastně nepředpokládané výdaje pro ty samosprávy, ať ta města řídí kdokoliv.
Takže když se na to podíváme bez předsudků, tak ta daň není výkonná: 9 mld. ročně, nebo 10, jestli započtete, nebo nezapočtete náklady, 9 až 10 mld., ať se nechytáme za slovo. V roce 2014 - máme poslední číslo - stát vybral více než 800 mld. daňových příjmů, takže se bavíme o necelém 1 %. A letos to bude víc a příští rok to bude ještě víc díky hospodářskému růstu. Takže 1 % není nic katastrofického. ***