(17.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)
Otevírám další bod. Tím je
105.
Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Pavla Blažka, Jany Černochové
a dalších na vydání zákona kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu
č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 426/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 426/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Petr Fiala. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jsem rád, že vám po nějaké době mohu představit návrh Občanské demokratické strany na zrušení daně z nabytí nemovitosti, resp. návrh zákona, kterým se ruší zákonné opatření Senátu, kterým byla zavedena daň z nabytí nemovitosti jako nástupce daně z převodu nemovitosti.
Náš návrh má i jistou legislativní eleganci. Když se na to podíváte, tak ten zákon vlastně obsahuje pouze dvě věty, a to ještě ta druhá věta je stanovení data účinnosti. Podobně, nebo stejně tak, jak je ten zákon jednoduchý a srozumitelný, tak je i užitečný. Jeho užitečnost vám vysvětlím, pokusím se představit na čtyřech bodech, které ukazují, proč je současná daň z nabytí nemovitosti nevýhodná, škodlivá a proč je dobré, abychom ji za této situace zrušili.
Za prvé, výnos daně z nabytí nemovitosti je nízký, a přitom náklady spojené se touto daní jsou poměrně vysoké. Výnos daně z nabytí nemovitosti se odhaduje někde ve výši 9 mld. Kč ročně, přitom administrativní náklady a personální náklady na inkaso a správu této daně se odhadují kolem 18 %. To znamená, že skoro 2 mld. z těch vybraných peněz spolkne provoz státní správy spojený s touto daní. Relativně náročné je také stanovení výše daně, kde jde o porovnání kupní ceny s měrnými cenami. Další náklady samozřejmě nenese jenom stát, ale další náklady s touto daní mají i daňoví poplatníci. Když to všechno shrneme, tak zjistíme, že to, co se kolem té daně musí udělat a kolik to stojí, tak z hlediska toho, co na tom stát získá, je to nakonec velmi nevýhodné a ta daň je v podstatě drahá. Česká není zemí, která by si mohla dovolit mít drahé daně.
Druhý argument. Jedná se vlastně o dvojí zdanění. Samozřejmě před nákupem bytu již byl zdaněn příjem nakupujícího, to je jasné. Ale samozřejmě, a to je podstatné, také se zaplatila daň z přidané hodnoty z nákupu prvního bytu, takže platit daň při každém převodu a vytvářet tak další opakované zdanění něčeho, co již bylo zdaněno, je do značné míry nesprávné, nebo je nesprávné a do značné míry i nesmyslné.
Za třetí, daň částečně brání rozvoji trhu s byty a ve svém důsledku omezuje nebo má vliv i na pracovní trh. Daň samozřejmě tvoří - a to je nepopiratelný fakt - jednu z bariér k pružnějšímu trhu s bydlením a samozřejmě k lepší mobilitě lidí, kteří se chtějí stěhovat za prací. Pokud si najdu byt, tak je to dobrý předpoklad pro to, abych se mohl za prací odstěhovat, abych se choval v rámci nějaké pracovní mobility, která, jak víte, je v České republice poměrně nízká a je to jeden z problémů, které v této oblasti máme. Aby trh s bydlením byl pružný, aby se lidé za prací také mohli snadněji stěhovat, tak je potřeba odstraňovat všechny bariéry. Jednou z těch bariér je i tato daň z nabytí nemovitosti.
Čtvrtý důvod, proč je daň z nabytí nemovitosti zbytečná, nebo i škodlivá, je to, že tato daň znesnadňuje cestu k prvnímu bydlení. To lze doložit na jasných číslech, kterým jistě všichni rozumíme. Pokud si mladá rodina chce třeba pořídit byt za 2 mil. Kč a neplatila by tuto daň, tak ušetří 80 tis. Kč, což jsou velké peníze, za které si může koupit třeba vybavení bytu, nebo je použít na něco jiného.
To jsou základní čtyři důvody, pro které chceme ne snížit, ale zrušit, úplně odstranit tuto daň z českého daňového systému, čímž ho opět výrazně zjednodušíme. Posílíme tím mobilitu na pracovním trhu, zlepšíme situaci na trhu s bydlením, pomůžeme mladým rodinám, a přitom ztráta pro stát nebude nijak vysoká.
Pokud se mě ptáte, a předpokládám, že taková otázka by zazněla v následující diskusi, kde na to stát vezme - vždyť v tom stanovisku vlády se mluví o tom, tedy na rozdíl od toho návrhu Komunistické strany Čech a Moravy, který se týkal nemocenské, tak tady vláda říká, že ta částka 9,3 mld. Kč bude znamenat významný propad státního rozpočtu, který by se pravděpodobně musel řešit navýšením jiných daní - tak tady bych těm, kteří byste se mě ptali, i vládě, už dopředu řekl, že by se to žádným navýšením daní řešit nemuselo, že ten výpadek, v uvozovkách výpadek, těch 9 mld., a z toho si ještě odpočítejme ty náklady, které s tím stát má, tak tento výpadek by se dal velmi snadno vyřešit ukázněnějším chováním vlády. Připomeňme si jenom, že vláda meziročně zvýšila provozní náklady ministerstev o 10,5 mld. Kč. Takže kdyby se vláda chovala hospodárněji v příštích letech, tak můžeme tuto daň zrušit, aniž by to vůbec státní rozpočet pocítil.
Já myslím, že ty argumenty jsou jasné, že jsem řadu z vás přesvědčil. Doufám, že podpoříte tento návrh na zrušení zbytečné daně, návrh, který ve svém důsledku českým občanům významným způsobem pomůže.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku navrhovatele. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Jaroslav Klaška.
Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu k tomuto návrhu zákona, jak jej prezentoval pan profesor Fiala.
Jedná se tedy, jak už bylo řečeno, o velmi jednoduchý návrh zákona, jehož cílem je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to bez náhrady. Do Sněmovny byl doručen 12. března 2015. Stanovisko vlády České republiky bylo doručeno poslancům 9. dubna 2015 a je zamítavé.
Jak jsem již uvedl, jde o velmi jednoduchý návrh zákona na zrušení zmíněného opatření Senátu České republiky, ovšem nikoliv se zanedbatelným dopadem. Sami předkladatelé uvádějí v odůvodnění svého návrhu, že zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se očekává snížení příjmů státního rozpočtu o 9 mld. korun ročně. Zároveň dojde ke snížení nákladů státu na výběr této daně ve stovkách milionů korun.
Dále předkladatelé uvádějí, že zrušením daně má rovněž dojít k růstu investic do nemovitostí a navýšení příjmů státu z ostatních daní, zejména z daně z příjmů a DPH. Toto poslední zdůvodnění však není doprovázeno žádným výpočtem, analýzou nebo podrobnějším rozborem. Jeví se to tedy tak, že jde o nesystémový zásah do daňového systému s úlevou daňovým poplatníkům, tak jak to prezentoval předkladatel pan kolega Fiala, ovšem tedy s minusovým dopadem do státního rozpočtu cca o 9 mld. korun bez kompenzace nebo nějakého kompenzačního opatření. Návrh tedy zhoršuje hospodaření státního rozpočtu a tudíž je v rozporu se stabilní kritikou navrhovatelů na špatné hospodaření státu. Mám na mysli paradox, kdy jedním dechem lze žádat daňovou úlevu s dopadem 9 mld. korun, kterým se zhoršuje hospodaření státu, a zároveň druhým dechem kritizovat vládu za špatné hospodaření, když k tomu paradoxně tento návrh přispívá. ***