(15.10 hodin)
(pokračuje Zavadil)
Takže já osobně budu podporovat zrušení karenční doby. Myslím si, že by bylo vhodné, aby to také prošlo sociálním výborem a abychom se pobavili o těch pravidlech, o kterých zatím tady řeč nebyla, ale předpokládám, že v tom výboru bychom se o nich pobavili. Také jsem zvědavý, protože mám informace, že v tomto nebo příštím týdnu by mělo dojít k určitým dohodám na půdě tripartity mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, protože jich se to nejvíce týká, a sám jsem zvědavý, jaká ta dohoda bude, a na základě této dohody potom můžeme i tady - nejenom na základě té dohody - ale můžeme k tomu přispět tím rozhodnutím o tom, jakým způsobem se s karenční dobou naloží. To je všechno, děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se pan poslanec Beznoska.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, hezké odpoledne. Já se naopak domnívám, že tento zákon odporuje rovnému přístupu k pojištěncům, protože se týká prioritně pouze těch, kteří jsou zaměstnáni v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce, a proto jako takový navrhuji, abychom tento zákon zamítli v prvním čtení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, paní poslankyně Hnyková.
Poslankyně Jana Hnyková: Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezké odpoledne. Já bych chtěla velmi, abyste podpořili tuto novelu zákoníku práce. Chtěla bych se velmi přimluvit za pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví, u kterých se píše plán směn. Abych vám to vysvětlila: plán směn je, když máte všechny pracovníky, napíše se na celý rok, to znamená, když takové zdravotní sestře vyjdou služby na pondělí, středu a pátek a ona onemocní, tak je vlastně celý tento týden doma zadarmo. Takže já bych se velmi přimluvila, aby tato doba neplacené nemocenské byla zrušena. Byla bych velmi ráda, abychom tento návrh podpořili a propustili do druhého čtení. Děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, zrušení karenční doby je velmi oblíbeným tématem levicových poslanců. Bylo tomu tak i v minulém volebním období, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, kteří od počátku zavedení té karenční lhůty argumentují tím, že se snížilo finanční zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšila se administrativa jak u lékařů, zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení.
Já nechci dlouho mluvit, ale možná je potřeba jít trochu do historie. Paní předkladatelka správně uvedla, že karenční lhůta ve formě tedy neproplácení těch tří prvních dní dočasné pracovní neschopnosti byla schválena v roce 2008 a zavedena definitivně od 1. ledna 2009. Ale v této souvislosti je třeba také ještě zmínit, že od 1. ledna 2009 došlo zároveň také ke snížení sazeb nemocenského pojištění. To paní předkladatelka úplně neuvedla. Přímo zaměstnanci totiž od 1. ledna 2009 neplatí z titulu zaměstnanců žádné nemocenské pojištění. A podotýkám, že dříve do toho 31. 12. 2008 platili 1,1 % z vyměřovacího základu. Nemocenské pojištění platí za zaměstnance tedy pouze zaměstnavatel, a to ve výši 2,3 %, tam také došlo ke snížení o 1 %, to tady vzpomínal pan zpravodaj, byť nevím, jestli je to zrovna 9 miliard úspory. I tuto skutečnost, tedy nejen to zavedení karenční lhůty, ale i tuto skutečnost, to snížení pojistného, vzal Ústavní soud na vědomí. I v odůvodnění svého nálezu v roce 2012 k návrhu 45 poslanců levicových, především poslanců za Komunistickou stranu Čech a Moravy, na zrušení karenční doby neshledal rozpor s ústavním pořádkem. Dle odůvodnění Ústavního soudu, a myslím, že je dobré to zde zmínit, zavedení karenční doby je samo o sobě rozumným, a dokonce v evropském kontextu obvyklým opatřením. Ústavní soud pak rovněž zmínil, že na celkovou sociální situaci zaměstnanců také pozitivně působí zrušení povinnosti zaměstnanců platit pojistné na nemocenské pojištění a další věci.
Dámy a pánové, je běžnou zásadou v pojistných systémech, aby si drobné újmy nesl pojištěnec sám, a pojistný systém jej pojišťuje od škody určitého rozsahu. V oblasti nemocenského pojištění je pak menší újmou ztráta příjmů po určitou krátkou dobu. Když se na to dnes zpětně podíváme, na zavedení té karenční lhůty, tak jednak odborníci většinou se shodují v tom, že zavedení karenční doby s návaznou úpravou výše nemocenského pojištění přineslo pozitivní efekty. Dokonce to přiznávají i navrhovatelé zákona, protože v odůvodnění píší, že tento princip měl faktický dopad v přínosu pro zaměstnavatele a - cituji přesně - "sporný dopad ve snížení počtu čerpání volna při nemoci". I na mnohých číslech - a některá zde uvedu - která byla publikována Českou správnou sociálního zabezpečení, se prokázalo, že došlo ke snížení pracovní neschopnosti o téměř polovinu na úroveň běžnou v Evropské unii. Ocituji přesně z vývoje základních ukazatelů, z analýzy nebo z informací České správy sociálního zabezpečení základních ukazatelů v případě nemocenského pojištění, že "počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti vykazuje ze všech tří ukazatelů nejvyšší pokles. Zatímco v roce 2007, tedy před zavedením té karenční lhůty, bylo vykázáno 2 800 tisíc ukončených případů, v roce 2012 to byla méně než polovina, zhruba 1 200 tisíc ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti. Počet prostonaných kalendářních dnů klesl za sledované období o 45 %. V roce 2007 bylo 100 milionů prostonaných dnů, v roce 2012, tedy o pět let později, to bylo zhruba 55 milionů prostonaných dnů, to znamená zhruba o 46 milionů prostonaných dnů méně."
Komunistická strana teď přichází se snahou zrušit karenční dobu. Je zajímavé, že nepřichází v této souvislosti s návrhem na obnovení placení nemocenského pojištění i u zaměstnanců, protože to bylo spojeno také se zrušením karenční lhůty, a dokonce nepřichází ani s tím, co platilo před zavedením karenční lhůty, že za první tři dny příslušelo nemocenské pouze ve výši 25 % vyměřovacího základu. Návrh zákona, tak jak byl předložen, předpokládá, že i v prvních třech dnech by příslušela náhrada mzdy ve výši 60 % z takzvaného redukovaného vyměřovacího základu. No nevím, jaké stanovisko zaujme k tomuto návrhu tripartita, ale koaliční, a já k tomu uvádím socialistická vláda zaujala takové zvláštní stanovisko. Ono je trochu jiné, než uvedla paní zpravodajka - paní předkladatelka, pardon. V tom vládním stanovisku se píše, že v obecné rovině sice vláda podporuje zrušení karenční doby, ale upozorňuje na nedostatky předloženého návrhu, nikoliv na to, že by to mělo být stanoveno vládním návrhem.
Je to samozřejmě na zvážení - určitě je evidentní z těch čísel, že došlo za tu dobu, za tu zkušenost s karenční dobou, k omezení zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti a také ke snížení samozřejmě i nákladů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění, protože s tím bylo spojeno i snížení toho nemocenského pojištění. Já se dívám na tuto záležitost tak, že poté, co skupina levicových poslanců neuspěla u Ústavního soudu v roce 2012, tak to zkouší znovu legislativní iniciativou. ***