(15.50 hodin)
Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Dokončil bych teď celkové shrnutí toho Chorvatska, jak to tam vlastně vypadá, co tam EET přineslo, a doufám, že po dnešku už nebudeme pořád uvádět, že Chorvatsko je symbolem něčeho, kde EET skončilo fiaskem, kde to byl vlastně neúspěch, a kde se na to tudíž nemáme dívat.
Argumenty odpůrců EET a kritiků chorvatského systému spočívají především v tom, že říkají, že v Chorvatsku se nezvýšil vlivem EET výběr DPH. Druhý argument je, že došlo i vlivem EET k zvýšení nezaměstnanosti. A za třetí, že došlo ke krachu mnoha podnikatelů. To, že se nezvýšil výběr DPH, je vcelku logické, protože v době, kdy Chorvatsko zavádělo EET, tak zároveň vlastně vstoupilo do EU. Muselo tam dojít ke změně některých pravidel výběru DPH, měnily se tam sazby DPH. A co je ale podstatné, taky neklesl výběr DPH. Ten výběr DPH se udržel zhruba na stejné úrovni a je třeba říci, že projevy toho EET a zavedení EET ve formě lepšího výběru DPH jsou během na delší trať. Čili nemohlo se čekat, že z roku 2012 na 2013, 2013 na 2014 dojde k nějakému skokovému zvýšení výběru DPH. Podstatné je, že když se ale podíváme na některé jiné ukazatele, jako např. tzv. daň ze spotřeby, tak tam došlo vlastně z roku 2012 na 2013 ke zvýšení o 48 procent. Došlo také ke zvýšení výběru daně ze zisku fyzických a právnických osob. Čili ono to ve své podstatě úspěšné bylo, ale ten první pohled je takový neutrální, ale chce vyčkat.
Co se týče zvýšení nezaměstnanosti. Nezaměstnanost v Chorvatsku roste od roku 2008 plynule a je to následkem globální finanční krize. A ani v době zavádění EET nedošlo k nějakému skokovitému zhoršení situace. Prostě je to plynulé zhoršování, ke kterému logicky muselo dojít vlivem globální finanční krize, a situace se teprve nyní vlastně ustálila.
Hlavní argument, který používají odpůrci EET, říkají, že tam došlo k obrovskému krachu podnikatelů. Já jsem tady o tom už trošku mluvil, tam je to takové specifické, protože skutečně došlo ke snížení počtu OSVČ, ale na druhé straně došlo k výraznému zvýšení obchodních společností, především aktivizaci těch společností. Takže celkově je stav podnikatelů zvýšen. Čili argument o tom krachu, o lavinovitém krachu mnoha podnikatelů je falešný, protože právě ti odpůrci EET používají pouze tu část živnostníků, těch OSVČ, čili se to lacině řekne, že došlo k výraznému snížení, ale už nedávají do poměru to, že je nárůst těch obchodních společností.
Takovou specifickou věcí v Chorvatsku je, že tam vlastně tak cyklicky kolísají ty OSVČ, to znamená na konci roku vlastně v tom posledním kvartále je poměrně velké číslo těch OSVČ. Ale na začátku toho dalšího období v prvním kvartále dochází k poklesu, a tak se objevila i data, která měla ukazovat, jak tam dochází k poklesu těch živnostníků, která byla založena na tom, že srovnali poslední kvartál roku 2012, tzn. kvartál před zavedením EET, a srovnali to třeba s třetím kvartálem roku 2014, a došlo tam k poklesu o 30 tisíc OSVČ. Jenomže když si vezmeme stejný rozdíl kvartálu udělaný před zavedením EET, to znamená srovnali bychom dvanáctý měsíc roku 2010 a třetí měsíc roku 2012, tak tam taky máme stejný pokles. Čili je to dáno tou sezónností, těmi speciálními výkyvy ve specifickém chorvatském prostředí, ale není to žádný důkaz toho, že by tam klesali živnostníci, a ještě nějakým razantním způsobem.
Když se člověk podívá na skladbu toho, u kterých OSVČ dochází k poklesu, tak je to specifické, jak už jsem tady řekl, pro zemědělství. A to je dlouhodobý trend, který vůbec nemá souvislost s EET. Navíc pro zemědělce, pro ty malé a střední zemědělce, neplatí elektronická evidence tržeb, takže se nemůže říct, že vlivem EET došlo k poklesu. Je to přirozený fyziologický průběh poklesu. Naopak v oblastech maloobchodu, stravování, pohostinství, služeb, všude je vidět nárůst počtu těchto podnikatelů. Čili tento argument je určitě, který se tady slyší dnes a denně o tom lavinovitém poklesu, je falešný.
Další z takových argumentů bylo, že v podstatě není možné zajistit technicky ten systém, který vlastně je poměrně rozsáhlý. V Chorvatsku, jak bylo řečeno, je ten systém samozřejmě proti tomu, co se bude odehrávat u nás, jednodušší vzhledem k počtu obyvatel. Ale přesto v té vrcholné sezóně tam dochází denně k 12 milionům finančních operací v rámci EET systému, a přesto tam nebyla zaznamenána žádná velká stížnost na to, že by někde něco kolabovalo. Čili je vidět, že po technické stránce, a to je to hlavní, co si z toho Chorvatska bereme, je systém velmi dokonalý.
To, že samozřejmě tento systém potřebuje k tomu, aby fungoval, dostatečné kontrolní mechanismy, to je jasné. Já souhlasím s tím, že když někteří lidé jsou na dovolené v Chorvatsku a vidí tam, že ty účtenky nejsou vydávány tak, jak mají být, tak je to takový jev, který ale nelze úplně ovlivnit. Prostě morálka je samozřejmě základ a platí všude. A bez morálky i tyto systémy se dají obcházet, jak už řekl kolega. Na tom Slovensku je to typické, kde se vlastně živí firmy tím, že se snaží obejít registrační pokladny. Je to obrovský problém, na který upozornil ministr financí Slovenska.
Pak tady bylo řečeno o tom, že mají někteří obavu z velké finanční náročnosti zavedení EET pro podnikatele. V Chorvatsku se to zvládlo bez problémů. Různé minifiskální pokladny jsou velmi levné. Ty platby jsou 500, 600 korun za měsíc, čili není žádná obava pro tyto finanční otázky, že by mělo dojít k tomu, že systém tady nemůže fungovat.
Co říct na závěr? Je třeba říct, že věřím, že dokážeme přesvědčit poslance našeho parlamentu tak, jak se to povedlo nakonec v Chorvatsku, kde na závěr pro EET hlasoval celý parlament vyjma dvou poslanců, a to je úžasné. Věřme, že tady to číslo bude zhruba podobné a že ty argumenty, které tady předkládáme, jsou takové, že ukazují, že smysluplnost zavedení systému, jehož primárním úkolem je narovnat podnikatelské prostředí a v druhé době přinést i ty ekonomické přínosy, je jasná. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Igoru Nyklovi za vystoupení. Pokračovat budeme faktickou poznámkou pana předsedy Kalouska. Prosím, máte slovo, pane předsedo, vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já bych se rád vaším prostřednictvím zeptal pana doktora Nykla, jak by se vypořádal s argumentací svého pana předsedy, že zatímco v Chorvatsku za zvyšování nezaměstnanosti a hospodářskou situaci mohla, jak jste řekl, globální finanční krize, tak v České republice za ni mohl Kalousek. To by mě někdy docela zajímalo, jak je tohle možné.
Ale ta odpověď může samozřejmě zaznít kdykoliv, protože v tuhle chvíli se odvolávám na rozhovory se všemi předsedy poslaneckých klubů a dovoluji si navrhnout přerušení tohoto bodu do 7. 10. na 14. hodinu 30. minutu. ***