(15.40 hodin)
(pokračuje Plíšek)
V přechodných ustanoveních se hovoří, že v první fázi se elektronická evidence tržeb má vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v další fázi na velkoobchod a maloobchod a v další fázi zřejmě na všechny ostatní typy podnikání. Ovšem s tím, že zároveň v tomto zákoně je vláda zmocněna k vydání nařízení vlády hned na dvou místech, a to že může prodloužit dočasnou výjimku pro podnikatelské subjekty vyjma těch, o kterých jsem hovořil, a samozřejmě může výjimku potom zrušit, to znamená, pak by se na libovolné typy podnikání rozhodnutím vlády elektronická evidence tržeb vztahovala, anebo může nařízením vlády vyjmout některé typy podnikání z evidence tržeb se zdůvodněním, že se její zavedení neosvědčilo nebo se zkrátka nehodí pro tento typ podnikání. To je nepochybně v rozporu s Ústavou České republiky.
Při prvním čtení jsem podpořil zařazení tohoto návrhu zákona na projednání ústavněprávnímu výboru. Bohužel poslanci vládní koalice ústavněprávnímu výboru neumožnili, abychom tam tento vládní návrh projednali, a tudíž musím ty výhrady říci zde na plénu Poslanecké sněmovny.
Není možné, a Ústavní soud to již několikrát judikoval ve svých nálezech, aby vláda v prováděcích právních předpisech, ať už nařízení vlády, nebo ministerstvo ve vyhlášce, stanovovala povinnosti jednotlivých subjektů, v tomto případě podnikatelů, nebo je rušila či měnila. To může udělat pouze zákon. Když pominu nerovnost jednotlivých subjektů, kdy určití podnikatelé provozující ubytovací služby, na které se zákon vztahuje jako první se stravovacími službami, se obrátí na Evropský dvůr Evropské unie a zažalují Českou republiku pro diskriminaci a nerovnost, dovedeme si představit, jak toto řízení s Českou republikou může dopadnout v případě, že vláda svým nařízením bude libovolně rozhodovat, kteří podnikatelé budou muset mít elektronickou evidenci tržeb a kteří nikoliv.
Pan ministr, a já jsem už na to upozorňoval v prvním čtení, na toto nereagoval. Byl bych velmi rád, pane ministře, kdybyste mi odpověděl na otázku, zda tuto nerovnost považujete za v souladu s Ústavou, zda skutečně navrhujete to, aby vláda pouze svým nařízením zaváděla povinnosti pro podnikatelské subjekty, nebo je naopak libovolně rušila podle nějaké politické poptávky nebo ve snaze se snad nějakým podnikatelským typům zalíbit. Chci od vás, nebo vaším prostřednictvím, od paní náměstkyně Hornochové na galerii, slyšet odpověď, zda toto myslíte vážně. Protože v případě, že se vám dejme tomu za rok podaří, a já v to nevěřím, tento zákon prosadit, tak se TOP 09 určitě v této části zmocnění nařízení vlády a v části diskriminace některých podnikatelů obrátí na Ústavní soud s návrhem na zrušení těchto částí ustanovení tohoto zákona.
Předem děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Plíškovi. Nyní je na řadě pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Abych to z Chorvatska posunul pro kolegy, tak vám povím něco o zkušenostech Rakouska se zaváděním elektronické evidence tržeb. Co se týče podílu šedé ekonomiky, Rakousko, ke kterému mám poměrně blízko a jsem tam velmi často, tak tam je podíl šedé ekonomiky cca poloviční, než je u nás. (Ohlasy zprava.) Asi vycházíte z jiných zdrojů. Každý máme právo na zdroje. Takže je to asi - údaje za rok 2008 8,1 %; 2009 8,5 %; 2010 8,2 %; 2011 7,9 %.
Nárůst jsem se snažil zjistit. Oni mi ho vysvětlují tak, že jim se prostě do systému podnikání dostává spousta Nerakušanů, protože v Rakousku je spíš takový úzus jako daně platit. Tam samozřejmě člověk stvrzenku dostane takřka vždycky, pokud tedy nakupuje u Rakušanů a nejsou to zrovna Poláci, Turci nebo i Češi, kteří tam mají svoje provozovny, zejména tedy nějaké restaurace. Oni to zdůvodňují tím, že do systému se jim dostalo spoustu Nerakušanů, a proto i zvedli odhady podílu šedé ekonomiky.
A i to je asi přimělo, nebo aspoň to takto tvrdí, aby provedli novelu 23. července, v Bundesratu byla schválena komplexní daňová novela v Rakousku. Účinnost by měla mít od 1. 1. A to je v podstatě offlinová elektronická evidence tržeb.
Oni chtěli tu onlinovou, nebo v podstatě říkají, že nám to závidí, pokud se nám to povede zavést, že oni by to taky rádi, že samozřejmě je to logicky další krok, že se také dostanou k onlinové evidenci. Nicméně pokud zavádí tu offlinovou, očekávají od toho, a jejich analýzy jsou velmi seriózní a doufám, že tady ani z pravé části nikdo nebude zpochybňovat rakouské analýzy, které hovoří o tom, oni předpokládají, že jim to donese do rozpočtu cca 900 milionů eur ročně, což je při současném kurzu skoro 25 miliard korun. Takže to je jistě velmi zajímavá částka. S tím, že zatím v tom paragrafu (nesrozumitelné) je stanoveno, že se povede obecná povinnost samostatné evidence obratu jenom s výjimkami, které bude schvalovat příslušný zemský ministr financí. Registrační pokladny budou od částky 15 tisíc eur ročního obratu, což není mnoho. Když si to vydělíte dvanácti, tak to je měsíčně poměrně malý obrat s tím, že pokud obraty v hotovosti přesáhnou 7 500 eur, protože jistě existují podniky, viz třeba internetové obchody, které nemají hotovostní obrat.
Tam samozřejmě díky tomu, že je to offline, se zavádí povinnost chránit registrační pokladny a jiné elektronické evidenční systémy technickým zabezpečením, protože oni se poučili z chyby, která se odehrála na Slovensku, protože oni dobře vědí, že na Slovensku je dneska díky systému registračních pokladen, ale taky už operuje několik set firem, které se zabývají tím, tak jako v tom Maďarsku, že prodávají produkt, který ten systém obchází. Rakušané se z toho poučili, takže do toho budou do toho povinně instalovat technické bezpečnostní zařízení proti manipulaci. A tam prostě nepůjde... Oni se soustřeďují na to, aby nešlo s registrační pokladnou jakýmkoli způsobem manipulovat, a tím to splní ten efekt, protože jejich hlavní argument je taky... není ani tolik zdaleka finanční, byť tedy Rakousko se také potýká s nějakým deficitem rozpočtu atd. Ale to není jejich hlavní argument.
Hlavní argument je to, že jim se do systému, do podnikatelského prostředí dostala spousta podnikatelů jiných národností, kteří nemají v sobě tu rakouskou kulturu. Poslední rakouský sedlák, když si u něj něco koupíte, tak vám prostě vyjede stvrzenku, a i když mu budete tvrdit, že ji nechcete, tak vám ji vnutí a řekne "dělejte si s ní, co chcete", ale tu stvrzenku vám dá a daně zaplatí. Ale pokud se do toho systému dostávají turecké imbisy a já nevím polské kšefty a čeští hospodští, kteří si tam opravdu otevírají nebo provozují restaurace, to je důvod, proč nakonec i velmi kulturní Rakousko přistupuje k tomuto systému. A argumentují úplně stejně, jak jsem vám to říkal zhruba před půl hodinou, že je to prostě nevyhnutelné. To je tak nevyhnutelné jako to, že se vystřídá roční období. A to že tam byl trošku taky odpor vůči onlinovému systému s poukazem velkého bratra, dneska prostě litují toho, že to do novely nedali, protože už to mohli mít od 23. července schváleno, a uvědomují si, že teď zavedou systém, de facto porodí mrtvé dítě, protože stejně ten offlinový systém budou muset časem převést na onlinový, protože jim to ze všech zkušeností...
A taky se inspirují v Chorvatsku, protože jsou to jejich přirození sousedé, že chorvatský systém jakoby v té elektronické podobě, který teď je, je daleko levnější než ten, který zavádí bohužel Rakousko. Ale to politické rozhodnutí bylo učiněno už asi před dvěma třemi lety, takže ta technologie, to je to, o čem jsem vám říkal. Ta technologie prostě to politické rozhodnutí předběhla a budiž nám tedy Rakousko příkladem. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janulíkovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Igor Nykl a pokračujeme v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***