(13.40 hodin)
Poslankyně Zuzana Šánová: V prvním čtení tohoto návrhu zákona jsme si mnohokrát vyslechli otázku, proč vláda přichází s návrhem zákona, který má mimo jiné zamezit krácení tržeb a daňovým únikům v maloobchodě a pohostinství, když podle některých studií tyto podvody představují pouze 5 % z celkového objemu daňových úniků. Opozice se tak snaží vytvořit dojem, že hospodští a prodejci v maloobchodě jsou podle vlády největšími podvodníky, proti kterým je třeba tvrdě zasáhnout, zatímco zbylých 95 % daňových úniků nechává vláda bez povšimnutí. Hry na téma, jaké procento představuje který únik, mají jediný smysl - bagatelizovat problém krácení tržeb a zpochybnit význam elektronické evidence tržeb, přičemž uváděná procenta jsou často nesprávně interpretována, účelově vytržená z kontextu analýz nebo je použita jenom část údaje analýzy, případně vycházejí z pochybných analýz. Tuto procentuální demagogii je třeba důrazně odmítnout. Pracujeme s jasným faktem. Český statistický úřad vyčíslil objem krácených tržeb ve výši 160 mld. korun. Takže se zde nebavíme o nějakém marginálním problému, jak se zde opozice snaží navodit.
I kdybychom snad připustili, že elektronická evidence může vyřešit jen určitou část daňových úniků, stále to neznamená, že by snad vláda na boj proti daňovým únikům v jiných oblastech rezignovala. Je tomu právě naopak. Naše koaliční vláda a především Ministerstvo financí přijaly celou řadu opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům v celé jejich šíři, a předložený návrh zákona je pouze jedním z mnoha opatření, kamínkem v mozaice, která má za cíl zastavit daňové úniky, a to ať už jde o malý, anebo velký podnik. Nejde přitom jen o přijímání proklamativních akčních plánů, které zůstávají jen na papíře, jak tomu bylo v minulosti, ale o reálné vzájemně provázané kroky, které postupně přecházejí do praxe.
Dovolte mi tedy, abych zde alespoň některá z těchto opatření opozičním poslancům a koneckonců i veřejnosti připomněla.
První. Omezení daňové optimalizace nadnárodních společností u převodních cen u převodů peněz do zahraničí. Od roku 2015 byla zavedena nová příloha daňového přiznání právnických osob, fyzické osoby tuto povinnost nemají, ve které jsou společnosti povinny uvést transakce se zahraničními spojenými osobami v rámci nadnárodních koncernů. Příloha je členěna dle typu transakcí, například dividendy, úroky, licenční poplatky, platby za služby a podobně. Na základě získaných informací provádí Finanční správa cílené kontroly. Shodný rozsah informací za předchozí roky dodaly společnosti na základě dotazníku rozeslaného finančními úřady, zejména specializovaným finančním úřadem, který spravuje největší společnosti působící v České republice včetně finančních institucí.
Dále chci zmínit režim reverse charge, takzvané obrácené zdanění, někdo možná zná pod pojmem přenesení daňové povinnosti. Je to postup užívaný v oblasti daně z přidané hodnoty. Přenesení daňové povinnosti je účinným nástrojem v zabránění úniku na DPH, neboť se administrativně odehrává pouze u odběratele, to znamená u jednoho z obchodní transakce, na nějž je daňová povinnost přenášena. Samozřejmě pokud jsou oba plátci DPH, protože na neplátce tuto povinnost nelze přenést. Z důvodu zamezení podvodu na DPH vláda postupně schválila rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na všechny kategorie zboží a služeb, při jejichž dodání či poskytnutí byly zjištěny daňové podvody při obchodování v řetězci a které nám příslušná evropská směrnice umožňuje. Chceme jít však ještě dál. Ministerstvo financí České republiky je v čele společné aktivity s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem, jejímž smyslem je prosadit, aby namísto uplatnění reverse charge na vybrané komodity umožnila Komise využít obrácené zdanění na jakékoliv plnění ve výši nad 10 tisíc eur.
Dalším krokem, který významně přispěje k omezení velkých daňových úniků v oblasti DPH, je zavedení povinnosti proplácet DPH, podávat takzvané kontrolní hlášení. Právnické osoby, které jsou ve větší míře zapojeny do rozsáhlých podvodů na DPH, mají podávat toto kontrolní hlášení měsíčně bez ohledu na periodu zdaňovacího období. Smyslem tohoto opatření, které nabude účinnosti od 1. 1. 2016, je, aby finanční úřady získaly údaje v co nejkratším čase, neboť dosavadní tři měsíce u čtvrtletních plátců jsou často zneužívány k tomu, aby podvodníci získali náskok v řetězení firem a zahlazování stop. Zde musím zdůraznit, že se nejedná o nic nového a o nic, co by poctivé podnikatele zatěžovalo. Záznamní povinnost pro podnikatele, kterou v podstatě kontrolní hlášení je, existuje už od zavedení DPH, to znamená od roku 1993. Rozdíl spočívá pouze v tom, že po jeho vyhotovení ho v elektronickém formátu odešlou příslušnému správci daně. Z vlastní zkušenosti vím, že je to operace, která zatíží průměrnou účetní dvěma minutami, víc rozhodně ne. Takže jsou liché připomínky opozice, která tvrdí, že si možná někteří budou muset najímat externí firmy na zpracování účetnictví.
Zvýšit efektivitu výkonu veřejné moci při boji proti daňovým únikům si rovněž klade za cíl zákon o centrální evidenci účtů, který je na Ministerstvu financí připraven k předložení do vlády. Některým institucím oprávněným získávat informace podléhající bankovnímu tajemství, jedná se zejména o daňové orgány, Celní správu, orgány činné v trestním řízení, Finanční analytický útvar, zpravodajské služby. Získání informací o účtech bude umožněno jediným dotazem během velmi krátké doby zjistit, ve které úvěrové instituci má či měl zájmový subjekt účet. Součástí této evidence nebudou údaje o zůstatcích na účtech. Podnikatelské subjekty totiž mají již dnes u místně příslušných úřadů nahlášeny účty, které slouží pro jejich podnikatelskou činnost a zejména pro transakce v oblasti DPH. Centrální evidence účtu má zajistit pouze přehled o všech účtech podnikatele. Rychlé získání informací je rovněž předpokladem pro vyšší efektivitu výběru daní, opatření proti praní špinavých peněz i vůči majetku v rámci trestního řízení.
Dalším opatřením je prokazování původu majetku. Sněmovně už byl předložen návrh zákona o prokazování původu majetku. Jedná se o novelu zákona o dani z příjmů. Tento návrh je zde dostatečně znám, přesto si dovolím krátkou poznámku.
Ozývají se hlasy, že finanční úřady již dnes mají dostatek prostředků, jak sporný majetek kontrolovat. V současné době tomu tak však není. Jednak reálně nemají k něčemu takovému dostatečnou personální kapacitu, ani tak by ale podle platné legislativy neměly dostatek nástrojů k tomu, aby vyvrátily tvrzení některých pseudopodnikatelů o nálezech peněz v krabicích či půjčkách od strýčka. Zkušenost je taková, že finanční úřady se v takových případech ocitají často v důkazní nouzi a při doměření daně podle takzvaných pomůcek nemohou nepřiznané příjmy dodanit ve skutečné výši.
Kromě legislativních iniciativ, kam bych mohla zařadit i zdanění surového tabáku, kde, jak víme, docházelo po celá léta k neplacení spotřební daně, chci upozornit i na zpřísnění některých již dříve platných opatření. Od 1. 1. 2015 došlo ke zpřísnění podmínek pro oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně a zavedeno testování ekonomické spolehlivosti těchto subjektů. Cílem je eliminace podvodů v oblasti spotřební daně i DPH, a to zejména při dovozu pohonných hmot. Podmínky jsou rovněž zpřísňovány pro označení plátce daně jako nespolehlivého z důvodu zamezení možnosti zapojení těchto subjektů do řetězových podvodů. Ty byly dosud nastaveny tak, že nepřinášely požadované efekty. ***