(23.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Vyhovovat taková barbarská a v důsledcích kriminální politika nemůže nikomu rozumnému pomoci. Je nutné to jasně říci a je nutné nahlas připomínat, že taková politika, pokud ji nezastavíme, zavede Evropu i svět do pekel.
Nyní požaduje Evropská unie, o které nedávno prohlásil premiér naší republiky, že se otřásá v základech, a spolu s ní naše servilní vláda přidružení rozvrácené Ukrajiny k Evropské unii. Máme souhlasit s přidružením Ukrajiny bez toho, aby ukrajinská vláda a stát garantovaly alespoň minimální civilizační standardy, bez toho, aby vláda Ukrajiny skoncovala s oslavami banderovců a otevřenými projevy fašismu, bez toho, aby vláda Ukrajiny garantovala svobodnou soutěž politických stran a právní ochranu základních lidských práv včetně práva na politické přesvědčení a práva bez vydírání a bez nátlaku svobodně volit.
Ponížení ekonomicky rozvráceného státu tolerujícího fašistické tendence a násilí, státu, kde nedemokratickým způsobem vládnou korupční mafie, hrozí nedozírnými důsledky. Ukrajina se v důsledku expanze Severoatlantické aliance, ingerence Spojených států a neschopnosti Evropské unie může stát zdrojem ještě větší nestability a ještě větším bezpečnostním rizikem pro Evropu a Evropskou unii, než tomu bylo a je až dosud. Pokud by česká vláda projevila alespoň základní odpovědnost k občanům, musela by jednat ve věci návrhu na přidružení velmi obezřetně, musela by zaujmout stanovisko, že bez vyřešení vnitřního konfliktu a bez alespoň základních kroků ke stabilizaci politické a ekonomické nelze Ukrajinu přičleňovat k Evropské unii. Je-li řeč o bezpečnostních rizicích v souvislosti s Ukrajinou, jaká dnes je, pak nelze opomenout i širší kontext a spolu s ním mezi papaláši Evropské unie a vládami členských zemí tabuizovaná témata.
Evropská unie se dnes chová neodpovědně a stále mlží nejen v případě rozvrácené, korupcí a mafiemi ovládané Ukrajiny. Stejně tak Evropská unie a její dominantní velmoci mlží stále i k tomu, jak se vyrovnat se statisícovými vlnami imigrantů, když nyní přicházejí do Evropy zvenčí. Na těch nejvyšších úrovních evropské politiky stále ještě nikdo nenašel odvahu pojmenovat zcela otevřeně skutečné příčiny a hledat dlouhodobá východiska. Nikdo z těch, kdo rozhodují o unijní politice, a ostatně ani česká vláda, nechce veřejně a ve všech souvislostech přiznat, že příčinou imigračních vln Iráčanů, kosovských Albánců, Syřanů a dokonce i Afghánců je agrese Spojených států a expanze Severoatlantické aliance, která vedle ekonomického drancování chudých a slabých zemí cestou údajně rychlých vítězných válek, okupací a zvenčí provokovaných a zbraněmi a penězi podporovaných převratů zakládá na humanitární katastrofy nedozírného rozsahu.
V kontextu ekonomického úpadku a nejhlubší krize, ve které je dnes Ukrajina, je nutné vzít na vědomí, že pro případné přidružení bude nezbytné do ní investovat, nebo jí dokonce i darovat na oddlužení ne desítky a stovky milionů, ale desítky a stovky miliard eur. To zatím Evropská unie, zdá se, ochotna udělat není.
Připomínám, že zatímco na válku a udržování okupačních vojsk v Afghánistánu byly Spojené státy ochotny vynakládat až 100 miliard dolarů ročně, na humanitární a rozvojovou pomoc jen svým způsobem směšný zlomek dvou tří miliard dolarů. A z nich ještě značná část skončila v rukou amerických a afghánských korupčních mafií v důsledku instalace a udržování protektorátní vlády narkoklanu Hamída Karzáího.
Zatím je Ukrajina, co se týče ekonomických přístupů Spojených států a Evropské unie, v pozici jakéhosi - snad mi to prominete - evropského Afghánistánu. Rozvrátit ji a podnítit a podpořit nacionální vášně unijní a americkou politikou zvenčí bylo asi snadné. Žádnou účinnou pomoc za celé čtvrtstoletí Ukrajina od Unie nedostala. Proto je ve stavu nynější krize.
Politické gesto asociační dohody za těchto podmínek problémy Ukrajiny, jsem o tom přesvědčen, problémy neřeší, ale spíš konzervuje a nastoluje nová rizika. Dnešní úvahy a pokyny z Bruselu a Berlína tak pouze přerozdělovat statisíce uprchlíků z Iráku, Sýrie, Kosova, Libye a Afghánistánu pomocí kvót jsou nepochopením vážnosti situace a projevem neschopnosti. Bez pojmenování a odstranění příčin uprchlictví, dnes především bez změny stylu agresivní a ekonomicky bezohledné politiky velmocí Severoatlantické aliance a Evropské unie, nelze z bludného kruhu válek, vydírání a okrádání slabých a následných sociálních katastrof nalézt východisko. Koneckonců, i papež František o tom mimořádně zasvěceně v posledních dnech hovořil.
Postoj Evropské unie, NATO a Spojených států k Ukrajině je nyní obdobným projevem neschopnosti. Za této nekvalifikované unijní politiky a za nynější situace asociačního gesta mohou znamenat prohloubení problémů s mafiánskými korupčními klany, s fašizujícími prvky na Ukrajině. Těm se do jisté míry otevírá cesta. Zatažení těchto jevů a posílení těchto tendencí v rámci celé Evropské unie lze pochopitelně očekávat a bez předchozí stabilizace Ukrajiny je více než pravděpodobné, že imigrační vlny z Asie a Afriky budou v nejbližší budoucnosti posíleny novými početnými vlnami emigrace i z Ukrajiny. ***