(Jednání pokračovalo ve 23.03 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený pro přestávku vypršel a my budeme pokračovat v projednávání našeho bodu. Na začátek přečtu omluvu. Od 23 hodin se omlouvá paní poslankyně Válková ze zdravotních důvodů.
Eviduji - před přestávkou měl faktickou poznámku přihlášenou pan ministr Zaorálek. (Gestem odmítá.) Neměl.
V tom případě faktickou poznámku má paní poslankyně Pěnčíková. Poprosím vás nejdřív o zklidnění, kolegyně a kolegové, abychom si navzájem rozuměli, co se zde přednáší. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý večer, dámy a pánové. Myslím, že kdo mě zná, tak ví, že jsem v podstatě strašně klidný člověk. To, co se tady odehrálo před přestávkou, mi natolik hnulo žlučí, že jsem to nerozdýchala ani za těch dvacet minut a nabývám dojmu, že někteří naši kolegové tady navštěvují asi nějaký dramatický kroužek, protože jinak si to opravdu nedokážu vysvětlit, a ráda bych požádala o kontakt, protože se ráda přidám.
A druhá věc, kterou bych chtěla sdělit prostřednictvím pana předsedajícího - pan místopředseda Sněmovny Filip tady vzýval k dodržování pravidel. Tak bych ho teď ráda upozornila, že někteří lidé očividně nevědí, co to pravidla jsou, a jejich dodržování už vůbec ne. Takže je to zbytečná práce a nemusí se namáhat. Děkuji. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Grebeníček a připraví se pan poslanec Šenfeld. Opět vás vyzývám ke klidu. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, jděte do předsálí. Děkuji. Prosím, pan poslanče, můžete mluvit.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, okamžik naší prý sametové revoluce byl nepochybně pro mnohé chvílí naděje i optimismu. Někteří snílci či snílkové ji dokonce považovali za éru konce historie. Ten ovšem nepřišel. Historie nejen Evropy, ale celého světa je opět ve značném geopolitickém pohybu. Jsme dokonce neradostnými svědky nové éry konfrontace mezi Západem a Východem, zvláště pak mezi Západem a Ruskem.
Zjevná snaha vytlačovat nyní Rusko z Evropy je alespoň podle mého názoru značnou chybou, zejména když mnozí odborníci považují tragickou situaci na Ukrajině především za domácí ukrajinský problém, ne problém mezi Západem a Ruskem, či dokonce ukrajinsko-ruský problém.
Je ovšem skutečností, že bezmála čtvrt století už členské země Evropské unie využívají a mnohdy i hanebně zneužívají levné práce Ukrajinců. Ti dlouhodobě po statisících emigrují nebo odcházejí ze zbídačené země za prací a lepší existencí. Po stejnou dobu se finanční kapitál a mnohé firmy ze zemí Evropské unie přiživují na zadlužování, rabování a vykrádání lidnaté a na zdroje bohaté Ukrajiny. Až donedávna zřejmě především právě proto nejen jednotlivé členské země Evropské unie, ale i unie jako celek vcelku lhostejně přihlížela tomu, jak se Ukrajina ovládaná a vysávaná korupčními klany propadá do stále hlubších ekonomických krizí.
Pokusy Spojených států a některých jejich spojenců expandovat a rozšířit svůj politický vliv neznamenaly žádné zlepšení. S podporou Spojených států a členských zemí Evropské unie došlo v Kyjevě jen k opakovanému střídání korupčních klanů u moci. Známá politická negramotnost Američanů, jejich bezohlednost k oprávněným zájmům jiných zemí a národů přeměnila pouhé přetahování korupčních skupin v nacionální konflikt. Pokus Američanů a jejich party ochotných o jednostranné oddělení Ukrajiny od vazeb s Ruskem, jak dobře víme, přerostl do snahy podporovat a financovat svržení skupiny prezidenta Janukovyče. Občanská válka, která je katastrofou pro Ukrajinu i pro Evropu, byla logickým důsledkem. Jak jinak mohlo dopadnout vytahování banderovské karty, financování násilné konfrontace se státní mocí a následně snaha silou třeba i za cenu zákazu používání ruského jazyka zpacifikovat rusky mluvící východ Ukrajiny.
Jak to výstižně nedávno pojmenoval i exprezident Václav Klaus, původcem té katastrofy jsou Američané a Evropská unie, nikoliv Rusko. Plány i praktické kroky Spojených států amerických a jestřábů ze Severoatlantické aliance s cílem postavit Ukrajinu proti Rusku a posunout nejen ekonomický a politický vliv velmocí Severoatlantické aliance, ale i vojenské pozice Spojených států amerických a paktu až na hranice s Ruskou federací, to je, troufám si tvrdit, cesta k nedozírným následkům. ***