(20.40 hodin)
(pokračuje Luzar)
Upozorňuji, že Evropská unie taky zřídí funkční nezávislý orgán pověřený kontrolou státní podpory. Já si myslím, že to, co probíhá momentálně na Ukrajině, dle mého názoru nemáme veškeré informace, které by nám Evropa měla, když jsme postaveni před to ratifikovat tuto dohodu, z vyhodnocení stávajícího průběhu dát k dispozici.
Samozřejmostí této dohody byla také dohoda, zvláštní ustanovení o transparentnosti a dialogu s občanskou společností. Já si myslím, že dialog s občanskou společností by měl probíhat napříč spektrem a že do občanské společnosti taky patří politické strany, patří tam různá hnutí, občané, kteří také mohou vyjadřovat názor, který se nelíbí vládní infrastruktuře a struktuře Ukrajiny. Hovořím o infrastruktuře zcela úmyslně, protože považuji Ukrajinu za vládu oligarchů ve své přesně řízené infrastruktuře, která s demokracií nemá nic moc společného.
Tady budou určitě zaznívat konkrétní připomínky, a proto se jim vyhnu. Dovolím si ocitovat některé údaje z preambule této smlouvy.
Jsou odhodlány navázat úzké a trvalé vztahy založené na společných hodnotách, kterými jsou dodržování demokratických zásad, právní stát, řád a správa věcí veřejných, lidská práva, základní svobody včetně práv osob náležejících k národnostním menšinám, zákaz diskriminace osob náležejících k menšinám a úcta k rozmanitosti a lidské důstojnosti, jakož i oddanost zásadám tržního hospodářství, což Ukrajině usnadní účast na evropských politikách.
Každé toto slovo z té věty bych byl tady schopen vyvrátit, i to tržní hospodářství, které je založeno na volné soutěži, a ne na oligarchických domluvách. Nehovořím už o lidské důstojnosti nebo menšinách. Osobně bych na Ukrajině nechtěl být homosexuálem. Toto veřejné prohlášení by na Ukrajině způsobilo asi mé lynčování. Nechtěl bych také být příslušníkem menšiny ať již ruské, ať již maďarské, moldavské, z okolních států, běloruské, protože menšiny jsou na Ukrajině státně utlačovány a je jim upírána možnost fungovat. Tady by k tomu mohli hovořit volyňští Češi. Mimo jiné poslední informace hovoří o pětinásobném zvýšení žádostí o navrácení do České republiky. I když zpočátku česká vláda prostřednictvím svého velvyslance toto popírala a tvrdila, že takovéto věci na Ukrajině neeviduje a že se jedná o jednotlivce, poslední informace ji donutily opravit svoje mínění.
Další bod v preambuli hovoří o tom, že jsou odhodláni opětovně stvrdit své závazky, bojovat proti šíření zbraní hromadného ničení, jejich nosičů, spolupracovat při odzbrojování a kontrole zbraní. Ukrajina se stala snad jedním z největších vývozců svého zbrojního artiklu a teď za to potřebuje peníze. Průmysl nefunguje a Ukrajina velice masivně zásobuje svými zbraněmi celý světový trh obchodu se zbraněmi, proto se jí také nedostává zbraní na domácím trhu. A důsledkem toho jsou také žádosti Ukrajiny o podporu dodávky zbraní.
Přesvědčení o potřebě Ukrajiny realizovat politické, sociální, hospodářské, právní a institucionální reformy nezbytné k účinnému provádění této dohody a odhodlání rozhodným způsobem tyto reformy na Ukrajině podpořit. Musím si říct, jestli je opravdu Evropská unie přesvědčena, že je schopna svým působením na Ukrajině tyto hodnoty podepsáním této dohody naplnit.
Nové hospodářské vztahy mezi stranami, zejména rozvoj obchodu, investic, jakož i podpora hospodářské soutěže - to jsou rozhodující faktory této smlouvy. Poslední hospodářské výsledky hovoří v prognóze: propad ukrajinské ekonomiky o 13,5 %. Paradoxně prognostici hovoří, že v roce 2016, čili příští rok by měl být růst 2,5. To považuji za dost výrazný zázrak, pokud se to prognostikům splní.
Energetická bezpečnost je jeden z dalších bodů, které stojí před Evropskou unií. Z tohoto pohledu upozorňuji na problém toho, že Ukrajina je jaderná. Ukrajina má jaderné elektrárny. Ukrajina má možnosti fungovat energeticky na docela vyspělé úrovni. Bohužel stav, který momentálně na Ukrajině je, bezpečnost docela silně potlačuje a bude dost velkým nákladem Evropské unie dostat energetiku Ukrajiny na standardy evropské úrovně, protože toto přímo může ohrozit energetiku České republiky. V České republice teď probíhá snaha před veřejností obhájit atomovou budoucnost České republiky. Nehovoří o Rakousku a dalších severských státech. I to Německo omezilo výrobu jaderných elektráren. Jestli do toho vstoupí Ukrajina se svojí jedinou možností fungovat přes jadernou energetiku, ale svými bezpečnostními předpisy, které neodpovídají evropským standardům, bude dost velký problém i pro Českou republiku říkat, že evropská energetická koncepce a evropské jádro je bezpečné, považujeme-li Ukrajinu za blízký stát, v budoucnosti stát Evropské unie.
Dovolím si hovořit o cílech politického dialogu vyplývajících z této dohody. Strany budou dále rozvíjet, posilovat vzájemný politický dialog ve všech oblastech společného zájmu. To napomůže postupnému sbližování v otázkách zahraniční bezpečnostní politiky. Tady si dovolím poznamenat, že ukrajinská strana zcela prakticky poukázala na to, jak míní politický dialog v praxi, když zakázala vstup na své území jednomu z našich senátorů, který se přišel osobně podívat, jak funguje demokracie při volbách na Ukrajině. To dle mého názoru nesvědčí o politickém dialogu.
Posilovat spolupráci a dialog mezi stranami v oblasti mezinárodní bezpečnosti, řízení krizí zejména za účelem zvládání globálních a regionálních výzev a klíčových hrozeb. Na Ukrajině je klíčová hrozba, regionální hrozba. To všichni sledujeme a víme, ale také vnímáme, jak Ukrajina informuje o tom, co se v oblasti bojů děje, jak funguje. Dle mého názoru rozporuplné informace, které Evropa má, které Evropa dostává z Ukrajiny, vůbec nesvědčí o tom, že Ukrajina myslí vážně posilování spolupráce a dialogu v této oblasti, aby Evropu, svého partnera, informovala o tom, jaký je skutečný a reálný stav na Ukrajině při plném a včasném využití všech diplomatických a vojenských kontaktů mezi stranami včetně vhodných kontaktů na třetí země v rámci OBSE. Tady poukazuji zrovna na případ našeho diplomata, člověka ze Senátu, který měl diplomatické oprávnění a byl označen za personu non grata a je na černé listině Ukrajiny, aby se nemohl, nevím jak to nazvat, vrátit na Ukrajinu asi jako pozorovatel. Možná kdybychom ho tam poslali oficiálně. Opravdu nevím.
Další věc, která z tohoto pohledu je, a hovořím o informovanosti Evropy, je to, co zveřejňují naše média. A myslím si, že náš mediální trh již dávno není mediální trh, který by mohl být označován za - levicový? Asi ano. Dle mého názoru vlastnické změny a struktury v médiích již dávno hovoří o tom, že do levice je hodně daleko a spíše hájí zájmy pravice a zájmy, použiji-li výraz oligarchů, hovořil jsme o nich v Ukrajině. Ten problém asi bude i u nás. Uveřejňují to, že ruští vyšetřovatelé tvrdí něco o panu premiérovi Ukrajiny a o jeho vojenské historii. Také by stálo za to zjistit, jak vypadá struktura vlády, jací lidé v té vládě jsou a jakou mají historii, jestli skýtají záruky toho, že stávající vláda Ukrajiny, nechci se dotknout krajinského lidu, pevně věřím, že jsou to velice slušní a pracovití lidé, skýtá záruky toho, že bude fungovat.
Evropská unie má také nějakou bezpečnostní strategii a standard. Evropská unie se snaží nastolovat mír a bojuje za ten mír. A my chceme asociovat zemi, která tvrdí a má svoji novou vojenskou doktrínu, že hlavní nepřítel je Rusko. Evropa nemá prohlášení tohoto typu, ve kterém by vyznačovala nějakou přímou zemi, že je její nepřítel. Asociováním s touto zemí, to znamená Ukrajinou, by Evropa také na sebe mohla toto převzít a říci, že pro Evropu, protože máme asociovanou zemi, by mělo být Rusko nepřítelem. A to považuji také za dost velkou historickou chybu, zvlášť v 70. výročí osvobození naší republiky.***