(11.50 hodin)
(pokračuje Kovářová)
Důvody předložení tohoto návrhu bych ráda objasnila. Pro jeho přijetí hovoří vedle příznivého ekonomického vývoje především dosavadní výsledky hospodaření obcí. Málokoho překvapí, že v porovnání se státem vycházejí jednoznačně vítězně. S prostředky, které mají k dispozici, zacházejí samosprávy až na výjimky efektivně a na rozdíl od státu jen zřídka vrší dluhy. Ve prospěch návrhu, který obcím přidává přibližně 2 mld. korun, svědčí i to, že když byl schvalován druhý důchodový pilíř, došlo k ořezání daňových příjmů obcí a krajů. Když je nyní druhý důchodový pilíř bourán, mělo by podle mého názoru dojít k navrácení prostředků, a to právě do obecních a samozřejmě i krajských pokladen. A přesně to je cíl, který tento pozměňovací návrh sleduje. Vedle vládou navrhovaného posílení rozpočtu, o jehož potřebnosti, a to chci zdůraznit, nepochybuji, by mělo také dojít k doplnění obecních pokladen. O tom, že to je reálné z pohledu státního rozpočtu na příští rok, nemám nejmenší pochybnost. Nemám ji ani o tom, že si obce s těmito prostředky dovedou velmi dobře poradit, a to ve prospěch svých obyvatel.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Jelikož se mi tady množí dotazy, v jaké fázi projednávání tohoto bodu jsme, tak vás chci jenom informovat, že jsme obecnou rozpravu ukončili. Toto byla závěrečná slova k obecné rozpravě a já nyní otevírám podrobnou rozpravu, kde s přednostním právem eviduji přihlášku pana poslance Stanjury, ale ještě předtím faktickou pana poslance Bendla. Dobře. Pane poslanče Stanjuro, pan poslanec Bendl vám dal přednost a počká se svou faktickou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív informace, že vystupuji místo kolegy pana poslance Vilímce, který je dneska řádně omluven. Dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh a také zdůvodnění, jak ukládá jednací řád. Jenom chci říct, že se jedná o sněmovní dokument 2601. Já bych se možná nejdříve věnoval odůvodnění a pak konkrétní textaci.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Určitě, pane poslanče. Omlouvám se, že vás přerušuji, ale poprosím kolegy, pokud si mají co vyřídit, aby tak učinili v předsálí a nerušili nás, protože nejen že pan kolega potřebuje pro svůj projev klid, ale já potřebuji slyšet, co říká. Děkuji. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji. Než přečtu důvodovou zprávu, kterou připravil můj kolega, tak chci říct, že pan ministr financí říkal, jestli jsem dobře pochopil jeho vystoupení, závěrečné slovo po obecné rozpravě, že státní rozpočet nemá prostředky k tomu, aby se zvýšil podíl daní pro obce a města. Já bych to vzal vážně, kdyby toto slovo zaznělo někdy v květnu nebo v červnu. Ale celý červenec a srpen jsme sledovali, jak na orloji chodili jednotliví ministři za ministrem financí a zvyšovaly se výdaje. Současně se taky zvyšoval odhad příjmů, tudíž ten schodek, přestože se zvyšovaly výdaje v řádu 17 mld., včera jsem se dočetl, nevím, jestli to byla přesná informace, v médiích, že koalice našla dalších 5 mld., přesuny plus navýšení, takže pracujme s nepřesnou částkou, v rozpočtu od června do dnešního dne pro rok 2016 se našlo 20 mld. korun. To jenom k tomu, až potom budeme rozhodovat ve třetím čtení, zda je pravda, že rozpočet na to nemá. A když se od června do září našlo 20 mld. a mnohem nižší částka, kterou navrhujeme do rozpočtů měst a obcí, o té částce se říká, že na to peníze prostě nejsou.
Včera jsme u jiného bodu zaznamenali vystoupení, já jsem pak pana poslance ze sociální demokracie vyzval, že když chce pomoci daňovým příjmům obcí ve svém regionu, bude mít možnost. A teď odůvodním pozměňovací návrh, přečtu ho a přesně to bude ta možnost, kde se může případně připojit k našemu návrhu, že společně přidáme všem bez ohledu na to, o který se jedná region. (V sále je stále velký hluk.)
Jak už tady bylo řečeno ať už v úvodním slově pana ministra, nebo v úvodním slově pana zpravodaje, či v závěrečných slovech, vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní navrhuje od ledna příštího roku zvýšit podíl daňových výnosů DPH krajů ze stávajících 7,86 % na původní podíl, který platil pro kraje v letech 2005 až 2011.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Znovu vás prosím, abyste si svoje záležitosti vyřizovali v předsálí, nebo přeruším sněmovnu do té doby, než si to vyřídíte. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Také děkuji, paní místopředsedkyně.
To znamená, že se zvyšuje podíl krajů na DPH na původní podíl z let 2005 až 2011, tedy na 8,92 %. Snížení podílu v roce 2012 na 8,29 a další snížení, které platilo pro roky 2013 až 2015, to znamená včetně letošního roku, na 7,86, bylo zdůvodňováno jednak zvýšením spodní sazby DPH z 10 na 14 % a pak ještě o 1 % na 15 %, to znamená, jak dneska vláda velmi často říká například u horního zákona nebo u jiných, kde zvyšuje výnos, a říká, že je to uděláno tak, aby obce dostaly stejně, a myslí se v korunách, nemyslí se v procentech, tak snížení DPH pro kraje bylo taky konstruováno tak, aby dostaly stejně v korunách, a ne v procentech.
Když se podíváte na výsledky hospodaření, tak se to v zásadě povedlo. A hlavní důvod, a vedli jsme k tomu debatu při zákonu o zrušení druhého pilíře, byl zavedení druhého pilíře a odhadované výpadky z prvního pilíře, tudíž zvýšený tlak na dofinancování penzijního systému. Tudíž k tomu se navyšovalo DPH. Já myslím, že je velmi pravděpodobné, že se vládní koalici povede zrušit první pilíř k 1. lednu 2016 a druhý pilíř k 1. lednu 2016, tudíž odpadá důvod pro zvýšení sazby DPH. Navíc i realita ukázala, že odhady výpadků z prvního pilíře byly příliš vysoké, a musím přiznat, nejenom odhady levicové opozice a odborů, ale i odhady vlády, kdy vláda tehdy odhadovala výpadek zhruba na 6 mld. ročně, levice a odbory kolem 20 mld., a v debatě o zrušení druhého pilíře jsme se z úst paní ministryně práce a sociálních věcí dozvěděli, že za dva roky to bylo zhruba 900 mil. korun.
Když se podíváme na souhrnná čísla, tak v roce 2012 kraje celkově dostaly 23,1 mld. korun, v roce 2013 celkově 24,2 mil. korun a v roce 2014 25,3 mld. korun. To znamená nejenom, že se povedlo dodržet původní úmysl, aby kraje dostávaly stejně, ale řádově o 1 mld. ročně se výnos pro všechny kraje dohromady zvyšoval.
Důvodová zpráva, která je přiložená k tomuto tisku, přiznává, že vznesené požadavky krajů na obnovení dřívějšího podílu na DPH mají určité opodstatnění, ačkoliv ne vždy argumenty hejtmanů obstojí. V letech 2012 až 2014 bylo nastavení podílů na DPH u krajů méně příznivé než v případě státního rozpočtu. U obcí novela zákona o rozpočtovém určení daní vedla k nárůstu podílu z 19,93 na 20,83 od 1. ledna 2013, a tedy ke zvýšení celkového příjmu obcí z 64,3 na 67,2 mld. korun v roce 2014, to znamená z roku na rok měly obce přibližně o 3 mld. korun zvýšený podíl na celkovém inkasu DPH.
Poslední velká novela zákona o rozpočtovém určení daní přinesla výrazně diferencované efekty mezi jednotlivé obce České republiky v důsledku změny vah a použitých přerozdělovacích kritérií. Platí, že největší profit z této změny, a to bylo i zamýšleným důsledkem této změny, měly obce s počtem obyvatel 1 500 až 15 000, přičemž větší města z této změny buď neprofitovala vůbec, nebo u některých došlo ke snížení daňových výnosů. A právě tato velká města velmi často zajišťují veřejné služby nejenom pro své občany, ale i pro občany okolních obcí. A nejedná se pouze o čtyři největší města, která mají zvláštní koeficienty, to znamená Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, ale jedná se taky o města typu České Budějovice, Pardubice či Zlín, kdy byl negativní dopad do příjmů ze sdílené DPH. Proto jsme přesvědčeni, že je plně namístě, aby dnes podobně jako u krajů, kdy došlo ke sjednocení procentního podílu na všech daňových výnosech a k návratu do původního stavu, došlo také u obcí. ***