(18.30 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Jsem toho názoru, že to je nedostatečné finanční zajištění, že ČOI řeší i jiné věci, a pokud by měli být využíváni ještě pracovníci ČOI, kteří se mají věnovat jiným věcem na tuto (nesrozumitelné), tak by to bylo jenom špatně a ne ku prospěchu ani České obchodní inspekce ani toho občana, který bude mít očekávání, že ta případná mediace toho sporu nebo mimosoudní řešení bude probíhat v nějakém relativně snesitelném období. Proto jsem navrhl na posledním zasedání ústavněprávního výboru usnesení, které bylo, tuším, podpořeno všemi přítomnými poslanci napříč politickým spektrem. Snad mě paměť neklame, myslím, že opravdu všichni, a kde ústavněprávní výbor ještě jednou konstatoval, resp. konstatuje, že finanční ani materiální zabezpečení České obchodní inspekce není s ohledem na množství předpokládané agendy dostatečné. A za čtvrté žádá vládu o zajištění dostatečné materiální i finanční podpory České obchodní inspekce.
Opakuji, jde o to, aby to mimosoudní řešení sporu, o kterém my dneska mluvíme jako o věci, která je ku prospěchu a která bude dobře pro toho občana, tak aby tam nedošlo k tomu, že občané to budou chtít využívat, ale z hlediska kapacitních a finančních na ně dojde řada někdy ani nevím kdy. Protože my tímto vzbudíme nějaké očekávání, a pokud nebude dost pracovníků, tak je nebudeme moci splnit. Tudíž ústavněprávní výbor žádá o to, a já velmi apeluji na vládu, potažmo na Ministerstvo financí, potažmo na MPO, aby zajistily opravdu dostatečný materiální, finanční a personální základ pro výkon této činnosti. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. A nyní tedy podle pořadí pan poslanec Jeroným Tejc, připraví se pan kolega Kudela, poté pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás ve stručnosti seznámil se třemi pozměňovacími návrhy, které jsem předložil, a ke dvěma se přihlásím. Ten jeden již prošel testem ústavněprávního výboru a byl doporučen.
Chtěl bych na začátku poděkovat Ministerstvu průmyslu a obchodu za spolupráci a také za to, že tento tisk předložilo, protože si myslím, že může v mnohém pomoci.
Ten první pozměňovací návrh je zcela technický. Zavádí to, aby Česká obchodní inspekce mohla provádět dozor nad dodržováním povinností v článku 14 nařízení Evropského parlamentu, takže to je spíše technická věc. Nicméně ty dvě již technické věci nejsou.
Jeden, ten jednodušší pozměňovací návrh zavádí povinnost pořadatelů předváděcích akcí nebo jejich organizátorů, aby na letácích, které už dnes povinně musí být oznamovány, musí mít určité náležitosti, byla také uvedena cena toho výrobku, který je nabízen, aby si každý ze spotřebitelů mohl doma ještě předtím, než takovou akci navštíví, i když my mu to všichni nedoporučujeme, a přesto tak učiní, aby si mohl ověřit skutečnou cenu tohoto výrobku a nedivil se poté, že koupil věc, která je zcela předražená.
No a ten druhý návrh, který prošel ústavněprávním výborem, spočívá v tom, že pořadatel předváděcí akce by po dobu sedmi dnů od prodeje, od toho, kdy uzavře smlouvu, nesměl inkasovat od zákazníka, od toho, komu prodal nebo dodal zboží, žádnou finanční částku. Zjednodušeně řečeno, nemohl by tedy po těch sedm dní inkasovat peníze, protože po tu dobu 14 dnů běží možnost odstoupit od této smlouvy. V mnoha případech se stalo, že spotřebitel zakoupil zboží, zjistil, že s ním není spokojen nebo že to zboží je předražené, do 14 dnů odstoupil a bohužel se žádných peněz nedočkal, byť na ně ze zákona má nárok, protože firma byla přepsána na bílé koně, byla v insolvenci či jiným způsobem skončila. Ještě horší případ nastal ve chvíli, kdy spotřebitel učinil vše, co má, to znamená nejen že odstoupil od smlouvy, ale i vrátil zboží, v takovém případě obvykle byl i bez zboží i bez peněz. Takže těmto situacím by mělo zabránit to, že po těch sedm dnů bude mít spotřebitel možnost odstoupit, aniž by do té doby zaplatil. Samozřejmě lepší řešení by bylo, kdyby ta doba byla 14 dnů po celou dobu možnosti odstoupení, ale to by naráželo na evropskou směrnici, takže proto tento model zvolen nebyl.
To je tedy vše a já bych vás poprosil o to, abychom dnes ten tisk doprojednali a abychom byli schopni ve třetím čtení jej schválit. Původně jsem hovořil tady ještě o tom, že by bylo možná dobré zavést kauce pro organizátory předváděcích akcí, a snažili jsme se najít správné legislativní řešení. Ale musím konstatovat po mnoha debatách se zástupci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu, že by to naráželo na řadu technických problémů živnostenského zákona, takže jsme zvolili toto jiné řešení, o kterém jsem hovořil.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Jeronýmu Tejcovi. Nyní v pořadí pan kolega Kudela a poté pan kolega Luzar. Pan kolega Vondráček se sice přihlásil, nikoliv elektronicky, a ví, že podle jednacího řádu má elektronická přihláška přednost. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem velice rád, že tento návrh zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo, a děkuji také za pozměňující návrhy, které připravil ústavněprávní výbor. Je veliká škoda, že s těmito návrhy přicházíme až v roce 2015 a nikdo s nimi nepřišel v roce 1995, 1997, kdy byl obrovský boom předváděcích akcí a řada našich občanů naletěla a dodneška se z toho mnozí nevzpamatovali. A problém je taky v tom, že se nepoučili a dodneška se nechávají nachytat.
Pan poslanec Tejc hovořil o tom, které pozměňující návrhy připravil ústavněprávní výbor. Jak sedmidenní lhůta, tak také povinnost informovat o veškerém zboží včetně cen, které se budou na předváděcích akcích informovat, jsou velmi dobré návrhy. Ale ústavněprávní výbor také chce přenést v rámci tohoto zákona mimosoudní řešení spotřebitelských sporů z České obchodní inspekce také na další subjekty věnující se řešení spotřebitelských sporů, které nazývá jinými subjekty pověřenými Ministerstvem průmyslu. Také říkal, že ústavněprávní výbor konstatoval, že finanční materiální zabezpečení České obchodní inspekce není s ohledem na předpokládanou výši agendy dostatečné, tak potom nevím, z čeho bude řešeno financování těchto jiných subjektů pověřených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Já jsem to také konzultoval s ministerstvem. Tvrdili mi, že částka, o které je psáno v důvodové zprávě, 6 mil. korun, by vzhledem k rozsáhlosti sítě České obchodní inspekce měla být dostačující.
Na hospodářském výboru byl mimo jiné předložen také návrh na stanovení parametrů pro zřízení informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Specifikuje se v něm, kolik subjektů musí být do registru zapojeno, jak se informace o spotřebitelích sbírají, evidují a kdo a jak je může používat a jak dlouho se evidují. Aby však měla taková databáze skutečně ochranný význam pro spotřebitele, je potřeba, aby spotřebitele nějak chránila. Takto, kdo se na ten pozměňující návrh podívá, tak to chrání pouze prodejce, neboť říká, který spotřebitel je nedůvěryhodný. Pokud ovšem není jiný záměr, aby se poskytovatelům a zájemcům podávala informace o tom, kdo jak je zadlužený a jak je tedy náchylný k dalšímu zadlužování, kterého by se dalo snadno zneužít.
S některými formulacemi specifikujícími informační databázi o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele nemůžu souhlasit. Například to, aby zájemce byl do databáze zaveden bez jeho souhlasu. I když se navrhuje, aby při zápisu do registru byl o tomto zápisu informován. ***