(17.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

V této chvíli není úplně jednoduché najít shodu v harmonogramu horního zákona, když v zásadě, když se na to podíváme a trošku zhustíme ten materiál, je to jenom o penězích. Tam si myslím, že to klidně počkat může, jestliže máme 1 250, nevím, když nám vláda pošle rozpočet, 1 300 miliard výdajů, tak navýšení příjmů o 400 až 500 milionů určitě není něco, co by ohrožovalo státní rozpočet, pokud by to neplatilo od 1. ledna 2016, v objemu státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct, že rozhodnutí je ještě komplikovanější. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se prolomí, je to jednodušší. V okamžiku, kdy se řekne, že limity se neprolomí, lidem se řekne: odcházíte, dostanete nějaké platy odchodného, hledejte si práci někde jinde, tak na dolech jsou stroje, které jsou výjimečné, jedinečné, lidé, kteří s nimi dělají, už vlastně na trhu práce příliš nejsou. V okamžiku, kdy se důl zavře, znovu ho rozjet, náklady s tím spojené. Podle mě je to už spíše v oblasti teorie než v oblasti reálných ekonomických úvah. O to je to složitější.

Já to vím proto, že když se zavíraly kladenské doly, tak se zavíraly proto, že se v nich objevil plyn. Do té doby kladenské doly byly, nechytejte mě odborníci za slovo, bezplynné, nebyly tam problémy podobného charakteru, jako jsou na Ostravsku. Ale protože se tam důlní plyn objevil, bylo potřeba udělat obrovské investice, aby byli horníci ochráněni. A když se to zkalkulovalo a spočítalo, zjistilo se, že tím, co se vytěží, se nezaplatí investice, kterou by bylo třeba udělat, a proto se řeklo, že se důl zavírá a tři a půl tisíce lidí končí. A nastoupily všechny aktivity úřadů práce měst a obcí, kraje a podobně. Tohle rozhodování je myslím daleko složitější a není to už příliš o tom, že by bylo možné tam velmi rychle nějakou další těžbu dělat. Myslím si, že z mého pohledu je to na velmi dlouhou dobu.

A je třeba v energetické koncepci ještě jedna poznámka.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, váš čas, pane poslanče. Byl jste přihlášen s faktickou poznámkou. (Dotaz, zda je někdo přihlášen po panu poslanci.) Nikdo po vás není, takže jestli se hlásíte řádně do rozpravy, tak můžete pokračovat.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji pěkně za vstřícnost i všem ostatním.

Minulý týden, nevím, jestli si toho někdo vážně všiml, ale předpokládám, že ministr průmyslu a obchodu ano, jsme nebyli daleko od blackoutu. Nakupovali jsme elektrickou energii v zahraničí. To je situace, kterou bychom měli brát nesmírně vážně, a všichni příznivci atomu musí vědět, že to je debata na poměrně dlouhou dobu a že i timing všech věcí hraje významnou roli právě v energetické politice. Měl by to vzít v potaz i ministr průmyslu a obchodu. Situace byla vážná, nebyla vůbec jednoduchá. V okamžiku, kdy by k něčemu takovému opakovaně docházelo, mohlo by to znamenat kolaps nedozírných následků, a proto prosím možná i ministra průmyslu, zdali by se buď teď, anebo v závěrečné řeči k tomu nějak nevyjádřil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy neeviduji nikoho, že by byl přihlášen do rozpravy. Je tomu tak. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si vezme závěrečné slovo. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi poděkovat za proběhnuvší diskusi, která byla v řadě bodů podnětná, ve které ovšem také zazněly některé zavádějící informace, a tak se pokusím na debatu reagovat.

Především bych chtěl zdůraznit, že rozhodně máme záměr, aby obce dostaly z vydobytých nerostů minimálně stejně jako dosud, plus z dobývacího prostoru obce dostanou jednoznačně navíc, protože tam se zvyšuje poplatek z dobývacího prostoru desetkrát a celkový objem peněz, které obce takto dostanou, se předpokládá, že stoupne ze 14 mil. na 100 mil. korun. Zvedne se tedy o 86 mil. korun.

Beru vážně výtku, že je zapotřebí přidat nařízení vlády. My to do výborů přidáme, protože samozřejmě paralelně potom po schválení zákona, respektive s jeho vstoupením v platnost, musí vláda schválit ono nařízení vlády, které potom specifikuje, jak to konkrétně bude vypadat.

Chtěl bych také říci, že projednávání jsme vedli velmi zodpovědně a zvažovali jsme i myšlenku, že by se na této věci mohly podílet kraje, a to přesně z důvodů, které tady zazněly. Protože občas se vyskytnou obce, které sice nemají ani dobývací prostor ani se tam nic netěží, přesto tou činností trpí. Jelikož byl z hlediska krajů poměrně vlažný zájem, tak nakonec se tam kraje nedostaly.

Rovněž tak jsme se velmi zabývali tím, na co by peníze měly být určeny. Z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu by bylo nejlepší, kdyby část peněz byla alokována na odstraňování starých důlních škod, protože máme důlní škody nejenom v podnicích, které fungují, ale jsou tady podniky z minulého režimu, předminulého režimu, některé i stovky let staré, které je třeba také odstraňovat.

Celkově filozoficky jde o to, že jsme samozřejmě zvažovali všechny protichůdné názory, které se na to vyskytnou. Tady poplatek není daň. Toto je poplatek za vytěžený nerost, takzvaná roajalita, a proto se tím zabývá Ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoliv Ministerstvo financí. Kdyby to byla daň, tak to samozřejmě musí být v kompetenci Ministerstva financí. Já tedy uvítám i projednání v ústavněprávním výboru, aby i ústavněprávní výbor definitivně řekl, na co máme právní názor, že toto opravdu není daň. Je to trochu jiný režim, protože stát tam zpoplatňuje nerost, který je jeho majetkem. On má majetek uhlí, kamení. Jiné nerosty jsou majetkem státu do té doby, než nejsou vytěženy. A ten subjekt, který je vytěží, by měl státu zaplatit nějaký poplatek, který by v ideálním případě měl pokrýt všechny externality. O tom, zda to pokrývá, je samozřejmě debata možná. A samozřejmě předpokládáme, že v případě hnědého uhlí to nebude na úkor zaměstnanosti, ale na úkor zisku těžebních společností, které nejsou úplně malé.

Chtěl bych také říci, proč je tato věc najednou důležitá. Tato věc v zásadě nebyla důležitá do té doby, dokud důlní společnosti a podobné firmy byly ve státním vlastnictví, protože tam je to jenom otázkou toho, jakým kanálem si to stát vybere, jestli ze zisku společnosti, nebo jako poplatek za těžbu. V okamžiku privatizace společností se tato otázka dostává do popředí, protože stát by se měl podílet na výnosech a ne jenom to nechat soukromým společnostem. O tom, v jaké výši, jsme vedli poměrně intenzivní debatu. Vycházeli jsme z toho, že v tuto chvíli těžit povrchově hnědé uhlí je ziskový byznys na rozdíl od těžby černého uhlí, uranu a hnědého uhlí hlubinně, a proto tam nedochází k žádnému zvyšování poplatků, tudíž se to netýká Karvinska, jak tady bylo naznačeno v jednom z příspěvků. Je tam trochu jiný problém a rozhodně to není spojeno s tímto zákonem.

Chtěl bych tady sdělit, že to nemá přímý vztah na limity těžby hnědého uhlí. Má to vztah pouze nepřímý, a to především z hlediska toho, že tyto poplatky jsou o to důležitější, jejich eventuální zvýšení, pokud bude rozšířena těžba na Dole ČSA, protože tam těží soukromá společnost. V případě Severočeských dolů, Dolu Bílina v zásadě rozdíl není velký, protože o co větší budou poplatky za těžbu hnědého uhlí, o to menší budou zisky Severočeských dolů, potažmo ČEZu a o to méně dostane stát ze zisku. Je tam samozřejmě malá nuance, že zhruba 25 % dostávají soukromí investoři do ČEZu a samozřejmě pokud budou vyšší poplatky, tak dostanou o něco méně, ale ten rozdíl není dramatický. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP